Teď rodáka z Cách čeká těžký úkol. V noci z pondělí na úterý, v závěru sedmihodinového zasedání, si ho vybralo vedení německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) za svého volebního lídra. Rozhodnutí padlo po mnoha týdnech chaosu a sporů, neobvyklých pro tuto velkou politickou partaj. Laschet bude v těžkých časech koronavirové pandemie usilovat o křeslo německého kancléře, ve kterém chce vystřídat Angelu Merkelovou. Ta na podzim zamíří do politického důchodu.
"Typický Porýňan, přívětivý a vstřícný," popisují kolegové a známí nového šéfa konzervativní CDU. Armin Laschet se narodil na západě Německa, v hornické oblasti nedaleko nizozemské a belgické hranice. Jeho otec fáral v dole, on sám vystudoval právnickou fakultu, krátce pracoval i jako novinář. Záhy - jako bezmála třicetiletý - ale vstoupil do politiky.
Laschet nyní působí jako premiér největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Zmiňovanou karnevalovou cenu dostal mimo jiné za svou "pragmatičnost a ochotu ke kompromisům v politice". A zároveň za schopnost se dobře zasmát, a to i sám sobě. Když si ho v lednu strana vybrala za předsedu, okomentoval to slovy "konečně jsem někde vyhrál na první pokus, aniž bych předtím musel dvakrát prohrát". Za sebou má totiž řadu politických neúspěchů.
Houževnatost a vytrvalost se bezmála šedesátiletému politikovi vyplatily. Ustál opakované volání členské základny i prominentních spolustraníků, aby se o volebním lídrovi hlasovalo na širším plénu než jen v rámci stranického vedení. To by pro Lascheta nemuselo dobře dopadnout. Jeho konkurent v boji o kancléřské křeslo, šéf sesterské partaje CSU a bavorský premiér Markus Söder, je totiž mnohem oblíbenější. Za vhodného kandidáta ho v dubnu považovalo 54 procent Němců, Lascheta ani ne pětina.
Lidé oceňují Söderovo charisma, smysl pro humor i rozhodný a přísný postup proti koronavirové pandemii v Bavorsku, a to od samého jejího začátku vloni na jaře. Tehdy Laschetovi rozhodnost scházela a Severní Porýní-Vestfálsko patřilo mezi nejzasaženější spolkové země.
Spojenec Merkelové
Nabídku, se kterou Laschet do volebního klání vstupuje, je možné přirovnat k volebním sloganům jeho předchůdců z řad CDU: "Žádné experimenty." To Němcům sliboval první poválečný kancléř Konrád Adenauer v roce 1957. Kancléřka Angela Merkelová pak v kampani před posledními volbami v roce 2017 konstatovala prosté: "Mě znáte."
K Merkelové, kterou by rád po 16 letech v čele německé vlády vystřídal, má Laschet velmi blízko. Byl například jedním z těch, kteří ještě dlouho před uprchlickou krizí zastávali otevřenější postoj k migraci, po roce 2015 pak hájil kancléřčinu smířlivější imigrační politiku. Podobně jako ona obhajuje dialog s Ruskem nebo Čínou, což kritici označují za slabost, nebo dokonce zaslepenost.
Lascheta i Merkelovou dlouhodobě kritizují konzervativnější členové CDU za přílišnou liberálnost a příklon k politickému středu. Nelíbil se jim ani politický styl, kterému oba důvěřují: s klidem a rozvahou "vysedět" všechny spory, dokud se nenajde kompromis. Spolustraníkům Laschet slíbil stabilitu a kontinuitu.
Pizza bude na stole
Vhodným nástupcem pro Merkelovou by Laschet mohl být i jako německý reprezentant ve společnosti dalších evropských lídrů. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jsou přátelé, sám má zkušenost z Evropského parlamentu v Bruselu. Severní Porýní-Vestfálsko je zemí, která se potýká s dopady těžby a spalování uhlí i jeho útlumu v posledních letech. To je téma, které nyní řeší celé Německo - a Laschet může těžit z dlouholetého balancování mezi zájmy průmyslu, zaměstnanců a ochránců životního prostředí.
Někteří ho však považují za "málo zeleného". Mimo jiné za jeho tvrdý postup proti aktivistům protestujícím v oblasti porýnského Hambašského lesa. Tomu hrozí likvidace kvůli snahám těžebních společností o rozšíření dolování uhlí. Konzervativec Laschet má však k německé straně Zelených blízko. Ještě jako člen spolkového parlamentu v 90. letech s jejími poslanci pravidelně vyjednával na schůzkách, pro které se vžil název pizza konexe. "Pizza bude brzy znovu na stole," všímají si německá média v reakci na Laschetovo zvolení. Zelení jsou totiž v tuto chvíli nejpravděpodobnějšími koaličními partnery CDU při vytváření celoněmecké vlády.
Bavor dal kolegovi přednost
CDU na spolkové úrovni vystupuje vždy společně se zmíněnou bavorskou konzervativní CSU, mají i jednoho volebního lídra. CDU je ale mnohem větší, a ambice Lascheta jako jejího šéfa jsou proto oprávněné. Jenže se zakládají spíš na tradici než pevně daných pravidlech. V celé německé povalečné historii se stalo jen dvakrát, že by přednost dostal šéf CSU.
I Söder dlouho odmítal veřejně připustit, že by o kancléřské křeslo stál, nakonec kandidaturu oznámil až letos v dubnu. Od té doby se s Laschetem dohadovali, kdo a proč by měl dostat přednost. Bavorský šéf vlády nakonec v úterý v poledne prohlásil, že rozhodnutí CDU respektuje. Na tiskové konferenci v Mnichově popřál svému nyní už bývalému sokovi hodně štěstí.
