Washington - Americký prezident Donald Trump překvapil svět pátečním úderem na leteckou základnu syrského režimu.
A teď ho nechává hádat, co bude dál.
Ani několik dní poté není jasné, zda šlo ze strany USA o jednorázovou akci a zdvižený prst vůči syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, anebo o celkový obrat v americké politice na Blízkém východě, který Washington postaví nejen proti Damašku, ale i jeho dvěma klíčovým spojencům.
Moskvě a Teheránu.
Moc se toho nezměnilo
Devětapadesát raket Tomahawk vystřelených v pátek na jedno vojenské letiště, ovládané vládními silami, z vojenského hlediska situaci v Sýrii zatím výrazně nezměnilo.
Syrská a ruská letadla o víkendu znovu opakovaně útočila na území ovládaná protiasadovskými povstalci. Několik jejich strojů dokonce vzlétlo i ze základny Šajrát, ostřelované v pátek Američany.
Rusko a Írán zároveň po útoku zareagovaly podrážděně.
V neděli vydaly společné prohlášení, podle kterého byl nálet "překročením červené linie" a na další agresi obě země, stojící za syrským prezidentem Asadem, "odpovědí silou".
Američtí představitelé zatím ohledně svých dalších plánů v Sýrii mlží.
Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti Herbert Raymond McMaster prohlásil, že USA zaútočí znovu, pokud syrské letectvo opět použije chemické zbraně.
"Nedokážu si představit řešení konfliktu, které by zahrnovalo setrvání prezidenta Bašára Asada u moci," dodala americká velvyslankyně při Organizaci spojených národů (OSN) Nikki Halleyová.
Ministr zahraničí USA Rex Tillerson zase řekl, že prioritou teď zůstává porážka Islámského státu (IS). Teprve pak se rozhodne o osudu syrského režimu prezidenta Asada.
To jde vykládat mnohoznačně.
Například tak, že po likvidaci Islámského státu Američané ve spolupráci se svými spojenci přitvrdí vůči Asadovi a všem, kteří ho podporují.
Syrské armádě pomáhají kromě ruského letectva, ruských poradců a ruských příslušníků speciálních jednotek taky íránští dobrovolníci, bojovníci libanonského šíitského hnutí Hizballáh a šíité z Afghánistánu nebo Iráku.
Snaha vytlačit sunnity
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na začátku letošního roku přiznal, že kdyby se Rusko v září 2015 do konfliktu v Sýrii nevložilo (vyjednalo odevzdání chemických zbraní syrského režimu mezinárodním inspektorům a vyslalo do Sýrie své vojáky - pozn. red.), tamní vláda prezidenta Asada by se za několik týdnů zhroutila.
Zatímco dosavadní syrský režim se opírá hlavně o náboženskou komunitu alávitů, která má blízko k šíitskému islámu, v opozici a povstaleckých hnutích převažují sunnitští muslimové.
Syrská opozice tvrdí, že Damašek ve spolupráci s Moskvou a Teheránem provádí v zemi i nenápadné demografické změny. Ty mají podle ní vytlačit sunnity ze všech strategicky důležitých oblastí země.
