Ankara/Amsterdam - Obviňování z nacismu a urážky mezi Tureckem a Nizozemskem ústí k největší diplomatické roztržce Ankary a Evropské unie.
Vše navíc může reálně ovlivnit hned dvě důležitá hlasování najednou: nizozemské parlamentní volby, které budou už tuto středu, a dubnové referendum v Turecku.
"Nacismus je na Západě živý," prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli. Nizozemsko obvinil, že je "banánovou republikou", a země podle něj "zaplatí" za své činy.
Erdogana rozezlilo, že Nizozemci nepovolili přistání letadla s tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Cavusogluem na palubě. Navíc zadrželi tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou.
Oba chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tamními Turky, aby v dubnu hlasovali v tureckém referendu pro změnu ústavy.
Nizozemský premiér Mark Rutte označil turecká obvinění za "bizarní" a "naprosto nepřijatelná". Prohlásil, že se rozhodně Turecku neomluví. A zdůraznil, že Nizozemsko je hrdá země a že turečtí návštěvníci byli "nežádoucí".
I přes varování přijeli
Podle Nizozemců jejich diplomaté opakovaně upozorňovali tureckého ministra zahraničí, že nemá do Nizozemska jezdit, protože by to mohlo způsobit napětí před nizozemskými parlamentními volbami.
Nakonec mu zakázali přistání z "bezpečnostních důvodů".
Podobný případ byla podle nich i Kayaová, kterou taky varovali. Přesto přijela.
Turecký konzul ovšem přislíbil, že ministryně nepůjde na turecký konzulát v Rotterdamu. Počítalo se totiž s tím, že u budovy bude shromáždění místních Turků.
Kayaová tam přesto šla. Policisté ji zadrželi a byla požádána, aby opustila Nizozemsko. Nakonec odjela do Německa.
Vyostřené volby
Otázka imigrantů z muslimských zemí je jedním z důležitých bodů nizozemských parlamentních voleb, které se konají tuto středu 15. března. Tamní úřady se prý obávaly, že návštěvy tureckých politiků zesílí napětí v zemi.
Navrhované změny turecké ústavy kritizují někteří evropští politici i organizace zabývající se ochranou lidských práv. Podle nich povedou k autokracii, protože výrazně posílí pravomoci prezidenta. Tím bude zřejmě Erdogan, který je islamistou a jehož režim hromadně zatýká a vyhazuje z práce skutečné i údajné nepřátele vlády.
Dvěma nejsilnějšími stranami v Nizozemsku jsou podle průzkumů liberálové premiéra Rutteho a antiislámská, protiimigrantská a protievropská Strana pro svobodu, kterou vede Geert Wilders.
Ten se mezitím snaží využít současné roztržky s Tureckem. Po oznámeném odjezdu Kayaové napsal na sociální síť Twitter: "Odjeďte a už se nikdy nevracejte."
Go away and never come back @drbetulsayan and take all your Turkish fans from The Netherlands with you please. #byebye https://t.co/FLKFNX2XGm
— Geert Wilders (@geertwilderspvv) March 11, 2017
Stejně chce současného konfliktu využít další Rutteho soupeř, šéf křesťanských demokratů Sybrand Buma. Požaduje, aby Evropská unie přestala jednat s Tureckem o vstupu do unie a zbavila Turky žijící v Nizozemsku možnosti mít dvojí občanství - nizozemské i turecké.
Podle expertů je příliš brzy na to, říct, zda bude mít roztržka s Tureckem vliv na výsledky nizozemských voleb. "Pokud to ale nějaký dopad mít bude, je pravděpodobné, že nejvíc z toho vytěží Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu," řekl agentuře Reuters Joop van Holsteijn, specialista na volby z Leidenské univerzity.
Vítěz bez koalice
Wilders pravděpodobně nebude v příští nizozemské vládě, protože se s ním kvůli jeho radikalismu nechce žádná významná strana spojit v koalici. A sám vládu nesestaví.
Jeho volební výsledek se ale pokládá za test, jak silné jsou protiimigrantské a euroskeptické strany v celé Evropě. Pokud nakonec získá nejvíce hlasů, povzbudí to radikály v celé unii.
Zároveň se očekává, že roztržka s Nizozemskem a dalšími evropskými zeměmi pomůže Erdoganovi v jeho referendu o změně ústavy.
Turecký prezident si postupně vytváří nového nepřítele: Evropu. Tím se snaží získat nacionalistické voliče.
Přestože měl po loňském nezdařeném puči velkou podporu veřejnosti, podle průzkumů se zdá, že vítězství v referendu nemá zdaleka jisté. Stále důležitější se tak pro něj stává podpora Turků žijících v zahraničí - celkově jde asi o 5,5 milionu lidí. Jen v Nizozemsku žije podle odhadů asi 400 tisíc Turků, kteří mají turecké občanství, a mohou tak hlasovat v referendu.
Turecké televize nyní pouští smyčku záběrů, na nichž nizozemští policisté rozhánějí turecké demonstranty, kteří protestovali proti vypovězení turecké ministryně. A hlásají podporu prezidenta Erdogana.
Ankara ostatně rozehnání demonstrace kritizovala.
Podle agentury Reuters protestující házeli po policistech kamení a zápalné lahve.
