Obama brzy narazí, říká bývalý Powellův náměstek

Roman Gazdík
4. 7. 2008 10:45
Rozhovor Aktuálně.cz s Kimem R. Holmesem
Kim R. Holmes, bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě
Kim R. Holmes, bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Proč je takřka nemožné vyjednávat s Evropskou unií? Jaké nové mezinárodní instituce by svět potřeboval? Proč by bylo dobré "vyhnat" Rusko z G8? A jak bude vypadat svět za Obamy a jak za McCaina?

O těchto a řadě dalších otázek mluvil ve druhé části rozhovoru s Aktuálně.cz bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě Kim R. Holmes.

První část rozhovoru o Íránu a Spojených státech ČTĚTE ZDE 

Do Prahy přijel Holmes na pozvání Amerického centra představit svou novou knihu Liberty´s Best Hope: American Leadership for the 21st Century (Nejlepší šance pro svobodu: Vedoucí role Ameriky pro 21. století).

Po odchodu z vlády zastává Kim Holmes pozici viceprezidenta pro studia zahraniční a obranné politiky v jednom z nejvýznamnějších konzervativních think tanků - Heritage Foundation.

Vyjednávat s EU? Velmi obtížné

A.cz: Tvrdíte, že je dnes takřka nemožné vyjednávat s Evropskou unií, protože díky své struktuře přichází s přesně vymezenou pozicí, se kterou nemůže dále hýbat - díky tomu, že se na ní složitě domlouvá 27 států.

Než se EU na něčem dohodne, dlouho jí to trvá. Svou pozici pak už moc měnit nemůže.
Než se EU na něčem dohodne, dlouho jí to trvá. Svou pozici pak už moc měnit nemůže. | Foto: Reuters

Holmes: Zažil jsem to uvnitř OSN. Nejsem si jistý, jestli to je stejné při obchodních jednáních ve Světové obchodní organizaci (WTO), ale domnívám se, že je to podobné.

Pramení to z toho, že Evropské státy už přicházejí s návrhem, který je sám o sobě konsenzem. Nemáte prostě takovou flexibilitu jako při bilaterálních jednáních.

V OSN jsem to viděl zejména ve Valném shromáždění a v Komisi pro lidská práva. Méně se to týkalo Rady bezpečnosti, kde se pracuje bilaterálně - až na otázku Mezinárodního trestního soudu, kde EU zaujala jednotné stanovisko a naším spojencem byly nakonec Rusko a Čína.

EU roste a konsolidace se hodně zaměřuje na zahraniční politiku, protože Evropané zcela přirozeně chtějí, aby měla Evropa silnější hlas. To ale na druhou stranu znamená, že tento silný hlas narazí na protireakci Spojených států.

Potřebujeme nové mezinárodní instituce

Když už mluvíme o OSN: zmínil jste, že svět potřebuje "nové mezinárodní instituce". Jaké by to měly být? A souvisí to nějak s návrhem Johna McCaina vytvořit Ligu demokracií, která by zasahovala "tam, kde OSN selhalo"?

Nevím, jestli by Liga demokracií fungovala. Už máme Demokratickou komunitu (zakládajícím členem je i ČR - pozn. red.); je hodně velká, mnoho toho nedělá a regionální a národní ekonomické a bezpečnostní zájmy převažují nad zájmem o demokracii jako základní hodnotu.

Na OSN si nestěžuji, faktem ale je, že tam demokracie není dobře přijímaná, říká konzervativec Holmes.
Na OSN si nestěžuji, faktem ale je, že tam demokracie není dobře přijímaná, říká konzervativec Holmes. | Foto: Ondřej Besperát

Podle mě je nutné, abychom měli menší, globální alianci svobodných zemí, se kterými jsme již uzavřeli bilaterální bezpečnostní smlouvy. Abychom vytvořili skutečnou globální perspektivu pro boj s terorismem.

Mohou zde být ale i nové země. Zařadil bych sem Austrálii, Japonsko, možná můžeme přizvat Indonésii, možná Indii, možná Kolumbii.

John McCain podle mě nehovoří o alianci, ale o asociaci. Jestli je základní hodnotou jen demokracie, pak nevím, jak by to fungovalo. Francie by se nepřidala a pravděpodobně ani Německo.

Každopádně to ještě úplně nerozvinul. Nemám ten seznam před sebou, ale je to téměř sto států. Malá a skromná aliance se řídí snadněji.

Já osobně vidím spíš alianci založenou na ekonomické svobodě jako G8, kde by bylo 20 nebo 30 států s těmi nejsvobodnějšími ekonomikami. A také asociaci založenou na obraně lidských práv, která by svedla dohromady státy, s nimiž sdílíme společné hodnoty.

Nebyli bychom to ale jen my a Evropané, měly by tam být i nějaké islámské země a možná i státy Asie.

Obama brzy narazí

Pokud se stane prezidentem demokrat Barack Obama, nebo pokud jím bude republikán John McCain - jak se změní svět a co se bude dít na Blízkém východě?

Nejsem si jistý, co udělá Obama . Nevím, jestli se stáhne z Iráku, jak říkal, nebo si to rozmyslí. Mám dojem, že to, co říkal v primárkách, neudělá - mám na mysli rychlý odchod z Iráku.

Ten největší rozdíl bude pravděpodobně v tónu a snaze - alespoň na začátku - scházet se se spojenci. A může se také pustit do něčeho, čím by se vymezil. Například se možná setká s íránským prezidentem Ahmadínežádem.

Obama pravděpodobně zvýší objem zahraniční pomoci a sníží rozpočet na obranu. Ukáže zřejmě přátelštější přístup (vůči světu), což mu však dlouho nevydrží.

Politika Billa Clintona vůči OSN byla nakonec mnohem nepřátelštější než ta Bushova. Madeleine Albrightová vyhnala generálního tajemníka Butruse Butruse-Ghálího, zatímco Johnu Boltonovi se to samé s Kofim Annanem nepodařilo.

Takže na začátku může být jakýsi pocit nové éry, ale pak Obama velmi rychle narazí na limity toho,co může dělat.

A také může být někým velmi brzy otestován, pravděpodobně Íránem, teroristy, zřejmě Rusy. Budou se ho totiž snažit nachytat na jeho vlastní slova a zjistit, kam až mohou zajít.

McCain bude tradiční

A John McCain?

Ohledně Blízkého východu se bude jeho politika podobat té George Bushe. Podle toho, jak hlasoval v Senátu, ale není přítelem vysokého vojenského rozpočtu, takže tady se od Obamy zřejmě tolik lišit nebude.

Bude pravděpodobně velmi tradicionalistický vůči EU a NATO. Asi nebude dělat něco úplně nového...

Panuje obecné přesvědčení, že McCain by byl podobný prezident jako Bush. Holmes ho sdílí.
Panuje obecné přesvědčení, že McCain by byl podobný prezident jako Bush. Holmes ho sdílí. | Foto: Reuters

Rád by vyloučil Rusko z G8...

To by opravdu rád a podle mě by to nebyl špatný nápad.

Proč?

Předně bych je tam vůbec nezval. Nehrají konstruktivní roli. Pozvali jsme je, protože jsou velcí a protože jsou Rusko. Podívejte se, jak zacházejí se svými sousedy jako Gruzie a Ukrajina.

Prezident Putin také před rokem a půl na konferenci v Mnichově přirovnal Spojené státy k nacistickému Německu. Chovají se dost hrubě a navíc nejsou tím typem liberální demokracie jako ostatní ve skupině.

Nesdílejí naše hodnoty a nemyslím si, že bychom měli předstírat, že tomu tak je.

Despotická Kuba

Věříte, že Číňané - jak budou bohatnout - získají postupně i větší svobodu. Jaký je v tomto smyslu rozdíl mezi Čínou a Kubou, na kterou je už téměř 50 let uvaleno americké obchodní embargo?

Změnit postoj ke Kubě by bylo možné, pokud by zavedla ekonomické reformy podobné těm čínským. To, co tam nyní zavádí Raúl Castro, jsou pouze kosmetické změny. Kubánská vláda má nejen větší kontrolu nad ekonomikou než Čína, ale je také represivnější, zvláště v otázce lidských práv.

Čína je pro svět důležitější než Kuba. Ťiang Ce-min a Fidel Castro
Čína je pro svět důležitější než Kuba. Ťiang Ce-min a Fidel Castro | Foto: Reuters

Možná, že až budou bratři Castrové pryč a na Kubě zavládne jakýsi reformní komunismus, mohli bychom embargo zrušit.

Problém je vždycky v tom, zda obchod takovéto režimy spíš posiluje, nebo jestli vytváří tlak na změnu. Na Kubě jdou dnes peníze z obchodování do kapes vlády, která kontroluje platy i veškerou tvrdou měnu. Takže obchod je přísun peněz pro režim.

A - abych byl upřímný - je tu ještě další věc. Kuba nemá zdaleka takový objem ekonomiky jako Čína.

A to není triviální záležitost, ani když mluvíme o lidských právech. Pokud bychom omezili náš obchod s Čínou, ztratili by chudí lidé v Evropě a USA přístup k levnému zboží. Myslíte, že je to irelevantní? Já myslím, že ne.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Světovými atlety roku jsou McLaughlinová a Duplantis

Nejlepšími atlety světa za rok 2022 jsou americká překážkářka Sydney McLaughlinová a švédský tyčkař Armand Duplantis. Na sociálních sítích to dnes oznámila Světová atletika. Oba ocenění v uplynulé sezoně několikrát překonali světový rekord.

McLaughlinová vlastní historické maximum z loňské vítězné olympiády v Tokiu. Na národním šampionátu zaběhla 400 metrů překážek za 51,41 a na mistrovství světa ještě ubrala nevídaných 73 setin (50,68).

Hned třikrát posunul vlastní rekordní výkon tyčkařský fenomén Duplantis, který se zastavil až na 621 centimetrech.

Další zprávy