


Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.

Podle analytiků ISW plánuje Rusko během léta zahájit rozsáhlé útočné operace na jihu a východě Ukrajiny. K těmto závěrům dospěli na základě vyhodnocení kroků ruského vojenského velení.
Ve zprávě se rovněž uvádí, že k realizaci těchto plánů chce Moskva nasadit strategické rezervy, které buduje už od července loňského roku, a to především z nově naverbovaných vojáků. Odborníci však zdůrazňují, že navzdory oficiálním prohlášením tyto plány naráží na vážná omezení.
Podle analýzy nemusí být dostupné rezervy dostatečné ani pro plnohodnotnou přípravu, ani pro dosažení deklarovaných vojenských cílů. Ruská armáda se navíc snaží nahrazovat ztráty a je nucena nasazovat operační rezervy na podporu již probíhajících bojových operací, což omezuje její schopnost vést dlouhodobou a intenzivní ofenzivu.
Ukrajinský vojenský analytik Kostjantyn Mašovec už dříve uvedl, že nová velká ofenziva by mohla začít již na přelomu dubna a května, jak píše server Euromeidan Press. Podle něj by se ruské síly mohly zaměřit na směr Slovjansk-Kramatorsk na severu Doněcké oblasti, případně na směr Orichiv-Záporoží na jihovýchodě země.
Zároveň upozornil, že v nadcházejících měsících se ruské síly mohou pokusit zajistit si výhodnější výchozí pozice ještě před zahájením hlavní fáze letní kampaně.
ISW dále konstatuje, že ruské jednotky v současnosti uvízly na úrovni malých, lokálních operací a v uvedených směrech nedosáhly výraznějších úspěchů. To podle analytiků zpochybňuje schopnost Ruska uskutečnit rozsáhlou ofenzivu v plánovaném časovém horizontu.
Ruské plány tak podle washingtonského institutu naznačují, že Kreml při současných mírových rozhovorech nemá skutečný zájem válku ukončit.
„Záměr ruského vojenského velení provést rozsáhlou letní ofenzivu – i když ruské síly mohou mít potíže s dosažením jejích cílů – svědčí o nezájmu Kremlu nalézt v příštích týdnech či měsících řešení k ukončení války prostřednictvím jednání,“ uzavírají analytici.



„V Americe se lidé na film dívají prizmatem toho, co je čeká. V Česku prizmatem toho, že to už viděli na vlastní oči. Vědí, o co jde,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Aktuálně.cz autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Dánsko-český snímek přinášející přímé svědectví ruského učitele o politické manipulaci dětí v ruských školách je čerstvým držitelem Oscara.



Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po pondělním jednání s hlavou státu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hoří po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Izraelská armáda v pondělí oznámila, že při „útoku v srdci Teheránu“ zničila íránský vesmírný komplex, který podle ní využíval tamní režim k vývoji rozličných vojenských kosmických programů, včetně „kapacit pro útoky proti satelitům“. To podle Izraele představovalo hrozbu nejen pro jeho satelity, ale i vesmírná zařízení ostatních zemí světa.



„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.