Čínská propaganda bohužel funguje, prohlásila v Praze německá ministryně obrany

Helena Truchlá Helena Truchlá
18. 7. 2020 17:00
"Koronavirus nám ve vztahu k Číně otevřel oči," prohlásila německá politička a šéfka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová během uzavřeného setkání na velvyslanectví spolkové republiky v Praze.
Annegret Kramp-Karrenbauerová.
Annegret Kramp-Karrenbauerová. | Foto: Reuters

Peking podle Krampové-Karrenbauerové v nedávné epidemii koronaviru velmi chytře využil nedostatku osobních ochranných prostředků nebo léků v Evropě. Jejich prodej vydával často propagandisticky jako "dar", což zapůsobilo i na německé obyvatelstvo. 

"Pokud bych měla použít vojenskou metaforu, tak jsme propagandistickou válku s Čínou prohráli. I proto je nyní v populaci větší poptávka po spolupráci," připouští ministryně obrany a někdejší křesťanskodemokratická adeptka na kancléřskou pozici.

Silnější poptávku po bližších vztazích s Pekingem potvrzuje i průzkum německé nadace Körber Stiftung z letošního května. Koronavirus podle něj také výrazně oslabil význam Spojených států v očích německých obyvatel. Vztahy s USA, které ministryně ještě před rokem označila za "pevné jako kámen", podle ní nyní zažívají otřesy.

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že ze základen Severoatlantické aliance v Německu odvolá necelou třetinu (9500 z nynějších 35 tisíc) amerických vojáků. Oznámení tohoto záměru probíhalo chaoticky, nejprve o něm informovala americká média, aniž by německá strana nebo samotné NATO cokoliv věděly.

"To samozřejmě vede k přibývajícím pochybnostem o spolehlivosti americké politiky. Z mojí zkušenosti je ale potřeba rozlišovat mezi tím, jak Bílý dům komunikuje v době volební kampaně, a skutečnou diskusí o bezpečnostní politice. S americkým ministerstvem obrany máme velmi dobrou spolupráci," tvrdí Krampová-Karrenbauerová. Spojené státy čekají prezidentské volby letos v listopadu.  

Ministryně obrany připomněla, že zatím není jasné, zda, kdy a jakým způsobem stažení amerických vojáků z Německa proběhne. Jednou ze zmiňovaných možností je například jejich přesun do sousedního Polska. Administrativa prezidenta Trumpa má otázku projednávat příští týden. 

Podle Krampové-Karrenbauerové jde o nepříjemný problém pro všechny partnery v NATO, stažení vojáků ale považuje hlavně za otázku americké bezpečnosti. Spojené státy německé základny využívají zejména pro vojenské mise na Blízkém východě nebo v Africe. 

Silnice jsou i pro civily

Donald Trump zdůvodnil stažení amerických vojáků z Německa dlouhodobým neplněním závazku přispívat na obranyschopnost NATO aspoň dvěma procenty z hrubého domácího produktu.

Německý příspěvek v tuto chvíli dosahuje 1,38 procenta (český asi 1,19). Ministryně Krampová-Karrenbauerová se už vloni zavázala ho zvýšit aspoň na 1,5 do roku 2024. V té době měly ale členské státy Severoatlentické aliance podle vzájemné dohody přesáhnout již dvouprocentní hranici příspěvku, což mohou kromě jiných faktorů zkomplikovat i ekonomické dopady koronavirové krize.

"Potřebujeme chytré investice, například do vojenské mobility, ze které netěží primárně vojáci, ale zejména civilisté," vyjmenovává vrchní velitelka německé armády projekty na modernizaci silnic, mostů a železnic, které by podle ní byly průchodné.  

I v kontextu Trumpova rozhodnutí je podle ní navíc jasné, že Evropa i Německo se ve vlastní obraně musí angažovat více. "To není něco, co by říkal jen Trump, ten to dělá vlastním, velmi specifickým způsobem. Byla bych ráda, kdyby se v USA znovu silněji prosadily hlasy, které stažení vojáků vnímají jako problém pro americkou bezpečnost," dodává. Trumpovým vyzývatelem v boji o Bílý dům bude letos na podzim demokratický politik a někdejší viceprezident Joe Biden. 

Sázka na soběstačnost

Evropská komise prosazuje ve světle nedávné pandemie koronaviru větší soběstačnost kontinentu a ochranu zdejších strategických podniků, včetně těch zdravotnických. 

Německá ministryně obrany chce posílit i spolupráci ve vojenské oblasti, například společný výcvik zdravotnických jednotek. I o něm jednala v Praze v pátek se svým českým protějškem Lubomírem Metnarem (za ANO), stejně jako o pár dní dříve v Bratislavě. Slovenská strana podle ní projevila o spolupráci zájem. 

"Spolupráci se SRN v oblasti vojenského zdravotnictví samozřejmě podporujeme," odpověděl na dotaz deníku Aktuálně.cz Jakub Fajnor z tiskového oddělení českého rezortu obrany. Podle něj se Česko v tuto chvíli na několika projektech podílí, v přípravě je například obnovení spolupráce brněnské Univerzity obrany se Zdravotnickou vojenskou akademií Bundeswehru v Mnichově. "Všechny zmíněné projekty budou postaveny na existujících základech a tradicích," dodal Fajnor.  

Video: Evropa chce bezpilotní letectvo, výsledek by mohl být za 10 let, říká Šedivý

Nejde jen o letoun, ale o celý systém. Jsem docela optimistický. Do ambiciózního záměru se zapojilo i Česko, popisuje šéf Evropské obranné agentury. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 26 minutami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 1 hodinou

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy