Mocný generál velel elitní ozbrojené pěsti Íránu. Jeho smrt je jako vyhlášení války

Martin Novák Martin Novák
3. 1. 2020 11:12
Jen podle prstenu experti identifikovali ostatky vůdce íránských elitních jednotek Al-Kuds Kásima Sulejmáního na letišti v Bagdádu. Jednoho z nejmocnějších mužů Íránu a Blízkého východu zasáhla americká raketa ve chvíli, kdy vystupoval z letadla.
Američané zaútočili na letiště v Bagdádu. Velitel íránských elitních jednotek zemřel | Video: Reuters

Likvidaci dvaašedesátiletého generála, který byl klíčovou postavou íránských zahraničních vojenských operací a také všech zbrojních programů, nařídil americký prezident Donald Trump. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se tak vyhrocuje poté, co loni Bílý dům zpřísnil ekonomické sankce proti Teheránu a íránské Revoluční gardy v odvetě napadly několik tankerů v Perském zálivu.

O raketovém útoku Trump rozhodl poté, co Íránem kontrolované irácké milice o víkendu útočily na velvyslanectví USA v Bagdádu a na základnu irácké armády, kde působí američtí instruktoři.

V prvních reakcích Írán slibuje tvrdou odvetu. "Radost sionistů a Američanů se brzy změní na smutek. Revoluční gardy pomstí smrt mučedníka Sulejmáního," uvedl mluvčí gard Ramezán Šaríf.

Pokud Íránci budou chtít zaútočit na americké zájmy a cíle, nabízí se v první řadě několik stovek vojáků USA, kteří jsou ještě v Iráku. Nicméně Trump se netají tím, že chce všechny muže v uniformách s hvězdami a pruhy z Iráku a Sýrie stáhnout. Ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo všechny americké občany, aby Irák co nejrychleji opustili.

Útoky však mohou směřovat znovu na tankery v Perském zálivu, případně na základnu amerického námořnictva na ostrově Bahrajn. V ohrožení jsou i velvyslanectví či základny v dalších zemích. Zejména v těch, které konkurují íránskému vlivu, například Saúdské Arábii.

Islámská republika také může zcela odstoupit od jaderné dohody, podepsané v roce 2015, a ukončit mezinárodní kontroly svých atomových zařízení. Takové rozhodnutí je ve vzduchu už dlouho. Trump americký podpis pod dohodou stáhl s odůvodněním, že Íránci své závazky nedodržují a neprokázali, že jejich nukleární program není určen pro vojenské účely, tedy pro sestrojení atomové bomby.

Klíčové jednotky Al-Kuds

Pohotovost vyhlásila také izraelská armáda, židovský stát patří mezi největší nepřátele Íránu a válčí s libanonským hnutím Hizballáh, podporovaným z Teheránu.

Írán v posledních letech obrovsky rozšířil svoji sféru vlivu na Blízkém východě. Podporuje Hizballáh, syrský režim prezidenta Bašára Asada, irácké milice a politické strany i povstalce v Jemenu. Kásim Sulejmání a jeho oddíly Al-Kuds v tom všem hrají důležitou roli.

Al-Kuds je arabský a perský název pro Jeruzalém. V tomto případě znamená vzdálený, hypotetický cíl: dobytí Jeruzaléma z rukou Izraele. Al-Kuds jsou současně rozvědkou, kontrarozvědkou, výsadkáři, obdobou britských komand SAS či ruského specnazu. Jejich úkolem je obrana stávajícího systému islámské republiky a šíření jejího vlivu za hranicemi všemi dostupnými prostředky. Sulejmání byl až do své smrti hlavním organizátorem všech íránských vojenských a finančních aktivit ve světě. Zároveň tím, od koho jdou dolů příkazy, když je třeba potlačit v Íránu protirežimní demonstrace. 

V červenci 2015 například vedl tajnou íránskou delegaci, kterou přijal v Kremlu ruský prezident Vladimir Putin. Sulejmání položil na stůl mapy Sýrie s aktuální válečnou situací a řekl Rusům: "Pokud nezasáhnete, Asad už se neudrží a padne." Sám Sulejmání jezdil do Sýrie na bojiště pravidelně, navštěvoval frontové linie, ale ani Írán sám už nedokázal syrské povstalce zastavit. Putina se mu podařilo přesvědčit. Na konci září 2015 vzlétly první ruské bombardéry nad Sýrii a situace se postupně začala obracet. Moskva a Teherán společně Asadův režim zachránily.

Strmá kariéra

Sulejmáního označovala americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) za nejmocnějšího velitele na Blízkém východě. Jednotkám Al-Kuds velel od roku 1998. Byl odpovědný za všechny zahraniční íránské vojenské operace. V Libanonu, Sýrii, Iráku, Jemenu.

Íránský generál patřil ke konzervativní části vedení země, která odmítá spolupráci se Západem, nepřál si zlepšení vztahů  s USA a hovořil o zničení Izraele. Po útocích 11. září 2001 s Američany vyjednával o postupu proti al-Káidě a Tálibánu. Spolupráce ale dlouho nevydržela.

Do Revolučních gard Sulejmání vstoupil už během revoluce proti šáhovi v roce 1979 ve svých dvaadvaceti letech. Bojoval v íránsko-irácké válce v letech 1980 až 1988. Byl ženatý, měl čtyři děti a pocházel z chudé rodiny na východě Íránu, od třinácti let pracoval jako nájemní dělník.

Íránské Revoluční gardy založil ajatolláh Chomejní v roce 1979 jako "ozbrojenou pěst" islámské revoluce. Členy jsou dobře vycvičení, vyzbrojení a režimu zcela loajální bojovníci. Gardy také kontrolují z velké části íránskou ekonomiku, včetně jaderné energetiky a programu výroby balistických raket. Mají více než 100 tisíc členů. Disponují letectvem, námořnictvem a sedmnácti divizemi pozemních sil.

Elita v elitě

Oddíly Al-Kuds pak jsou elitní složkou těchto Revolučních gard. Mají zhruba 15 tisíc členů. Ovládají prostřednictvím nadací a svých firem íránskou ekonomiku a tak vlastně samy sebe umožňují financovat. Doma v Íránu bojují proti zastáncům reforem, kteří by si přáli více otevřít zemi světu.

V zahraničí pod vedením Al-Kuds bojuje například libanonská organizace Hizballáh. Hájí zájmy libanonských šíitských muslimů od osmdesátých let a válčí v Sýrii za režim Bašára Asada, za hlavního nepřítele považuje Izrael.

V Iráku jsou íránským spojencem Lidové mobilizační jednotky. Irácká šíitská milice, která se podílela na porážce Islámského státu. Ve válce v Sýrii přišli za prezidenta Bašára Asada bojovat tisíce šíitů z Íránu a mnoha dalších zemí. Asad patří k náboženské komunitě alávitů, která je spřízněná se šíity. Odtud plyne solidarita Íránců a dalších šíitských muslimů s Asadovým režimem. Húsijští povstalci v Jemenu jsou také šíité, kteří válčí proti koalici vedené Saúdskou Arábií. Írán jim dodává zbraně a ekonomickou pomoc. 

Šíitská větev je v islámu menšinová, ale hlásí se k ní devadesát procent Íránců a vyznává od svého vzniku procítěný kult mučednictví a utrpení. Íránský režim se považuje za ochránce šíitů v celém světě, což silně rezonuje v ideologii Revolučních gard a jednotek Al-Kuds.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Pražská burza znovu zaznamenala nejvýraznější pokles od června 2016

Index PX klesl o 2,91 procenta na 1002,24 bodu. Podobně výrazný propad postihl burzu už v pondělí, kdy index PX oslabil o 2,81 procenta. Burza ztratila už pošesté v řadě. Propad ji přiblížil hranici 1000 bodů, pod kterou byla naposledy loni 10. října. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Podle analytiků trhy ztrácejí kvůli obavám z šíření nového koronaviru.

Index PX většinou zaznamenává denní poklesy pouze v desetinách procenta. Jen výjimečně v posledních letech oslabil za jeden den o více než dvě procenta. Už v pondělí po informacích o nových případech nákazy koronavirem v dalších zemích zaznamenala pražská burza největší denní propad od konce června 2016.

Tehdy index PX v některých dnech ztrácel i více než tři nebo čtyři procenta v reakci na referendum ve Velké Británii, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie.

před 25 minutami

TV Nova převezme PPF miliardáře Kellnera. Transakci za 48 miliard schválili akcionáři

Akcionáři mediální společnosti Central European Media Enterprises (CME) na dnešní valné hromadě schválili nabídku na převzetí CME firmou PPF miliardáře Petra Kellnera. Vyplývá to z oznámení zveřejněného na internetových stránkách CME. Hodnota transakce činí asi 2,1 miliardy dolarů (více než 48 miliard Kč). Součástí CME jsou televizní stanice v pěti zemích střední a východní Evropy včetně české skupiny Nova.

Další zprávy