Od naší zvláštní zpravodajky - Istrie byla většinu historie spíš italská než balkánská a vliv dějin je tu patrný dodnes. Poloostrov je bohatší a infrastrukturně rozvinutější než jižní část pobřeží, návštěvníky velmi oblíbená Dalmácie. Pandemie koronaviru, se kterou se na turismu silně závislé Chorvatsko už víc než rok potýká, nyní ukázala, jak velká je to výhoda.
"Istrie je nejblíž zemím střední a západní Evropy, odkud k nám jezdí nejvíc lidí. Jižní županije (okresy v okolí měst Split a Dubrovník, pozn. red.) jsou mnohem víc závislé na leteckých spojeních, a dokud se plně neobnoví, nevrátí se sem zcela ani turisté," míní Damir Krešić, ředitel výzkumného Institutu pro turismus v Záhřebu.
Během prvních pěti měsíců letošního roku, za které jsou již k dispozici statistiky, se z celého Chorvatska nejvíc hostů (a to domácích i zahraničních) ubytovalo právě na Istrii a na ostrovech přilehlého Kvarnerského zálivu. Oproti jihu Jadranu to je dvojnásobek. S výjimkou hlavního města Záhřebu se turisté nejvíc zaměřili na istrijská města Rovinj a Poreč, zatímco před pandemií to byl Split a Dubrovník.
A podle Kresiće se dá očekávat, že tento obrat pandemické období přežije. "Dnešní turisté hledají víc než jen kvalitní ubytování. Jsou aktivnější a žádají pestřejší nabídku," vysvětluje expert na turismus. Nejčastěji do Chorvatska v posledních letech jezdí Němci, Rakušané a Slovinci. Jejich jazyky je možné slyšet i v kempech a na pobřežní promenádě. "Jsme tu už několikátým rokem, rádi jezdíme na kole," svěřuje se postarší pár z Vídně.
Jejich bicykly mají elektrický pohon, což v horkém počasí značně usnadňuje pohyb po četných cyklostezkách v místy kopcovitém terénu. Kromě toho jsou ale na zdejších silnicích k vidění i nadšenci, kteří ve speciálních cyklodresech jezdí výhradně "na vlastní pohon".
Courám dneska po suchozemských lákadlech Istrie a cyklo infrastruktura tu místy sahá na úroveň třeba Rakouska. Já osobně nemám srovnání, ale lidi, co tu na kolech jezdí (nejvíc právě Rakušani a Němci) mluví o rapidní výstavbě tras v posledních pár letech. pic.twitter.com/Ws17ZSH69L
— Helena Truchla (@helena_truchla) June 23, 2021
Chorvatská média se krátce před začátkem hlavní turistické sezony v červenci chlubí, že právě Istrie se dostala na obálku hned šesti rakouských magazínů zaměřených na cestování a turistiku. "Ani Toskánsko, ani Piemont, ani Jižní Tyrolsko, ani Azurové pobřeží - ale Istrie," cituje deník Jutarnji list článek v jednom z nich. Kromě toho se oblast prezentuje i jako epidemicky bezpečná, a vymezuje se tím oproti jižnímu pobřeží, kde se koronavirus šíří stále o něco rychleji. Zdejší župan (něco jako hejtman v Česku, pozn. red) kvůli tomu dokonce vyčetl v otevřeném dopise "nespravedlnost" premiéru Andreji Plenkovičovi. Chtěl by po svůj region výhodnější podmínky, co se týče platných omezení.
"Zeleně" i na prázdninách
Oblast se v posledních letech specializuje i na agroturismus, tedy cesty za kulinářskými zážitky, které jsou často nabízeny v bio kvalitě. Snaží se tím přizpůsobit už delší dobu trvajícím snahám chorvatských úřadů udělat z cestovního ruchu obecně udržitelnější odvětví. To znamená mimo jiné hosty navádět i do méně turisticky vytížených destinací.
Například v Dubrovníku místní obyvatelé proti davům turistů, často připlouvajících jen na otočku na velkých výletních lodích, už několik let protestují. Dopady na životní prostředí moře a pobřeží se staly pro některé ostrovy politickým tématem. A na udržitelnost se chce víc koncentrovat i nová strategie, kterou má chorvatská vláda představit v druhé polovině letošního roku.
Přímo Istrie nabízí cestování za vínem, olivovým olejem, sýry a uzeninami, slavná jsou také naleziště lanýžů ve vnitrozemí. Dvě ze sedmi chorvatských restaurací, aktuálně oceněných prestižní hvězdou průvodce Michelin, se nachází právě na tomto poloostrově. Oblibu Istrie dokládá i fakt, že mnozí návštěvníci - opět hlavně z Německa, Rakouska a Slovinska - si tu zakládají i svá letní sídla. Jen v loňském roce tu cizinci skoupili skoro polovinu všech prodaných nemovitostí. Jinde to bylo výrazně méně.
Jižní dohánění
Jižní Dalmácie musí aspoň zatím turisty přitahovat jinak, hlavně slevami. Dnes je možné si pokoj ve městě pronajmout o desetinu až 50 procent méně než před pandemií a až o polovinu levnější je jídlo v mnohých tamních restauracích - tedy aspoň těch, které nezůstaly zavřené, píše server RTL. Kromě toho také jižní úřady doufají, že sezonu ještě doženou na podzim. "Například Dubrovník hodně spoléhá také na takzvaný segment MICE," vysvětluje analytik Damir Krešić. Jednoduše řečeno se jedná o péči o hosty, kteří cestují služebně, hlavně na kongresy a veletrhy.
Kresić se nicméně obává, že boj s turistickou přelidněností, který na jihu Jadranu začal už před pandemií, teď bude odsunutý na druhou kolej. "Sice všichni říkáme, že je potřeba přestat s masovou turistikou a soustředit se na kvalitu, podle mě je ale něco takového těžko možné, když se teď všichni hlavně snaží vynahradit utrpěné ztráty," míní.
Z jihu Chorvatska se v posledních letech spíš stahovali i čeští turisté. "Dlouhá léta bylo Čechů nejvíc, poslední čtyři sezony ale jezdí víc Poláků," říká Tonči Lalić z městského turistického sdružení v Makarské. I on u hostů nově zaznamenává poptávku po jiných aktivitách, než je jen ležení u moře. "Populární je cyklistika na pohoří Biokovo, což už si žádá docela dobrou kondičku a výdrž," popisuje. Právě tady se nedávno otevřela nová atrakce i pro pěší turisty: vyhlídka na horský národní park s prosklenou podlahou.
"Dobrá zpráva je, že v horách posledních čtyři roky musíme zachraňovat míň a míň Čechů. Zmoudřeli jste a vyrážíte lépe připravení," směje se Lalić, který je zároveň členem zdejší Záchranné horské služby. Příběhy o Češích, kteří do tisícimetrových výšek nad mořem vyšli v žabkách, tady v Makarské zlidověly. "Teď zachraňujeme hlavně Poláky a další," dodává Lalić.
