V ulicích metropole Niamey o den dříve pochodovali demonstranti podporující puč. Mávali ruskými vlajkami a volali: "Ať žije Niger, Rusko, Mali a Burkina Faso. Pryč s Francií!"
Bílý dům sice informoval novináře o tom, že nemá zprávy o ruském podílu na převratu v Nigeru, nad událostí se ale vznáší ruský stín. Dvě sousední země - Mali a Burkina Faso - také zažily v uplynulých třech letech převrat, kdy se k moci dostala armáda. A v obou případech následoval stejný scénář: odchod francouzských vojáků a poradců a poté příjezd žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina.
Ten převrat v Nigeru radostně přivítal. "Je to vyvrcholení koloniálního boje, skutečné získání nezávislosti," nechal se slyšet šéf wagnerovců.
Jeho skutečná moc a možnosti jsou nejasné po vzpouře proti prezidentovi Vladimiru Putinovi a přesunu části žoldnéřských oddílů do táborů v Bělorusku. Mise wagnerovců v Africe ale podle dostupných zpráv pokračují a Prigožin také nabídl novým vládcům Nigeru své služby.
V Mali má Wagnerova skupina 1500 vojáků, ve Středoafrické republice funguje jako ochranka tamního prezidenta. Jeden z vůdců nigerského puče generál Salifou Modi na začátku týdne Mali dokonce i navštívil. Podle listu New York Times to může být známka toho, že se Niger vydává podobnou cestou jako jiné africké země a od spolupráce se Západem přechází k Rusku.
Z velitele ochranky pučistou
Na severu Nigeru má Francie stále základnu a také Spojené státy tam udržují více než tisíc vojáků. Jde o součást dohod, jejichž cílem bylo potírat operace ozbrojených islamistů v oblasti. V Nigeru, Mali i Burkina Fasu působí teroristická skupina, která si říká al-Káida v islámském Maghrebu.
Niger leží na trase, kterou míří z Afriky do Evropy migranti.
Nigerští pučisté zdůvodnili svůj převrat tím, že boj dosavadní vlády s islamisty nebyl dost účinný. "Nemůže nadále pokračovat v dosavadní politice, protože by to skončilo katastrofou pro naši zemi," oznámil vůdce převratu generál Abdourahamane Tiani. Dosud velel elitní jednotce, která měla na starosti osobní ochranu svrženého prezidenta Mazouma. Ten žije, ale je v domácím vězení.
O spolupráci s Ruskem se zatím nikdo z pučistů nezmínil. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) ovšem přijalo vůči Nigeru kvůli svržení prezidenta sankce. Ty se už projevily: Niger sužují výpadky elektřiny, kterou dováží z Nigérie, a lidé vzali útokem bankomaty v obavách, že dojde hotovost.
Mali a Burkina Faso ale pučisty podpořily a vlády obou zemí prohlásily, že jim přijdou vojensky na pomoc, pokud to bude nutné.
Štědrá Čína
Kromě boje s islamisty je Niger důležitý také jako sedmý největší exportér uranu na světě. Francie pokrývá z Nigeru část své spotřeby suroviny, která se využívá v jaderném průmyslu a ve zdravotnictví.
O své zájmy se ale v Nigeru už před několika lety přihlásila i Čína. Uzavřela tu dlouhodobé kontrakty na těžbu uranu a také ropy. Financovala a vybudovala dva tisíce kilometrů dlouhý ropovod, který vede z nigerského ropného naleziště Agadem do beninského přístavu Cotonou v Guinejském zálivu.
Rusko zatím v Nigeru ekonomicky aktivní nebylo, ale v mnoha zemích, do kterých wagnerovci vstoupí, poté získávají obchodní kontrakty. Ve Středoafrické republice na těžbu diamantů a zlata, v Sýrii jde o ropu a v Súdánu o zlato.
Zadržovaný svržený nigerský prezident Bazoum přitom nedávno obvinil Wagnerovu skupinu, že proti němu vede dezinformační kampaň.
