"Když bude k dispozici dost očkovací látky a každý se bude moci nechat naočkovat, pak by měli mít soukromí pořadatelé možnost udělat z očkování povinnost pro vstup na akci," řekl týdeníku Wirtschaftswoche Klaus-Peter Schulenberg. Jeho firma CTS Eventim je největším zprostředkovatelem vstupenek na německy mluvícím trhu, s obratem přes 36 miliard korun.
Vyjádření tak vzbudilo v Německu obrovský rozruch. Firma posléze na sociálních sítích upřesnila, že zatím není nic rozhodnuté.
"My jsme naše systémy nastavili tak, aby dokázaly přečíst i očkovací průkazy," prohlásil přesto v rozhovoru Schulenberg. S očkováním má Eventim už vlastní zkušenost: v Rakousku a také v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko provozuje oficiální platformu pro rezervaci očkovacích termínů.
Postoj šéfa vlivného podniku oživil debatu, která se ve spolkové republice vede už několik týdnů: měli by lidé očkovaní proti koronaviru mít výhody?
Z vlády se k záležitosti jako první vyjádřil v půlce ledna ministr zahraničí Heiko Maas. "Očkovaní by měli mít možnost znovu uplatňovat svá základní práva," řekl listu Bild am Sonntag. Mezi ta řadí možnost jít do restaurace nebo do kina.
Nyní promluvila i kancléřka Angela Merkelová. "Když budou někteří lidé trvat na tom, že se očkovat nenechají, možná bude potřeba rozlišovat a říct, že ten, kdo nechce, nebude smět dělat některé věci," řekla v rozhovoru pro televizní stanici ARD. Navzdory pomalému rozjezdu očkování v Německu Merkelová trvá na slibu, že do konce léta, tedy do 21. září, bude mít možnost nechat se naočkovat každý, kdo o to bude stát.
Příliš mnoho nejasností
Právně by takový postup měl být v pořádku i podle ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtové. "Je velký rozdíl mezi tím, jestli základní práva omezuje stát, protože musí, nebo jestli nějaká zcela soukromá nabídka platí jen pro určité skupiny osob," řekla v rozhovoru pro server RND.
Velmi podobně argumentují také experti z Rady pro etiku, kteří pomáhají se složitými otázkami spolkové vládě i parlamentu. Svoje stanovisko zveřejnili ve čtvrtek dopoledne. "Pokud se například znovuotevřou restaurace nebo se budou konat koncerty, mohou je organizátoři nabídnout pouze očkovaným lidem za účelem reklamy a ochrany svých zaměstnanců," uvedl Volker Lipp, místopředseda rady. Kdo chce jít do kina nebo na drink, uzavírá s pořadatelem jakousi dohodu, jejíž podmínky se mohou pro různé lidi lišit.
Etici ale zároveň připomněli, že některé věci kolem vakcín stále nejsou jasné. Například jak dlouho očkování vydrží? Mohou očkovaní lidé koronavirus přenášet, i když se sami nenakazí? První data z Velké Británie naznačují, že u vakcíny od společnosti AstraZeneca tomu tak je, jistotu ale badatelé nemají. Na to upozorňují i němečtí opoziční politici, podle kterých hrozí, že pak by se celý boj s pandemií ještě prodloužil.
Podle expertů na etiku proto zatím nepřichází v úvahu, aby vládní omezení platila jen pro někoho. Očkování nesmí vyžadovat třeba národní dopravce Deutsche Bahn, městské dopravní podniky nebo obecně zaměstnavatelé od svých zaměstnanců (kromě oblasti zdravotnictví).
Německá rada ale přesto připustila jednu výjimku: vztahovala by se na seniory nebo handicapované, kteří žijí v domech s pečovatelskou službou. Po očkování by měli znovu dostat možnost chodit na vycházky nebo přijímat návštěvy, ačkoliv plošná nařízení to nyní zakazují.
Do konce léta vakcína pro každého
Na prohlášení šéfa Eventimu zareagovala i konkurence. "Dokud nebude proočkováno dost lidí, zůstane předpokladem pro vpuštění na událost očkovací průkaz nebo alespoň aktuální negativní test," uvedl předseda BDKV, federální asociace podnikatelů z oboru.
Agentura S-Promotion, jeden z konkurentů Eventimu, je ale proti. Návrh považuje za "jasně odporující v ústavě zakotvenému zákazu diskriminace", uvedl šéf firmy Stefan Schornstein. Řešení vidí spíš v rychlotestech, nošení roušek a dodržování hygienických opatření.
Jasno zatím nemají pořadatelé nejvyšší fotbalové soutěže v zemi, Bundesligy. Už skoro rok hrají týmy před prázdnými tribunami. Například berlínská Hertha BSC ale podobné úvahy odkládá, dokud nebude k dispozici dost vakcín.
Celá debata se v Německu odehrává za situace, kdy proočkováno jednou či dvěma dávkami vakcíny je jen 2,5 procenta obyvatel. V Česku jsou to necelá tři procenta. Ochotu nechat se očkovat projevilo před dvěma týdny 66 procent Němců, v Česku je to podle průzkumu ze zhruba stejné doby jen asi 46 procent. Vakcíny navíc nejsou určené dětem a některým dalším skupinám.
Němci mají i nedávnou zkušenost s falšováním očkovacích průkazů. Uchyluje se k němu část lidí, kteří odmítají před rokem zavedenou povinnost očkování proti spalničkám.
Německé firmy ovšem nejsou jediné, kdo začal otevřeně hovořit o možných benefitech pro očkované. Australské aerolinky Qantas ohlásily už v listopadu loňského roku, že zájemci o cestu na palubě jejich letadel budou muset mít očkování. Předpokládají, že to bude v cestovní branži "běžné", jakmile bude k dispozici dost vakcín.
Propustka do normálu po Česku
Jak na začátku ledna napsal server Aktuálně.cz, zvláštní systém, který by provozovatelům hospod nebo organizátorům kulturních akcí umožnil ověřit, zda je někdo očkovaný proti covidu-19, zvažuje i Česko.
"Jednotlivé země přicházejí s tím, že pouze lidé s negativním testem se budou smět zúčastnit nějaké akce. Je to cesta, o níž se domnívám, že v nějaké překlenovací době, během které se budeme postupně proočkovávat, nemine ani nás. Nesmí to být o tom, že budeme dělit lidi na dvě kategorie. Ale toto je určitá cesta, jak udržet obchod a služby při životě," prohlásil tehdy ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Alternativou k testům by bylo očkování. "Kdo bude očkovaný, bude moci bez absolvování testů využívat služeb, které by jinak mohl využít pouze při pravidelném a opakovaném testování," sdělila serveru iDnes již loni v listopadu hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Návrh, který v lednu získala redakce Aktuálně.cz, ovšem současně upozorňuje, že zavedení takového systému není zdaleka jisté. Navíc by k tomu případně nemělo dojít dřív, než bude plošně k dispozici vakcína.
