Právě ekonomické i politické sblížení s USA považuje spolková kancléřka Angela Merkelová za hlavní úkol své vlády. Chce také obnovit diskusi o přijetí evropské ústavy.
Co s asijskou konkurencí
V rozhovoru pro list Financial Times kancléřka uvedla, že jejím cílem je zvýšit ekonomickou propojenost Evropské unie a Spojených států a vytvořit jakousi "Euroamerickou unii."
Její plán bude dnes na programu schůzky s americkým prezidentem Georgem Bushem ve Washingtonu.
"Měli bychom hledat cesty, jak posílit transatlantickou spolupráci. Společně čelíme silné konkurenci z Asie. Musíme proto spojit své síly, například při prosazování ochrany duševního vlastnictví," uvedla Merkelová v narážce na produkci pirátských výrobků, exportovaných Čínou a některými dalšími asijskými státy.
Dodala, že EU a USA by se měly spíše více spojovat než rozdělovat.
Podle dalšího ekonomického deníku Handelsblatt Merkelová chce, aby EU a Amerika sladily svá patentová práva, regulace finančních trhů, vědecký výzkum a měly by také sjednotit své standardy pro strojírenské a elektronické výrobky a například i lékařské přístroje.
Společný trh s USA do deseti let
Ekonomický expert německé Křesťansko-demokratické unie (CDU) Mathias Wissman před časem zveřejnil návrh na vytvoření jednotného euroamerického trhu kolem roku 2015. Merkelová to nepřímo podpořila.
KDO BUDE PŘEDSEDAT EU
- První polovina 2007 - NĚMECKO
- Druhá polovina 2007 - PORTUGALSKO
- První polovina 2008 - SLOVINSKO
- Druhá polovina 2008 - FRANCIE
- První polovina 2009 - ČESKÁ REPUBLIKA
- Druhá polovina 2009 - ŠVÉDSKO
"Máme zkušenosti s jednotným trhem v Evropě a můžeme je aplikovat i na transatlantický model. Nechci se ale zabývat nějakými přesnými daty," řekla Financial Times.
Oživit euroústavu. Nebo miniústavu ?
Druhou priotitou německého předsednictví je oživení euroústavy. Ta byla "zmražena" v roce 2005, kdy ji v referendu odmítli nejprve Francouzi a po nich Nizozemci.
Berlín chce znovu rozjet proces, na jehož konci by podle představ Merkelové byla schválená, ratifikovaná a platná ústava v roce 2009.
Euroústavu zatím schválilo osmnáct států. Z těch, které ještě nerozhodovaly, naráží dokument na velký odpor hlavně ve Velké Británii.
Proti oživování euroústavy se ve svém novoročním projevu ostře vyslovil český prezident Václav Klaus. V Česku jsou proti ústavě zejména Občanská demokratická strana a Komunistická strana Čech a Moravy.
Alternativu nabízí francouzský ministr vnitra a pravicový kandidát na prezidenta Nicolas Sarkozy. Navrhuje přijetí takzvané miniústavy, z níž by byly vypuštěny některé sporné body v současném dokumentu.
