Washington - Neobvykle silná solární bouře, která Zemi zasáhla zkraje tohoto týdne, může být jen začátkem. Předzvěstí něčeho mnohem závažnějšího.
Američtí astronomové totiž na Slunci objevili obří koronární díry, tedy temné skvrny, jež mohou směrem k naší planetě chrlit silné výboje elektromagnetického záření.
Za normálních okolností jeho částice k Zemi proudí rychlostí 400 kilometrů za vteřinu, v případě výbojů, které mohou zmíněné díry vyvolat, ale může být jejich rychlost až dvojnásobná.
To může vyřadit z provozu elektronické i komunikační sítě a způsobit další vážné škody.
"Koronární díry jsou oblasti Slunce s nižší hustotou a teplotou ve vnější sluneční atmosféře, které se říká korona. Mohou být zdrojem prudkého solárního větru, jenž může zasáhnout Zemi," vysvětluje NASA na svých internetových stránkách.
Díra o rozměru 42 miliardy kilometrů čtverečních
Oblasti jsou to opravdu velké. Větší z nich, která byla objevena poblíž jižního pólu, zabírá šest až osm procent slunečního povrchu. To odpovídá ploše asi 142 miliard čtverečních mil (367,8 miliardy km2).
Něco takového astronomové na Slunci nepozorovali několik desítek let.
Druhá koronární díra je mnohem menší, rozpíná se jen asi na 0,16 procenta slunečního povrchu. I to ale odpovídá úctyhodné ploše o rozloze 3,8 miliardy čtverečních mil (přes 9,8 miliardy km2).
Snímky enormních koronárních děr NASA ukázala jen několik týdnů poté, co astronomové varovali před tím, že bude Země čelit sérii slunečních erupcí, protože se směrem k Zemi natočí největší solární skvrna za posledních čtyřiadvacet let.
Místo na Slunci nazývané Aktivní region 12 192 už se k Zemi natočilo v říjnu, tehdy ale žádnou erupci nevyvolalo. Tentokrát je ale pravděpodobné, že k tomu dojde.
"Teď je to pravděpodobnější. Na základě struktury magnetického pole se zdá být pravděpodobné, že dojde k výbojům střední intenzity," řekla serveru Space.com Holly Gilbertová z NASA.
Koronární díry byly poprvé pozorovány v letech 1973 a 1974 americkými astronauty obývajícími orbitální stanici Skylab.
