Čeká se na vyjádření kancléřky Merkelové.
V německé vládě, kterou společně tvoří křesťanští a sociální demokraté, převládá podle informací listu Süddeutsche Zeitung (SZ) spíše kritika Spojených států.
Ministrům se nelíbí, že Washington prosazuje program protiraketové obrany v Polsku a České republice bez konzultací s členskými zeměmi Severoatlantické aliance (NATO).
"Německo je americkými plány stejně překvapené jako Rusko," píše s odvoláním na vládní zdroje SZ.
Zatímco americký postup při prosazování systému už kritizoval ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), v křesťanském bloku CDU/CSU se vedou o stanovisku spory.
Místopředseda parlamentního bloku CDU/CSU a mluvčí této frakce pro zahraničně politické otázky Eckart von Klaeden nechápe, jak se může Moskva cítit ohrožena.
"Rusku musí být jasné, že postoj USA a NATO závisí na situaci na Blízkém východě," uvedl místopředseda. Steinmeier podle něj neměl kritizovat Washington, ale Moskvu, že se málo staví proti údajné agresivitě Teheránu.
Další místopředseda CDU/CSU Andreas Schockenhoff (CDU) naopak chápe Steinmeierův požadavek nejdříve mluvit s Ruskem, než se nové rakety rozmístí tak blízko jeho hranici, a to přesto, že by nebyly proti Rusku namířeny.
"Je na čase hovořit o těchto představách v NATO," řekl deníku Frankfurter Rundschau.
V německém tisku hájil stavbu radaru a protiraketové základny český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V rozhovoru pro časopis Der Spiegel uvedl, že v žádném případě nepodceňuje íránské vědce: podle něj budou schopni brzy zhotovit účinné mezikontinentální rakety.
Radar a základna jsou důležité pro ochranu Evropy, soudí Schwarzenberg.
Ředitel německého Informačního centra transatlantické bezpečnosti Ottfried Nassauer naopak považuje americké plány na protiraketový štít ve východní Evropě za předčasné.
"Miliardy se budou investovat do něčeho, u čeho zatím není jasné, zda bude existovat hrozba, proti které to bude směřovat," řekl v rozhlasové stanici Deutschlandfunk.
Systém v Česku a Polsku podle něj má sloužit pouze k ochraně amerického území proti raketám dlouhého doletu z Blízkého východu a nebude určen proti raketám krátkého a středního doletu. V tom se už angažuje NATO například německo-americkým systémem MEADS, ale také projekty proti raketám s doletem do tří tisíc kilometrů.
Účast NATO na projektu v Česku a Polsku by tak podle Nassauera neměla smysl.
"Evropa by z toho jednak nic neměla a Američané zároveň nepřipustí, aby se v NATO muselo na odpalovací knoflík tlačit kolektivně," říká nemecký expert. "Jde o rozhodnutí, které chce mít Washington jen pro sebe."
Souhlasem aliance ale podmiňuje své ano radaru například česká Strana zelených.
Kancléřka Angela Merkelová se zatím k problému nevyjádřila. Ve srovnání se svým předchůdcem ve funkci Gerhardem Schröderem je ale vůči Spojeným státům vstřícnější a méně kritická.
Proto se očekává, že proti základně a radaru nevystoupí příliš radikálně.
