Praha – Pro obsazení klíčových pozic ve své vládě je pro Donalda Trumpa důležitá loajalita jeho spolupracovníků.
Přednost dostanou ti, kteří ho v předvolební kampani otevřeně podporovali nebo mu radili, ačkoliv jeho šance na zvolení nebyly podle průzkumů velké.
Očekávají se velké změny. "Nastal čas na zemětřesení. Cokoli je možné," řekl listu Washington Post William Bennett, který pracoval pro Trumpa ve volebním štábu a v 80. letech byl za vlády Ronalda Reagana ministrem školství.
Z Trumpova týmu se dostávají na veřejnost jména několika lidí, se kterými počítá. Například na posty ministrů zahraničí či obrany, které se přímo týkají i České republiky jako člena NATO, spoléhajícího na americké bezpečnostní garance.
Jako noví šéfové diplomacie připadají v úvahu bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich a exvelvyslanec Spojených států při OSN John Bolton.
Gingrich sdílí s Trumpem skepsi vůči NATO a vlažný přístup k americké obraně východoevropských členů v případě napadení.
V rozhovoru pro televizi CBS letos v červenci řekl, že Estonsko leží na předměstí Petrohradu a neriskoval by kvůli němu atomovou válku.
Bolton je jedním z mála představitelů takzvaných neokonzervativců, který Trumpovu kandidaturu podpořil.
Neokonzervativci měli velký vliv na administrativu George W. Bushe. Bolton prosazoval asertivní zahraniční politiku, hájil invazi do Iráku, ostře kritizoval Rusko a Severní Koreu, prosazoval bombardování Íránu kvůli jeho jadernému programu.
"Na ministra zahraničí bych tipoval spíše Newta Gingriche, který je známý, je dlouho v politice a má zkušenosti. Zahraniční politice Trump moc nerozumí a svěří ji lidem, kterým prostě věří. Ti, co při něm stáli v kampani, na ty bude sázet. Bude ale vyžadovat loajalitu, nebude to jako kdysi vztah prezidenta Richarda Nixona a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Henryho Kissingera. Tehdy Kissinger do velké míry rozhodoval, to za Trumpa nebude," řekl Aktuálně.cz. amerikanista Jakub Lepš, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
V předvolebních proslovech Trump sliboval, že se dokáže domluvit s Vladimirem Putinem a zlepšit vztahy s Ruskem. Dokonce navrhl, že by Washington mohl uznat ruskou anexi Krymu.
Zároveň varoval, že členské země NATO musí plnit své závazky týkající se výdajů na obranu, jinak nemohou počítat s americkou pomocí.
"Trump asi neudělá vše tak, jak říkal v kampani. Tomu napovídají jeho první kroky. Volal do Japonska a Jižní Koreje a ujišťoval je o americkém spojenectví. Bude se teď snažit působit státnicky a uklidňovat. Jeho hlavním zájmem je stabilita americké ekonomiky, tomu hodně podřídí," říká Jakub Lepš.
Novým ministrem obrany se podle serveru Politico může stát Michael Flynn, ředitel americké vojenské rozvědky (Defence Intelligence Agency) z let 2012 až 2014.
Flynn je kritický k Baracku Obamovi a vyčítá mu, že podceňuje boj s al-Káidou a Islámským státem. Sám hovoří o "válce s globálním džihádismem" a v kampani Trumpa horlivě podporoval.
Mezi kandidáty na ministra obrany je další dlouhodobý stoupenec budoucího prezidenta – republikánský senátor za Alabamu Jeff Sessions, známý bojovník proti imigraci.
Podle serveru Politico není vyloučeno, že se v administrativě objeví také bývalá guvernérka Aljašky a kandidátka Johna McCaina na viceprezidentku z voleb 2008 Sarah Palinová.
Může obsadit křeslo ministryně vnitra. Měla by tak na starosti správu a využívání amerického přírodního bohatství. (Ministerstvem vnitra v nám známém smyslu slova je v USA ministerstvo vnitřní bezpečnosti.)
