Japonští ministři Tošimicu Motegi a Nobuo Kiši budou podle listu Yomiuri Shimbun jednat s Heiko Maasem a Annegret Kramp-Karrenbauerovou prostřednictvím videa, a to 16. dubna. List s odkazem na nejmenované vládní zdroje uvádí, že Tokio hodlá využít příležitosti ke "zdůraznění rostoucího znepokojení nad stále asertivnějším postojem Číny v regionu".
Zdrojem obav přitom nejsou jen územní nároky Pekingu nad vodami a ostrovy v okolních mořích, ale také potlačování opozice v Hongkongu nebo množící se důkazy o násilnostech na ujgurské menšině v čínské provincii Sin-ťiang.
Japonská vláda už loni označila manévry Pekingu za vážnější dlouhodobou hrozbu, než jakou představuje Severní Korea.
Ze západních spojenců Japonska se v oblasti dlouhodobě angažují zejména Američané a Francouzi, německá aktivita je novinkou. "Schůzka je zajímavá a důležitá," uvedla pro hongkongský list South China Morning Post politoložka Hiromi Murakamiová. "V japonských médiích se v posledních týdnech hodně mluvilo o tom, že sem Němci pošlou válečnou loď. To považuji za zásadní změnu v postoji Berlína," dodala. Spolková vláda informaci o schůzce zatím nepotvrdila.
Německo přijalo vlastní strategii pro oblast Indo-Pacifiku teprve loni v září, podobně jako Nizozemsko. "Je to součást širšího trendu. Evropské mocnosti chtějí být v Asii aktivnější a reagovat na bezpečnostní dopady čínského růstu. Teď vidíme první výsledky takového přístupu v praxi," uvedl pro Aktuálně.cz Filip Šebok, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Opatrné Německo
Německá fregata Bayern vypluje v srpnu a zúčastní se společného námořního cvičení s japonskými obrannými jednotkami. Na zpáteční cestě pak propluje i Jihočínským mořem, jako první německá loď za poslední bezmála dvě dekády.
O zdejší území Peking vede spor s pěti dalšími státy a Američané sem pravidelně posílají svá plavidla, aby prokázali nárok na "svobodné proplutí". Něco podobného teď podle agentury Reuters přislíbili i Němci. Přímo do zóny 12 námořních mil od pobřeží, kterou Čína považuje za svou, ale zaplout neplánuje.
"Cílem je ukázat, že Berlín nedovolí blokádu mezinárodních námořních cest čínskou stranou. Pro exportně orientovanou zemi jako Německo to je naprosto zásadní," píše list Die Welt s odkazem na dokument ministerstva obrany z letošního března. Německý úřad v něm varuje před čínskou snahou "přetvářet mezinárodní řád podle vlastních zájmů".
Berlín ale postupuje s opatrností. "Německo se svoji politiku vůči Číně snaží udržovat v rovnováze a v posledních letech je to manévrování stále komplikovanější. Zásadní změna se ale stále nekoná, i ta indopacifická strategie předpokládá velký prostor pro spolupráci s Pekingem," upozorňuje Šebok.
Hledání spojenců
Experti se shodují, že Japonsko se očividně snaží rozšířit okruh spojenců, kteří by mu pomohli čelit čínským zájmům. Podobně postupují také USA pod vedením prezidenta Joea Bidena. Společně s Austrálií, Indií a Japonskem založily alianci s názvem Quad, neboli Čtyřstranný bezpečnostní dialog. Jeho smyslem je vyvažovat sílící čínský vliv v oblasti Pacifiku.
A bude to právě japonský premiér Jošihide Suga, který se s Bidenem jako úplně první zahraniční lídr setká osobně. Schůzka se uskuteční shodou okolností také 16. dubna, a to ve Washingtonu.
Peking vznikající spolupráci sleduje s nevolí, označuje ji za projev "jedovaté mentality studené války". Sám přitom stupňuje vojenskou aktivitu zejména v okolí japonského souostroví Senkaku (čínsky Tiao-jü).
"Pro Čínu by ale nebylo snadné změnit tu status-quo," vysvětluje Šebok. Důvodem je právě silné japonsko-americké spojenectví. "Úspěšnější je v Jihočínském moři, kde má jasnou převahu nad okolními státy. V posledních letech si tu Peking upevnil pozici stavbou umělých ostrovů a svými rybářskými loděmi blokuje přístup flotilám jiných států," dodává analytik.
