Současný nárůst pozitivně testovaných nejen v Česku ukazuje, že další prognóza, kdy pandemie skončí a obnoví se život bez omezení, je složitější. Vědci naznačují, že počty budou kolísat nahoru a dolů, ať už nazýváme tento nárůst druhou vlnou, nebo jen pokračováním vlny první.
Zatím žádná evropská země se nevrátila k jarní přísné karanténě, provázené například zavřenými obchody a restauracemi. I proto je obtížnější prognózovat, kdy se situace zlepší. Může se navíc zásadně lišit v jednotlivých zemích a také uvnitř zemí v různých regionech a městech.
Například známý německý virolog Christian Drosten v pondělí pro agenturu DPA řekl, že ani při zhoršení a nárůstu počtu nakažených neočekává v Německu tak tvrdá celoplošná opatření jako na jaře. Některé oblasti a lidé v některých profesích se však podle něj musí připravit na restrikce, které částečně omezí jejich život.
Potvrzují se tak jarní odhady o tom, že lidé v Evropě budou muset změnit některé své zvyky. Například budou méně létat letadly a méně navštěvovat kulturní či sportovní akce.
"V tuto chvíli skutečně nelze spolehlivě říci, kdy pandemie ustoupí. Počet nakažených se bude zvyšovat, snižovat a pak nejspíš zase zvyšovat do doby, než začne očkování vakcínou. Očekávám, že by mohla být široce dostupná ve druhé polovině příštího roku," řekl deníku Aktuálně.cz virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC.
Plné nemocnice?
V Česku minulý týden rostl počet pozitivně testovaných výrazně, ve čtvrtek jich bylo přes tři tisíce. Znovu ale přibývají nemocní v mnoha dalších zemích: Francii, Španělsku nebo Velké Británii. Rekordy hlásily minulý týden i Slovensko, Polsko a Maďarsko, i když čísla nebyla tak vysoká jako v Česku.
Podle virologa Jiřího Černého z Centra infekčních nemocí zvířat na České zemědělské univerzitě se situace bude ještě nějakou dobu zhoršovat, protože vládní opatření se projeví až za několik týdnů. "V řádu dvou až tří týdnů jde také očekávat nárůst úmrtí, která jsou spojená se současným nárůstem infikovaných. I při smrtnosti 0,5 procenta tři tisíce infikovaných denně znamená, že za odpovídající dobu lze čekat kolem patnácti úmrtí každý den," vypočítává Černý.
Pavel Plevka dodává, že kapacita českých nemocnic je zhruba 120 tisíc nemocných. "Podle vyjádření pana ministra Hamáčka je kapacita českých nemocnic připravena na stav, kdy bude maximálně 120 tisíc nemocných s covidem-19. Pokud trend nárůstu počtu infikovaných z posledních dní bude pokračovat, můžeme se na tuto hranici dostat," upozorňuje.
Kdy bude vakcína
Nákaza se znovu objevuje i v zemích, kde se se ji podařilo téměř zlikvidovat. Po více než třech měsících bez jediného případu má znovu nakažené Nový Zéland, podobně jsou na tom Jižní Korea nebo Island. V Rusku denní počet nakažených klesl z dubnových více než deseti tisíc až k pěti tisícům, ale od začátku září opět stoupá.
Jiří Černý říká, že je opatrný optimista, co se týká vývoje vakcíny proti covidu-19, která by mohla onemocnění zastavit.
"Několik vakcín vyvíjených v západním světě je už nyní ve finální fázi klinického testování. U nich bych očekával stoprocentní bezpečnost, protože farmaceutické firmy vědí, že v evropském a hlavně americkém právním systému by jakékoliv vedlejší účinky byly snadno žalovatelné. V Evropě by snad vakcíny lokálních výrobců mohly být k dostání na začátku roku 2021," uvádí Černý.
