K vidění jsou tu zničené arménské obrněné transportéry a další vojenská technika, včetně rakety ruské výroby Iskander-M. Vystavené jsou také espézetky arménských automobilů, které padly ázerbájdžánským vojákům do rukou.
Problémem však není technika. Nevoli na arménské straně způsobila hlavně expozice helem patřících zajatým, zabitým či ustupujícím arménským vojákům. A také voskové figuríny těchto vojáků, nainstalované v kasárnách, zákopech či podzemních bunkrech.
Takzvaný Park vojenských trofejí má být oslavou ázerbájdžánského vítězství, Alijev ho ostatně navštívil symbolicky v maskáčích. V konfliktu trvajícím 44 dní Ázerbájdžánci dobyli rozsáhlé území v Karabachu a jeho okolí, které bylo obsazené Armény od války v devadesátých letech minulého století.
Indeed, it seems the turnout on opening day of the Ethnic Hatred Jubilee was great. Parents brought their primary school-age kids to play with models of dying Armenian soldiers, helmets from actually dead Armenian soldiers, and even practice strangling an Armenian themselves! pic.twitter.com/m71NkHQ0Mk
— Neil Hauer (@NeilPHauer) April 14, 2021
První oslavou byla v Baku velká vojenská přehlídka, které se po boku Alijeva zúčastnil i turecký prezident Recep Erdogan. Turecko hrálo ve válce klíčovou roli, jeho výzbroj a zejména bezpilotní letouny Bayraktar přispěly k úspěchu ázerbájdžánské ofenzivy.
Genocidní politika
Voskové figuríny představující arménské vojáky v Parku vojenských trofejí jsou záměrně zobrazeny jako ošklivé, zmatené a odpor vzbuzující postavy. Součástí expozice je také vězení, kde jsou jakoby spoutaní dva arménští zajatci. Jiné figuríny představují mrtvé nebo zraněné vojáky.
Jerevan to označuje za cynismus vzhledem k tomu, že v ázerbájdžánském zajetí se stále nacházejí arménští vojáci.
"Je to potvrzení genocidní politiky. Otevření takového parku se rovná institucionalizované nenávisti vůči Arménům," reagoval arménský ombudsman Arman Tatojan.
"Je to čistý fašismus. Park připomíná expozice o Hitlerových zločinech v různých muzeích ve světě," řekl agentuře AFP arménský historik Mher Barsegjan. "Máme co do činění s teroristickým státem," ulevil si pak v arménském parlamentu poslanec Vladimir Karapetian.
"Veřejně znesvěcují památku obětí války, pohřešovaných osob a válečných zajatců. Ázerbájdžán potvrdil svoji pozici jako světové centrum netolerance a xenofobie," uvedlo v prohlášení arménské ministerstvo zahraničí.
Národní hrdost
Ázerbájdžánský prezident Alijev si to však nemyslí, na své webové stránce označil park za zdroj národní hrdosti. "Každý, kdo výstavu navštíví, se přesvědčí o síle naší armády, uvidí naši silnou vůli a také pochopí, jak bylo těžké dosáhnout vítězství," uvedl Alijev. Dodal, že jeho země vedla válku 21. století a že vojenské operace Ázerbájdžánu nyní pečlivě studují i ve Spojených státech, Velké Británii a Německu.
Válku ukončilo v polovině listopadu příměří dojednané Ruskem. Podle dohody dohlíží na klid zbraní v Náhorním Karabachu pět tisíc ruských vojáků.
Zatímco v Ázerbájdžánu zavládla po válce euforie, v Arménii je politická krize. Premiér Nikol Pašinjan pod tlakem kritiky vypsal na letošní červen nové volby. Opozice mu vyčítá, že je viníkem porážky. Otevřený odpor k Pašinjanovi dávají najevo i armádní důstojníci.
