Německý novinář: Česko je varovný příklad. Vláda místo opatření slíbila cestu k moři

Helena Truchlá Helena Truchlá
11. 9. 2020 5:30
Německý novinář Niklas Zimmermann v rozhovoru hodnotí narůstající počet nakažených a přístup české vlády ke koronaviru. Podle něj naši politici chybovali, když u veřejnosti vyvolali pocit, že je vše za námi. "Na začátku jsem vaši reakci na pandemii obdivoval, pak ale politici příliš brzy zrušili opatření a lidé přestali být opatrní," říká reportér předního listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. | Foto: Radek Bartoníček

Když v úterý Světová zdravotnická organizace označila situaci s koronavirem v Česku za znepokojivou, odmítl to premiér Andrej Babiš s tím, že "jsme na tom velmi dobře". Je taková sebejistota podle vás na místě? 

Ne, není na místě. Myslím, že situace v Česku skutečně není velmi dobrá. Velký počet nově nakažených neeviduje jen Praha, ale také řada dalších regionů po celé zemi - Pelhřimov, Hodonín nebo okres Plzeň jih. 

Sledujete situaci i v dalších státech střední a východní Evropy. Jak si stojíme v porovnání s nimi? 

Počty nakažených nyní rostou v řadě zemí, tím nejste výjimkou. Rozdíl je v tom, že tyhle země situaci ze velmi dobrou označovat přestaly. Mluvil jsem včera například s epidemiologem z Lotyšska, kde mají mnohem méně případů, přesto nejsou zdaleka tak sebevědomí a optimističtí jako premiér Babiš. 

Německá vláda na situaci v Česku zareagovala tím, že včera zařadila s okamžitou platností Prahu na svůj seznam rizikových oblastí. V jakém smyslu představují lidé, kteří byli v Praze, pro Německo riziko? 

Nejsou rizikoví sami o sobě, jde o právní opatření. Stanovuje, že lidé přijíždějící z Prahy musí do karantény, pokud nemají negativní test na covid-19 z posledních dvou dnů. A od začátku října se to opatření pro rizikové oblasti bude ještě zpřísňovat - i s negativním testem bude povinná pětidenní karanténa. 

Je třeba Praha vnímaná jako párty lokalita? 

Ano, bohužel centrum Prahy se svými pivními koly a bary stalo oblíbeným cílem hlavně pro mladé lidi, pořádání rozluček se svobodou a tak dále. Doufám, že teď se turismus v Praze od základu změní. Na magistrátu k tomu vidím i politickou vůli. Praha je víc než jen Karlův most, párty a alkohol. 

Co se tedy při pohledu z Německa kromě pražských večírků zdá být příčinou nárůstu nakažených? Ze srovnání za poslední dva týdny vyplývá, že je skoro nejvyšší v Evropě, a sám jste řekl, že nejde jen o hlavní město. 

Samozřejmě je to do určité míry otázka štěstí nebo smůly. Je ale potřeba říct, že od začátku července panuje v Česku jakási bezstarostnost. Podle mě ji vyvolali politici a úřady, když se chovali způsobem, jako by to celé bylo už za námi. 

V čem vidíte největší rozdíly v české a německé reakci na pandemii? 

Je důležité zdůraznit, že Německo je federální stát a opatření se proto často přijímala právě na zemské úrovni. Vzniklou nejednotnost pak řada lidí kritizovala. Na druhou stranu tím ale vznikl určitý konkurenční boj o to, kdo najde nejlepší přístup, a to vnímám pozitivně. V menší zemi jako je Česko nic takového samozřejmě neexistuje. 

Když tu otázku rozšířím, v čem se lišil průběh pandemie z pohledu společnosti v Německu a Česku? 

Na začátku byl ohromující signál ta solidarita, když si Češi sami šili roušky a taky je nosili. Nejde jen o to, že jste na ně vsadili jako řešení, ale že se to opatření i dodržovalo, což nejspíš přispělo k tomu, že v prvních měsících se nenakazilo tolik lidí. Německu to trvalo déle, probíhala tu diskuze, jestli jsou roušky vůbec vhodné nebo potřebné. 

I u nás řada lidí roušky odmítá… 

Ano, to je chyba, za kterou podle mne mohou české úřady. Tím, že předčasně odvolaly zavedená opatření, slíbily lidem dovolenou v Chorvatsku a tak dále. Vyslaly signál, že pandemie skončila. A lidé se toho chytli. Na druhou stranu pak politici prohlašovali i věci, které se vůbec nedaly dodržet. Například prezident Miloš Zeman, když řekl, že hranice by měly zůstat rok zavřené. Výsledkem bylo přecházení od extrému k extrému, kdy nejdřív se musely nosit roušky dokonce i venku, a najednou bylo v pořádku jít bez roušky do klubu nebo jet tramvají. 

Niklas Zimmermann

Niklas Zimmermann

Německý novinář Niklas Zimmermann píše pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Věnuje se politickému dění v zemích střední a východní Evropy, na univerzitě ve švýcarském Freiburgu vystudoval současné dějiny a východoevropská studia. V minulosti jeho texty vycházely také na německojazyčném webu LandesEcho, který sídlí v Praze. 

Je něco, v čem by se mohlo Německo od Česka naopak poučit? 

Nepochybně. Kromě té solidarity, o které už jsem mluvil, se také v Česku tolik nedařilo různým konspiracím a fake news ohledně koronaviru. Na druhou stranu, ti, kteří opatření odmítají v Německu, jsou podle průzkumů skutečně jen malá, i když velmi hlasitá menšina. 

Ve svém textu z toho týdne jste Česko popsal jako zemi, která se ze "vzorového žáka" boje s pandemií stala "zlobivým dítětem". Souvisí to s tou změnou nálady ve společnosti, kterou jste popisoval? 

Za ten titulek mě zkritizoval jeden člověk na sociálních sítích, že Česko "infantilizuji". Tyhle pojmy jsou ale v němčině velmi časté. Chtěl jsem tím říct, že mě Česko na jaře ohromilo tím, jak disciplinovaně se tu lidé chovali. S aktuálními vysokými čísly Česko vzorem rozhodně být přestalo. Naopak - považuji ho za varovný příklad. 

Patří podle vás nyní do této varovné kategorie ještě nějaké další státy? 

Žádná země nemůže být úplně v klidu. I v dalších státech střední Evropy, Maďarsku nebo Slovensku, které stále mají relativně málo nakažených, jsou nyní nárůsty mnohem vyšší než v březnu nebo dubnu. 

Když čísla rostou tak nějak všude, není potom o to víc než o samotné statistiky důležitý právě postoj, který k situaci zaujmou politici a samozřejmě lidé? Narážím na tu deklarovanou jistotu, že máme vše pod kontrolou, o které jsme mluvili na začátku. 

Rozhodující bude, jak se budou vyvíjet počty hospitalizovaných a mrtvých. Tomu, co jsme viděli v Itálii a co stále vidíme ve Spojených státech, se chceme za každou cenu vyhnout. Epidemiologové stále opakují, že situace se mění velmi rychle, a my na to musíme být schopni reagovat. 

Video: Roušky měly zůstat povinné i přes léto, tvrdí epidemiolog

Na roušce není nic špatného, je to nejjednodušší způsob, jak zpomalit šíření viru. Problém je, že se neustále mění pravidla, míní Petr Smejkal. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy