Německý novinář: Česko je varovný příklad. Vláda místo opatření slíbila cestu k moři

Helena Truchlá Helena Truchlá
11. 9. 2020 5:30
Německý novinář Niklas Zimmermann v rozhovoru hodnotí narůstající počet nakažených a přístup české vlády ke koronaviru. Podle něj naši politici chybovali, když u veřejnosti vyvolali pocit, že je vše za námi. "Na začátku jsem vaši reakci na pandemii obdivoval, pak ale politici příliš brzy zrušili opatření a lidé přestali být opatrní," říká reportér předního listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. | Foto: Radek Bartoníček

Když v úterý Světová zdravotnická organizace označila situaci s koronavirem v Česku za znepokojivou, odmítl to premiér Andrej Babiš s tím, že "jsme na tom velmi dobře". Je taková sebejistota podle vás na místě? 

Ne, není na místě. Myslím, že situace v Česku skutečně není velmi dobrá. Velký počet nově nakažených neeviduje jen Praha, ale také řada dalších regionů po celé zemi - Pelhřimov, Hodonín nebo okres Plzeň jih. 

Sledujete situaci i v dalších státech střední a východní Evropy. Jak si stojíme v porovnání s nimi? 

Počty nakažených nyní rostou v řadě zemí, tím nejste výjimkou. Rozdíl je v tom, že tyhle země situaci ze velmi dobrou označovat přestaly. Mluvil jsem včera například s epidemiologem z Lotyšska, kde mají mnohem méně případů, přesto nejsou zdaleka tak sebevědomí a optimističtí jako premiér Babiš. 

Německá vláda na situaci v Česku zareagovala tím, že včera zařadila s okamžitou platností Prahu na svůj seznam rizikových oblastí. V jakém smyslu představují lidé, kteří byli v Praze, pro Německo riziko? 

Nejsou rizikoví sami o sobě, jde o právní opatření. Stanovuje, že lidé přijíždějící z Prahy musí do karantény, pokud nemají negativní test na covid-19 z posledních dvou dnů. A od začátku října se to opatření pro rizikové oblasti bude ještě zpřísňovat - i s negativním testem bude povinná pětidenní karanténa. 

Je třeba Praha vnímaná jako párty lokalita? 

Ano, bohužel centrum Prahy se svými pivními koly a bary stalo oblíbeným cílem hlavně pro mladé lidi, pořádání rozluček se svobodou a tak dále. Doufám, že teď se turismus v Praze od základu změní. Na magistrátu k tomu vidím i politickou vůli. Praha je víc než jen Karlův most, párty a alkohol. 

Co se tedy při pohledu z Německa kromě pražských večírků zdá být příčinou nárůstu nakažených? Ze srovnání za poslední dva týdny vyplývá, že je skoro nejvyšší v Evropě, a sám jste řekl, že nejde jen o hlavní město. 

Samozřejmě je to do určité míry otázka štěstí nebo smůly. Je ale potřeba říct, že od začátku července panuje v Česku jakási bezstarostnost. Podle mě ji vyvolali politici a úřady, když se chovali způsobem, jako by to celé bylo už za námi. 

V čem vidíte největší rozdíly v české a německé reakci na pandemii? 

Je důležité zdůraznit, že Německo je federální stát a opatření se proto často přijímala právě na zemské úrovni. Vzniklou nejednotnost pak řada lidí kritizovala. Na druhou stranu tím ale vznikl určitý konkurenční boj o to, kdo najde nejlepší přístup, a to vnímám pozitivně. V menší zemi jako je Česko nic takového samozřejmě neexistuje. 

Když tu otázku rozšířím, v čem se lišil průběh pandemie z pohledu společnosti v Německu a Česku? 

Na začátku byl ohromující signál ta solidarita, když si Češi sami šili roušky a taky je nosili. Nejde jen o to, že jste na ně vsadili jako řešení, ale že se to opatření i dodržovalo, což nejspíš přispělo k tomu, že v prvních měsících se nenakazilo tolik lidí. Německu to trvalo déle, probíhala tu diskuze, jestli jsou roušky vůbec vhodné nebo potřebné. 

I u nás řada lidí roušky odmítá… 

Ano, to je chyba, za kterou podle mne mohou české úřady. Tím, že předčasně odvolaly zavedená opatření, slíbily lidem dovolenou v Chorvatsku a tak dále. Vyslaly signál, že pandemie skončila. A lidé se toho chytli. Na druhou stranu pak politici prohlašovali i věci, které se vůbec nedaly dodržet. Například prezident Miloš Zeman, když řekl, že hranice by měly zůstat rok zavřené. Výsledkem bylo přecházení od extrému k extrému, kdy nejdřív se musely nosit roušky dokonce i venku, a najednou bylo v pořádku jít bez roušky do klubu nebo jet tramvají. 

Niklas Zimmermann

Niklas Zimmermann

Německý novinář Niklas Zimmermann píše pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Věnuje se politickému dění v zemích střední a východní Evropy, na univerzitě ve švýcarském Freiburgu vystudoval současné dějiny a východoevropská studia. V minulosti jeho texty vycházely také na německojazyčném webu LandesEcho, který sídlí v Praze. 

Je něco, v čem by se mohlo Německo od Česka naopak poučit? 

Nepochybně. Kromě té solidarity, o které už jsem mluvil, se také v Česku tolik nedařilo různým konspiracím a fake news ohledně koronaviru. Na druhou stranu, ti, kteří opatření odmítají v Německu, jsou podle průzkumů skutečně jen malá, i když velmi hlasitá menšina. 

Ve svém textu z toho týdne jste Česko popsal jako zemi, která se ze "vzorového žáka" boje s pandemií stala "zlobivým dítětem". Souvisí to s tou změnou nálady ve společnosti, kterou jste popisoval? 

Za ten titulek mě zkritizoval jeden člověk na sociálních sítích, že Česko "infantilizuji". Tyhle pojmy jsou ale v němčině velmi časté. Chtěl jsem tím říct, že mě Česko na jaře ohromilo tím, jak disciplinovaně se tu lidé chovali. S aktuálními vysokými čísly Česko vzorem rozhodně být přestalo. Naopak - považuji ho za varovný příklad. 

Patří podle vás nyní do této varovné kategorie ještě nějaké další státy? 

Žádná země nemůže být úplně v klidu. I v dalších státech střední Evropy, Maďarsku nebo Slovensku, které stále mají relativně málo nakažených, jsou nyní nárůsty mnohem vyšší než v březnu nebo dubnu. 

Když čísla rostou tak nějak všude, není potom o to víc než o samotné statistiky důležitý právě postoj, který k situaci zaujmou politici a samozřejmě lidé? Narážím na tu deklarovanou jistotu, že máme vše pod kontrolou, o které jsme mluvili na začátku. 

Rozhodující bude, jak se budou vyvíjet počty hospitalizovaných a mrtvých. Tomu, co jsme viděli v Itálii a co stále vidíme ve Spojených státech, se chceme za každou cenu vyhnout. Epidemiologové stále opakují, že situace se mění velmi rychle, a my na to musíme být schopni reagovat. 

Video: Roušky měly zůstat povinné i přes léto, tvrdí epidemiolog

Na roušce není nic špatného, je to nejjednodušší způsob, jak zpomalit šíření viru. Problém je, že se neustále mění pravidla, míní Petr Smejkal. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 18 minutami

Německá CDU/CSU vybírá kancléřského kandidáta, průlom se zatím nečeká

Vedení poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU bude v neděli jednat o společném kandidátovi na kancléře pro nadcházející zářijové parlamentní volby. Přítomni budou předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bavorský ministerský předseda a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder, mezi kterými se podle všeho výběr nástupce dosluhující kancléřky Angely Merkelové rozhodne. Konečný verdikt se v neděli ale nečeká.

Rozpravy se zúčastní i Merkelová, která po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech ve vedení Německa odchází z politiky. Jejím nástupcem by se rád stal Laschet, který se veřejně nijak netají svým zájmem unii CDU/CSU do voleb vést. Nikdo ale nepochybuje o tom, že kancléřské ambice má i Söder, který prozatím vystupuje zdrženlivě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy