Powellův exnáměstek: Útok USA na Írán? Nesmysl

Roman Gazdík
3. 7. 2008 15:30
Rozhovor Aktuálně.cz s Kimem R. Holmesem
Kim R. Holmes, bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě
Kim R. Holmes, bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Budou USA útočit na Írán? Proč může mít Izrael jaderné zbraně a Írán ne? Vymýšlí si nositel Pulitzerovy ceny Seymour Hersh o tajných protiíránských operacích? A co pákistánský prodej jaderných technologií Severní Koreji?

Na tyto otázky odpovídal v rozhovoru s Aktuálně.cz bývalý náměstek ministra zahraničí Colina Powella v první Bushově administrativě Kim R. Holmes.

Do Prahy přijel Holmes na pozvání Amerického centra představit svou novou knihu Liberty´s Best Hope: American Leadership for the 21st Century (Nejlepší šance pro svobodu: Vedoucí role Ameriky pro 21. století).

Po odchodu z vlády zastává Kim Holmes pozici viceprezidenta pro studia zahraniční a obranné politiky v jednom z nejvýznamnějších konzervativních think tanků - Heritage Foundation.

Čtěte v souvislostech: USA zvažují vyslání diplomatů do Íránu

Útok na Írán? Nesmysl

A.cz: Investigativní reportér listu New Yorker Seymour Hersh uveřejnil v neděli dlouhý článek o tom, že Kongres loni schválil "až 400 milionů dolarů" na tajné operace proti Íránu. Píše, že část administrativy se domnívá, že na Írán je možné zaútočit, jen dokud bude u moci prezident Bush. Je to tak?

Ajatolláhové s jadernými zbraněmi by byli pohromou, říká bývalý náměstek ministra zahraničí
Ajatolláhové s jadernými zbraněmi by byli pohromou, říká bývalý náměstek ministra zahraničí | Foto: Reuters

Holmes: To je nesmysl. Hersh to říká už tři roky. Měl mnoho článků, kde psal, že už už zaútočíme... Má to vždycky založené na anonymních zdrojích, které necituje. Vše, co z administrativy slyším, je, že útočit na Írán nechtějí. Upřímně: nevím, proč ho někdo bere vážně.

Možná proto, že má Pulitzerovu cenu...

To vám ale nedává právo vyvolávat paniku a mluvit o věcech, ke kterým nedochází.

Bylo tedy - podle toho, co víte - těch "až 400 tajných milionů" v Kongresu schváleno, nebo nebylo?

Podle toho, co vím, nebylo. Řekněte mu, ať to dokáže. Mohou zde být tajné operace, ale to není to samé jako útočit na Írán. Tajné operace jsou prováděny neustále. V Iráku probíhá válka a Íránci zásobují některé irácké šíitské milice, které zabíjejí Američany. Takže agrese pochází od nich.

Jaké by byly důsledky, kdyby Spojené státy napadly Írán? Pro Irák, pro celý region i obecně?

Byl by to obrovský zmatek. Myslím, že si každý dokáže představit, jaké by byly reakce. Nemyslím si, že to USA plánují udělat. Pokud by to však udělal Izrael, všichni by předpokládali, že měl naši podporu.

Hersh jen šíří paniku, tvrdí Holmes
Hersh jen šíří paniku, tvrdí Holmes | Foto: Ondřej Besperát

Mám pocit, že za nejhorší možný scénář je považováno, kdyby Írán napadly Spojené státy. Nejhorší možný scénář ale je, kdyby Írán získal atomovou zbraň. A to by byl svět, ve kterém bych nechtěl žít, ať už bych byl odkudkoliv.

Jak by Blízký východ vypadal, kdyby měl Írán jaderné zbraně?

Co by se stalo s Hamásem a Libanonem? Co by se stalo s Mahdího armádou v Iráku? Co by udělali Saúdové - začali by i oni pracovat na jaderné zbrani?

Jaké sunnitské teroristy by začaly podporovat sunnitské státy, aby čelily této nové síle? Jaký vliv by to mělo na další generace konfliktu mezi sunnity a šíity?

Přečte tě si rozhovor s íránským chargé d´affaires:
Írán: Otázku jaderného programu už jsme vyřešili
Na sankce a mezinárodní izolaci jsme zvyklí

Írán poukazuje na to, že jeden stát na Blízkém východě, který má nukleární zbraně a není to vnímáno jako problém, už existuje: Izrael. Izrael navíc ani nepodepsal smlouvu o nešíření jaderných zbraní.

Pokud bychom mluvili z čistě právního hlediska, má jejich argument váhu. Ale svět si prostě nemyslí, že Izrael je takovou hrozbou jako Írán.

I když se podíváte do okolních států, nemyslím, že by vám řekla něco jiného i taková Saúdská Arábie. Izrael je také obklopen nepřátelskými národy, které s ním odmítají uzavřít mír. Kdybych byl Izraelec, chtěl bych mít proti nim nějaký odstrašující prostředek.

Írán je revoluční teokracie, která zachází špatně s vlastními občany a pravděpodobně se snaží své náboženství silou exportovat.

Je to velice nebezpečný režim a není náhoda, že evropské vlády souhlasí s USA ohledně povahy této hrozby. Nebojí se izraelských jaderných zbraní, ale íránských.

Vždy je třeba přemýšlet o povaze režimu a toho, co dělá.

Pákistán není Írán

Když mluvíme o nukleárních zbraních: řadu lidí znepokojuje spíš Pákistán než Írán. Na Írán je vyvíjen obrovský tlak, aby svůj nukleární program ukončil, Pákistán ale plány na výrobu jaderných zbraní poskytl Severní Koreji a možná i někomu dalšímu.

Pákistánská politika je velice komplexní. Byla tu vnitřní opozice proti prezidentu Mušarafovi a on hrál velice těžkou politickou hru - s radikálními islamisty, ale také s některými skupinami na kmenových územích. Není to zcela koherentní vláda, která všechno kontroluje, a my určitě nekontrolujeme všechno, co dělá. A když na ně tlačíme, odrazí nás - stejně jako jiné státy, které nemají rády, když na ně někdo vyvíjí tlak.

Jak je možné, že spojenec USA Američanům nedovolil vyslechnout ani bývalého šéfa svého jaderného programu Abdula Kadíra Chána, který údajně za únikem jaderné technologie stojí? Proč Pákistánci výslech odmítli?

Situace v Pákistánu je delikátní...
Situace v Pákistánu je delikátní... | Foto: Reuters

My jsme se o to pokoušeli, ale oni řekli, že ne. Už si nevzpomínám, s jakou přišli výmluvou, není těžké si nějakou najít.

Podívejte se, co se například stalo, když byla jmenována nová vláda a náměstek ministryně zahraničí John Negroponte a její asistent Richard Boucher udělali tu chybu, že tam jeli. Vyvolalo to prudkou reakci, protože to vypadalo, že se Američani snaží kontrolovat novu vládu.

Jde o to, že na jednu stranu vyvíjíte obrovský tlak na Írán. A vedle toho je tu Chán, který dříve prohlásil, že právě on je zodpovědný za šíření jaderné technologie. A váš spojenec Pákistán vám s ním nedovolí ani mluvit...

Pákistán není Írán. Chci ještě jednou zdůraznit: nejde o zbraně, ale o kombinaci určitého druhu vlády a zbraní. Jako kdybyste nějak naznačoval, že nám je to jedno, že jsme ho nevyslechli. A to opravdu není.

Ale situace Pákistánu je delikátní. Přejeme si, aby také dělali více na kmenových územích. Ale prostě tam nemůžeme přikráčet a požadovat, aby nám dali, kohokoliv chceme. Máme obavy z Pákistánu stejně jako ostatní. Jenže z Íránu máme ještě větší.

Druhou část rozhovoru s Kimem R. Holmesem si na Aktuálně.cz budete moci přečíst v pátek.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy