Trhlina se jen zvětšila. Neviditelný nepřítel dál štěpí USA na červenou a modrou

Daniel Anýž Daniel Anýž
26. 5. 2020 11:08
Jsme v tom všichni společně. Společně to zvládneme. Na začátku pandemie koronaviru v USA zněla optimistická hesla. Jenže nyní všechno je jinak. Nákaza jen zdůraznila, že současná Amerika se i v nemoci dělí na "modrou" a "červenou". Tedy na demokratickou a republikánskou.
Americký prezident Donald Trump na Arlingtonském hřbitově.
Americký prezident Donald Trump na Arlingtonském hřbitově. | Foto: Reuters

"Je jedna pandemie, ale Američané stále silněji vnímají jak její vážnost, tak to, jaká by měla být reakce, skrze červeno-modré brýle," komentuje Drew Altman, prezident neziskového zdravotnického institutu Kaiser Family Foundation, výsledky průzkumu, který organizace zveřejnila minulý pátek.

Demokratičtí voliči jsou opatrní k uvolňování bezpečnostních opatření a bojí se, že by mohla přijít druhá vlna. Naopak republikáni věří, že Spojené státy už mají nejhorší za sebou a že země by se měla co nejrychleji plně otevřít.

Jen necelých čtyřicet procent demokratů například počítá s tím, že by si v příštích třech měsících zašli do restaurace. Mezi republikány je to dvakrát víc, osm z deseti dotázaných.

A podobné je to s osobní návštěvou u holiče. Zajít se tam v horizontu tří měsíců odváží jen 39 procent demokratů, ale 75 procent republikánů. A není to proto, že by republikánům rychleji rostly vlasy.

Koronavirus není barvoslepý

"Je to smutné, ale stranické rozdělení, nikoli národní jednota, se stává určujícím prvkem americké odpovědi na koronavirus," posteskl si Drew Altman pro list Washington Post.

Zcela odlišný pohled na pandemii a na její dopady potvrzují i další průzkumy. Podle šetření pro stanice NPR se druhé vlny obává 93 procent demokratů oproti 57 procentům republikánů. A v průzkumu pro zdravotní ústav Harvardovy univerzity dvakrát více republikánů (61 procent) než demokratů (29 procent) podporuje, aby se bez omezení už otevřelo veškeré podnikání.

Jednou z hlavních příčin tohoto stranického vnímaní pandemie je to, že rozmach a dopady nemoci se v USA proťaly s politickou geografií země. Virus zdaleka více zasáhl městské aglomerace než venkov a méně osídlené oblasti.

Ve městech je v USA počet nakažených třikrát vyšší než na venkově, obětí nemoci je tam dokonce čtyřikrát víc. Ve Spojených státech se počet obětí v pondělí blížil ke 100 tisícům, více než pětina - bezmála 21 tisíc - přitom připadala na město New York.

Obdobně je ovšem současná Amerika rozdělena i politicky - tedy mezi "modrá" demokratická města, a na druhé straně "červený" republikánský venkov. A výsledkem je pak právě politicky nápadně nerovnoměrné rozprostření dopadů pandemie.

V polovině května v přepočtu na počet obyvatel zemřelo na koronavirus ve státech, kde ve volbách 2016 vyhrála demokratka Hillary Clintonová, v průměru třikrát více lidí než v těch, které získal tehdejší republikánský kandidát Donald Trump.

Dále pak v okresech, kde v roce 2016 zvítězil Trump, dohromady žije 45 procent Američanů, ale připadá na ně pouze 20 procent všech amerických obětí nemoci covid-19.

S rouškou nebo bez?

Ze zdravotního hlediska tedy byla demokratická Amerika pandemií postižena více než Amerika republikánská. "A tato rozdílná distribuce nemoci nevyhnutelně vede k rozdílné politické reakci na její dopady," píše Gerald Seib, politický redaktor deníku Wall Street Journal.

V červených republikánských státech mají podle Anguse Deatona, nositele Nobelovy ceny za ekonomiku za rok 2015, pocit, že přicházejí o byznys kvůli strachu o životy v modrých státech. "A chtít po nich, aby zabíjeli své podniky a HDP kvůli lidem, kteří žijí kdesi daleko a které ani možná nemají dvakrát v lásce, to je na ně docela dost," uvedl Deaton pro Wall Street Journal.

Druhou příčinu, proč se tak liší pohled demokratů a republikánů, v pondělí názorně ilustrovali Donald Trump a jeho pravděpodobný demokratický vyzyvatel do letošních prezidentských voleb Joe Biden.

Oba si na veřejnosti připomněli svátek Pamětní den (Memorial Day), kdy v USA vzpomínají padlé ve válečných konfliktech. Trump se s první dámou Melanií vydal na Arlingtonský hřbitov a později k památníku v Baltimoru bez roušek. Biden a jeho žena Jill ale přišli k válečnému pomníku v Delawaru v rouškách.

Republikáni či přinejmenším jejich mnohem větší část, než je to v táboře demokratů, vidí roušky a další bezpečnostní opatření skepticky až podezíravě. Jako přílišné zasahování státu do jejich životů. Demokraté ve většině věří doporučení federálního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, ať lidé nosí roušky, nezpochybňují to.

Restrikce v době koronaviru se ovšem v USA mezitím už obecně staly obdobnou dělicí linií, jako je například názor na zbraně. Republikáni vylučují tvrdší zákony, považují to za osobní věc voličů. Demokraté by chtěli zbraně kontrolovat, neboť podle nich představují společenské nebezpečí.

Matthew Gentzkow, ekonom ze Stanfordovy univerzity, který sleduje politické reakce na pandemii koronaviru, na základě zkušenosti z předchozích epidemií předpokládal, že rozmach nemoci politické rozpory naopak zmírní. Odhadoval, že lidé, kteří mají rozdílné názory na daně nebo právě na zbraně, se ohledně pandemie shodnou.

"Ale ukázalo se, že trhlina se jen zvětšila, je to opravdu vážné, jde o skutečné rozdíly v tom, čemu lidé věří," uvedl ekonom Gentzkow pro New York Times.

Donaldův golf versus ospalý Joe

Necelých šest měsíců před prezidentskými volbami, na začátku horké kampaně, se z pandemie navíc stalo zásadní téma, na kterém se jak Trump, tak jeho pravděpodobný soupeř Biden budou snažit získat rozhodující politické body.

Ukázalo se to opět na uplynulém víkendu, prodlouženém o pondělní Memorial Day. Biden na Twitteru na Trumpa zaútočil, že uprostřed pandemie šel na golf. A prezident pak na Twitteru kontroval, že nikdo prý nebyl v posledních desetiletích vůči "Číně slabší než ospalý Joe Biden".

Americký prezident Donald Trump šel uprostřed pandemie koronaviru na golf.
Americký prezident Donald Trump šel uprostřed pandemie koronaviru na golf. | Foto: Reuters

A zatímco Trump opakovaně říká, že "léčba nemůže být horší než nemoc", a tlačí guvernéry jednotlivých států k co nejrychlejšímu otevření ekonomiky, Biden prezidenta obviňuje, že jeho pomalá reakce na pandemii stála Ameriku 36 000 životů.

"Nic nespojuje různé skupiny lidí tak jako společný nepřítel," připomíná Ann Kellerová, profesorka Berkeley univerzity, že například po teroristickém útoku z 11. září 2001 se Američané semkli za tehdejším prezidentem Georgem Bushem.

Válka s "neviditelným nepřítelem", jak Trump nazývá koronavirus, tento efekt ale neměla. Podle Kellerové, jak uvedla pro CNN, jsou pro Američany nyní nepřítelem "členové té druhé politické strany spíše než virus".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Lidovci nepůjdou do vlády se stranami, které podpoří manželství pro všechny

Lidovci budou požadovat záruky, že případná vládní koalice s jejich účastí neschválí manželství pro stejnopohlavní páry. V předvolebním rozhovoru pro Deník N to řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Pro lidovce by podle něj bylo nepřijatelné i to, aby jednotliví poslanci vládních stran hlasovali volně, a manželství pro všechny by tak mohlo projít hlasy z opozice. Nad Jurečkovým vyjádřením se pozastavili zástupci STAN a Pirátů.

Jednou z variant povolebního uspořádání je vznik vlády s účastí koalice Spolu, kterou s lidovci tvoří ODS a TOP 09, a koalice Pirátů a STAN. Záležet bude na výsledku sněmovních voleb, které se konají počátkem října.

Lidovci budou k manželství pro stejnopohlavní páry vyžadovat dohodu, že nebude schváleno s podporou vládních stran, vyplývá z Jurečkova vyjádření. "Já si neumím představit, že by KDU-ČSL byla ve vládě a vládní koaliční většina něco takového prohlasovala," řekl. "V ten okamžik by vládní koalice skončila," dodal. Může na tom ztroskotat i vytvoření vlády, podotkl. Jde podle něj o jednoznačnou prioritu lidovců, na které budou trvat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Darida zůstal při výhře Herthy na lavičce, nezahrál si ani Zima

Fotbalisté Herthy Berlín po úvodních třech porážkách v německé lize podruhé za sebou vyhráli. Na domácím stadionu porazili v předehrávce 5. kola nováčka Fürth 2:1. Český záložník Vladimír Darida zůstal v týmu vítězů jen na lavičce.

V italské lize si zase nezahrál český reprezentační obránce David Zima, který jen přihlížel výhře FC Turín 1:0 v Sassuolu. Jediný gól utkání vstřelil v 83. minutě Chorvat Marko Pjaca.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Hertha Berlín - Fürth 2:1 (61. Ekkelenkamp, 79. vlastní Bauer - 57. Hrgota z pen.).

Italská fotbalová liga - 4. kolo:

Sassuolo - FC Turín 0:1 (83. Pjaca).

Francouzská fotbalová liga - 6. kolo:

Štrasburk - Mety 3:0 (26. a 40. Diallo, 6. Ajorque z pen.).

Španělská fotbalová liga - 5. kolo:

Vigo - Cádiz 1:2 (65. Mina - 38. Lozano, 43. Espino).

Anglická fotbalová liga - 5. kolo:

Newcastle - Leeds 1:1 (44. Saint-Maximin - 13. Raphinha).

Další zprávy