Peking podle Krampové-Karrenbauerové v nedávné epidemii koronaviru velmi chytře využil nedostatku osobních ochranných prostředků nebo léků v Evropě. Jejich prodej vydával často propagandisticky jako "dar", což zapůsobilo i na německé obyvatelstvo.
"Pokud bych měla použít vojenskou metaforu, tak jsme propagandistickou válku s Čínou prohráli. I proto je nyní v populaci větší poptávka po spolupráci," připouští ministryně obrany a někdejší křesťanskodemokratická adeptka na kancléřskou pozici.
Silnější poptávku po bližších vztazích s Pekingem potvrzuje i průzkum německé nadace Körber Stiftung z letošního května. Koronavirus podle něj také výrazně oslabil význam Spojených států v očích německých obyvatel. Vztahy s USA, které ministryně ještě před rokem označila za "pevné jako kámen", podle ní nyní zažívají otřesy.
Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že ze základen Severoatlantické aliance v Německu odvolá necelou třetinu (9500 z nynějších 35 tisíc) amerických vojáků. Oznámení tohoto záměru probíhalo chaoticky, nejprve o něm informovala americká média, aniž by německá strana nebo samotné NATO cokoliv věděly.
"To samozřejmě vede k přibývajícím pochybnostem o spolehlivosti americké politiky. Z mojí zkušenosti je ale potřeba rozlišovat mezi tím, jak Bílý dům komunikuje v době volební kampaně, a skutečnou diskusí o bezpečnostní politice. S americkým ministerstvem obrany máme velmi dobrou spolupráci," tvrdí Krampová-Karrenbauerová. Spojené státy čekají prezidentské volby letos v listopadu.
Ministryně obrany připomněla, že zatím není jasné, zda, kdy a jakým způsobem stažení amerických vojáků z Německa proběhne. Jednou ze zmiňovaných možností je například jejich přesun do sousedního Polska. Administrativa prezidenta Trumpa má otázku projednávat příští týden.
Podle Krampové-Karrenbauerové jde o nepříjemný problém pro všechny partnery v NATO, stažení vojáků ale považuje hlavně za otázku americké bezpečnosti. Spojené státy německé základny využívají zejména pro vojenské mise na Blízkém východě nebo v Africe.
Silnice jsou i pro civily
Donald Trump zdůvodnil stažení amerických vojáků z Německa dlouhodobým neplněním závazku přispívat na obranyschopnost NATO aspoň dvěma procenty z hrubého domácího produktu.
Německý příspěvek v tuto chvíli dosahuje 1,38 procenta (český asi 1,19). Ministryně Krampová-Karrenbauerová se už vloni zavázala ho zvýšit aspoň na 1,5 do roku 2024. V té době měly ale členské státy Severoatlentické aliance podle vzájemné dohody přesáhnout již dvouprocentní hranici příspěvku, což mohou kromě jiných faktorů zkomplikovat i ekonomické dopady koronavirové krize.
"Potřebujeme chytré investice, například do vojenské mobility, ze které netěží primárně vojáci, ale zejména civilisté," vyjmenovává vrchní velitelka německé armády projekty na modernizaci silnic, mostů a železnic, které by podle ní byly průchodné.
I v kontextu Trumpova rozhodnutí je podle ní navíc jasné, že Evropa i Německo se ve vlastní obraně musí angažovat více. "To není něco, co by říkal jen Trump, ten to dělá vlastním, velmi specifickým způsobem. Byla bych ráda, kdyby se v USA znovu silněji prosadily hlasy, které stažení vojáků vnímají jako problém pro americkou bezpečnost," dodává. Trumpovým vyzývatelem v boji o Bílý dům bude letos na podzim demokratický politik a někdejší viceprezident Joe Biden.
Sázka na soběstačnost
Evropská komise prosazuje ve světle nedávné pandemie koronaviru větší soběstačnost kontinentu a ochranu zdejších strategických podniků, včetně těch zdravotnických.
Německá ministryně obrany chce posílit i spolupráci ve vojenské oblasti, například společný výcvik zdravotnických jednotek. I o něm jednala v Praze v pátek se svým českým protějškem Lubomírem Metnarem (za ANO), stejně jako o pár dní dříve v Bratislavě. Slovenská strana podle ní projevila o spolupráci zájem.
"Spolupráci se SRN v oblasti vojenského zdravotnictví samozřejmě podporujeme," odpověděl na dotaz deníku Aktuálně.cz Jakub Fajnor z tiskového oddělení českého rezortu obrany. Podle něj se Česko v tuto chvíli na několika projektech podílí, v přípravě je například obnovení spolupráce brněnské Univerzity obrany se Zdravotnickou vojenskou akademií Bundeswehru v Mnichově. "Všechny zmíněné projekty budou postaveny na existujících základech a tradicích," dodal Fajnor.
