Netanjahu: Izrael navzdory mezinárodnímu tlaku nepoleví v radikální ofenzivě
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Americká armáda má vybudovat dočasné přístavní molo u břehů Pásma Gazy pro doručování humanitární pomoci, potvrdil prezident Joe Biden.
- Izrael bude podle premiéra Benjamina Netanjahua navzdory rostoucímu zahraničnímu tlaku pokračovat v ofenzivě proti radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
- Jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem se dostala do slepé uličky. Pokračovat budou opět příští týden.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos z technických důvodů končí. Situaci na Blízkém východě ale sledujeme dál. Nejnovější informace najdete zde.
V Pásmu Gazy za poslední den zahynulo 78 Palestinců, uvádí na telegramovém profilu ministerstvo zdravotnictví ovládané hnutím Hamás. Celková bilance palestinských obětí dnes stoupla na 30 878 mrtvých a 72 402 zraněných, z toho 72 procent podle Hamásu tvoří ženy a děti. Izraelská armáda hlásí zatčení téměř 250 spolupracovníků Hamásu v Chán Júnis, kde pokračuje v operacích v obytné čtvrti Hamad, obkličuje jednotlivé budovy a prohledává je.
Projev amerického prezidenta Joea Bidena o stavu unie vyvolal napříč Spojenými státy menší protesty. Demonstranti v nich hlavu státu vyzvali, aby se zasadil o trvalé příměří v konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás nebo o omezení izraelských útoků v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters.
Protestující ve čtvrtek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) zablokovali dopravu v Bostonu a v Los Angeles. Podle místních médií a údajů jedné z aktivistických skupin bylo ve městě na východním pobřeží USA zatčeno více než 50 osob.
Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) nedostal od 16 států, které mu v lednu pozastavily financování, zhruba 450 milionů dolarů (10,4 miliardy korun), které měl přislíbeno. Šéf úřadu Philippe Lazzarini to řekl v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil španělský deník El País. Státy financování pozastavily poté, co UNRWA rozvázal smlouvy s 12 zaměstnanci, o kterých Izrael tvrdil, že se podíleli na teroristickém útoku ze 7. října. Podle Lazzariniho má úřad, který pomáhá i v Pásmu Gazy, peníze do konce dubna.
Americký prezident Joe Biden v noci na pátek ve svém tradičním poselství o stavu unie představí plán zřízení dočasného přístavu na pobřeží Pásma Gazy, který by umožnil zvýšit objem humanitární pomoci Palestincům. S odvoláním na nejmenované představitele Bidenovy administrativy to napsala agentura AP.
Izrael stáhl nominaci na svého velvyslance v Itálii po kritice od italské vlády. Píší o tom dnes italský deník La Stampa či izraelský list Haarec. Izraelskou ambasádu měl vést starosta jedné ze židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu Benny Kašriel. Římu, který prosazuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, se to nelíbilo. Kašriel by se nakonec měl stát velvyslancem v Budapešti.
Izraelská armáda pokračuje v operacích ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kde podle prohlášení v obytné čtvrti Hamad obsadila několik sídel bojovníků palestinského hnutí Hamás, výrobnu střelných zbraní a výbušnin. Izraelské stíhačky cílily také na Karáru, předměstí Chán Júnisu, kde zabily šest palestinských bojovníků. Napříč celým Pásmem Gazy jich podle armády za poslední den zahynulo 17. Podle palestinských úřadů, které v bilancích nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, za poslední den v Pásmu Gazy zahynulo 83 lidí, zranění jich utrpělo 142. Chán Júnis je cílem izraelské ofenzivy už několik týdnů, v oblasti operují desítky tanků a je terčem dělostřeleckých i leteckých úderů
Rozhodnutí Izraele pokračovat na okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu s výstavbou dalších bytů je nelegální. Dnes to na tiskové konferenci po jednání s britským ministrem zahraničí Davidem Cameronem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Rovněž vyzvala Izrael, aby umožnil lepší zásobování palestinského Pásma Gazy humanitární pomocí. Radikální palestinské hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, označila ministryně za teroristickou organizaci, neboť odmítá propustit rukojmí unesená loni v říjnu z Izraele.
"Je zde mezinárodní tlak a roste, ale zejména když se mezinárodní tlak zvyšuje, musíme se semknout, musíme se společně postavit proti pokusům zastavit válku," řekl předseda izraelské vlády. Armáda bude podle něj bojovat proti Hamásu v celém Pásmu Gazy, včetně Rafáhu. Ten Netanjahu označil za poslední baštu Hamásu. "Kdokoli nám říká, abychom v Rafáhu nezasahovali, říká nám, abychom válku prohráli, a to se nestane," dodal premiér.
Izrael bude navzdory rostoucímu zahraničnímu tlaku pokračovat v ofenzivě proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, a to včetně Rafáhu na jihu tohoto území. Podle agentury Reuters to dnes uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Zástupce hnutí Hamás dnes odjel z Káhiry, kde byl několik dní kvůli dalšímu kolu jednání o příměří ve válce s Izraelem v Pásmu Gazy. Informují o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na egyptskou televizi. Jednání, která zprostředkovávají Egypt, Katar a USA, mají pokračovat příští týden. Dohody tak nebude dosaženo do muslimského svatého měsíce ramadánu, který začíná v pondělí.
Spojené státy zvažují, že by Izraeli zakázaly používat americké zbraně při ofenzivě v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Napsal to komentátor deníku The Washington Post. Podle něj americká vláda zatím v této věci nerozhodla, ale už jen fakt, že omezení použití zbraní zvažuje, ukazuje na rostoucí obavy USA i "hluboké zklamání" Bílého domu z chování izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vůči Washingtonu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Při útoku jemenských povstalců na nákladní loď zahynuli ve středu tři členové posádky a nejméně čtyři další byli zraněni. Podle dostupných informací jde o první mrtvé, které si nynější útoky Húsíů v Rudém moři a Adenském zálivu vyžádaly.
- Hamás uvedl, že bude pokračovat ve vyjednávání skrze zprostředkovatele, dokud nedosáhne dohody s Izraelci o příměří v Pásmu Gazy.
- Americký prezident Joe Biden řekl, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmích je zapotřebí k tomu, aby bylo možné na území doručit více humanitární pomoci.
Podle médií blízkých jemenským povstalcům Spojené státy a Británie udeřily ve středu večer na letiště v přístavním městě Hudajdá, které mají pod kontrolou Húsíové.
Při útoku jemenských povstalců na nákladní loď True Confidence plující poblíž Jemenu zahynuli ve středu tři členové posádky a nejméně čtyři další byli zraněni. S odvoláním na regionální velitelství americké armády CENTCOM to napsala agentura Reuters. Jde podle všeho o první mrtvé, které si útoky Húsíů na nákladní lodě v Rudém moři a Adenském zálivu vyžádaly.
Na palubě nákladní lodi bylo 20 námořníků z různých asijských zemí a tři členové bezpečnostního doprovodu. Značně poškozené plavidlo, na jehož palubě vznikl požár, musela posádka opustit.
Do Pásma Gazy by se už od neděle mohl otevřít námořní koridor pro humanitární pomoc, která by se tam dopravovala loděmi z Kypru. Informoval o tom dnes deník Haarec. Na dodávky pomoci přes moře tlačí kvůli zhoršující se humanitární krizi v Gaze v posledních dnech mimo jiné Spojené státy či Evropská komise, jejíž předsedkyně Ursula von der Leyenová má tento týden kvůli tomu dorazit na Kypr.
Austrálie a státy Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) na závěr třídenního summitu dnes vyzvaly ke zdrženlivosti v oblasti Jihočínského moře, kde v poslední době dochází k častým potyčkám mezi čínskými a filipínskými loděmi. Apelovaly také na trvalé příměří v palestinském Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters.
Izrael je o krok blíž výstavbě bezmála 3500 nových bytů v osadách na okupovaném Západním břehu, když tento plán dnes schválila izraelská rada pro plánování a výstavbu. Informoval o tom web deníku Haarec, který připomněl, že je to poprvé od loňského června, co dostal zelenou plán na další rozšíření židovských osad na okupovaných palestinských územích.
Zároveň jde o politickou reakci na útok tří palestinských radikálů, kteří před dvěma týdny poblíž jedné z osad zastřelili muže a dalších 11 lidí zranili. Výstava židovských osad na okupovaných územích je ale nelegální podle mezinárodního práva.
Chile neumožní izraelským firmám účast na největším leteckém veletrhu v Latinské Americe, který se koná příští měsíc v Santiagu de Chile. Informovalo o tom v úterý na síti X chilské ministerstvo obrany, aniž uvedlo důvod tohoto kroku. Chilská vláda patří ke kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, která je podle ní nepřiměřenou reakcí na říjnový útok Hamásu na Izrael, protože způsobila humanitární katastrofu a smrt několika desítek tisíc lidí, většinou civilistů.
V Pásmu Gazy od začátku války zemřelo v důsledku bojů nejméně 30 717 Palestinců, z toho 86 za uplynulý den, uvedly palestinské úřady ovládané Hamásem.
Hamás bude pokračovat ve vyjednávání skrze zprostředkovatele, dokud nedosáhne dohody s Izraelci o příměří v Pásmu Gazy. Radikální palestinské hnutí to podle agentury Reuters oznámilo v dnešní zprávě. Podle serveru The Times of Israel tak Hamás zjevně odmítl nejnovější návrh dohody, který dříve schválil Izrael.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Jednání o ukončení střetů na hranici mezi Libanonem a Izraelem začnou v době postního měsíce ramadánu, řekl libanonský premiér Nadžíb Míkátí.
- Izrael pustí na Chrámovou horu na začátku postního měsíce ramadánu podobný počet muslimských věřících jako v uplynulých letech.
- Delegace hnutí Hamás zůstane v Káhiře na žádost zprostředkovatelů o den déle poté, co se zatím ani po dvou dnech rozhovorů nepodařilo dosáhnout pokroku ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích.
Jednání o ukončení střetů na hranici mezi Libanonem a Izraelem začnou v době postního měsíce ramadánu. Dnes to podle agentury Reuters řekl libanonský premiér Nadžíb Míkátí. Libanon dostal ústní návrh na řešení situace od amerického emisara Amose Hochsteina, který jednal v Bejrútu v pondělí.
Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy výměnou za propuštění izraelských rukojmích zadržovaných radikálním hnutím Hamás je zapotřebí k tomu, aby bylo možné na toto palestinské území doručit více humanitární pomoci, píše agentura Reuters. V této souvislosti Biden podle agentury AFP také poznamenal, že uzavření dohody je nyní na palestinském hnutí a Izraelci jsou ochotni spolupracovat.
"Je to v rukou Hamásu," řekl americký prezident novinářům před nástupem do letadla a dodal, že "Izraelci jsou ochotni spolupracovat" a že na stole leží "rozumný" návrh, který by umožnil propuštění rukojmích doprovázené příměřím. Zdůraznil přitom, že je třeba dostat do Pásma Gazy víc humanitární pomoci.
Americký ministr zahraniční Antony Blinken dnes odpoledne řekl, že existuje příležitost pro uzavření dohody, která by umožnila zastavení bojů, propuštění části rukojmích a nastavení podmínek pro trvalé řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.
"Záleží na Hamásu, zda se rozhodne, že podpoří příměří," uvedl Blinken po jednání s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním. Blinken vyzval Izrael, aby využil na maximum každý prostředek a způsob pro navýšení humanitární pomoci Pásmu Gazy.
Delegace hnutí Hamás zůstane v Káhiře na žádost zprostředkovatelů o den déle poté, co se zatím ani po dvou dnech rozhovorů nepodařilo dosáhnout pokroku ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích.
Neustálé útoky libanonského hnutí Hizballáh na izraelské pohraničí čím dál více přibližují Izrael k rozhodnutí, že přistoupí k vojenské akci v Libanonu. Podle agentury Reuters to dnes řekl izraelský ministr obrany Joav Galant zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě Izraele. Izraelská média mezitím informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země.
"Jsme odhodláni pokračovat v diplomatickém procesu, nicméně agrese Hizballáhu nás přibližuje ke kritickému bodu při rozhodování o našich vojenských aktivitách v Libanonu," uvedl Galant v prohlášení po setkání s americkým emisarem Amosem Hochsteinem. Ministr jej také upozornil, že Hizballáh "vtahuje zúčastněné strany do nebezpečné eskalace".
eská republika a Francie do značné míry sdílí názory na situaci na Blízkém východě, je třeba pokračovat v politických jednáních, aby bylo přijato řešení založené na dvou státech, řekl na dnešní tiskové konferenci v Praze francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co jednal s českým protějškem Petrem Pavlem. Uvedl, že politici volají po příměří a jsou znepokojeni humanitární situací v Pásmu Gazy.
Mezinárodní koalice zemí v čele s Jordánskem shodila dnes do Pásma Gazy humanitární pomoc z osmi vojenských letadel. Jde o největší leteckou dodávku od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Delegace hnutí Hamás zůstane v Káhiře na žádost zprostředkovatelů o den déle poté, co se zatím ani po dvou dnech rozhovorů nepodařilo dosáhnout pokroku ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích. S odvoláním na představitele palestinského hnutí o tom dnes informovala agentura Reuters.
Vyjednávání zástupců hnutí Hamás s prostředníky v Káhiře o dočasném příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích skončilo, aniž by se podařilo dosáhnout pokroku. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil vysoce postavený člen tohoto palestinského hnutí. Na řadě jsou podle něj nyní Spojené státy a Izrael.
Lodě v Rudém moři budou muset před vplutím do jemenských vod získat povolení od úřadu pro námořní záležitosti, který kontrolují jemenští povstalci Húsíové. Prohlásil to dnes húsíjský ministr pro telekomunikace, informovala agentura Reuters. Šíitští rebelové od listopadu útočí téměř denně na obchodní lodě na této klíčové námořní trase a tvrdí, že tak činí v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy, kde Izrael válčí proti hnutí Hamás.
Turecko zadrželo dalších sedm lidí, kteří jsou podle něj podezřelí ze špionáže pro Izrael a prodávání informací izraelské zpravodajské službě Mossad. Mezi zadrženými je jeden soukromý detektiv, který shromažďoval informace a síť vedl, a několik státních úředníků, uvedla dnes turecká státní agentura Anadolu. Od začátku roku je to už třetí razie proti údajným proizraelským špionům. Turecko se dnes chystá navštívit předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.
Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila na dvacet teroristů, uvádí agentura DPA, a zničila desítek infrastrukturních objektů Hamásu včetně doposud největšího podzemního tunelu.
V Pásmu Gazy od začátku války zahynulo 30 631 lidí, zranění utrpělo 72 043, z toho většina civilistů, uvádí palestinské úřady ovládané Hamásem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Bílý dům v pondělí vyzval palestinské hnutí Hamás, aby přijalo podmínky dohody s Izraelem o šestitýdenním příměří.
- Během příměří by Hamás propustil některé nemocné, zraněné a starší rukojmí výměnou za palestinské vězně držené v Izraeli.
- Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v pondělí vyjádřila hluboké znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy a vyzvala Izrael k dalším opatřením k zajištění dodávek humanitární pomoci.
- Izrael povolal na konzultace svého velvyslance při OSN Gilada Erdana. Podle izraelské diplomacie se OSN snažila zamlčet zprávu o sexuálním násilí, které páchali ozbrojenci Hamásu při teroristickém útoku ze 7. října.
Izrael povolal na konzultace svého velvyslance při OSN Gilada Erdana. Podle izraelské diplomacie se OSN snažila zamlčet zprávu o sexuálním násilí, které páchali ozbrojenci palestinského hnutí Hamás při teroristickém útoku ze 7. října, píše dnes agentura Reuters. Generální tajemník OSN António Guterres izraelská tvrzení odmítl. Podle závěrů zprávy se lze věrohodně domnívat, že se 7. října příslušníci hnutí Hamás dopustili znásilnění a dalších sexuální zločinů, uvádí agentury.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Pásmu Gazy zaměstnává přes 450 členů militantních organizací Hamás či Islámský džihád. V pondělí to podle agentur Reuters a AFP uvedla izraelská armáda, která se odvolává na poznatky tajných služeb. Již dříve Izrael uvedl, že 12 zaměstnanců UNRWA se přímo podílelo na teroristickém útoku ze 7. října.
Bílý dům dnes vyzval palestinské hnutí Hamás, aby přijalo podmínky dohody s Izraelem o šestitýdenním příměří, během něhož by Hamás propustil některé nemocné, zraněné a starší rukojmí výměnou za palestinské vězně držené v Izraeli. Podle mluvčího Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Kirbyho je příměří nutné k vyjednání širší dohody. USA podle něj doufají, že se jednání podaří uzavřít před začátkem muslimského postního měsíce ramadánu, tedy 10. březnem.
Patnáctiletý mladík, který je podezřelý z pobodání ortodoxního žida v největším švýcarském městě Curychu, se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na švýcarské úřady. Sobotní útok odsoudila i švýcarská prezidentka Viola Amherdová, která zdůraznila, že pro antisemitismus v zemi není místo.
USA vyzvaly Hamás k přijetí podmínek dohody o příměří s Izraelem, Bílý dům doufá v její uzavření do začátku ramadánu, řekl podle Reuters mluvčí Kirby.
Umar abú Kuvaík byl daleko od svého domova v Gaze. Jeho rodiče a sestru zabil izraelský nálet a sám čtyřletý chlapec při tom přišel o část ruky, přesto je jedním z těch šťastnějších, napsala agentura AP. Díky rodinným příslušníkům i cizím lidem se Umar dostal do Spojených států, kde dostal lékařskou péči včetně umělé horní končetiny. Do USA chlapce doprovodila jeho teta Maha abú Kuvaíková, s níž strávil několik dní v domě spravovaném zdravotnickou charitativní organizací z New Yorku.
Jeden člověk přišel o život a dalších sedm lidí bylo zraněno, z toho dva těžce, při dnešním přeshraničním útoku na severu Izraele u hranic s Libanonem. Informoval o tom list The Times of Israel s odvoláním na záchrannou službu, podle níž se obětí úderu stali zahraniční dělníci.
Izraelské bezpečnostní síly dnes v noci podnikly největší razii za řadu let v Ramalláhu, hlavním městě palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu, a v nedalekém uprchlickém táboře zabily 16letého chlapce. S odvoláním na palestinské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Podle svědků Reuters do města během akce najely desítky vozidel izraelské armády. Podle nevládní organizace Klub palestinských vězňů zadržely izraelské síly během dnešních razií na Západním břehu nejméně 55 Palestinců.
Izraelské bezpečnostní síly v noci podnikly největší razii v Ramalláhu za řadu let, během níž zastřelily 16letého chlapce, uvedly palestinské úřady.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v neděli otevřeně pokárala Izrael za to, že nedělá dost, aby odvrátil humanitární katastrofu v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž administrativa Joea Bidena čelí čím dál většímu tlaku, aby zasáhla u svého tradičního spojence, který v Gaze vede válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristické útoky z loňského října.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Do Káhiry, kde se v neděli vyjednávalo o šestitýdenním příměří v Pásmu Gaza, přijela sice delegace palestinského hnutí Hamás, ale Izrael podle listu The Times of Israel delegaci nevyslal. Důvodem je, že Hamás neposlal seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu.
- Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v neděli přiletěl do Washingtonu, aniž by jeho cestu odsouhlasil premiér Benjamin Netanjahu.
- Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Gazy, uvedla armáda. Při leteckých a dělostřeleckých úderech byly podle ní zničeny desítky objektů Hamásu.
Do Káhiry, kde se v neděli vyjednává o šestitýdenním příměří v Pásmu Gaza, přijela sice delegace palestinského hnutí Hamás, ale Izrael podle listu The Times of Israel delegaci nevyslal. Důvodem je to, že Hamás neposlal seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle AFP také prostředníci - zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta. "Cesta k příměří je nyní, doslova v tuto hodinu, přímočará. A na stole je dohoda. Existuje rámcová dohoda," řekl agentuře Reuters zástupce USA. Deník ToI nicméně napsal, že Izrael neobdržel seznam žijících rukojmích, o který žádal. Hnutí Hamás také nereagovalo na dotaz, kolik palestinských vězňů musí propustit za každého rukojmího.
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v neděli přiletěl do Washingtonu, aniž by jeho cestu odsouhlasil premiér Benjamin Netanjahu. Agentura AP píše, že to ukazuje na narůstající trhliny ve vedení Izraele, který skoro pět měsíců vede válku s palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Centristický politik Ganc, který je považovaný za Netanjahuova rivala, se k válečnému kabinetu přidal po útoku Hamásu na Izrael z loňského 7. října. Do Spojených států jede v době, kdy se napětí mezi americkou administrativou a Netanjahuem zvyšuje kvůli utrpení Palestinců v Pásmu Gazy a kvůli plánům na budoucí uspořádání tohoto palestinského území.
Většina civilistů zemřela při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza kvůli tlačenici. Závěr předběžného vyšetřování dnes podle Reuters zveřejnila izraelská armáda. Izraelští vojáci podle něj do davu nestříleli. Někteří svědkové tvrdí opak, izraelská strana ale mluví o výstražných výstřelech. Palestinské úřady uvádějí, že zemřelo přes sto lidí.
Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Gazy, uvedla armáda. Při leteckých a dělostřeleckých úderech byly podle ní zničeny desítky objektů palestinského hnutí Hamás.
Izrael podpořil rámec dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění části izraelských rukojmích, které zadržuje teroristické hnutí Hamás, řekl podle zahraničních tiskových agentur nejmenovaný vysoce postavený činitel americké administrativy. Izraelská strana podle něj víceméně přijala návrh, který obsahuje šestitýdenní příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích považovaných za ohrožené. Jde o nemocné, zraněné, ženy a lidi v pokročilém věku.
Americká armáda v sobotu nad Pásmem Gazy shodila ze tří letadel první dodávku humanitární pomoci. S odvoláním na nejmenované činitele o tom informují zahraniční tiskové agentury. Oficiální oznámení se očekává později. Letadla C-130 Hercules podle zdrojů agentury AP shodila 66 balíků obsahujících asi 38 tisíc porcí jídla. O chystané humanitární pomoci shazováním z letadel v pátek mluvil americký prezident Joe Biden.
V Pásmu Gazy zemřelo od loňského října ve válce mezi Izraelem a hnutím Hamás už přes 30 320 lidí. Tvrdí to úřady, které má pod kontrolou Hamás.
Nejméně deset Palestinců bylo zabito při sobotním izraelském náletu, který zasáhl stan ve městě Rafáh na jihu palestinského Pásma Gazy. Tvrdí to ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy, které je pod kontrolou teroristického hnutí Hamás.
V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy. S odvoláním na dva bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Izrael a palestinské hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru.
Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás do začátku muslimského postního měsíce ramadánu 10. března. Novinářům to podle agentury Reuters řekl v pátek večer, když opouštěl Bílý dům. "Ještě tak daleko nejsme," poznamenal také k výhledům na příměří, o němž se už jedná několik měsíců.
Izraelská média v pátek s odvoláním na zdejšího činitele informovala o tom, že Tel Aviv odmítne další vyjednávání o příměří, dokud od Hamásu neobdrží seznam rukojmích, kteří jsou v Pásmu Gazy stále naživu.
Spojené státy se zapojí do leteckého doručování humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil Biden. Stane se tak podle něj v nejbližších dnech.
Nikaragua dnes podala žalobu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) na Německo za to, že poskytuje finanční a vojenskou pomoc Izraeli, a také za to, že zastavilo finanční pomoc pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje ze soudního dvora.
Při zřejmě izraelském úderu na budovu v syrském přístavu Baníjás zemřeli tři lidé včetně příslušníka íránských Revolučních gard, informovaly agentury.
Izraelská armáda potřebuje dalších 7000 nových rekrutů, aby dosáhla svých válečných cílů v Pásmu Gazy a dokázala reagovat na hrozby ze severu nebo východu, píše stanice Al-Džazíra. O počtu 7000 vojáků dnes poprvé informoval server YNet s odvoláním na generální štáb izraelské armády. Ministr obrany Joav Galant ve středu vyzval lidi ze "všech části izraelské společnosti, a především z té ultraortodoxní", aby se přidali k armádě.
Izraelské orgány musejí dělat vše pro to, aby zabránily civilním obětem v Pásmu Gazy, řekl prezident Petr Pavel. Věří, že čtvrteční incident bude vyšetřen.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Evropská komise odloží platbu 82 milionů eur (přes dvě miliardy korun) pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) kvůli obvinění některých zaměstnanců úřadu z účasti na teroristickém útoku proti Izraeli. Pošle zatím jen 50 milionů eur.
- Představitelé Evropské unie, generální tajemník OSN António Guterres či francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v pátek vyzvali k nezávislému vyšetření čtvrtečního incidentu, při kterém v Pásmu Gazy zahynulo několik desítek civilistů čekajících na humanitární pomoc.
- Ve čtvrtek zemřelo v Pásmu Gazy kvůli bojům mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás bezmála 200 lidí, uvedly palestinské úřady, které kontroluje Hamás.
Představitelé Evropské unie, generální tajemník OSN António Guterres či francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné dnes vyzvali k nezávislému vyšetření čtvrtečního incidentu, při kterém v Pásmu Gazy zahynulo několik desítek civilistů čekajících na humanitární pomoc. K zastavení bojů vyzvali v souvislosti s incidentem francouzský prezident Emmanuel Macron či brazilská vláda, uvedly zahraniční agentury. Palestinské ministerstvo zahraničí vyzvalo k zavedení sankcí proti Izrael.
Ve čtvrtek zemřelo v Pásmu Gazy kvůli bojům mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás bezmála 200 lidí. Uvedly to palestinské úřady, které kontroluje Hamás. Jedná se o vyšší přírůstek, než v předchozích dnech. Ve čtvrtek Palestinci informovali o incidentu, při kterém podle nich zemřelo přes 100 lidí.
Evropská unie pošle úřadu pro palestinské uprchlíky UNRWA 50 milionů eur z plánovaných 82. Úřad souhlasil s auditem od expertů vybraných EU, uvedla komise.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy, k ochraně civilistů a dodržování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres mezitím uvedl, že čtvrteční incident, při němž v Pásmu Gazy přišlo o život přes 100 lidí čekajících na distribuci humanitární pomoci, musí být nezávisle vyšetřen, píše agentura Reuters.
Palestinský útočník na čerpací stanici na okupovaném Západním břehu Jordánu ve čtvrtek zastřelil dva Izraelce. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AFP s odvoláním na záchrannou službu. Izraelská armáda uvedla, že střelec zahájil palbu poblíž osady Eli a bezpečnostní složky jej na místě zneškodnily. Server The Times of Israel (ToI) později upřesnil, že útočil člen policejního sboru palestinské samosprávy a zastřelil jej majitel přilehlé restaurace, který se vrátil z bojových operací v Pásmu Gazy.
Spojené státy jsou hluboce znepokojeny čvrtečním úmrtím desítek lidí během distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy a budou žádat prošetření okolností neštěstí, uvedla podle agentury Reuters mluvčí kanceláře amerického prezidenta Olivia Daltonová. Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric mluvil o smrti "za otřesných okolností". Ještě ve čtvrtek se případem měla zabývat mimořádně svolaná Rada bezpečnosti OSN. Incident odsoudila Itálie, Německo či Kanada. Turecké úřady mluví o "dalším zločinu proti lidskosti" ze strany Izraele, kritikou nešetří ani některé arabské země, píše agentura AFP.
Izraelská armáda uvedla, že podél humanitárního konvoje v pásmu Gazy vypukly mezi shromážděnými lidmi násilnosti, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných, přičemž řada z nich byla ušlapána či je přejely nákladní vozy. Armáda připustila, že vojáci začali střílet, když se k nim část davu přiblížila, tento zákrok si však podle ní vyžádal nanejvýš deset obětí.
Pentagon korigoval tvrzení ministra obrany Austina, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války přesáhl 25 tisíc, píše Reuters. Podle ní americké ministerstvo obrany uvedlo, že údaj se opíral o sdělení Hamásem ovládaných úřadů v Pásmu Gazy, nikoliv o americké zpravodajské informace.
Prezident USA Biden s lídry Egypta a Kataru hovořil o incidentu v severní části Pásma Gazy a o tom, jak zajistit propuštění rukojmích, uvedl Bílý dům.
Česko i Lucembursko vidí řešení konfliktu na Blízkém východě pouze v tom, že bude uspokojivě vyřešena nějaká forma palestinské státnosti, řekl na tiskovém briefingu v Lucemburku řekl český prezident Petr Pavel.
Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25 tisíc. Řekl to ve výpovědi v americké Sněmovně reprezentantů.
Neznámý útočník na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes zastřelil dva Izraelce. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AFP s odvoláním na záchrannou službu. Izraelská armáda uvedla, že střelec zahájil palbu na čerpací stanici poblíž osady Eli a bezpečnostní složky jej na místě zneškodnily.
Spojené státy podle zdrojů serveru Axios zvažují, že budou humanitární pomoc do Pásma Gazy shazovat z vojenských letadel kvůli obtížím, s nimiž se setkává pomoc putující po zemi. Do oblasti, kde izraelská armáda od října tvrdě bojuje s palestinským hnutím Hamás, se v únoru podle OSN dostalo o polovinu méně zásob než v lednu.
V Pásmu Gazy zemřelo od loňského října kvůli válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás už přes 30 tisíc lidí. Uvedly to dnes úřady kontrolované Hamásem a později o překročení této hranice hovořili i představitelé OSN. Za poslední den přibylo podle těchto údajů 79 mrtvých. Zraněných je přes 70 tisíc. Konflikt vypukl po teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské území 7. října, při kterém podle izraelských úřadů zahynulo na 1200 lidí, většinou civilistů včetně žen a dětí.
Izraelská armáda uvedla, že se desítky Palestinců zranily při strkanici u nákladních vozů s humanitární pomocí. Palestinci mluví o desítkách mrtvých.
Počet mrtvých po dnešní střelbě při distribuci pomoci v Pásmu Gazy se podle ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zvýšil na 104.
Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters sdělil, že nemá informace, že by na oblast v Pásmu Gazy, kde se incident stal, armáda podnikala údery. Izrael chce ale incident prověřit.
Při izraelském úderu na Pásmo Gazy, který zasáhl lidi čekající na humanitární pomoc ve městě Gaza, zahynuly dnes desítky lidí. Tvrdí to různé palestinské zdroje včetně ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které kontroluje hnutí Hamás. Podle něj zemřelo 70 lidí a dalších skoro 300 bylo zraněno. Představitelé nemocnic pak agenturám Reuters a AFP řekli, že zařízení přijala desítky těl.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V Moskvě se ve čtvrtek sejdou zástupci palestinských hnutí Hamás a Fatah. Mají jednat o poválečné obnově Pásma Gazy a sjednocené palestinské vládě.
- Izrael zvažuje pozemní operaci na jihu Libanonu proti hnutí Hizballáh, které podporuje Írán. Podle stanice CNN to tvrdí nejmenovaní představitelé americké vlády a tajných služeb.
- Loď německého námořnictva, nasazená před několika dny na ochranu lodní dopravy v Rudém moři v rámci mise EU Aspides, v úterý v oblasti sestřelila dva bezpilotní letouny.
Izrael zvažuje pozemní operaci na jihu Libanonu proti hnutí Hizballáh, které podporuje Írán. Podle stanice CNN to tvrdí nejmenovaní představitelé americké vlády a tajných služeb. Pozemní ofenziva by mohla začít mezi jarem a létem, pokud by selhaly jiné možnosti, jak vytlačit z příhraniční oblasti Hizballáh, který útočí raketami na sever Izraele.
V Pásmu Gazy zemřelo od loňského října kvůli válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás už přes 30 000 lidí. Uvedly to ve čtvrtek podle agentury AFP úřady pod kontrolou Hamásu. Za poslední den přibylo podle těchto údajů 79 mrtvých. Zraněných je přes 70 000. Konflikt vypukl po teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské území 7. října, při kterém podle izraelských úřadů zahynulo na 1200 lidí.
Více než 50 novinářů pracujících pro britské a americké televizní stanice, včetně BBC a CNN, žádá izraelskou a egyptskou vládu, aby zahraničním médiím umožnily volný a neomezený přístup do Pásma Gazy. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na dopis, který dnes žurnalisté zveřejnili.
"Téměř pět měsíců po začátku války v Gaze je zahraničním novinářům stále odpírán přístup na toto území, kromě vzácných návštěv v doprovodu izraelské armády," píší novináři v dopise. Mezi signatáři jsou zpravodajové či moderátoři britských stanic BBC, Sky News, ITV, Channel 4 a amerických kanálů CNN, ABC, NBC a CBS.
Na sever Pásma Gazy přijelo na 30 nákladních vozů s potravinami, oznámil dnes izraelský úřad COGAT, který řídí operace v Pásmu Gazy. Zásobování severu Pásma Gazy je v posledních týdnech velmi komplikované kvůli bojům. Úřady pod kontrolou hnutí Hamás dnes oznámily, že od začátku října zemřelo v Pásmu Gazy kvůli izraelským úderům 29 954 lidí, píše agentura Reuters.
V Moskvě se ve čtvrtek sejdou zástupci Hamásu a Fatahu, uvedla dnes ruská agentura RIA Novosti. Jednat podle ní budou o poválečné obnově Pásma Gazy a sjednocené palestinské vládě. Chystaný termín setkání potvrdil také náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov.
Petice žádající vyloučení Izraele z letošního výtvarného bienále v italských Benátkách kvůli válce v Pásmu Gazy už má přes 12 tisíc podpisů. Mezi signatáři textu, který obviňuje Izrael z genocidy, jsou umělci, kurátoři nebo ředitelé muzeí. Italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano dnes odmítl, že by Izraeli odepřeli účast, píše agentura ANSA. Letošní ročník bienále začne v Benátkách 20. dubna, účastní se ho 90 zemí včetně Česka.
Za posledních 24 hodin zemřelo v Pásmu Gazy kvůli izraelským úderům 96 lidí, mrtvých od října je celkem 29 878, uvedly úřady pod kontrolou Hamásu. Podle těchto údajů je také zraněno 70 215 osob.
Katar nemůže v tuto chvíli oznámit, že nastal průlom v jednáních o propuštění rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy. Usiluje ale o to, aby Izrael a Hamás přijaly návrh dohody, jejíž obrysy byly vypracovány v Paříži. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Rozhovory o příměří mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy.
Izraelští vyjednavači signalizují, že by Izrael mohl za některé rukojmí, které v Pásmu Gazy stále zadržuje hnutí Hamás, propustit prominentní palestinské vězně, kteří byli odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody za těžké zločiny. S odkazem na nejmenované činitele o tom dnes napsal americký deník The New York Times. Zprávu označuje za významnou změnu v izraelské vyjednávací strategii. Oficiálně Izrael ovšem tyto informace nepotvrdil.
Nejmenovaný představitel Hamásu uvedl, že Bidenovy výroky ohledně uzavření příměří do příštího pondělí jsou unáhlené a neodpovídají situaci na bojišti. Napsala to agentura Reuters. Podle mínění tohoto zástupce hnutí stále existují "velké rozdíly", které je nutné při jednání překonat.
Saúdská Arábie popřela, že její ministr obchodu jednal se svým izraelským protějškem, píše web The Times of Israel. Rijád se takto vyjádřil po zveřejnění videa, které zachycuje rozhovor obou ministrů na okraj zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace v Abú Zabí.
V Izraeli dnes ráno začaly komunální a místní volby, které byly dvakrát odložené kvůli konfliktu v Pásmu Gazy. Informují o tom izraelská média. Hlasovat může až sedm milionů Izraelců, podle deníku Haarec se však očekává nízká volební účast. Hlasování se dnes neuskuteční v oblastech u Pásma Gazy a hranice s Libanonem, kde se bojuje.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Palestinské hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu 40 dní, uvedla dnes s odkazem na své zdroje agentura Reuters.
- Podle nabídky, na které se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by hnutí mělo propustit 40 rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.
- Americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že do příštího pondělí bude uzavřeno příměří v konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy.
- Americká armáda v jemenských oblastech kontrolovaných Húsíi zničila tři povrchová plavidla bez posádky a dvě protilodní střely, které byly připraveny k odpalu směrem k Rudému moři.
Podle nabídky, na které se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by palestinské hnutí mělo propustit 40 rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.
Palestinské hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu 40 dní, uvedla dnes s odkazem na své zdroje agentura Reuters.
Později prezident televizi NBC řekl, že Izrael by byl ochoten pozastavit boje v době nadcházejícího muslimského postního měsíce ramadánu, pokud bude dosaženo dohody o propuštění některých rukojmích. Ten začíná 10. března.
Americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že do příštího pondělí bude uzavřeno příměří v konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Takové příměří by mělo umožnit i propuštění zbývajících rukojmích držených Hamásem, řekl Biden v pondělí v New Yorku.
"Izrael nejenže způsobil jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě, ale také projevuje bezcitnou lhostejnost k osudu obyvatel Gazy tím, že vytváří podmínky, které je podle ICJ vystavují bezprostřednímu riziku genocidy," uvedla Heba Morayefová z Amnesty International. Podle ní Izrael nejenže nezajistil základní potřeby Gazanů, ale také brání distribuci dostatečné pomoci do Pásma Gazy.
Izrael nesplnil předběžná opatření Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z 26. ledna a nezajistil dostatečnou humanitární pomoc civilistům v palestinském Pásmu Gazy, kterým přitom hrozí hladomor kvůli izraelskému bombardování a blokádě. Uvedly to dnes lidskoprávní organizace Amnesty International a Human Rights Watch (HRW). ICJ dal 26. ledna Izraeli měsíční lhůtu, aby přijal kroky, které v Gaze zlepší humanitární situaci a také zabrání genocidě, z níž ho před haagským soudem viní Jihoafrická republika.
Írán v posledních měsících výrazně navýšil zásoby obohaceného uranu, ačkoli mírně snížil množství uranu obohaceného na úroveň, která má blízko k výrobě jaderné bomby. Ukázala to dnes důvěrná zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kterou získaly agentury Reuters a AFP k nahlédnutí. V samostatné zprávě pak MAAE vyjádřila sílící obavy ze schopnosti země vyrábět jaderné zbraně.
Vysoký představitel Hizballáhu po útoku prohlásil, že izraelský úder nezůstane bez odezvy. Odpoledne pak hnutí oznámilo, že v odvetě odpálilo 60 raket z raketometů Kaťuša směrem na izraelskou vojenskou základnu Nafah na okupovaných Golanských výšinách.
Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel potvrdila, že z Libanonu byly do severní a střední oblasti Golanských výšin vypáleny desítky raket. Některé z nich zachytil izraelský systém protivzdušné obrany Železná kupole (Iron Dome). Podle úřadů střely nezasáhly žádné obce v oblasti, nezpůsobily škody a nevyžádaly si ani oběti, případné následky útoku se však nadále vyhodnocují.
Stovky lidí dnes před izraelským nejvyšším soudem protestovaly proti výjimkám z povinné vojenské služby, které mají studenti náboženský škol ješiv. Soud dnes začal projednávat návrhy na to, aby tyto výjimky z povinné služby v armádě zanikly. Služba v armádě je v Izraeli povinná pro muže a ženy a kvůli konfliktu v Pásmu Gazy armáda uvedla, že zvažuje prodloužení jejího trvání.
Příslušník amerického letectva, který se na protest proti válce v Pásmu Gazy v neděli před ambasádou Izraele ve Washingtonu pokusil upálit, zemřel. Podle agentury AP to dnes oznámila washingtonská policie. Mrtvého identifikovala jako 25letého Aaarona Bushnella z texaského San Antonia.
Izrael dnes udeřil na proíránské hnutí Hizballáh u města Baalbek na sever od Bejrútu. Podle agentury AFP je to poprvé od začátku konfliktu s palestinským hnutím Hamás, co Izrael podnikl údery na Hizballáh mimo oblast na jihu Libanonu. Podle bezpečnostních zdrojů při útoku zemřeli dva příslušníci Hizballáhu. Šíitské hnutí před tím uvedlo, že sestřelilo izraelský bezpilotní stroj. Armáda uvedla, že bude pokračovat ve svých operacích, aby ochránila Izrael před hrozbou Hizballáhu, "a to včetně leteckých operací nad libanonským územím".
Palestinský premiér Muhammad Ištajja dnes předsedovi palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúdu Abbásovi podal demisi své vlády. Podle agentury AP by krok mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy.
"Demisi vlády jsem prezidentovi předložil 20. února a dnes ji podávám písemně," uvedl Ištajja v Ramalláhu a dodal, že rozhodnutí bylo přijato "s ohledem na vývoj událostí spojených s agresí proti Pásmu Gazy".
Podle zpravodajského webu televize Al-Džazíra Ištajja svou rezignaci rovněž zdůvodnil "bezprecedentní eskalací" násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě a "válkou, genocidou a hladověním v Pásmu Gazy". Dodal, že existují snahy učinit z palestinské samosprávy správní a bezpečnostní orgán bez politického vlivu.
Izraelská armáda uvedla, že za poslední den ve městě Gaza na severu Pásma Gazy zabila přes 30 ozbrojenců Hamásu. Deset zabila ve střední části území. Úřady v Pásmu Gazy, které kontroluje hnutí Hamás, dnes uvedly, že v souvislosti s izraelskými údery zemřelo od října 29.782 lidí.
Zřejmě na protest proti válce v Pásmu Gazy se v neděli před ambasádou Izraele ve Washingtonu pokusil upálit muž. Utrpěl vážné popáleniny a nyní je v kritickém stavu v nemocnici, informují servery listů The New York Times (NYT) a The Guardian.
Muž oblečený ve vojenské uniformě celý incident, který se odehrál kolem 13:00 místního času (19:00 SEČ), natáčel a živě přenášel na platformě Twitch. "Už se nebudu podílet na genocidě," říká na videu muž, který se identifikuje jako příslušník amerického letectva. "Chystám se k extrémnímu protestu." Pak se polije čirou tekutinou, zapálí a křičí "svobodná Palestina", než se zhroutí na zem. Strážcům zákona se muže podařilo asi po minutě uhasit, i tak je ale v ohrožení života.
V Pásmu Gazy celý víkend pokračují střety mezi izraelskými vojáky a ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení obou stran. Počet obětí po izraelských úderech vzrostl na nejméně 29 692 a dalších 69 879 lidí utrpělo zranění, tvrdí úřady spravované Hamásem.
Zprostředkovatelské země se za pokračujících bojů snaží vyjednat dohodu, která by umožnila propuštění rukojmích držených Hamásem. Vyhlídky na zajištění jakéhokoli příměří se však podle Reuters zdají nejisté, neboť Izrael zopakoval, že plánuje rozšířit své operace s cílem zničit Hamás na jižněji položený Rafáh, a hnutí si pevně stojí za tím, že jakákoli dohoda musí obsahovat trvalé ukončení izraelských operací.
Americká válečná loď USS Mason dnes zničila balistickou raketu vystřelenou z části Jemenu, kterou mají pod kontrolou proíránští povstalečtí Húsíové. Uvedlo to podle agentury Reuters regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Podle něj cílem rakety byla americká přepravní loď MV Torm Thor. Obě plavidla výbuch rakety nepoškodil.
Izraelská delegace se vrací z pařížského jednání o rukojmích s mírným optimismem. Napsal to dnes server The Times of Israel s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje. Podle nich se podařil dojednat nástin dohody s palestinským hnutím Hamás o propuštění rukojmích a přerušení bojů. Podle tisku by dnes mohl tyto výsledky projednat izraelský válečný kabinet.
Od začátku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho říjnové teroristické útoky, již zemřelo přes 29 600 lidí a více než 69 700 osob utrpělo zranění. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na palestinské úřady v Gaze, které Hamás ovládá.
Izraelská armáda tvrdí, že během uplynulého dne vedla intenzivní boje v Chán Júnisu na jihu palestinského území i ve čtvrti Zajtún ve městě Gaza, při kterých zabila "mnoho" příslušníků Hamásu. Vojáci podle prohlášení také zajistili množství zbraní a dokumentů.
Příbuzní a přátelé Izraelců unesených Hamásem v říjnu zablokovali na protest silnici v Tel Avivu. (23. února 2024)
Rozšiřování izraelských osad na okupovaných palestinských územích podle Spojených států odporuje mezinárodnímu právu, uvedl dnes podle agentury AP americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sdělením signalizoval návrat ke dlouhodobému americkému stanovisku ohledně osad, od kterého upustila vláda bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň Blinken reagoval na čtvrteční oznámení Izraele o chystaném rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předložil první oficiální plán na poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, který počítá s izraelskou bezpečnostní kontrolou nad tímto palestinským územím, jež dosud ovládá radikální hnutí Hamás, a s civilní samosprávou prostřednictvím nezávislých palestinských zástupců. Informovaly o tom dnes agentura Reuters a server The Times of Israel.
Izraelská vláda povolila velkou americkou dodávku mouky pro Pásmo Gazy, která už řadu týdnů čeká v izraelském přístavu Ašdod, informoval dnes server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Dodání mouky, která by podle serveru vystačila pro velkou část civilistů v Pásmu Gazy na několik měsíců, blokoval krajně pravicový ministr Becalel Smotrič. Podle něj by se mohla dostat do rukou hnutí Hamás, s nímž vede Izrael válku v Gaze od loňského října. Humanitární pomoc do Gazy se v poslední době téměř zastavila.
Do Paříže dnes podle izraelských médií odcestuje izraelská delegace k dalšímu kolu zprostředkovaných jednání o možné dohodě s Hamásem o dočasném klidu zbraní a propuštění rukojmích.
Od začátku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy proti hnutí Hamás v odvetě za říjnové teroristické útoky, již zemřelo přes 29 500 Palestinců a téměř 70 tisíc dalších bylo zraněno. Informovaly o tom dnes palestinské úřady v Gaze, které ovládá Hamás. Izraelská armáda mezitím uvedla, že za uplynulý den při vojenských operacích po celém území pásma zabila desítky ozbrojenců Hamásu a zajistila množství zbraní.
Od začátku války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás se v Británii rozmohly projevy nenávisti vůči muslimům. Uvedla to dnes agentura AFP s odkazem na středeční zprávu sdružení proti rasismu. Konflikt vypukl po teroristickém útoku palestinských ozbrojenců na Izrael, při němž zemřelo na 1200 lidí a 253 jich bylo vzalo jako rukojmí. Při izraelských operacích zahynulo podle úřadů spravovaných Hamásem přes 29 tisíc lidí.
"Musíme zmobilizovat naše politické schopnosti, abychom vyvinuli tlak na zavedení tohoto řešení," vyzval Borrell. Podle něj Palestinci potřebují "jasnou politickou vyhlídku ohledně vybudování svého státu". To podle šéfa unijní diplomacie přispěje k prosazení míru a trvalé bezpečnosti pro Izrael. Borrell se domnívá, že v příštích dnech arabské země předloží svůj návrh mírového plánu v Pásmu Gazy.
"Neslyšel jsem, že by byl někdo proti. Byla tu silná poptávka po dvoustátním řešení," řekl Borrell. Podle něj panuje na tomto řešení mezi státy skupiny G20, které jinak mají odlišné postoje například k válce na Ukrajině, konsenzus. Skupinu G20 tvoří 19 zemí, Evropská a Africká unie, které společně představují na 80 procent světového hospodářství a zhruba dvě třetiny světové populace.
Země skupiny G20 se shodují na dvoustátním řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. Dnes to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se zúčastnil dvoudenního jednání ministrů zahraničí této skupiny v Riu de Janeiro. Podle něj není žádný stát proti tomuto diplomatickému postupu, který počítá se vznikem samostatného palestinského státu vedle toho izraelského. Státy G20 musí použít svůj vliv, aby toto řešení prosadily, vyzval také podle agentury Reuters Borrell.
Vysoce postavený zástupce Hamásu Sámí abú Zuhrí agentuře Reuters řekl, že takový projekt by se rovnal nové okupaci Gazy. Izrael z pásma stáhl své vojáky i židovské osadníky v roce 2005. Nyní tvrdí, že si po skončení války udrží nad Gazou po neomezenou dobu bezpečnostní kontrolu, ale nechce mít nad oblastí civilní správu a odmítá, že by to znamenalo novou okupaci.
Izraelská televizní stanice Channel 12 uvedla, že vhodným kandidátem na realizaci tohoto plánu je čtvrť Zajtún na severu města Gaza. Tamní obchodníci a zástupci občanské společnosti by v rámci projektu nejprve distribuovali humanitární pomoc. Bezpečnost čtvrti při tom bude zajišťovat izraelská armáda, uvedla Channel 12, podle níž mají tento týden obnovené vojenské razie v Zajtúnu za cíl právě vymýtit odsud zbytky bojovníků Hamásu, kteří zde utrpěli těžké ztráty v první fázi války. Oficiální izraelská místa informace Channel 12 nepotvrdila, poznamenal Reuters.
Izraelský představitel řekl, že tyto takzvané "humanitární ostrovy" budou zaváděny ve čtvrtích, z nichž byl Hamás vypuzen. "Hledáme ty pravé lidi, kteří by se k tomu postavili čelem," řekl izraelský představitel Reuters. "Ale je jasné, že to bude nějakou dobu trvat, protože nikdo se nepřihlásí, dokud si bude myslet, že mu za to Hamás prožene kulku hlavou," dodal. Plán tak podle něj může být naplněn až tehdy, když bude Hamás zničen a nebude představovat hrozbu ani pro Izrael ani pro obyvatele Gazy.
Izrael hledá Palestince, kteří nejsou napojeni na radikální hnutí Hamás a byli by ochotni spravovat civilní záležitosti ve vytyčených izolovaných oblastech Pásma Gazy. Tyto zóny mají sloužit jako zkušební pro poválečnou správu tohoto palestinského území. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoce postavený izraelský představitel.
Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet se opakovaně pokusila získat svolení vlády k atentátu na lídra radikálního hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjáa Sinvára od roku 2011, kdy byl propuštěn z izraelského vězení v rámci výměny palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita. Napsal to komentátor listu Jediot Achronot Nadal Ejal. Premiér Benjamin Netanjahu podle něj atentát na Sinvára odmítl schválit celkem pětkrát z obav, že by to vyústilo ve válku s Hamásem.
Dnes ráno se rozezněly poplašné sirény v jihoizraelském přístavním městě Ejlat a na sociálních sítích se začala šířit videa toho, co vypadalo jako zásah rakety vysoko na obloze. Izraelská armáda později potvrdila, že šlo o úspěšný zásah systému protivzdušné obrany Arrow, neupřesnila však, o jakou střelu šlo ani odkud přiletěla. Systém Arrow je nicméně určen k ničení balistických střel dlouhého doletu, a to i v kosmickém prostoru.
Raketový útok vedený pravděpodobně ze strany jemenských povstalců dnes způsobil požár na palubě nákladní lodě plující v Adenském zálivu. Izraelská protivzdušná obrana poblíž přístavu Ejlat na jihu země mezitím zneškodnila balistickou střelu, kterou zřejmě rovněž vyslali tito propalestinští bojovníci z Jemenu. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na britské námořní agentury a izraelskou armádu.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy přišlo podle úřadů kontrolovaných Hamásem od října o život nejméně 29 410 Palestinců, z toho 97 za uplynulý den.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelský parlament se vyslovil proti jednostrannému vytvoření palestinského státu. Návrh premiéra Benjamina Netanjahua podpořilo 99 ze 120 poslanců.
- Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc uvedl, že se objevily slibné první známky pokroku ohledně nové dohody o propuštění rukojmích.
- Po Německu a mnoha dalších státech chce i Švýcarsko zakázat teroristické hnutí Hamás. Tamní vláda schválila příslušný návrh zákona.
Izraelská armáda v noci opět ostřelovala Rafáh na jihu Pásma Gazy, nejméně tři lidé zemřeli, uvedly podle serveru ToI palestinské zdroje.
Při střelbě na dálnici u Jeruzaléma dnes zemřel jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. Dvě osoby jsou ve vážném stavu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na místní záchranáře. Policie uvedla, že šlo o teroristický útok provedený třemi Palestinci, kteří byli zneškodněni.
Útočníci podle policie začali automatickými zbraněmi střílet na auta, která čekala ve frontě před kontrolním stanovištěm mezi okupovaným Západním břehem Jordánu a Izraelem a směřovala do Jeruzaléma. Policie nejprve uvedla, že na místě zneškodnila dva Palestince. Posléze informovala, že útočníci byli tři a třetího dopadla na útěku.
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc dnes prohlásil, že se objevily slibné první známky pokroku ohledně nové dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy, píše agentura Reuters.
"Probíhají pokusy o prosazení nové dohody o rukojmích a jsou zde slibné první známky možného pokroku," řekl Ganc na tiskovém brífinku. "Nepřestaneme hledat cestu a nepromeškáme žádnou příležitost, abychom naše dívky a chlapce přivedli domů," dodal.
Po Německu a mnoha dalších státech chce i Švýcarsko zakázat islamistickou palestinskou organizaci Hamás, která působí v Pásmu Gazy. Švýcarská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, informovala agentura DPA. Zákon ještě musí schválit švýcarský parlament.
Izraelský vzdušný úder dnes na jihu Libanonu zabil ženu a dítě, píše agentura Reuters s odkazem na libanonské zdroje. Izrael se k věci nevyjádřil.
Šéf libanonského šíitského ozbrojeného hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh nedávno prohlásil, že Izrael za zabití civilistů zaplatí krví. Izrael podél pohraniční oblasti na jihu Libanonu podniká letecké údery proti Hizballáhu, který přes hranici odpaluje rakety.
Izrael by měl během několika dnů informovat Mezinárodní soudní dvůr o tom, co dělá pro zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Soudní dvůr mu na to dal 26. ledna měsíční lhůtu. Podle nevládních organizací, které citoval deník The National, se ale humanitární krize v Pásmu Gazy stále zhoršuje a někteří humanitární pracovníci také tvrdí, že Izrael dodávkám pomoci palestinským civilistům brání.
Izraelský parlament se dnes vyslovil proti jednostrannému vytvoření palestinského státu. Návrh premiéra Benjamina Netanjahua podpořilo 99 ze 120 poslanců. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.
Izraelská armáda potvrdila, že zahájila rozsáhlou razii proti Hamásu v jedné ze čtvrtí města Gaza na severu Pásma Gazy, informuje o tom dnes server The Times of Israel. Boje s hnutím Hamás přitom už řadu týdnů vede armáda zejména na jihu s tím, že na severu z větší části Hamás porazila a provádí tam jen menší cílené razie. Intenzivní boje pokračovaly dnes ve městě Chán Júnis, které leží jen několik kilometrů od Rafáhu, tedy oblasti u egyptských hranic, kam před boji utekl přes milion Palestinců.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od října 29 313 Palestinců a na 69 300 dalších bylo zraněno, uvedly tamní úřady spravované Hamásem.
Obytnou budovu v Damašku dnes ráno zasáhlo několik izraelských raket, uvedla syrská státní tisková agentura SANA. O případných obětech či cíli tohoto úderu se nezmínila. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Londýně, informovala o dvou mrtvých a útok rovněž připsala Izraeli. Tuto bilanci později potvrdila také syrská státní televize.
Nynější oznámení Kataru je podle serveru The Times of Israel zatím nejjednoznačnějším potvrzením o doručení léků, ale chybí důkazy, že je nemocní rukojmí skutečně dostali.
Palestinské radikální hnutí Hamás potvrdilo, že obdrželo léky pro izraelské rukojmí, které zadržuje v Pásmu Gazy, a že je začalo doručovat. Uvedlo to dnes katarské ministerstvo zahraničí.
Spojené státy dnes v Radě bezpečnosti OSN vetovaly alžírský návrh na okamžité humanitární příměří v Pásmu Gazy. Je to třetí takové americké veto od začátku války, která propukla po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října. Návrh v patnáctičlenné Radě bezpečnosti podpořilo třináct zemí; Británie se zdržela.
"Hlasování pro tento návrh rezoluce je podporou práva Palestinců na život. Hlasování proti ní naopak znamená souhlas s brutálním násilím a kolektivním trestem, který je na nich páchán," řekl před hlasováním alžírský velvyslanec při OSN Amár Bindžámá.
Britský princ William dnes vyzval k co nejrychlejšímu ukončení bojů mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Konflikt si podle něj vyžádal příliš mnoho obětí. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se následník trůnu prohlášením odklonil od obvyklé zdrženlivosti britské královské rodiny.
"Stejně jako mnoho dalších si přeji, aby boje co nejdříve skončily. Je zoufale nutné zvýšit humanitární pomoc Gaze. Je velmi důležité, aby se pomoc dostala dovnitř a aby rukojmí byli propuštěni," dodal William.
Světový potravinový program pozastavil dodávky jídla na sever Pásma Gazy, protože nebyly bezpečné. Hladovějící Palestinci napadli se zbraněmi konvoje s pomocí, rozkradli je a řidiče zbili, uvedl dnes Světový potravinový program. Zásoby potravin od této agentury OSN do válkou zmítané oblasti proudily teprve od neděle, předtím byly tři týdny pozastavené kvůli chaosu spojenému s boji mezi izraelskou armádou a hnutím Hamás.
Izrael omezí počet muslimů, kteří se budou moci během ramadánu účastnit hlavních modliteb na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který opatření zdůvodňuje obavami, že by se toto klíčové posvátné místo mohlo stát dějištěm demonstrací proti válce v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda zahájí vnitřní vyšetřování vlastních operačních selhání v období před teroristickými útoky Hamásu ze 7. října. Informoval o tom dnes server The Times of Israel s odvoláním na rozhodnutí náčelníka generálního štábu Herciho Haleviho.
Příslušní velitelé, včetně šéfů operačního ředitelství, jižního velitelství, divize Gaza a jednotky vojenského zpravodajství, mají do konce února zahájit prověrky svých jednotek. Ty pravděpodobně potrvají několik měsíců, neboť budou probíhat souběžně s bojovými akcemi v Pásmu Gazy. Pokud se válka protáhne, bude vyšetřování zřejmě trvat ještě déle.
Každé šesté dítě do dvou let na severu Pásma Gazy je akutně podvyživené, uvádí ve své nejnovější zprávě Dětský fond OSN (UNICEF). Téměř tři procenta z nich trpí tak těžkou podvýživou, že jsou zásadně ohroženy na životě, pokud se jim urychleně nedostane pomoci. UNICEF informace sbíral během ledna na severu oblasti, kde Izrael vede válku s hnutím Hamás. Varoval, že humanitární situace se stále zhoršuje.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izrael zahájí ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, pokud Hamás nepropustí rukojmí do začátku ramadánu. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Ramadán začne letos zřejmě 10. března.
- Ministři zahraničí zemí EU schválili zahájení unijní vojenské námořní mise v Rudém moři. Jejím cílem je zajistit bezpečí obchodních námořních tras, na které útočí jemenští povstalci.
- Mezi Izraelem a Brazílií vypukla diplomatická krize. Důvodem sváru jsou výroky, ve kterých Lula přirovnal počínání izraelské armády v Pásmu Gazy k vyhlazení Židů během druhé světové války.
Šéf palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár spolu s několika izraelskými rukojmími nejspíš utekl tunelem pod Rafáhem do Egypta, tvrdí saúdskoarabský zpravodajský web Elaph s odkazem na zdroj z izraelských bezpečnostních složek. Izraelská armáda ale toto tvrzení odmítla, napsal dnes server The Times of Israel.
Sinvára Izrael považuje za jednoho ze strůjců teroristického útoku Hamásu na jih Izraele ze 7. října, kterým začala tato válka v Pásmu Gazy. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari dříve uvedl, že "hon na Sinvára neustane, dokud nebude dopaden, živý nebo mrtvý".
V Gaze se od říjnového teroristického útoku Hamásu izraelská armáda ze vzduchu zaměřila na zhruba 29 tisíc cílů. V asi 7000 případech si útoky vyžádaly izraelské pozemní jednotky na svou podporu, ten nejbližší směřoval na cíl vzdálený jen 80 metrů od nich.
Izrael od začátku války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás uskutečnil přes 31 tisíc náletů, drtivou většinu z nich na Pásmo Gazy. Více než 1000 jich ale směřovalo také na území Libanonu a desítky na okupovaný Západní břeh. S odvoláním na izraelskou armádu to dnes uvedl server listu The Times of Israel.
Izraelská armáda dnes zveřejnila záběry, které podle ní ukazují zajatou Izraelku Širi Bibasovou a její dvě malé děti. Video podle ní zachycuje chvíli, kdy palestinští ozbrojenci v Pásmu Gazy rodinu přemisťují krátce poté, co byla 7. října unesena z jihu Izraele spolu s dalšími zhruba 250 lidmi. Informovala o tom agentura Reuters.
Na záběrech z bezpečnostních kamer je vidět, jak mladá žena zabalená do dlouhé přikrývky nese na dvoře u neznámé budovy dítě na rameni, zatímco je odváděna k autu. Armáda uvedla, že záběry byly získány před několika dny a pocházejí z oblasti Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Na videu je podle ní zachycena Širi a její synové Ariel, kterému byly v době únosu čtyři roky, a Kfir, nejmladší ze zajatých rukojmích, jemuž bylo 7. října devět měsíců.
"Na záběrech je vidět, jak teroristé balí Širi a její děti do prostěradla a snaží se je ukrýt," uvedl na tiskovém brífinku armádní mluvčí Daniel Hagari a dodal, že záběry pocházejí ze dne jejich únosu. "Z informací, které máme k dispozici, máme obavy o stav Širi, Ariela a Kfira," dodal s tím, že rodinu zadržovala skupina zvaná Brigády mučedníků.
Celkem 26 z 27 zemí EU vyzvalo k okamžité humanitární pauze v Pásmu Gazy, uvedl Borrell. Podle diplomatických zdrojů mimo zůstalo Maďarsko.
Spojené státy předložily návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá k dočasnému příměří v Pásmu Gazy, jakmile to bude možné, píše agentura Reuters s tím, že do dokumentu nahlédla. Fakticky se podle agentury jedná o protinávrh k rezoluci předložené v sobotu Alžírskem, jež požaduje okamžité humanitární příměří v Pásmu Gazy. USA již daly najevo, že hodlají návrh rezoluce z alžírské iniciativy vetovat. Kdy RB OSN přistoupí k hlasování o americkém návrhu, není v tuto chvíli jasné.
Nákladní loď amerického majitele plující pod řeckou vlajkou dnes ohlásila, že se stala terčem raketového útoku v Adenském zálivu, a požádala o vojenskou pomoc. S odkazem na britskou agenturu pro námořní bezpečnost Ambrey o tom informuje agentura Reuters. Britská vojenská služba UKMTO současně uvedla, že obdržela zprávu o výbuchu v bezprostřední blízkosti plavidla nacházejícího se 100 námořních mil (180 kilometrů) východně od jemenského přístavu Aden. Na obchodní lodě v oblasti opakovaně útočí jemenští povstalci.
Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac dnes označil brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva za "nežádoucí osobu". Kac řekl, že Lula nebude vítán v Izraeli, dokud neodvolá své nedělní výroky, jimiž přirovnal chování Izraele v Pásmu Gazy k vraždění Židů nacisty za druhé světové války. Podle serveru The Times of Israel adresoval Kac vzkaz Lulovi při návštěvě jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad vašem, kam zavedl brazilského velvyslance v Izraeli Federika Mayera.
Izraelská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás klesla v přepočtu na celý rok o 19,4 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedl izraelský statistický úřad. Výsledek je výrazně horší, než očekávali analytici. Ti s propadem sice počítali, v průměru jej ale odhadovali na deset procent.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dnes zahájí týdenní jednání, během něhož vyslechne argumenty pěti desítek států, aby se posléze vyjádřil k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. O postoj soudního dvora v této záležitosti požádalo v prosinci 2022 Valné shromáždění OSN. Stanovisko soudu bude sice nezávazné, agentura AP i tak označila toto jednání za "historické".
Agentura DPA dnes informovala, že německá armáda se chce unijní operace v Rudém moři zúčastnit s fregatou Hessen. Válečná loď s asi 240 vojáky vyrazila již 8. února z námořní základny ve Wilhelmshavenu směrem do Středozemního moře. Naposledy se nacházela v přístavu na řeckém ostrově Kréta.
Loď je vybavena mimo jiné protileteckými střelami, zbraně umístěné na plavidle jsou schopny zasáhnout cíle až na vzdálenost 160 kilometrů. Díky svému radaru může sledovat vzdušný prostor o rozloze celého Severního moře, dodala německá agentura.
Ministři zahraničí Evropské unie dnes na jednání v Bruselu schválili zahájení vojenské námořní mise EU v Rudém moři, jejímž cílem je zajistit bezpečí obchodních námořních tras. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Strategické velení mise Aspides by mělo sídlit v Řecku, operace ale budou řízeny z italské fregaty.
Palestinské hnutí Hamás přišlo ve válce s izraelskou armádou od loňského října o 6000 bojovníků, informovala agentura Reuters s odkazem na činitele Hamásu pobývající v Kataru. Hamás o počtech svých bojovníků obvykle neinformuje. Izraelská vláda minulý týden uvedla, že její vojáci zabili od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, jímž tato válka začala, na 12 tisíc bojovníků tohoto hnutí.
Izraelská média informovala, že tamní vláda chystá přísná omezení vstupu muslimů na Chrámovou horu v Jeruzalémě během ramadánu. Podle serveru The Times of Israel se Netanjahu přiklonil na stranu krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, který opatření navrhl. Podle stanice 12, deníku Haarec a dalších médií ale před tím varovala tajná služba Šin Bet, podle níž je během citlivého období ramadánu nutné se vyhnout zostření napětí mezi muslimy a židy v Izraeli a na Západním břehu.
Spojené státy, Katar a Egypt, které se snaží zprostředkovat dohodu mezi Izraelem a Hamásem, se podle deníku Haarec snaží dojednat příměří před začátkem ramadánu.
Izrael zahájí ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Ramadán začne letos zřejmě 10. března.
Nákladní loď plující pod vlajkou Belize poškodila v neděli v úžině Báb al-Mandab u pobřeží Jemenu exploze. Její posádka musela opustit palubu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na britskou vojenskou službu UKMTO a britskou agenturu pro námořní bezpečnost Ambrey. V oblasti na plavidla opakovaně útočí jemenští povstalci.
"Vojenské úřady uvedly, že posádka opustila palubu," uvedla UKMTO v noci na dnešek s tím, že posádka je v pořádku.
Zřejmý útok na plavidlo se odehrál 35 námořních mil od jemenského pobřeží, když částečně naložená loď směřovala ze Spojených arabských emirátů do Bulharska. UKMTO píše o explozi v těsné blízkosti plavidla. Jaký je rozsah poškození, zatím není zřejmé.
Na podporu Palestiny se dnes na pražském náměstí Míru sešly stovky lidí. Demonstranti požadovali zejména ukončení odvetných útoků Izraele, zaznělo i několik příběhů z Pásma Gazy. Podle organizátorů se akce zúčastnilo přes 1200 lidí. Podle přítomných policistů se akce uskutečnila v poklidu a neřešili žádný větší incident.
Americká armáda poprvé od říjnového začátku útoků v Rudém moři zaznamenala snahu jemenských húsíjských povstalců použít bezpilotní podvodní plavidlo. Oznámila to v dnešním hlášení o sérii sobotních útoků na zbraně skupiny, která od podzimu cílí na obchodní lodě na důležité námořní trase.
"V pátek i v sobotu byl týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) odepřen přístup do nemocnice, ačkoliv k zařízení dorazil společně s dodávkou paliva. Tým měl posoudit kritické potřeby pacientů. Tato zpoždění budou stát životy," napsal dnes na sociální síti X generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. WHO stejně jako místní úřady tvrdí, že nemocnice přestala fungovat.
Nasser hospital in #Gaza is not functional anymore, after a weeklong siege followed by the ongoing raid.
— Tedros Adhanom Ghebreyesus (@DrTedros) February 18, 2024
Both yesterday and the day before, the @WHO team was not permitted to enter the hospital to assess the conditions of the patients and critical medical needs, despite…
Izraelský kabinet na dnešním jednání formálně vyjádřil nesouhlas s mezinárodními výzvami k vytvoření samostatné Palestiny, které zaznívají od většiny mezinárodního společenství včetně Evropské unie nebo USA. Gideon Saar, ministr bez portfeje ve vládě Benjamina Netanjahua, americké výzvy přirovnal k mnichovské dohodě a postoupení československého pohraničí nacistickému Německu. Izrael palestinská území okupuje od roku 1967, kdy skončila takzvaná šestidenní válka.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Jednání o propuštění rukojmích a příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás se v posledních dnech nevyvíjí příliš slibně, řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.
- V Pásmu Gazy přestala fungovat Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, tvrdí místní úřady. Jde o druhou největší nemocnici v oblasti.
- Palestinský premiér Muhammad Ištajja na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu.
V Pásmu Gazy přestala fungovat Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, jde o druhou největší nemocnici v oblasti a podle stanice Al-Džazíra poslední na jihu, oznámily místní úřady. Podle Světové zdravotnické organizace se uvnitř v sobotu nacházelo kolem 200 pacientů, z nichž 20 vyžadovalo urgentní převoz do jiných zařízení.
Izraelské síly nemocnici obléhaly týdny, než do ní vtrhly, uvádí Al-Džazíra. Při razii armáda oznámila, že zadržela 100 lidí podezřelých ze zapojení do bojů proti Izraeli. Domnívala se rovněž, že v zařízení se budou nacházet těla rukojmích, píše stanice CNN. Důkazy o přítomnosti bojovníků Hamásu v jiných nemocnicích v Pásmu Gazy zveřejnila izraelská armáda již před mnoha týdny. Svoji přítomnost v Násirově nemocnici Hamás popřel.
Palestinský premiér Muhammad Ištajja na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s radikálním hnutím Hamás. Poznamenal, že příležitost k takovému jednání bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.
"Musíme pokročit v řešení dvou států. Musíme přejít od debat k uznání nezávislého palestinského státu," řekl Ištajja v dopolední debatě na bezpečnostní konferenci.
Ištajja v reakci na otázku na teroristický útok Hamásu na Izrael z loňského října odpověděl, že historie palestinského problému nezačala loni v říjnu, ale vyhlášením izraelské nezávislosti v roce 1948. Nyní je podle něj potřeba rychle přikročit k řešení. K útokům řekl, že palestinská samospráva nesouhlasí se zabíjením civilistů, zároveň vyzval k ukončení utrpení Palestinců.
Premiér rovněž odpovídal na otázky o nepopularitě palestinské samosprávy pod vedením prezidenta Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse. "Potřebujeme palestinskou jednotu," řekl s tím, že autonomie je ochotná jednat i s Hamásem. "Rusko pozvalo všechny palestinské frakce na jednání do Moskvy 26. února. Zda tam bude i Hamás, není jasné," řekl.
Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o další rezoluci volající po okamžitém humanitárním příměří v Pásmu Gazy. Rezoluce je iniciativou Alžírska, které věc k hlasování 15člennému orgánu pravděpodobně předloží v úterý, píší agentura Reuters a stanice Al-Džazíra. Očekává se, že Spojené státy budou rezoluci vetovat.
"Pokud bude předložená podle podoby posledního návrhu, nebude přijata," citují média Lindu Thomasovou-Greenfieldovou, velvyslankyni při OSN ze Spojených států, které v Radě bezpečnosti disponují právem veta.
Pravděpodobně poslední verze návrhu rezoluce, kterou měla v sobotu k dispozici agentura AFP, požadovala "okamžité humanitární příměří, které musejí respektovat všechny strany", odmítala "nucené vysídlení palestinských civilistů" a žádala "okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích".
Thomasová-Greenfieldová uvedla, že rezoluce by v této podobě mohla být kontraproduktivní s ohledem na snahy o uzavření zprostředkované dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i politický vůdce Hamásu Ismáíl Haníja v sobotu zopakovali své požadavky vůči druhé straně, které se alespoň v jejich veřejných prohlášeních nezdály být v souladu.
Požadavky Hamásu při jednání o příměří jsou odpoutané od reality, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Jednání o propuštění rukojmích a příměří mezi Izraelem a Hamásem se v posledních dnech nevyvíjí příliš slibně, řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Katar při vyjednávání hraje roli prostředníka.
Palestinské hnutí Hamás válčící s Izraelem nepřijme v rámci projednávané dohody o příměří nic jiného než úplné zastavení bojů, stažení izraelské armády a zastavení blokády Pásma Gazy. Zopakoval to dnes vůdce politického křídla hnutí Ismáíl Haníja. Hamás požaduje rovněž propuštění palestinských vězňů odpykávajících si dlouhé tresty v Izraeli výměnou za izraelské rukojmí držené v Pásmu Gazy, uvádí stanice Al-Džazíra a agentura Reuters, které politického vůdce citují.
Šéf britské diplomacie David Cameron na setkání s čínským protějškem Wangem I vyzval Peking, aby využil vliv na Írán k tlaku na jemenské Húsíe v Rudém moři.
Spojené státy chystají nové dodávky bomb a dalších zbraní Izraeli, přestože tlačí na příměří v Pásmu Gazy, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na americké činitele. Agentura Reuters zase napsala, že francouzský prezident Emmanuel Macron nevylučuje uznání palestinského státu.
Za výbuchy, které v týdnu poškodily důležité plynovody v Íránu, stál Izrael, uvedl list The New York Times (NYT) s odvoláním na západní činitele. Útoky označil za eskalaci a významný posun ve stínové válce mezi Izraelem a Íránem. Tel Aviv se k tomu nevyjádřil.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu, nejvyšší soud OSN, dnes zamítl žádost Jihoafrické republiky, která se dožadovala přijetí zvláštních opatření k ochraně Rafáhu na jihu Pásma Gazy. ICJ to oznámil v tiskovém prohlášení. V oblasti pokračuje válka mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, který naznačil, že Rafáh bude dalším cílem jeho operací. V oblasti se však ukrývá přes milion palestinských civilistů.
Izraelská policie identifikovala střelce, který dnes ráno na jihu Izraele zabil dva lidi a další čtyři zranil. Podle serveru The Times of Israel jím byl 37letý Fádí Džamdžúm, který měl v Izraeli povolení k pobytu a původem byl z uprchlického tábora Šuafát ve východním Jeruzalémě. Střelba se se stala ráno na autobusové zastávce severně od města Kirjat Malachi.
Izraelské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo totožnosti 12 zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), kteří se podle něj podíleli na teroristických útocích Hamásu z loňského 7. října. Jde o muže, kteří pro UNRWA pracovali například jako učitelé či sociální pracovníci. U všech izraelské ministerstvo uvedlo, že byli členy palestinského hnutí Hamás, s nímž Izrael válčí v Pásmu Gazy, a které Izrael, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Informoval o tom server The Times of Israel.
Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval dění na Blízkém východě. Řekl, že stejně jako nic nemůže ospravedlnit teroristický útok Hamásu na Izrael, tak nic nemůže ospravedlnit kolektivní trestání Palestinců v Pásmu Gazy. "Úroveň ničení v Gaze je šokující," řekl.
Izraelská ofenziva v Rafáhu může vést jen k bezprecedentní humanitární katastrofě a byla by zlomovým bodem v tomto konfliktu, uvedl francouzský prezident Emanuel Macron.
Nejméně čtyři lidé utrpěli zranění a dva další zahynuli při útoku střelnou zbraní na autobusové zastávce na jihu Izraele. Policie dnes uvedla, že útočník byl neutralizován, informoval server The Times of Israel Incident se odehrál severně od města Kirjat Malachi. Motiv činu zatím není znám.
Izrael se nenechá přinutit k uznání palestinského státu, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jeho vyjádření přichází den poté, co americký list The Washington Post napsal, že Spojené státy a arabské země pracují na poválečném plánu pro Pásmo Gazy, který počítá s vytvořením palestinského státu.
Nejméně pět lidí utrpělo zranění při střeleckém útoku na autobusové zastávce na jihu Izraele. Policie uvedla, že útočník byl neutralizován, informoval server The Times of Israel (Tol). Incident se odehrál severně od města Kirjat Malachi. Motiv činu zatím není znám.
Záchranářská služba Magen David Adom oznámila, že její zdravotníci po střelbě ošetřují pět lidí, dvacetiletého muže v kritickém stavu a tři vážně zraněné muže ve věku 20, 16 a 65 let. Pětašedesátiletá žena podle služby utrpěla středně těžká zranění.
Nejméně tři lidé utrpěli vážná zraněni při střeleckém útoku na autobusové zastávce na jihu Izraele. Policie uvedla, že útočník byl neutralizován, informoval server The Times of Israel (Tol). Incident se odehrál severně od města Kirjat Malachi.
V izraelských parlamentních volbách by podle dnes zveřejněného průzkumu deníku Maariv zvítězila opozice, získala by v Knesetu 76 ze 120 křesel.
Egypt začal u hranice s Pásmem Gazy připravovat prostor, kam by se mohli uchýlit palestinští uprchlíci, pokud Izrael zahájí pozemní invazi do města Rafáh. S odvoláním na čtyři nejmenované zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Egyptské úřady popřely, že by na místě vznikal uprchlický tábor. Káhira zároveň opakovaně varovala, že ničivá izraelská ofenziva v Pásmu Gazy by mohla Palestince vysídlit na Sinaj, což označila za naprosto nepřijatelné.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda zahájila operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy.
- Jakákoliv dohoda, kterou uzavře Izrael s hnutím Hamás, by měla zajistit příměří, stažení izraelské armády z Pásma Gazy i výměnu vězňů, uvedl vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja.
- Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy, uvedla česká ministryně Jana Černochová.
Podle izraelského premiéra Netanjahua budoucí nastavení vztahů mezi Izraelem a Palestinci může být výsledkem jedině "přímých jednání mezi stranami bez předběžných podmínek". Izrael také odmítá "jednostranné uznání palestinského státu", uvedl premiér. Takový krok by totiž chápal po útocích ze 7. října jako velkou odměnu pro teroristy. Krok by podle šéfa izraelské vlády mohl znemožnit dojednání mírové dohody v budoucnosti.
Netanjahu zveřejnil na sociálních sítí svůj příspěvek krátce poté, co jeho úřad oznámil, že mluvil zhruba 40 minut po telefonu s americkým prezidentem Bidenem. Další detail úřad neuvedl.
Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci. Dnes to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šéf izraelské vlády svůj příspěvek na sociální síti X podle izraelských médií zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten vyzval Netanjahua, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.
Hlas Labouristické straně v příštích parlamentních volbách v Británii hodlá dát v Londýně jen 60 procent těch muslimů, kteří ji volili v roce 2019. Vyplývá to z průzkumu agentury Survation. V Londýně žije více než čtvrtina britských muslimů. Průzkum rovněž zjistil, že pro až 85 procent muslimů v Británii bude v příštích volbách důležité nebo velmi důležité, jak se politické strany postaví ke konfliktu mezi Palestinci a Izraelem. Muslimů v Británii podle údajů z roku 2021 žije necelých 3,9 milionu, tedy 6,5 procenta populace.
Britský premiér Rishi Sunak dnes v telefonátu s Benjaminem Netanjahuem apeloval na svůj izraelský protějšek, aby Izrael plně otevřel přechod Kerem Šalom, a umožnil tak dovoz humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informovala o tom Downing Street. Sunak se dnes v Londýně osobně setkal s jordánským králem Abdalláhem II., jemuž šéf britské vlády poděkoval za úsilí Ammánu při dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy, píše Reuters.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dnes na armádním velitelství v Tel Avivu setkal s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem, šéfem izraelské tajné služby Mossad Davidem Barneou a dalšími izraelskými představiteli. Podle nejmenovaného izraelského činitele se Netanjahu zajímal o to, zda byly izraelským rukojmím v Pásmu Gazy doručeny léky. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.
Hizballáh na severoizraelské město Kirjat Šmona vypálil desítky raket v odvetě za letecké údery, jež si vyžádaly civilní oběti, cituje Reuters hnutí.
Cílem petice podporující postoj české vlády Petra Fialy ke konfliktu na Blízkém východě je nedovolit, aby se veřejná debata v Česku přechýlila k osočování obětí. Na tiskové konferenci k petici to dnes řekl jeden z jejích autorů, psychoanalytik Martin Mahler. Iniciátoři plánují odnést petici dnes na úřad vlády. Signatářů je prozatím 1496. Česká veřejná debata o válce v Gaze se podle Mahlera stále více vyhrocuje a polarizuje. Vyvíjí se směrem, kam chtějí praví pachatelé, teroristická organizace Hamás, uvedl autor petice. Podepsali ji mimo jiné spisovatelka Tereza Boučková, publicista Pavel Kosatík, režisér Václav Marhoul nebo teolog Marek Orko Vácha.
Mír podle Luly nebude možné nastolit bez vytvoření palestinského státu. Brazilský prezident vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy, které umožní dopravení humanitární pomoci. "To zabíjení se musí zastavit," řekl. Palestinský stát by podle Luly měl být uznán jako svrchovaný a získat plné členství v OSN.
Později v projevu k Lize arabských států Lula poznamenal, že Brazílie odsoudila přeshraniční útok Hamásu na izraelské civilisty, při kterém 7. října zahynulo 1200 lidí. Zároveň ale označil izraelskou odpověď za "nepřiměřenou, nevybíravou " a nepřijatelnou, píše agentura Reuters. Izraelská odveta si podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem dosud vyžádala životy nejméně 28 663 Palestinců.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dnes při návštěvě Egypta řekl, že OSN selhala při řešení mezinárodních konfliktů, a ostře zkritizoval izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. "Izraelské chování nelze vysvětlit: pod záminkou boje proti Hamásu zabíjí ženy a děti," uvedl Lula po jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím v Káhiře.
Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že při jejích úderech zahynul Alí Muhammad Dabás, jeden z velitelů elitních jednotek Hizballáhu Radván. "Plánoval, vedl a prováděl mnoho teroristických aktivit vůči Izraeli," uvedl armádní mluvčí Daniel Hagari a dodal, že velitel Hizballáhu zahynul při úderu bojového letounu na vojenskou budovu ve městě Nabatíja.
Pásmo Gazy bude na obnovu po válce mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás potřebovat nový Marshallův plán. Podle agentury Reuters to dnes uvedl představitel Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Richard Kozul-Wright. Konflikt v Pásmu Gazy podle něj zatím způsobil škody ve výši 20 miliard dolarů (471,8 miliardy Kč).
Česká republika má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy. Na jednání ministrů obrany NATO v Bruselu to dnes uvedla česká ministryně Jana Černochová. Podle ní to ale rozhodně není akce, do které by šla Česká republika sama. Předpokládá se, že by polní nemocnice fungovala na lodi.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo od října nejméně 28 663 Palestinců a 68 395 dalších bylo zraněno, uvedly úřady v Gaze spravované Hamásem.
Jakákoliv dohoda, kterou uzavře Izrael s radikálním palestinským hnutím Hamás, by měla zajistit příměří, stažení izraelské armády z Pásma Gazy i výměnu vězňů. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja.
Izraelská armáda zahájila operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu, která tvrdí, že podle zpravodajské služby tam hnutí Hamás drželo lidi unesené 7. října z izraelského pohraničí. Už dříve dnes ráno se objevily zprávy o vstupu vojáků do této nemocnice. Reportér Al-Džazíry uvedl, že armáda dala dříve ultimátum do dnešních sedmi hodin ráno místního času, aby se evakuovali civilisté ukrývající se tam před boji.
Spojené státy ve středu čtyřikrát zaútočily na cíle jemenských húsíjských povstalců v místech, kde se Íránem podporované milice připravovaly zaútočit na lodě v Rudém moři. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení regionálního velitelství americké armády Centcom.
Nejméně 11 civilistů včetně šesti dětí zemřelo ve středu při izraelském ostřelování jihu Libanonu, informovala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na libanonské úřady. Izraelská armáda jih Libanonu bombardovala v odvetě za útoky tamního hnutí Hizballáh, při nichž ve středu ráno na severu Izraele zemřela izraelská vojačka. Podle AP šlo co do počtu obětí o nejtragičtější den za čtyři měsíce, kdy zesílilo vzájemné ostřelování na libanonsko-izraelské hranici v důsledku války v Pásmu Gazy.
Spojené státy a arabské země pracují na přípravě poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který počítá s vytvořením palestinského státu, a zveřejněn by mohl být v příštích týdnech. Podmínkou k představení plánu je zahájení chystaného šestitýdenního příměří, které diplomaté vidí jako první krok k trvalému míru. Napsal to ve středu web listu The Washington Post (WP) s odvoláním na diplomatické zdroje z několika zapojených zemí.
Kanada, Austrálie a Nový Zéland ve čtvrtek vyzvaly k vyhlášení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy a varovaly před následky případné vojenské operace Izraele v Rafáhu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na společné prohlášení premiérů těchto zemí, zveřejněné v reakci na plánovanou ofenzivu izraelské armády v tomto přelidněném městě na jihu pásma.
Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích 18 měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy.
Toto opatření se týká odhadem 6000 Palestinců, jimž poskytne takzvané "odložení nuceného odchodu", uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Asi stovka lidí se dnes v podvečer sešla před izraelskou ambasádou v Praze na demonstraci proti izraelské ofenzivě vůči Palestincům. Protestující požadovali ukončení izraelských útoků, klid zbraní a ukončení ofenzivy v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Kritizovali také proizraelský postoj české vlády. Při demonstraci policisté zadrželi muže, který se polil hořlavinou a pokusil se zapálit.
Izrael dnes oznámil, že schválil aktivaci internetové služby Starlink v polní nemocnici v Rafáhu na jihu Pásma Gazy a poprvé také v Izraeli. Informuje o tom agentura Reuters.
"Izraelské bezpečnostní orgány schválily poskytování služeb Starlink v polní nemocnici Spojených arabských emirátů působící v Rafáhu. Vysokorychlostní připojení Starlink s nízkou latencí umožní videokonference s jinými nemocnicemi a vzdálenou diagnostiku v reálném čase," uvedlo izraelské ministerstvo komunikací v prohlášení.
Starlink bude podle něj k dispozici také v Izraeli. "Využívání služeb společnosti bude zpočátku omezené, v budoucnu se očekává širší využití," dodalo izraelské ministerstvo.
Spojené státy prověřují několik izraelských náletů v Gaze, při kterých zahynuly desítky civilistů. Zkoumají také, zda Izrael v Libanonu nepoužil bílý fosfor zakázaným způsobem.
Jde o součást vyšetřování, které vede americké ministerstvo zahraničí a které má zjistit, zda Izrael nezneužil americké bomby a rakety k zabíjení civilistů, řekli američtí představitelé deníku The Wall Street Journal (WSJ). Izraelská armáda se k informacím o americkém vyšetřování nevyjádřila.
"Označovat současnou situaci v Rafáhu za humanitární katastrofu je podle mě velký eufemismus," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politoložka Univerzity Karlovy Zora Hesová.
Spotlight News - Zora Hesová
Irsko a Španělsko žádají o urgentní přezkoumání toho, zda Izrael dodržuje své závazky v oblasti lidských práv vyplývající z Asociační dohody mezi EU a Izraelem. Premiéři Leo Varadkar a Pedro Sánchez to napsali v dopise adresovaném šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Obavy obou premiérů související s konfliktem mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Mluvčí EK Arianna Podestaová potvrdila, že dopis obdrželi dnes ráno a začali se jím zabývat. Žádné další podrobnosti nezveřejnila.
Izraelské letectvo dnes zahájilo rozsáhlou vlnu úderů na území Libanonu, oznámil na síti X armádní mluvčí Daniel Hagari. Média operaci spojují s raketovým útokem z Libanonu z dnešního rána, při kterém zemřela na severu Izraele jedna žena a dalších osm lidí utrpělo zranění. Podle izraelské armády byla zamýšleným cílem útoku vojenská základna ve městě Safed.
Prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás dnes vyzval palestinské hnutí Hamás, aby se dohodlo s Izraelem na propuštění rukojmích a ušetřilo tak palestinský lid vážné katastrofy, uvedly zahraničí agentury. Hrozící katastrofu Abbás přirovnal k nakbě, což je termín, kterým Palestinci označují události po založení státu Izrael v roce 1948, kdy stovky tisíc z nich musely opustit své domovy.
O dohodě o propuštění rukojmích a pozastavení bojů v Pásmu Gazy se v posledních týdnech jedná za účasti Spojených států, Kataru či Egypta. Mezinárodní organizace se obávají dalšího silného nárůstu počtu palestinských obětí, pokud by izraelská armáda vstoupila do města Rafáh, kam se před izraelskou ofenzívou v jiných částech Pásma Gazy uchýlily statisíce uprchlíků.
Úterní jednání v Káhiře k nové dohodě o propuštění rukojmích a příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nepřinesla jasný průlom, píší dnes světová média. Šéfové zpravodajských služeb Spojených států, Izraele, Kataru a Egypta budou podle zdrojů listu The Wall Street Journal nadále v kontaktu prostřednictvím diplomatických kanálů. Izraelský deník Haarec ve své analýze soudí, že izraelská delegace do Káhiry přijela s jen omezeným mandátem, jelikož premiér Benjamin Netanjahu s uzavřením dohody nehodlá spěchat.
Na severu Izraele dnes po raketovém útoku z Libanonu zemřela jedna žena. Dalších osm lidí utrpělo zranění, píší izraelská média s odkazem na prohlášení záchranářů. Podle izraelské armády byla cílem útoku vojenská základna. V oblasti podniká útoky na izraelské základny šíitské hnutí Hizballáh, které se ovšem k nejnovějšímu incidentu zatím nevyjádřilo.
Izraelská armáda dnes zveřejnila videozáznam, na němž je podle ní vidět skrývající se šéf hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár. Pokud by se pravost záznamu potvrdila, bylo by to poprvé, kdy byl Sinvár spatřen od doby, kdy se začal skrývat po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, uvedl server The Times of Israel. Sinvár je podle Izraele jedním ze strůjců tohoto útoku.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda před vstupem do Rafáhu umožní evakuaci tamních civilistů, jak to dělala i jinde v Pásmu Gazy, řekl náčelník generálního štábu Herci Halevi.
- Izraelská armáda oznámila, že na jihu a v centrální části Pásma Gazy za posledních 24 hodin zabila víc než 40 teroristů hnutí Hamás.
- Hnutí Hizballáh přestane ostřelovat izraelské pohraničí z jižního Libanonu teprve tehdy, až Izrael ukončí svou agresi v Pásmu Gazy, uvedl vůdce této skupiny Hasan Nasralláh.
"Víme, že je pro nás obtížnější bojovat v prostředí, kde je více než milion lidí a dalších 10 tisíc bojovníků Hamásu," řekl Halevi na tiskové konferenci. Armáda podle něj v minulých fázích války prokázala, že dokáže obyvatelstvo od bojů izolovat.
"Máme na to schopnosti. Udělali jsme to v Gaze, udělali jsme to v Chán Júnisu, udělali jsme to v táborech uprostřed (pásma)," řekl šéf armády.
V Rafáhu se ukrývá většina obyvatel oblasti, kteří za uplynulé čtyři měsíce prchli před boji z jiných částí Pásma Gazy, kde vede Izrael válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristický útok ze 7. října.
Izraelská armáda před vstupem do Rafáhu umožní evakuaci tamních civilistů, jak to dělala i jinde v Pásmu Gazy, řekl náčelník generálního štábu Herci Halevi.
Česko by se mohlo zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Gazy v polní nemocnici. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Pokud se najde dohoda, musí ji schválit Parlament. Do operace by se mohl zapojit zdravotní tým.
Šíitské hnutí Hizballáh přestane ostřelovat izraelské pohraničí z jižního Libanonu teprve tehdy, až Izrael ukončí svou agresi v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil vůdce této Íránem podporované ozbrojené skupiny Hasan Nasralláh s odkazem na válku, kterou vede Izrael proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristické útoky ze 7. října.
Francie zakáže vstup do země 28 izraelským osadníkům, které viní z útoků na Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu. S odkazem na francouzské ministerstvo zahraničí o tom dnes informovala agentura Reuters.
Americký Senát dnes schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), informuje agentura AP. Stalo se tak po rozpravě, která trvala celou noc. Americký prezident Joe Biden již několik měsíců naléhá na Kongres. Po přeshraničním teroristickém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás z loňského 7. října požádal také o finanční prostředky pro Izrael spolu s humanitární pomocí pro Palestince v Pásmu Gazy. Návrh nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde mají většinu republikáni a kde by mohl narazit.
Izraelská armáda oznámila, že na jihu a v centrální části Pásma Gazy za posledních 24 hodin zabila víc než 40 teroristů z palestinského hnutí Hamás. Při bojích v pondělí zemřeli také další tři její vojáci včetně velitele, čímž se počet padlých izraelských vojáků v této válce zahájené útokem Hamásu na Izrael 7. října zvýšil na 232. Úřady v Gaze, ovládané Hamásem, dnes oznámily, že v důsledku války zemřelo 28.473 Palestinců, většinou žen, dětí a mladistvých, a na 68.150 dalších bylo zraněno, informovala agentura AFP.
Při izraelské ofenzivě v Gaze od října zemřelo 28 473 Palestinců a na 68 150 dalších bylo zraněno, uvedly podle AFP tamní úřady ovládané Hamásem.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns je podle zdrojů agentury AFP dnes očekáván v Káhiře. Má se zúčastnit dalších Katarem zprostředkovaných jednání o návrhu příměří v Pásmu Gazy výměnou za propuštění zbývajících rukojmích zadržovaných radikálním hnutím Hamás.
Čína vyzvala Izrael, aby co nejdříve zastavil svou operaci v Rafáhu v Pásmu Gazy a zabránil ještě větší humanitární katastrofě, píše agentura AFP.
"Aktivně pracujeme na zajištění míru, bezpečí a důstojnosti pro Palestince i Izraelce. A já na tom pracuji dnem i nocí," řekl Biden po jednání s jordánským monarchou.
Spojené státy pracují na vyjednání nejméně šestitýdenního příměří spojeného s propouštěním rukojmích v Pásmu Gazy. Po jednání s jordánským králem Abdalláhem II. to řekl americký prezident Joe Biden. Izraelská operace v Rafáhu na jihu Pásma by neměla pokračovat bez plánu na ochranu civilistů, dodal. Jordánský vůdce v Bílém domě vyzval k okamžitému a trvajícímu příměří, uvedly tiskové agentury.
Bílý dům dnes vyzval Izrael, aby usiloval o dohodu o pozastavení bojů v Pásmu Gazy výměnou za propuštění dalších rukojmích zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Podle amerického ministerstva zahraničí by přínos takové dohody byl "ohromný", informovala agentura AFP. Američtí činitelé zároveň odmítali úvahy o zastavení vojenské podpory Izraele.
"Nadále podporujeme delší humanitární pauzu," citovala agentura Reuters mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho. USA se aktuálně snaží společně s dalšími zeměmi dovést Izraelce a Hamás k novému přerušení bojů, oboustranně přijatelné podmínky však zatím jednání nepřinesla.
Ozbrojené křídlo Hamásu dnes uvedlo, že tři z osmi rukojmích, kteří byli zraněni při izraelských vzdušných úderech v předchozích čtyřech dnech, svým zraněním podlehli.
Také americký prezident Joe Biden v nedělním telefonátu zopakoval Netanjahuovi, že by neměl zahajovat ofenzivu v Rafáhu, pokud nebude mít realizovatelný plán zajištění bezpečnosti civilistů. Bílý dům dnes vyzval Izrael, aby usiloval o dohodu o pozastavení bojů v Gaze výměnou za propuštění dalších rukojmích.
Znepokojení z izraelských útoků na Rafáh dnes vyjádřil Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, který znovu vyzval k příměří kvůli humanitární katastrofě v Gaze.
Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini dnes uvedl, že nemá v úmyslu rezignovat na svou funkci. Reagoval tak na obvinění, která se v poslední době objevila v souvislosti s touto agenturou OSN. UNRWA čelí obvinění ze strany Izraele, že se zaměstnanci úřadu podíleli na říjnových teroristických útocích Hamásu na Izrael. O víkendu pak izraelská armáda oznámila, že pod hlavním sídlem UNRWA objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské a komunikační účely.
Izraelská armáda dnes v Rafáhu na jihu Pásma Gazy osvobodila dva z rukojmích držených palestinským hnutím Hamás od loňského 7. října. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu akci ocenil a zopakoval, že k záchraně ostatních unesených povede jen další vojenský nátlak na Hamás a úplné vítězství nad ním. Osvobození rukojmích předcházely letecké údery na Rafáh, při nichž podle místních úřadů zemřelo sedm desítek lidí.
Británie dnes uvalila sankce na čtyři radikální izraelské osadníky, kteří napadli Palestince na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.
Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás dnes v Dauhá jednal s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním o "dni po válce" v Pásmu Gazy, píše list Haarec. Setkání se zástupci islamistického radikálního hnutí Hamás, proti kterému Izrael v Pásmu Gazy vede válku, Abbás, který do Kataru dorazil o víkendu, v tuto chvíli v plánu nemá.
Nizozemsko musí do sedmi dnů přestat do Izraele vyvážet díly pro stíhačky F-35, rozhodl nizozemský odvolací soud. Izrael letouny používá v Pásmu Gazy.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) musí i nadále pokračovat ve své činnosti, jeho práce v Pásmu Gazy je nenahraditelná. Na úvod dnešního jednání ministrů zemí EU zodpovědných za rozvojovou problematiku to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. UNRWA čelí obvinění ze strany Izraele, že se jeho zaměstnanci podíleli na říjnových teroristických útocích Hamásu na Izrael. Evropská komise v této souvislosti váhá s poskytnutím další finanční pomoci organizaci.
Počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy podle úřadů Hamásu vystoupil na 28 340, z toho 164 lidí zahynulo v posledních 24 hodinách.
Jemenští šíitští povstalci Húsíové dnes oznámili, že zaútočili na americkou nákladní loď v Rudém moři, píše agentura AFP. Oznámení následovalo poté, co firmy pro bezpečnost v lodní dopravě uvedly, že jedno z plavidel pro přepravu volně loženého nákladu čelilo v oblasti raketovému útoku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil záchranu dvou rukojmích. Zopakoval ale, že k záchraně ostatních povede jen vojenský nátlak a úplné vítězství nad Hamásem.
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes vyjádřil znepokojení z izraelských útoků na město Rafáh na jihu Pásma Gazy, kam se před boji uchýlila většina obyvatel, a vyzval k příměří. Informuje o tom agentura Reuters. Při izraelských vzdušných úderech na Rafáh podle místních úřadů v noci na dnešek zahynulo nejméně 67 lidí.
Shrnutí nejdůležitějších událostí
- Izraelská armáda v pondělí uvedla, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené členy radikálního palestinského hnutí Hamás.
- Izraelské údery v Rafáhu na jihu Pásma Gazy si v noci na pondělí podle palestinských úřadů vyžádaly životy asi stovky lidí.
- Izraelská armáda tvrdí, že pod velitelstvím Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě v Gaze objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské účely.
Izraelské údery v Rafáhu na jihu Pásma Gazy si v noci na pondělí vyžádaly životy asi stovky lidí. Podle agentur Reuters a AFP to v pondělí uvedly zdravotnické úřady, které ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Izrael potvrdil, že v oblasti, kde se tísní přes milion uprchlíků, provedl sérii úderů na podle něj teroristické cíle.
Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že "provedla sérii náletů na teroristické cíle na jihu pásma Gazy". Podle ní již údery byly ukončeny. Informace nebylo možné bezprostředně ověřit.
Izraelská armáda v pondělí uvedla, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené členy radikálního palestinského hnutí Hamás při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Informovaly o tom světové agentury. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození izraelských rukojmích od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci.
Oba rukojmí ve věku 60 a 70 let byli zachráněni během společné operace armády, tajné služby a policie v noci na pondělí v Rafáhu. V dobrém zdravotním stavu byli převezeni do izraelské nemocnice. Izraelská armáda v této oblasti dříve oznámila sérii útoků proti "teroristickým cílům". Palestinské úřady ovládané Hamásem uvedly, že při těchto útocích zemřely desítky lidí.
Izrael by neměl zahajovat vojenskou ofenzivu v Rafáhu, pokud nenabídne důvěryhodný a uskutečnitelný plán na zajištění bezpečnosti více než milionu lidí, kteří se tam ukrývají před boji mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Americký prezident Joe Biden to dnes v telefonátu řekl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.
Oba lídři mluvili také o jednáních ve snaze dosáhnout propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem i o nutnosti humanitární pomoci v oblasti, uvedl dnes v prohlášení Bílý dům.
Případná izraelská ofenziva v Rafáhu zcela zhatí vyjednávání o výměně rukojmích a vězňů. Podle Reuters to řekl vysoce postavený představitel Hamásu.
Vítězství ve válce proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy je na dosah a ti, kdo Izrael odrazují od plánované pozemní ofenzivy v Rafáhu, prakticky říkají, ať válku prohraje. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru, který se dnes chystá odvysílat televize ABC News a jehož výňatek už televize zveřejnila.
"Uděláme to. Dostaneme zbývající teroristické prapory Hamásu v Rafáhu, což je jejich poslední bašta," prohlásil Netanjahu v pořadu This Week této stanice.
Netanjahu v pátek oznámil, že nařídil armádě, aby vypracovala "dvojí plán" na evakuaci stovek tisíc civilistů z Rafáhu a na vojenský postup do této oblasti. Před ofenzivou do Rafáhu, kde se tísní odhadem na 1,4 milionu lidí, z nichž většina tam uprchla před boji z jiných částí tohoto úzkého pobřežního pásma, varovaly OSN, Spojené státy, Německo, Británie, ale také například Saúdská Arábie. Bílý dům uvedl, že akci nepodpoří, pokud Izrael neuváží její případné dopady na civilní obyvatelstvo.
"V tomto s Američany souhlasím," řekl Netanjahu v rozhovoru. "Uděláme to a zároveň zajistíme bezpečný koridor pro civilní obyvatelstvo, aby mohlo odejít." Na dotaz moderátora, kam mají Palestinci jít, premiér řekl, že Izrael k tomu "vypracovává podrobný plán".
Izraelská armáda tvrdí, že pod hlavním sídlem Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) ve městě Gaza objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské a komunikační účely. Informovaly o tom agentury Reuters, AP, AFP či server The Times of Israel, jejichž reportéři tunel v doprovodu izraelských vojáků navštívili.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini uvedl, že úřad nevěděl, co je pod jeho sídlem, a nemá odbornost ani kapacitu zjišťovat, co se děje pod jeho budovami. Dodal, že pracovníci centrálu opustili už 12. října, pět dní po začátku války.
Objevený prostor je podle izraelské armády dalším důkazem, že UNRWA spolupracuje s palestinským hnutím Hamás. Izrael nedávno úřad OSN obvinil, že se 12 jeho zaměstnanců podílelo na přípravách tohoto teroristického útoku. Obvinění vedlo k omezení financování agentury jak ze strany Izraele, tak mnoha dalších zemí, včetně USA, Německa či Británie. Evropská komise po úřadu žádá nezávislý audit. UNRWA tvrdí, že pokud se situace s financováním nevyřeší do konce února, tak bude muset přerušit své aktivity.
Hnutí Hamás mělo podle izraelské armády v 700 metrů dlouhém vybetonovaném systému tunelů, který leží v hloubce zhruba 18 metrů, pracovnu a ubytovací prostory pro IT pracovníky. Tunel se místy rozdvojoval a odhaloval boční místnosti, v nichž byly kancelářské prostory s vyprázdněnými ocelovými trezory nebo vykachlíkovaná toaleta. Jedna velká místnost byla zaplněna počítačovými servery, další řadou průmyslových baterií, popisuje Reuters.
Zásilka potravin pro 1,1 milionu hladovějících Palestinců v Pásmu Gazy se zasekla v izraelském přístavu kvůli nedávným omezením ze strany izraelských úřadů, uvedl Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě. Děti lidí žijících na izolovaném severu pásma někdy nemají co jíst i několik dní. Rodiny ze zoufalství melou mouku z krmiva pro zvířata, napsal zpravodajský server BBC.
Demonstranti v sobotu večer opět zablokovali významnou třídu v Tel Avivu, žádali demisi izraelské vlády a nové volby. Hlavním požadavkem bylo zajištění propuštění rukojmích, které při teroristickém útoku na jih Izraele před čtyřmi měsíci odvlekli bojovníci palestinského hnutí Hamás a dalších militantních skupin. Dav demonstrantů se snažila rozehnat policie, několik lidí zadržela.
Izraelci se v ulicích města začali scházet každou sobotu před několika měsíci, když protestovali proti plánované justiční reformě. Jejich požadavky se ale změnily po začátku války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy.
Shrnutí nejdůležitějších událostí
- 28 tisíc lidí přesáhl počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy, tvrdí to úřady spravované Hamásem. Dalších téměř 68 tisíc Palestinců bylo zraněno.
- Izrael kvůli očekávané operaci v Rafáhu čelí nebývalé mezinárodní kritice, včetně Bílého domu, šéfa OSN, Německa a Saudské Arábie.
- Izraelská armáda tvrdí, že pod velitelstvím Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě v Gaze objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské účely.
Izrael kvůli očekávané operaci v Rafáhu čelí nebývalé mezinárodní kritice, před akcí s "nedozírnými regionálními důsledky" varoval nejen generální tajemník OSN António Guterres, ale také Bílý dům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v sobotu řekla, že v případě izraelské pozemní ofenzivy do Rafáhu by se naplnil avizovaný scénář humanitární katastrofy. Zopakovala, že Izrael má právo na sebeobranu proti teroru Hamásu, ale musí to dělat tak, aby co nejvíce mírnil utrpení civilního obyvatelstva.
Před "extrémně nebezpečnými důsledky" případné ofenzivy v Rafáhu v sobotu varovala také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení "kategoricky odmítlo a rozhodně odsoudilo" plány na "nucené vysídlení" statisíců civilistů, kteří do této oblasti museli uprchnout před "brutální izraelskou agresí". Podle Saúdské Arábie je také třeba v této věci neprodleně svolat schůzi Rady bezpečnosti OSN.
Podle zdravotníků a novinářů agentury AP, kteří jsou na místě, zahynulo v noci na sobotu při třech izraelských vzdušných úderech na obytné domy v Rafáhu nejméně 28 Palestinců, z toho deset dětí.
Počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy překročil podle úřadů spravovaných Hamásem 28 tisíc, dalších téměř 68 tisíc Palestinců bylo zraněno.
"Varujeme před katastrofou a masakrem, které by mohly skončit desítkami tisíc mučedníků a zraněných," uvedlo ve zprávě islamistické hnutí s tím, že z možných následků činí odpovědnou "americkou administrativu, mezinárodní společenství a izraelskou okupaci". Spojené státy či Evropská unie klasifikují Hamás jako teroristickou organizaci.
Případný postup izraelské armády do Rafáhu by mohl mít za následek desítky tisíc mrtvých a zraněných, prohlásilo dnes podle agentury AFP radikální palestinské hnutí Hamás.
Město Rafáh se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam za čtyři měsíce války mezi Izraelem a Hamásem uchýlil přes milion civilistů.
Biden dal už o den dříve najevo, že postup Izraele v Gaze považuje za přehnaný, což agentura Reuters označila za jeho dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády.
To, že Izrael ve válce proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás musí dodržovat mezinárodní právo, zdůraznil po zhruba hodinu a 45 minut trvajícím rozhovoru novinářům i Scholz.
"Způsob vedení války musí odpovídat požadavkům, které na sebe Izrael klade, ale také těm, které vyplývají z mezinárodního práva," poznamenal.
Izrael má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, ale zároveň je nutné zajistit ochranu civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy a zvýšit dodávky humanitární pomoci, shodli se v pátek při svém jednání ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. S odvoláním na prohlášení Bílého domu o tom dnes informuje agentura DPA.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě, aby připravila plány pro evakuaci Rafáhu před očekávanou pozemní invazí, píše agentura AP. Město Rafáh se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam uchýlilo mnoho civilistů.
Téměř deset procent dětí mladších pěti let v Pásmu Gazy trpí akutní podvýživou v důsledku pokračující války. S odvoláním na údaje Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN to uvedla agentura Reuters.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy od října omezila bojové schopnosti palestinského hnutí Hamás, není ale tak blízko jeho zničení, jak o tom ve středu hovořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Napsal to deník The New York Times s odkazem na zdroje z americké tajné služby. Netanjahu chce dosáhnout úplného zničení Hamásu, což mnozí označují za nereálné.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ministryně obrany Jana Černochová se v Izraeli setkala se svým izraelským protějškem Joavem Galantem.
- Americké jednotky provedly údery v Jemenu ve snaze zastavit rakety húsíjských povstalců připravené k odpalu na lodě v Rudém moři.
- Postup Izraele v Pásmu Gazy považuje americký prezident Joe Biden za přehnaný. Vyslovil se pro dlouhodobé přerušení bojů.
Americký prezident Biden řekl, že opakovaně prosazuje větší humanitární pomoc pro Gazu. "Je tu spousta nevinných lidí, kteří hladoví, spousta nevinných lidí, kteří mají problémy a umírají, a to musí přestat," podotkl. Proto také "velmi tvrdě tlačí" na uzavření dohody o propuštění rukojmích a dosažení dlouhodobého přerušení bojů a do budoucna podporuje i širší regionální dohodu Izraele se Saúdskou Arábií.
Postup Izraele v Pásmu Gazy považuje americký prezident Joe Biden za přehnaný. Řekl to ve čtvrtek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) ve Washingtonu při vyjádření pro média. Dal také najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters to označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás k dohodě na příměří.
Černochová také v Izraeli dostala bezpečnostní briefing, na němž se seznámila s minulou i aktuální bezpečnostní situací i s výhledem do budoucna, sdělil mluvčí ministerstva Karel Čapek. Na české ambasádě se ministryně setkala s bývalým izraelským velvyslancem v ČR Danielem Meronem.
Členské státy evropského bloku se shodly na vojenské námořní misi Evropské unie v Rudém moři, informovala agentura DPA. Také podle diplomatických zdrojů ČTK panuje na spuštění mise shoda, nicméně definitivní rozhodnutí by mělo padnout až na zasedání unijních ministrů zahraničí v pondělí 19. února.
Americké jednotky v úterý večer provedly údery v Jemenu ve snaze zastavit rakety húsíjských povstalců připravené k odpalu na lodě v Rudém moři, uvedlo dnes blízkovýchodní velitelství armády USA CENTCOM. Pokračovala tak několik týdnů trvající operace s cílem ochránit nákladní lodě před útoky, které povstalci podporovaní Íránem podnikají od loňského listopadu.
Černochová v Izraeli ocenila kroky Izraele k navýšení humanitárních dodávek do Pásma Gazy a připomněla nedávnou českou pomoc v hodnotě několika milionů korun na podporu civilistů v Pásmu Gazy i izraelských zdravotnických organizací.
Zásadní je podle ní zabránit rozšíření konfliktu do širšího regionu. "Bezpečnostní situaci výrazně zhoršují útoky Húsíů na komerční lodě v Rudém moři i útoky Íránem podporovaných milic na americké jednotky v regionu. Odvetné akce jsou nezbytné s cílem odradit je od dalších útoků," uvedla.
Černochová při dnešní návštěvě vyjádřila Izraeli solidaritu a jednoznačnou podporu v jeho boji proti teroristické organizaci Hamás, uvedlo ministerstvo. "Izrael je naším nejbližším partnerem na Blízkém východě. Stejně jako v roce 1948 i nyní stojíme po vašem boku a jsme připraveni poskytnout pomoc dle vašich potřeb," řekla ministryně.
Vyjádřila také podporu právu Izraele na sebeobranu a odsoudila zločiny, jichž se Hamás dopustil proti Izraeli a jeho civilnímu obyvatelstvu, uvedl úřad.
Ministryně obrany Jana Černochová je v Izraeli, setkala se se svým izraelským protějškem Joavem Galantem. Informoval o tom mluvčí ministerstva Karel Čapek. Tématem jednání byla bezpečnostní situace na Blízkém východě i v Evropě, obranně-průmyslová spolupráce obou zemí i akviziční projekty, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Krátce po říjnovém útoku palestinského hnutí Hamás navštívil Izrael jako první zahraniční státník šéf české diplomacie Jan Lipavský. Ještě v říjnu do Izraele přiletěl premiér Petr Fiala a na začátku prosince do země zavítali předseda Senátu Miloš Vystrčil společně s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. V polovině ledna Izrael navštívil prezident Petr Pavel.
Ministryně @jana_cernochova se v Izraeli setkala se svým protějškem Joavem Galantem.
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) February 8, 2024
Vyjádřila mu za ČR plnou podporu v právu na sebeobranu Izraele a odsoudila zločiny, jichž se Hamás dopustil proti jeho obyvatelstvu. Ministři projednávali obranně-průmyslovou spolupráci 🇨🇿🇮🇱 pic.twitter.com/MkreG5XfZd
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v Tel Avivu také označil za "příliš vysoký" počet obětí izraelské ofenzivy. Ta je odvetou za útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, při němž palestinští ozbrojenci povraždili na 1200 lidí a asi 253 osob unesli do Gazy. Při izraelském bombardování Gazy a pozemní operaci podle tamních úřadů spravovaných Hamásem zemřelo nejméně 27 700 Palestinců, tento údaj nelze ověřit, ale podle některých expertů více méně odpovídá skutečnosti.
"Izraelci byli 7. října dehumanizováni tím nejstrašnějším způsobem," řekl Blinken ve středu na tiskové konferenci v Tel Avivu. "Od té doby jsou dehumanizováni každý den rukojmí. Ale to ještě nedává povolení k dehumanizaci ostatních," dodal. "Naprostá většina lidí v Gaze nemá s útoky ze 7. října nic společného. Rodiny v Gaze, jejichž přežití závisí na humanitární pomoci umožněné Izraelem, jsou stejné jako naše rodiny. Jsou to matky a otcové, synové a dcery, kteří chtějí slušné živobytí, posílat děti do školy a mít normální život," uvedl šéf americké diplomacie.
Členské státy EU připravují další sankce proti členům palestinské teroristické organizace Hamás, tentokrát je ale chtějí spojit se sankcemi proti radikálním židovským osadníkům. Zatím se ale sedmadvacítka nedokázala shodnout, přitom pro schválení je potřeba jednomyslnost. Proti sankcím se staví Česko a Maďarsko, napsal bruselský server Politico. Česko ale podle ministra zahraničí Jana Lipavského neblokuje uvalení sankcí na radikální osadníky, jen mu vadí jejich spojování s postihy vůči Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu večer podle místních médií řekl, že dal pokyn armádě, aby připravila ofenzivu také v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který dnes končí další cestu po Blízkém východě, ve středu při jednání s Netanjahuem a ministrem obrany Joavem Galantem ale vyjádřil velké obavy stran možné ofenzivy v Rafáhu u egyptských hranic, kam před boji od října uteklo přes milion Palestinců. Informoval o tom server Axios s odvoláním na své zdroje. Blinken ve středu podle serveru The Times of Israel také dosud nejostřeji kritizoval izraelskou vládu kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky palestinského radikálního hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy.
- Netanjahu také uvedl, že za jediné řešení pokládá izraelské vítězství. To by podle něj mohlo přijít v řádu měsíců.
- Na postoji vlády k podpoře Izraele se nic nemění a měnit nebude, řekl po jednání vlády ministr dopravy Martin Kupka.
- Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rozšíření izraelské ofenzivy do města Rafáh u hranice s Egyptem by mělo nedozírné regionální důsledky.
Zároveň Netanjahu odmítl spekulace, že se Hamásu daří získávat zpět území v severní části Pásma Gazy. Izraelské armádě se podle něj podařilo zlikvidovat tamní velení Hamásu a nyní provádí dodatečné razie.
Netanjahu vystoupil s projevem a následně na tiskové konferenci v Jeruzalémě po setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Před novináři potvrdil, že nepřistoupil na žádost Blinkena setkat se soukromě s náčelníkem generálního štábu izraelské armády Hercim Halevim.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Izraeli řekl, že protinávrh Hamásu ponechává prostor pro budoucí dohodu o příměří, píše Reuters.
Netanjahu předpokládá, že po vítězství nad Hamásem se Izraeli podaří podepsat mírové dohody s dalšími arabskými státy, píše The Times of Israel.
"Nechceme v žádném případě relativizovat jasný odmítavý postoj proti prvotnímu teroristickému útoku Hamásu na civilní obyvatelstvo při hudebním festivalu," řekl Kupka.
"Také sledujeme to, že na rozdíl od Hamásu Izrael se ve všech svých aktivitách snaží chránit civilní obyvatelstvo a jednotlivé kroky směřovat na vojenské cíle, aby zajistil uklidnění v celé oblasti," doplnil.
Na postoji vlády k podpoře Izraele se nic nemění a měnit nebude. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Lidské oběti konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás kabinetu nejsou lhostejné, považuje ale za důležité zachovat jasný a srozumitelný postoj.
Ke změně postoje ke konfliktu na Blízkém východě v úterý politiky vyzvalo přes 80 osobností v otevřeném dopise.
"Jsme na cestě k absolutnímu vítězství. Vítězství je na dosah," řekl Netanjahu s tím, že se Izraeli válku podaří vyhrát v řádu měsíců, píše web The Times of Israel (ToI).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky Hamásu ohledně příměří, jediné řešení je podle něj absolutní vítězství, píše AP.
Egypt oznámil, že ve čtvrtek má v Káhiře začít nové kolo vyjednávání s cílem dosáhnout "klidu v Pásmu Gazy", stejně jako výměny palestinských vězňů a izraelských rukojmích. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného egyptského oficiálního činitele. Zdroj z Hamásu potvrdil, že hnutí toto nové kolo jednání přijalo s cílem dosáhnout "příměří, ukončení války a výměny vězňů", dodala AFP.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes varoval, že rozšíření izraelské ofenzivy do města Rafáh, které se nachází na jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem, by mělo nedozírné regionální důsledky, píše agentura AFP. Právě do Rafáhu se před boji v severní části Pásma Gazy uchýlilo mnoho palestinských civilistů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost dnes na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě balancuje po nedávných obviněních ze strany Izraele, že se jeho zaměstnanci podíleli na říjnových teroristických útocích Hamásu na Izrael, na pokraji finančního kolapsu. Navíc i jeden z jeho největších dárců, Evropská unie, nyní váhá, zda mu v příštích týdnech poskytne další desítky milionů eur, napsala agentura AP.
Asi 60 procent izraelských Židů si myslí, že vláda by neměla souhlasit s dohodou s palestinským hnutím Hamás o propuštění rukojmích výměnou za osvobození všech palestinských vězňů a zastavení bojů v Gaze. Izraelští Arabové naopak ze 78 procent takovou dohodu podporují, vyplývá z lednového průzkumu, o němž v úterý informoval server The Times of Israel. Asi 51 procent Izraelců si myslí, že vláda má upřednostnit návrat rukojmích před porážkou Hamásu.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v úterý večer oznámila, že katarští zprostředkovatelé odpověď Hamásu ohledně příměří předali izraelské tajné službě Mossad. Obsah dokumentu podle úřadu důkladně prostudují izraelští vyjednavači.
Do Izraele v noci na dnešek přicestoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který bude o návrhu jednat s Netanjahuem i představiteli armády. Blinken se už předtím během své cesty po Blízkém východě setkal s vedoucími představiteli Kataru a Egypta. Tyto země se spolu se Spojenými státy snaží zprostředkovat dosud nejvážnější diplomatický pokus o dosažení déletrvajícího příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem, kterou hnutí rozpoutalo svým říjnovým teroristickým útokem na Izrael.
Palestinské hnutí Hamás ve své odpovědi na zprostředkovaný návrh dohody o propuštění zadržovaných rukojmích navrhuje plán klidu zbraní. Příměří by trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odkazem na protinávrh Hamásu, do nějž měla možnost nahlédnout.
Podle tohoto návrhu by každá fáze příměří měla trvat 45 dní, během nichž by Hamás výměnou za palestinské vězně postupně propustil zbývající izraelské rukojmí, které zadržuje od 7. října. Současně by byla zahájena obnova Pásma Gazy, izraelská armáda by se z okupovaného území zcela stáhla a Hamás by Izraeli předal také těla a pozůstatky mrtvých rukojmích.
Izrael v úterý pozdě večer provedl nálety na západosyrské město Homs. Podle agentury AFP to oznámila syrská státní agentura SANA. Místní zdroje uvedly, že útok cílil na stanoviště syrské armády a leteckou základnu v oblasti, napsala agentura Reuters. V regionu panuje zvýšené napětí kvůli válce Izraele a palestinského radikálního hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Útoky si podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. Od 7. října, kdy Hamás zaútočil na izraelské území, Izrael vystupňoval své údery na cíle Íránem podporovaných milic v Sýrii, uvedla agentura Reuters.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Jedenatřicet z rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
- Americký ministr zahraničí Antony Blinken je na další návštěvě Blízkého východu od říjnové eskalace konfliktu.
- Izrael v úterý pozdě večer provedl nálety na západosyrské město Homs. Místní zdroje uvedly, že útok cílil na stanoviště syrské armády a leteckou základnu v oblasti.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v úterý večer oznámila, že katarští zprostředkovatelé odpověď Hamásu předali izraelské tajné službě Mossad. Obsah dokumentu podle úřadu důkladně prostudují izraelští vyjednavači.
Jedenatřicet z rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Izrael dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 rukojmích.
"Informovali jsme 31 rodin, že jejich unesení blízcí už nejsou mezi živými a že jsme je prohlásili za mrtvé," řekl Hagari na pravidelné tiskové konferenci.
Spojené státy si podle Blinkena odpověď Hamásu na návrh nyní prostudují a sám ministr bude o věci ve středu jednat s představiteli Izraele.
"Je před námi ještě hodně práce, ale i nadále věříme, že dohoda je možná, ba dokonce nezbytná," uvedl Blinken. Podle něj jsou Spojené státy odhodlané využít jakoukoliv delší přestávku v bojích k budování diplomatické cesty k trvalému a spravedlivému míru.
Palestinské hnutí Hamás na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy reagovalo v zásadě pozitivně. Na společné tiskové konferenci s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to dnes uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.
Obsah odpovědi však podle agentury Reuters odmítl sdělit. Blinken uvedl, že o odpovědi bude jednat s představiteli Izraele, kam zamíří ve středu.
Názory ve světě na konflikt na Blízkém východě se různí, nesmí se ale zapomenout na to, kdo je agresorem a kdo obětí, řekl diplomatům Fiala.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě očekává, že začátkem března bude znát výsledky předběžného vyšetřování v případu obvinění ze strany Izraele, že se jeho zaměstnanci podíleli na říjnových teroristických útocích Hamásu na Izrael. Podle agentury Reuters to uvedla zástupkyně úřadu v Libanonu Dorothee Klausová.
Přes 80 osobností ve výzvě českým politikům mimo jiné kritizuje kabinet Petra Fialy (ODS) za bezvýhradnou podporu současné izraelské vlády bez ohledu na humanitární katastrofu v Gaze. Jednou z iniciátorek je bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, podpis připojili například kněz Tomáš Halík nebo biskup Václav Malý. Otevřený dopis je adresován vládě, prezidentovi a sněmovnímu a senátnímu zahraničnímu výboru.
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) půjde kvůli výzvám k zabíjení Palestinců před soud. Uvedla to na svém webu Česká televize. Novotný na síti X na začátku loňského prosince po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás v Jeruzalémě napsal, že Palestinci jsou "opice" a mají být vybombardováni. ODS se od jeho výroků distancovala. Novotný se později za výroky omluvil a příspěvek smazal.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy odhalila komplex, který teroristické hnutí Hamás použilo k přípravě svého říjnového útoku na Izrael.
- Americký ministr zahraničí Antony Blinken je na další návštěvě Blízkého východu od říjnové eskalace konfliktu.
- Americká armáda odpověděla na smrt tří svých vojáků v Jordánsku. V pátek v Iráku a Sýrii zasáhla přes 85 cílů při úderech proti jednotkám Kuds spadajícím pod íránské revoluční gardy a s nimi spřízněným ozbrojeným skupinám a je připravena podniknout další útoky.
Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey uvedla, že na britskou společností vlastněnou loď zaútočil dron. Britská vojenská služba UKMTO ale informuje o zásahu "projektilem" vypáleným zřejmě z malého plavidla poblíž. Nikdo neutrpěl zranění, poškozena jsou okna na lodním můstku.
Útok na loď plující pod vlajkou Barbadosu v Rudém moři způsobil lehké škody na plavidlu, informuje dnes agentura Reuters. Americká armáda zase sdělila, že v pondělí zaútočila na dva cíle jemenských rebelů, kteří za útoky na komerční plavidla v oblasti stojí.
Do saúdskoarabského Rijádu dnes přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Zahajuje tam svou už pátou cestu po Blízkém východě od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Média soudí, že ministra čekají složitá jednání o navrhovaném příměří v Pásmu Gazy i budoucnosti Palestiny, normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií nebo o eskalaci bojů ve světle dalších očekávaných amerických úderů na proíránské milice na Blízkém východě.
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné dnes po setkání s izraelském premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě vyzval k příměří v Pásmu Gazy a řekl, že násilí páchané izraelskými osadníky na okupovaném Západním břehu Jordánu se musí zastavit. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.
Od začátku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy proti hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristické útoky z loňského října, zemřelo nejméně 27 478 Palestinců a zhruba 66 800 dalších bylo zraněno. Podle tiskových agentur o tom dnes informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás. Izraelská armáda uvedla, že za uplynulý den byly při vojenských operacích po celém území pásma zabity desítky palestinských ozbrojenců.
Zatímco se hovoří o jednání o příměří Izraele s Hamásem, toto palestinské hnutí se snaží zesílit boje na severu Pásma Gazy, tedy v oblasti, o níž Izrael prohlásil, že ji má pod kontrolou. Hlavní bojové operace už několik týdnů vede na jihu. Někteří místní ale zpochybňují, že by Hamás měl nad oblastí kontrolu, napsal dnes deník Haarec. Podle něj jde jen o demonstrativní kampaň.
V posledních několika dnech přichází zprávy o zintenzivnění bojů ve městě Gaza a na severu Pásma Gazy, což naznačuje, že Hamás a další frakce poněkud obnovily aktivitu v těchto oblastech a ostřelují izraelské jednotky, které tam ještě zůstaly. Podle některých místních obyvatel jde ale o neorganizované gerilové boje, při nichž lidé v civilních šatech střílí na jakýkoli vojenský cíl.
Izrael se snaží nalézt alternativy k působení úřadu OSN pro palestinské uprchlíky v Pásmu Gazy poté, co řada zemí v poslední době pozastavila tomuto úřadu financování. Podle serveru The Times of Israel to řekl izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac svému francouzskému protějšku Stéphanu Séjournému, který je na návštěvě Izraele.
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolá novou izraelskou velvyslankyni v zemi Simonu Halperinovou kvůli jejím vyjádřením v rozhovoru pro list Kommersant, které Moskva označila za nepřijatelné. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS. Podle ní diplomacie vnímá některá prohlášení Halperinové jako "překrucující ruské zahraničněpolitické postoje a historické reálie". Velvyslankyně kritizovala mimo jiné návštěvy zástupců teroristického hnutí Hamás v Moskvě.
Halperinová podle Kommersantu nastoupila do čela izraelské diplomatické mise v Rusku letos v lednu. Do Moskvy přijela v době, kdy ozbrojené síly obou zemí vedou rozsáhlé válečné akce a vzájemné vztahy jsou vystaveny zkoušce, poznamenal ruský deník na úvod rozhovoru. Kreml podle něj kritizuje vojenskou operaci izraelské armády v Pásmu Gazy, zatímco Izrael kritizuje ruskou válku na Ukrajině.
Halperinová se v interview ptá, proč není na ruském seznamu teroristických organizací, které jsou v zemi zakázány, palestinské hnutí Hamás, které loni v říjnu zaútočilo na Izrael a ten nyní proti němu vede odvetnou vojenskou operaci v palestinském Pásmu Gazy. "Je na něm i Muslimské bratrstvo. A Hamás je palestinská odnož Muslimského bratrstva," uvedla velvyslankyně, která zároveň vznesla otázku, proč Rusko "nevystupuje proti terorismu" a proti opakování útoků radikálů ze 7. října loňského roku na Izrael, čímž hrozil Hamás.
Při útoku dronu na americkou základnu ve východní Sýrii v neděli večer zemřelo nejméně šest příslušníků tamních kurdských sil podporovaných Spojenými státy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své zdroje mezi kurdskými bojovníky, podle nichž byl úder veden z oblasti syrského města Dajr az-Zaur, které je pod kontrolou syrské vlády. Nevládní Syrská organizace pro lidská práva informovala o sedmi obětech z řad Kurdů.
Podle dvou místních zdrojů agentury Reuters přišel útok bezpilotního letounu z oblasti, kde aktivně působí a odkud pravidelně provádí údery proíránské milice. Dron zasáhl vojenskou akademii v rámci vojenské základny Spojených států u významného ropného pole Al-Umar. Agentura AP uvedla, že oběti mezi americkými vojáky nejsou hlášeny. Agentura AFP napsala, že se k odpovědnosti za útok přihlásilo ozbrojené hnutí Islámský odpor v Iráku, zastřešující organizace proíránských skupin v oblasti, která prohlásila, že útočila "proti americké okupační základně v srdci syrského území".
Ředitel Syrské organizace pro lidská práva Ramí Abdar Rahmán připomněl, že šlo první významný útok proíránských skupin na základny USA od pátečních úderů Washingtonu v odvetě za zabití tří amerických vojáků v Jordánsku.
Izraelská armáda ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy odhalila komplex, který palestinské hnutí Hamás použilo k přípravě svého říjnového teroristického útoku na Izrael. Podle jejího dnešního sdělení byly v objektu kopie vstupních bran do kibuců, izraelských vojenských základen a izraelských obrněných vozidel.
Spojené státy jsou v reakci na zabití tří amerických vojáků v Jordánsku připraveny podniknout další útoky proti skupinám, které na Blízkém východě podporuje Írán. Uvedl to dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Dosavadní údery měly podle něj pozitivní dopady na snížení kapacit proíránských milicí v regionu. Sullivan přitom odmítl říci, jestli Spojené státy vyloučily útoky přímo na íránské území, informovala agentura Reuters.
"To, co se stalo v pátek, byl jen začátek, nikoli konec naší reakce. Budou následovat další kroky - některé viditelné a některé možná ne zcela viditelné," řekl Sullivan v pořadu televize CBS Face the Nation.
Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Haarec. Server The Times of Israel také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.
Zatímco u dřívějších protestů, které se konají už několik týdnů, se podle ToI ještě jejich účastníci víceméně snažili oddělit demonstrace za propuštění rukojmích a manifestace za odstoupení Netanjahua, tentokrát už vládu jasně kritizovali za to, že je podle nich lhostejná k osudu rukojmích. Těch drží palestinští ozbrojenci v Gaze ještě 132, asi tři desítky jsou už podle odhadu tajných služeb mrtvé. Unesení jsou v zajetí od 7. října loňského roku, kdy teroristickým útokem Hamásu na Izrael začala tato válka v Pásmu Gazy.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes zahájí další cestu po Blízkém východě, během níž do čtvrtka navštíví Saúdskou Arábii, Egypt, Katar, Izrael a okupovaný Západní břeh Jordánu. Bude se zasazovat o propuštění izraelských rukojmích držených hnutím Hamás výměnou za zastavení izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Blinkenova pátá cesta na Blízký východ od začátku války v Pásmu Gazy před téměř čtyřmi měsíci přichází po rozsáhlém vojenském úderu Spojených států na cíle v Iráku a v Sýrii. Washington tak reagoval na smrtící útok proíránských milicí na americké vojáky v Jordánsku minulou neděli. Americký prezident Joe Biden už oznámil další vojenské akce, ale zdůraznil, že USA si nepřejí nový konflikt na Blízkém východě.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Američané v noci na neděli spolu s Brity opět bombardovali jemenské povstalce Húsíje, kteří u pobřeží útočí na nákladní lodě.
- Americká armáda také odpověděla na smrt tří svých vojáků v Jordánsku. V pátek v Iráku a Sýrii zasáhla přes 85 cílů při úderech proti jednotkám Kuds spadajícím pod íránské revoluční gardy a s nimi spřízněným ozbrojeným skupinám.
- Deník The New York Times píše o "ostré eskalaci" války na Blízkém východě, které se americká vláda od podzimu snažila vyhnout.
Americká a britská armáda dnes podnikly útoky na 36 cílů spojených s húsíjskými povstalci v Jemenu. Cílem úderů bylo dále ochromit Íránem podporované rebely, kteří v posledních týdnech ohrožují plavidla v Rudém moři, uvedli podle agentury AP američtí představitelé. Spojené státy a Británie ve společném prohlášení sdělily, že zasaženy byly sklady zbraní, raketové systémy a další terče.
Spojenci při dnešních útocích použili mimo jiné stíhačky F/A-18, americkou letadlovou loď Dwight D. Eisenhower a střely s plochou dráhou letu Tomahawk odpalované z amerických válečných plavidel. Americký ministr obrany Lloyd Austin řekl, že operace se uskutečnila s podporou Austrálie, Bahrajnu, Kanady, Dánska, Nizozemska a Nového Zélandu.
"Tato kolektivní akce vysílá jasný signál Húsíům, že ponesou další následky, pokud neukončí nezákonné útoky na mezinárodní plavbu," uvedl šéf Pentagonu v prohlášení.
V pátek americká armáda sestřelila osm bezpilotních letounů u jemenského pobřeží a zničila také čtyři drony, které se podle USA chystali vyslat Húsíové z Jemenu, oznámilo regionální velitelství americké armády CENTCOM.
"Od začátku války jsme napadli více než 3400 cílů Hizballáhu po celém jižním Libanonu, včetně 120 pohraničních pozorovacích stanovišť, 40 úkrytů raket a dalších zbraní a více než 40 velicích středisek," řekl Hagari. Za tuto dobu bylo podle něj zabito na 200 "teroristů a velitelů", řekl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
"Podnikli jsme také útoky na infrastrukturu Hizballáhu v Sýrii," prohlásil mluvčí izraelské armády. "Napadli jsme více než 50 cílů na zemi či ze vzduchu," dodal. Agentura AFP k tomu podotkla, že Izrael o svých operacích v Sýrii většinou mlčí.
Podle Hagariho Izrael rozmístil podél libanonské hranice tři armádní divize v očekávání aktivit Hizballáhu po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, na nějž izraelská armáda reagovala rozsáhlou vojenskou operací v Pásmu Gazy.
Šéf turecké tajné služby MIT Ibrahim Kalin se v katarské metropoli Dauhá sešel s vůdcem politického křídla palestinského hnutí Hamás Ismáílem Haníjou. Jednání se týkala snah o nastolení příměří v Pásmu Gazy, osudu rukojmích zadržovaných v Pásmu od teroristických útoků Hamásu na Izrael ze 7. října a dodávek humanitární pomoci do Gazy, informovala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na turecká média.
Haníja je očekáván v Egyptě k diskuzi o návrhu na nové příměří, který dojednali šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea a šéf egyptské tajné služby Abbás Kámil.
Podle zdrojů Hamásu, citovaných agenturou AFP, plán v první fázi počítá s šestitýdenním příměřím, během něhož by Izrael propustil 200 až 300 palestinských vězňů výměnou za 35 až 40 rukojmích držených v Gaze. Umožněn by byl také vjezd 200 až 300 kamionů do Pásma Gazy denně.
Americká armáda v pátek sestřelila osm bezpilotních letounů u jemenského pobřeží a zničila také čtyři drony, které se podle USA chystali vyslat jemenští povstalci Húsíové z Jemenu. Podle agentury AFP o tom v sobotu informovalo regionální velitelství americké armády CENTCOM
Velitelství uvedlo, že cílem operace bylo "chránit svobodu plavby" před útoky húsijských povstalců, kteří v posledních týdnech vystupňovali své akce. "Americké síly identifikovaly drony v oblastech Jemenu kontrolovaných húsíjskými povstalci a dospěly k názoru, že představují bezprostřední hrozbu pro obchodní plavidla a lodě amerického vojenského námořnictva v regionu," píše CENTCOM v prohlášení.
Jeden z pátečních amerických úderů mířil na dron nad Adenským zálivem, sedm na drony nad Rudým mořem a čtyři další na pevninské oblasti Jemenu ovládané rebely.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v sobotu z Bruselu vyzval, aby se na Blízkém východě všechny strany vyhnuly další eskalaci konfliktu. Prohlásil to po nočních amerických úderech na proíránské milice v Sýrii a Iráku, aniž by kohokoli jmenoval. Británie uvedla, že "pevně stojí" po boku USA, a španělská diplomacie vyzvala k zastavení teroristických útoků na americké vojáky na Blízkém východě. Rusko Spojené státy obvinilo, že na Blízkém východě rozsévají chaos a zkázu.
"Každý by se měl vyhnout tomu, aby se situace stala výbušnou," řekl Borrell na zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Nejmenoval Spojené státy, ale zjevně reagoval na americké noční údery v Iráku a Sýrii. Borrell také zopakoval, že "Blízký východ je kotel, který může explodovat".
Izraelská armáda dnes opět ostřelovala oblast Rafáhu na jihu Pásma Gazy, informovala agentura AFP s odvoláním na svého reportéra ve městě Rafáh. Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem podle agentury Reuters uvedlo, že izraelský raketový útok na dům v Rafáhu zabil 14 lidí. Už v předchozích týdnech se objevovaly informace o občasném ostřelování této oblasti, do níž před boji utekl přes milion Palestinců. Tento týden ale izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že armáda se nyní zaměří na Rafáh.
Teherán označil páteční americké údery v Iráku a Sýrii za strategickou chybu Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu. "Včerejší útok je dobrodružnou akcí a další strategickou chybou Američanů, která bude mít za následek pouze zesílení napětí a nestability v regionu," uvedl dnes podle AFP mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání. Neřekl, zda údery zabily nějaké Íránce.
Noční americké údery zabily v Iráku 16 lidí včetně civilistů, uvedla podle agentury AFP irácká vláda. Mluvčí irácké vlády také dnes popřel informaci Bílého domu, že Washington iráckou vládu o akci předem informoval, a uvedl, že údery ohrožují bezpečnost Iráku a celého regionu.
Při pátečních amerických úderech zemřelo na východě Sýrie nejméně 23 členů proíránských milic, uvedla podle agentury AFP nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Syrská armáda dnes oznámila, že americké útoky způsobily smrt civilistům i vojákům, neupřesnila ale jejich počet.
Sýrie páteční americké útoky na své území označila za agresi, při níž zemřelo několik civilistů a vojáků. Spojené státy o obětech úderů na Sýrii a Irák neinformovaly. Syrské armádní velení také podle agentury AFP označilo působení amerických jednotek v Sýrii za okupaci, která "už nemůže pokračovat".
První vnitropolitické reakce na páteční odvetné americké údery v Sýrii a Iráku se držely stranických linií. Republikáni, včetně šéfa Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona, kritizují pozdní reakci administrativy prezidenta Joea Bidena. Demokraté naproti tomu apelují na rozvahu a využití síly v kombinaci s diplomacií.
Páteční americké letecké údery v Iráku a Sýrii mířily na cíle spojené s lednovým útokem na americké vojáky v Jordánsku a byly vedené tak, aby se vyhnuly civilním obětem, citují média mluvčího Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Kirbyho. Podle Pentagonu americká munice zasáhla to, co zasáhnout měla. Washington páteční vojenskou operaci označuje za první fázi své odpovědi na smrtelný útok proti svým vojákům z minulého týdne.
"Víme, že jsou ozbrojenci, kteří tato místa využívají, íránské revoluční gardy i příslušníci milic spřízněných s Íránem. Údery jsme provedli s vědomím, že patrně způsobí oběti na životech v těchto zařízeních," řekl podle agentury Reuters šéf operací ve sboru náčelníků štábů USA Douglas Sims.
Americké letectvo podle Simse načasovalo operace tak, aby bylo jasné počasí a údery bylo možné provést "s větší sebejistotou" a přesností, cituje generálporučíka Reuters. Není jasné, kolik životů mezi příslušníky milic si údery vyžádaly.
Bagdád označil americké údery na vojenské cíle proíránských skupin za porušení irácké suverenity. Podle agentury AFP se tak vyjádřil vojenský mluvčí premiéra Muhammada Súdáního. Americké síly kromě Iráku v pátek útočily rovněž ve východní Sýrii. Podle Washingtonu jde o odvetné údery proti ozbrojeným skupinám zodpovědným za úmrtí tří amerických vojáků v Jordánsku na konci ledna a americká strana vládu v Bagdádu o operacích informovala předem.
Washington podle mluvčího Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Kirbyho iráckou vládu o útocích předem informoval. Americké síly podle něj zasáhly tři cíle v Iráku a čtyři v Sýrii, píše Reuters, a nemají informace o počtu obětí mezi příslušníky ozbrojených skupin.
Bombardování přichází po nedělním útoku dronem, který zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska a navazoval na desítky podobných útoků na americké jednotky v oblasti. Deník The New York Times (NYT) píše o "ostré eskalaci" války na Blízkém východě, které se americká vláda od podzimu snažila vyhnout.
Biden ve svém prohlášení uvedl, že USA neusilují o konflikt na Blízkém východě či kdekoliv jinde, ale odpoví na jakékoli úspěšné útoky proti Američanům. Zabití tří vojáků i desítky předchozích útoků drony či raketami Washington připisuje ozbrojeným skupinám vyzbrojovaným Teheránem.
"Dnes odpoledne americké jednotky na můj pokyn zasáhly cíle a zařízení v Iráku a Sýrii, které IRGC (anglická zkratka íránských revolučních gard; pozn. ČTK) a spřízněné milice používají k útokům na americké jednotky. Naše odpověď začala. Bude pokračovat v časech a místech, jaké si zvolíme," vzkázal Biden.
Americké síly v Iráku a Sýrii zasáhly přes 85 cílů při úderech proti jednotkám Kuds spadajícím pod íránské revoluční gardy a s nimi spřízněným ozbrojeným skupinám, uvedlo regionální velitelství americké armády CENTCOM. Terčem byla mimo jiné velitelská a zpravodajská stanoviště či muniční sklady, uvádí prohlášení zveřejněné na síti X. Americký prezident Joe Biden krátce poté potvrdil, že jde o reakci na útoky na americké jednotky, a naznačil, že americká operace není u konce.
Při izraelském raketovém útoku v pátek v Damašku zahynul poradce patřící k íránským revolučním gardám, píše agentura Reuters s odvoláním na íránská média.
Švédská bezpečnostní služba SÄPO vyšetřuje incident u izraelského velvyslanectví ve Stockholmu, kde byl ve středu nalezen nebezpečný předmět, jako možný teroristický čin. Švédský deník Aftonbladet ve středu s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že podezřelým předmětem byl patrně ruční granát, který někdo hodil přes plot ambasády a který dopadl metr od fasády budovy.
Turecká policie zadržela sedm lidí pro podezření ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mossad. Už v prosinci turecké úřady zadržely 34 lidí, kteří čelí podezření, že pracovali jako špioni pro Mossad a sledovali Palestince žijící v Turecku. Nové razie proti údajným špionům proběhly v Istanbulu a ve městě Izmir na západním pobřeží Turecka.
Izraelské bombardéry podnikly v pátek ráno nálety na pozice a kasárna íránských Revolučních gard v Sýrii. Konkrétně ve čtvrti Sajída Zajnab v Damašku a v Akrabě, která se nachází jižně od syrské metropole.
Jordánská armáda v pátek ráno zatkla čtyři Izraelce, kteří překročili hranici mezi oběma zeměmi. Pak čtveřici propustila, když se ukázalo, že zabloudila a hranici přešla neúmyslně.
Hamás předběžně vnímá pozitivně návrh nové dohody o přerušení bojů v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích, svůj konečný postoj však toto islamistické palestinské hnutí zatím nesdělilo a k dohodě ještě nedošlo. Agentuře Reuters to dnes řekl oficiální představitel Kataru. Katarské ministerstvo zahraničí krátce předtím oznámilo, že Hamás návrh dohody předběžně pozitivně potvrdil.
Izrael při své invazi v Pásmu Gazy zabil 10 tisíc příslušníků radikálního hnutí Hamás, stejný počet jich utrpěl zranění a je vyřazený z boje, řekl dnes izraelský ministr obrany Joav Galant podle portálu The Times of Israel. Oznámil také, že armáda v Pásmu Gazy plní cíle v oblasti Chán Júnisu a postoupí dále na jih, až do Rafáhu u hranic s Egyptem.
Spojené státy uvalily sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Příslušný prezidentský dekret dnes podepsal Joe Biden, informují zahraniční tiskové agentury. Postižení dalších lidí nebo subjektů Spojené státy zvažují, uvádí agentura AP. Sankce znemožňují dotyčným využívat americký finanční systém a americkým občanům brání v uzavírání jakýchkoliv transakcí s nimi.
Nedávný dronový útok na americké vojáky v Jordánsku nepřiměje Spojené státy stáhnout své síly z Iráku nebo Sýrie, uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr obrany Lloyd Austin. Potvrdil rovněž středeční prohlášení Bílého domu, že za útokem podle Spojených států stály skupiny sdružené v uskupení Islámský odpor v Iráku. Zda o akci věděl Írán podle Austina není jasné, ačkoliv tyto skupiny financuje a poskytuje jim výcvik.
Spojené státy dospěly k závěru, že dron, který o víkendu zasáhl americkou základnu v Jordánsku a zabil tři americké vojáky a dalších 40 zranil, byl íránské výroby. S odvoláním na čtyři nejmenované americké činitele to dnes napsala agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden dnes uvalí sankce proti židovským osadníkům, kteří se dopustili násilí na Palestincích na okupovaném Západním břehu Jordánu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje a na dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout. Národní bezpečnostní rada USA se k věci na žádost webu Politico odmítla vyjádřit.
USA dospěly k závěru, že dron, který o víkendu zasáhl americkou základnu v Jordánsku a zabil tři americké vojáky a dalších 40 zranil, byl íránské výroby. S odvoláním na čtyři nejmenované činitele Spojených států to dnes napsala agentura Reuters. Jednalo se o první smrtelný útok na americké jednotky od začátku války v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil po teroristickém útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října.
Washington z útoku v Jordánsku obvinil proíránské milice a celkovou odpovědnost přičetl Íránu. O jaký typ dronu se jednalo, zdroje Reuters nesdělily.
Kvůli útokům Húsíů na lodě v Rudém moři se dopravci snaží najít alternativní způsoby přepravy zboží z Číny do Evropy. Speditéři hlásí vysokou poptávku po přepravě zboží po železnici, zvláště trasou přes Rusko, případně alternativní trasou přes Kazachstán, upozornil server zpravodajské televize CNBC.
Zatím jde sice o jen malý objem kontejnerů, avšak železnice je pro dopravce atraktivní, protože je levnější než letecká doprava a rychlejší než doprava po moři. Cesta po železnici přes Rusko trvá 14 až 25 dní, v závislosti na místě původu a určení, uvedla ředitelka pro rozvoj obchodu ve skupině RailGate Europe Julija Ščiglaitėová.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Americké síly v pátek večer v Iráku a Sýrii zasáhly přes 85 cílů při úderech proti jednotkám Kuds spadajícím pod íránské revoluční gardy a s nimi spřízněným ozbrojeným skupinám. Terčem byla mimo jiné velitelská a zpravodajská stanoviště či muniční sklady
- Bombardování přichází po nedělním útoku dronem, který zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska a navazoval na desítky podobných útoků na americké jednotky v oblasti.
- Při útocích dle irácké a syrské strany přišlo o život přes 30 lidí. Syrští představitelé hovoří o agresivní okupaci, Írán počínání USA označil za chybu, která zvýší napětí v regionu.
- Deník The New York Times (NYT) píše o "ostré eskalaci" války na Blízkém východě, které se americká vláda od podzimu snažila vyhnout.
Americké síly ve středu večer opět zaútočily na cíle v Jemenu a Rudém moři, kde zničily balistickou střelu a zhruba desítku dronů připravených k útoku. Informovalo o tom regionální velitelství americké armády CENTCOM a televizní stanice CBS News. Jemenští povstalci Húsíové, kteří od začátku izraelské akce v Pásmu Gazy ostřelují lodě v Rudém moři, předtím ve středu informovali o útoku na americké plavidlo.
Americký torpédoborec USS Carney kolem 20:30 večer jemenského času (18:30 SEČ) zlikvidoval protilodní balistickou střelu, kterou podle USA vyslali húsíjští ozbrojenci. Zhruba o půl hodiny později v jeho blízkosti přelétaly tři íránské drony, které rovněž zneškodnil. Žádné škody ani zranění nejsou hlášeny.
V blízkosti izraelského velvyslanectví ve švédské metropoli Stockholmu byl dnes nalezen podezřelý předmět. Policie podle agentury Reuters uvedla, že se patrně jedná o výbušné zařízení, k jehož likvidaci přivolala pyrotechniky.
Poslední pracovní návrh dohody o příměří v bojích v Pásmu Gazy mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás počítá se šestitýdenní přestávkou v bojích a propuštěním všech civilistů, které Hamás stále zadržuje. Informoval o tom deník The Washington Post s odkazem na své zdroje. Návrh byl po nedělním jednání mezi představiteli USA, Izraele, Kataru a Egypta předán zástupcům hnutí Hamás.
Podle nejmenovaných představitelů, které cituje americký list, jsou rozhovory teprve na začátku a je téměř jisté, že při jednáních o detailech dohody bude nutné překonat další překážky. Zprostředkovatelé se snaží přimět Izrael k jednání o dohodě argumentem, že se mu nepodařilo osvobodit rukojmí ani po čtyřech měsících bojů. U Hamásu poukazují na to, že hnutí nemá moc alternativ.
Írán nenechá bez odezvy případné útoky, které by podnikly Spojené státy v souvislosti se zabitím tří amerických vojáků v Jordánsku z minulého týdne. Podle agentur AP a Reuters to dnes řekl velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí. V úterý americký prezident Joe Biden řekl, že již rozhodl, jak USA zareagují na útok, který připisují skupinám podporovaným Íránem. Teherán tvrdí, že se na činu nepodílel.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Americké síly v Iráku a Sýrii zasáhly v pátek pozdě večer přes 85 cílů při úderech proti jednotkám Kuds spadajícím pod íránské revoluční gardy a s nimi spřízněným ozbrojeným skupinám.
- Americká armáda uvedla, že její jednotky údery podnikly ve 22:00 SELČ a použily při tom přes 125 kusů naváděné munice, využity byly i bombardéry dlouhého doletu, které startovaly z území Spojených států
- Deník The New York Times (NYT) píše o "ostré eskalaci" války na Blízkém východě, které se americká vláda od podzimu snažila vyhnout.
Jemenští povstalci Húsíové pohrozili dalšími útoky na americké a britské válečné lodě, které hlídkují a chrání přepravní lodě v Rudém moři, píše agentura Reuters. Během noci povstalci podporovaní Íránem zaútočili na americkou vojenskou loď, podle amerického námořnictva však nevznikly žádné škody.
Vojenská námořní mise Evropské unie v Rudém moři by mohla odstartovat v polovině února. Dnes to v Bruselu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle kterého žádný stát EU vznik mise neblokuje. O její konkrétní podobě dnes mají v Bruselu diskutovat ministři obrany států sedmadvacítky.
Proíránská milice v Iráku Katáib Hizballáh oznámila, že pozastavuje veškeré své útoky na americké jednotky v blízkovýchodním regionu. Spojené státy skupinu podezírají, že stála za dronovým útokem v Jordánsku z minulého týdne, který si vyžádal smrt tří amerických vojáků. Pentagon prohlášení nechtěl komentovat, informovala dnes agentura Reuters.
"Armáda během války uplatnila nové možnosti, jak neutralizovat podzemní teroristickou infrastrukturu v Pásmu Gazy, a sice pomocí pumpování velkého objemu vody do tunelů," uvedla armáda ve zprávě.
Zdůraznila, že metodu zatopení nepoužívá pro zničení všech tunelů, ale pouze ve vhodných lokalitách a tam, kde nehrozí kontaminace pitné vody. Dodala, že za tímto účelem v Pásmu Gazy instalovala čerpadla a potrubí a před zaplavením tunelů vždy provádí preventivní "profesionální a komplexní" kontroly včetně analýzy půdy a podzemní vody.
Izraelská armáda dnes potvrdila, že některé z četných tunelů Hamásu pod Pásmem Gazy zaplavuje mořskou vodou ve snaze zničit je. Informovaly o tom tiskové agentury i izraelská média. Zpravodajský web The Times of Israel podotkl, že tento způsob likvidace sítě podzemních chodeb radikálního islamistického hnutí byl několik týdnů veřejným tajemstvím.
Návrh nové dohody o přerušení bojů mezi Izraelem a hnutím Hamás zahrnuje tři fáze, během nichž by byli postupně propuštěni všichni rukojmí zadržovaní dosud touto islamistickou skupinou v Pásmu Gazy výměnou za osvobození některých palestinských vězňů z izralských věznic. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného představitele Hamásu.
Britský ministr zahraničí David Cameron naznačil možnost předběžného uznání palestinského státu. Podle něj by takový krok pomohl učinit nezvratným proces vedoucí k takzvanému dvoustátnímu řešení blízkovýchodního konfliktu, tedy ke vzniku samostatného palestinského státu v mírovém sousedství s Izraelem. Šéf britské diplomacie to řekl při přijetí velvyslanců z arabských zemí v Londýně, informovala dnes veřejnoprávní stanice BBC.
Izrael nestáhne svá vojska z Pásma Gazy ani nepropustí tisíce palestinských vězňů, řekl premiér Benjamin Netanjahu v reakci na zprávy o možné dohodě s Hamásem.
Izraelskému levicovému poslanci Oferovi Cassifovi hrozí vyloučení z parlamentu kvůli tomu, že začátkem ledna spolu s asi dvěma stovkami Izraelců podpořil jihoafrickou stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. JAR viní Izrael z páchání genocidy v Pásmu Gazy. Většina izraelských poslanců podporuje zahájení procesu impeachmentu vůči Cassifovi
Šéf Hamásu Ismáíl Haníja oznámil, že obdržel návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy vypracovaný na jednání v Paříži a že si jej prostuduje. O návrhu bude Haníja jednat v Káhiře. Šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea v neděli v Paříži jednal se šéfem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem a zástupci Egypta a Kataru, kteří v konfliktu dělají zprostředkovatele.
Přehledně s čísly a mapami: Válka v Rudém moři. Jak jemenští povstalci změnili hlavní dopravní tepnu světa v bojiště.
Izraelští vojáci v noci na dnešek vtrhli do nemocnice ve městě Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili tam tři Palestince. Podle agentury Reuters to oznámila rozhlasová stanice Hlas Palestiny. Izrael uvedl, že zlikvidoval ozbrojence z palestinského militantního hnutí Hamás, kteří se v nemocnici ukrývali.
Zhruba deset procent ze 12 tisíc pracovníků Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) je napojeno na palestinské militantní hnutí Hamás či na další militantní organizaci Palestinský islámský džihád. Podle pondělní zprávy listu The Wall Street Journal to uvedly izraelské tajné služby.
Během víkendových jednání šéfů tajných služeb USA, Izraele a Egypta v Paříži, která měla umožnit novou dohodu mezi Izraelem a Hamásem o propuštění rukojmích, bylo dosaženo významného pokroku. Prohlásil to dnes katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Katar spolu se Spojenými státy a Egyptem vyjednávání mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovává.
Izraelští vládní činitelé slíbili v předchozích dnech Washingtonu, že nárazníková zóna, kterou izraelská armáda buduje v Pásmu Gazy u hranic s Izraelem, bude jen dočasná. Izrael se z ní údajně stáhne v okamžiku, kdy bude Hamás zcela poražen. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Server Axios dnes, rovněž s odvoláním na nejmenované činitele, napsal, že izraelský ministr obrany Joav Galant slíbil zabránit výstavbě nelegálních židovských osad v Pásmu Gazy.
Šest lidí, včetně proíránských bojovníků, dnes zahynulo při izraelských úderech v jižním Damašku, napsala agentura AFP s odkazem na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Íránská státní média nejprve uvedla, že na okraji Damašku při vzdušném úderu nedaleko mauzolea sajjidy Zajnab, jedné z vnuček proroka islámu Mohameda, zemřeli dva lidé a několik dalších bylo zraněno. Krátce poté syrská státní média připustila, že mezi mrtvými jsou íránští poradci, později ale tuto zprávu stáhla.
Izraelská vláda čelí kritice za účast 11 ministrů na nedělní konferenci, která vyzvala k opětovnému budování židovských osad v Pásmu Gazy, informoval dnes server The Times of Israel. Někteří účastníci akce rovněž volali po vysídlení Palestinců z tohoto území, kde od října vede Izrael válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok. Účast ministrů a vládních poslanců na konferenci dnes odsoudilo například i německé ministerstvo zahraničí a také izraelský opoziční lídr Benny Ganc, který je od října členem válečného kabinetu.
Palestinské hnutí Hamás dnes opět podmínilo propuštění rukojmích unesených z Izraele 7. října ukončením izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy a stažením izraelských vojsk z tohoto území. Informovala o tom agentura Reuters.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy podle úřadů kontrolovaných Hamásem zemřelo od října nejméně 26 637 Palestinců, z toho 215 za uplynulý den.
Palestinské hnutí Hamás dnes opět propuštění rukojmích unesených z Izraele 7. října podmínilo ukončením izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy a stažením izraelských vojsk z tohoto území. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Sdělení přichází poté, co šéf izraelské tajné služby Mossad v neděli v Paříži jednal se svým americkým protějškem a zástupci Egypta a Kataru, kteří v konfliktu dělají zprostředkovatele. Tématem byla možná dohoda o propuštění zbývajících zhruba 130 rukojmích.
Rakousko se dnes připojilo k zemím, které zastavují financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), oznámilo ministerstvo zahraničí ve Vídni. Izrael obvinil 12 pracovníků UNRWA, že se loni 7. října podíleli na útoku teroristů z palestinského Hamásu na jeho území. Už dříve o zastavení finančních příspěvků tomuto úřadu OSN informovaly například Spojené státy, Kanada, Austrálie, Itálie, Británie, Finsko nebo Německo, které patřilo k největším dárcům.
Americký list The New York Times dnes s odkazem na izraelský dokument poskytnutý americké vládě popsal podrobnosti týkající se zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kteří dostali výpověď kvůli podílu na říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Deset z 12 lidí podle těchto informací patřilo k palestinské islamistické skupině Hamás a jeden k další militantní organizaci Palestinský islámský džihád. Jeden ze zaměstnanců se loni 7. října podílel na útoku Hamásu na kibuc Beeri, kde přišlo o život 97 lidí, další byl zapojen do únosu ženy, jiný zase dodával munici.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Vítáme vás u nového online přenosu k dění na Blízkém východě. Všechny předešlé informace najdete zde.
Právě se děje
Slovenským filmem roku se stal Invalida, Bebjak kritizoval Ficovu vládu
Liverpool už ví, kdo nahradí Kloppa. Bude to Lingrův kouč, před časem vyřadil Slavii
Německý poslanec Bystroň nepopřel, že dostával od Rusů balíčky. Ohradil se až ex post
Sunak podle prohlášení vyjádřil také hluboké znepokojení nad ztrátou civilních životů v Pásmu Gazy a varoval před možnými nedozírnými humanitárními následky chystané izraelské operace ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy, od níž židovský stát kvůli obavám o životy tisíců civilistů odrazuje velká část mezinárodního společenství.