Nemáme žádné důkazy, že by Obama nechal Trumpa sledovat, prohlásil šéf FBI

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 20. 3. 2017 19:35
Nemáme žádné důkazy, že by někdejší prezident Barack Obama nařídil odposlechy Donalda Trumpa. Během slyšení v Kongresu to řekl šéf FBI James Comey. Prezident Trump svého předchůdce bez zveřejnění jakýchkoli důkazů začátkem března obvinil, že jej loni nechal odposlouchávat v jeho sídle. Republikánský předseda výboru Devin Nunes v pondělí uvedl, že Trump sice nebyl odposloucháván, mohly však proti němu být nasazeny jiné sledovací praktiky.
Donald Trump a Barack Obama.
Donald Trump a Barack Obama. | Foto: Reuters

Washington - Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ani ministerstvo spravedlnosti nemají žádné důkazy, že by někdejší prezident Barack Obama během loňské předvolební kampaně nařídil odposlechy Donalda Trumpa.

Během slyšení v Kongresu to v pondělí řekl šéf FBI James Comey.

Podle Comeyho se nenašly žádné informace podporující tvrzení, s nímž přišel začátkem března prezident Trump. Ředitel FBI členům zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů řekl, že nikdo nemá právo svévolně nařídit sledování amerického občana. Tuto pravomoc má pouze soud po důkladném zvážení toho, zda je k odposlechům skutečně důvod.

Prezident Trump svého předchůdce bez zveřejnění jakýchkoli důkazů obvinil, že jej loni nechal odposlouchávat v jeho sídle v newyorském mrakodrapu Trump Tower. Záležitost nyní vyšetřuje zpravodajský výbor, který v pondělí zahájil veřejná slyšení.

Ředitel Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Mike Rogers na dotaz jednoho z demokratických členů výboru vyloučil, že by se Obama se žádostí o sledování Trumpa obrátil na britské tajné služby. S tímto tvrzením přišel v průběhu března prezidentův mluvčí Sean Spicer, podle něhož analytik televize Fox News dospěl k závěru, že Obamovi s Trumpovými odposlechy pomáhala britská zpravodajská služba GCHQ.

Řada republikánských i demokratických politiků, stejně jako někteří bývalí představitelé bezpečnostních orgánů, se v minulých týdnech postavila na Obamovu stranu s tím, že důkazy pro Trumpovo tvrzení podle nich neexistují.

Někteří prezidenta vyzvali, aby svá slova odvolal, nebo se svému předchůdci omluvil.

Předseda demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer v pondělí v reakci na Comeyho slova uvedl, že Trump nepodloženými tvrzeními "vážně poškodil svou důvěryhodnost". Prezident by podle něho měl vzít svá slova zpět, přiznat, že se mýlil a zanechat svých "výstředních tweetů".

Trump s obviněními přišel v jedné ze svých častých sérií časně ranních twitterových prohlášení, v níž údajné odposlechy přirovnal k době mccarthyismu (represím komunistů v 50. letech) a vzápětí k aféře Watergate (odposlechů sídla demokratů v 70. letech).

Republikánský předseda výboru Devin Nunes v pondělí ale uvedl, že Trump sice nebyl odposloucháván, mohly však proti němu být nasazeny jiné sledovací praktiky.

A co Rusové?

Kongresmani chtěli také slyšet odpovědi k lednové zprávě amerických tajných služeb, podle které Moskva stála za loňskými hackerskými útoky proti centrále americké demokratické strany. A proti lidem z okolí její kandidátky na prezidentku Hillary Clintonové.

Podle této zprávy bylo cílem útoků, o kterých měl osobně vědět i ruský prezident Vladimir Putin, poškodit Clintonovou a její šance na zvolení.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Národní agentura pro bezpečnost (NSA) jsou nadále přesvědčeny, že Rusko se před loňskými volbami pokoušelo poškodit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a dopomoci ke zvolení jejímu republikánskému sokovi Donaldu Trumpovi, uvedli v pondělí během slyšení v Kongresu šéfové FBI James Comey a NSA Mike Rogers. FBI podle Comeyho stále prověřuje nejen možné snahy ruské vlády ovlivnit volby, ale také vazby mezi Moskvou a týmem prezidenta Trumpa.

Comey členům kongresového výboru pro zpravodajské služby řekl, že v případě hackerských útoků šlo o "celkem prostý úsudek", neboť podle zjištění FBI byly akce zaměřeny přímo proti Clintonové, a tím pádem měly pomoci Trumpovi. Útoky mířily pouze na počítače demokratů, republikánské kampani se zcela vyhnuly, prohlásil Comey. Přímý důkaz o Trumpově spojení s Ruskem však nepředložil. Moskva jakoukoli svou účast na kybernetických atacích namířených proti demokratům odmítá.

Vyšetřování celé záležitosti zdaleka není u konce. "Práce je velice spletitá a já vám nemůžu poskytnout žádný harmonogram toho, kdy skončíme," řekl podle agentury Reuters Comey o vyšetřování.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy