Obraz britských policistů se v posledních letech měnil. Zatímco v minulosti byli často považováni za smířlivé kontrolory pořádku, kteří ani nenosili zbraně, v posledních letech bezpečnostní složky přitvrdily a ozbrojily se, připomíná pro deník Aktuálně.cz Kryštof Kruliš, odborník na Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Minulý týden vláda v Dolní sněmovně představila novou policejní a kriminální reformu. Obsahuje řadu změn, které mají posílit pozici policejních složek a urychlit soudní procesy. Velkou pozornost vzbudila pasáž týkající se potlačování demonstrací.
Policie nyní může protest omezit, pokud by hrozilo vážné poškození majetku nebo vážné narušení života zasažené komunity. Stejně tak mohou policisté nařídit konkrétní trasu, kudy pak musí protestující pochodovat. Většinou se policie na podobných omezeních dopředu dohodne s organizátory demonstrace, připomíná server BBC.
Nově by si však policisté vůči protestujícím mohli klást mnohem více podmínek, včetně omezení hluku a času shromáždění. Za demonstraci má navíc být považován i protest jediné osoby, které by pak policie mohla odebrat transparent nebo megafon a hrozila by jí pokuta až 2500 liber (více než 76 tisíc korun), pokud by na žádost mužů zákona protest neukončila. Stejně tak by bylo trestné neuposlechnout rozkaz, o kterém by demonstrující "měli" vědět, ať už byl policií přímo vyřčen, nebo ne. Doteď totiž policie musela dokazovat, že protestující na změnu trasy nebo nutnost se ztišit upozornila.
Kritici ale varují před velmi vágní formulací v zákoně. Podle nich by po přijetí návrhu mohl být protest potlačen, pokud by "obtěžoval veřejnost" nebo byl "hlasitý". Policie tím chce zabránit tomu, aby demonstranti zaplavili veřejná místa nebo omezili běžný chod života. Přitom právě kvůli tomu se o protestech často mluví nebo píše, dodává BBC.
Ochrana soch
Nový zákon se snaží prosadit konzervativní vláda premiéra Borise Johnsona. Opoziční labouristi už ale prohlásili, že návrh nepodpoří. Příliš podle nich zasahuje do svobody projevu a shromažďování. Před schválením varovala i lidskoprávní organizace Amnesty International, podle které by vedl k podobně problematickému potlačení protestu, jako byl ten na vzpomínkové akci pro Sarah Everardovou tento víkend. Z vraždy 33leté ženy je podezřelý policista.
"Boris Johnson od začátku své volební kampaně akcentoval důrazné dodržování práva a pořádku. Zákon chápu hlavně jako završení předvolebních slibů," vysvětluje odborník Kryštof Kruliš. Podle něj se jedná hlavně o ideologický spor mezi dvěma hlavními stranami britské politiky. "Kromě přístupu k ekonomice je tohle hlavní témata, kde spolu konzervativci a labouristé nesouhlasí a představují jiná řešení. Tím se pak snaží oslovit voliče," dodává analytik AMO.
Současné protesty na ochranu žen, ale i letní demonstrace hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) nicméně současnou debatu v Británii výrazně ovlivnily. Dokonce i samotné znění zákona, který chce přísněji trestat například ničení a shazování soch. Právě je z veřejných míst odstraňovali demonstranti z Black Lives Matter.
Změna je nutná, tvrdí vláda
Kritici poukazují také na to, že návrh nenavrhuje přísnější tresty pro násilné sexuální trestné činy, po kterých ženská hnutí v zemi už dlouho volají. Podle chystané legislativy by za poničení válečného památníků hrozilo až deset let vězení, zatímco nejnižší trest za znásilnění je pět let. To kritizuje například labouristický poslanec David Lammy na svém Twitteru.
The @Conservatives’ new Police Bill would mean you could get a longer sentence for damaging a statue of a slave owner than the starting point for rape.@UKLabour will vote against.pic.twitter.com/xJBVefaVEZ
— David Lammy (@DavidLammy) March 15, 2021
Podle britské vlády je ale změna zákona nutná. Současná legislativa byla přijata v roce 1986 a neodpovídá dnešní situaci, upozorňuje server Guardian. Ministryně vnitra Priti Patelová tvrdí, že policie není schopná reagovat na protesty například ekologického hnutí Extinction Rebelion.
Vláda odmítá, že by zákon jakkoliv omezoval lidská práva. "Tato opatření mají pouze balancovat práva protestujících s právy ostatních, aby mohli nerušeně pokračovat ve svých životech," reagovalo na kritiku ministerstvo vnitra. Nový zákon má podle Patelové pomoci policii v její práci a zvýšit bezpečnost na ulicích Londýna.
Today we introduce the Police, Crime, Sentencing & Courts Bill into Parliament.
— Priti Patel (@pritipatel) March 9, 2021
It will:
🚨 Equip police with tools to stop violent criminals in their tracks.
🔒 Put thugs who assault officers behind bars for longer.
👨👩👧👦 Strengthen the support officers & their families receive. pic.twitter.com/3fM6l5cO1k
Novela obsahuje i řadu dalších změn. Umožní například soudcům udělovat trest doživotí za vraždu dětí nebo bude přísněji trestat sexuální zneužívaní od lidí v pozici autority, jako jsou sportovní trenéři či náboženští představitelé. Tvrdší postihy mají také přijít za útoky na bezpečnostní složky a policie zároveň bude moci důkladněji dohlížet na extremisty, kteří byli propuštěni z vězení, ale jsou spojovaní s terorismem.
