Co nová pilulka dokáže?
Molnupiravir působí na genetickou stavbu viru SARS-CoV-2. Brání mu, aby se v organismu nakaženého člověka dál množil. Platí totiž, že čím víc viru má pacient v těle, tím horší může být průběh nemoci. Molnupiravir snižuje riziko, že člověk skončí v nemocnici nebo zemře, o polovinu. Vyplývá to z klinické studie provedené výrobcem.
Jedná se o zcela novou, nevyzkoušenou technologii?
Ne, antivirotika na podobném principu se běžně používají u HIV nebo žloutenky typu C. Po epidemiích respiračních onemocnění SARS a MERS se vědci začali zabývat otázkou použití antivirotik proti koronavirům - a výsledkem je mimo jiné molnupiravir. Ten by měl být podobně účinný proti všem známým i budoucím mutacím SARS-CoV-2.
Už se lék někde používá?
Ne. Jako první na světě ho ale na začátku listopadu schválili britští regulátoři pod obchodním názvem Lagevrio, v nejbližších týdnech by ho měli dostat první pacienti. Určen je těm, kteří mají mírné až středně těžké příznaky covidu a kterým zároveň hrozí, že jim nemoc přeroste ve vážnou. V případě Británie jsou cílovou skupinou obézní lidé, senioři nad 60 let a osoby s cukrovkou a srdečními chorobami.
Budu si moci pilulku vzít sám, nebo ji budou podávat v nemocnicích? Jiné léky na covid-19 mají i nemocnice v Česku.
Molnupiravir ze všeho nejvíc připomíná klasický prášek, který jsou lidé zvyklí užívat třeba na horečku nebo bolest hlavy. Pilulku je možné si vzít doma, a to ideálně během prvních pěti dní po zjištění nákazy. Ostatní léky, takzvané monoklonální protilátky, se musí podávat infuzí v nemocnicích - to dělají i čeští zdravotníci. Právě přetíženým nemocnicím by domácí léčba covidu mohla ulevit.
Jak kúra probíhá?
Pacient užívá čtyři nebo osm kapslí (celkem 800 miligramů léčivé látky) dvakrát denně po dobu pěti dní. Britské úřady doporučují, aby léčba začala co nejdříve po pozitivním testu na covid-19, nejpozději pak do pěti dnů od nástupu příznaků.
Mají léky nějaké vedlejší účinky?
Ano, podobně jako většina jiných léčivých přípravků. Britský příbalový leták zmiňuje možný průjem, nevolnost nebo bolest hlavy, vzácně hrozí zvracení nebo vyrážka.
Tým vědců z University of North Carolina ale v srpnu upozornil na nedostatečně prověřené nebezpečí, že léky jako molnupiravir by mohly nedopatřením ovlivňovat DNA lidského organismu. To by potenciálně mohlo znamenat riziko vrozených vad u potomků. Vývojář léku, americká farmaceutická společnost Merck (v Česku a jinde ve světě mimo USA a Kanadu se nazývá MSD), takové obavy odmítla. Odkázala přitom na speciální testy na zvířatech, které provedla. Podobný scénář podle společnosti u živočichů ani u lidí nehrozí.
Jelikož se ale ohrožení nenarozeného plodu nedá s jistotou vyloučit, lék není určen pro těhotné ani kojící. Také ho smějí používat jen lidé starší 18 let.
Pro koho je molnupiravir vhodný?
V klinické studii se testoval na rizikových pacientech, tedy na stejné skupině, pro jakou je lék určen ve Velké Británii. Předpokládá se, že až ho posvětí americké a evropské úřady, bude určení obdobné. Kromě toho již běží další klinické studie, které testují účinky přípravku u nerizikových pacientů a také jeho preventivní použití.
Mohou ho brát očkovaní i neočkovaní?
Klinické testy probíhaly na neočkovaných lidech. Jelikož ale vakcíny fungují na jiném principu než antivirotika, není podle virologů důvod, aby molnupiravir nemohli brát i nakažení očkovaní.
Kdy by molnupiravir mohl být k dispozici v Česku?
Úřady zatím konkrétní termín nesdělily. Lék od konce října posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), schválení bude ale ještě trvat. V pondělí EMA informovala, že nyní vyhodnocuje všechny dostupné informace, aby mohla poskytnout doporučení členským státům - tedy například českému Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten by pak mohl doporučit nouzové nasazení léku ještě předtím, než ho finálně posvětí EMA.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale v minulosti řekl, že Česko na verdikt evropského úřadu počká. "Ministerstvo zdravotnictví zatím pouze vyjádřilo zájem objednat lék molnupiravir v rámci hromadné objednávky Evropské unie a navíc i jedná se zástupci firmy o individuální dodávce," uvedl v úterý mluvčí resortu Kryštof Berka.
Primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz uvedl, že by pilulka mohla být k dispozici na přelomu roku.
Je to skutečný průlom v pandemii koronaviru, jak tvrdí farmaceuti?
Experti se shodují, že význam léku je velký. Mimo jiné i proto, že Merck slíbil sdílet jeho složení s dalšími firmami, které by ho pak mohly vyrábět v neznačkové, levnější verzi, dostupné i méně bohatým zemím světa.
David Dowdy, epidemiolog z lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru, ale upozorňuje, že přes všechny úspěchy prášek snižuje pravděpodobnost hospitalizace a smrti jen o polovinu, a to navíc, když je podán včas. Největším krokem v potlačování pandemie jsou proto podle něj nadále vakcíny, jak řekl serveru Financial Times.
Že molnupiravir nenahradí ochranu poskytovanou očkováním, zdůrazňují úřady i sám výrobce. Vakcíny podle dostupných dat brání hospitalizaci až z 90 procent.
Bude takových léků více?
Ano. Minulý pátek představil obdobný přípravek farmaceutický gigant Pfizer. V případě léku paxlovid jsou výsledky klinických testů ještě pozitivnější než u molnupiraviru: hospitalizaci a úmrtí brání v 89 procentech případů, uvedl výrobce. Také v tomto případě je preparát cílený na pacienty, kteří se léčí doma, ale hrozí jim komplikace. Pfizer už podepsal smlouvy o dodávkách léku například s britskou, australskou nebo jihokorejskou vládou. Pro chudší státy bude levnější.
Video: Jak molnupiravir funguje? Odpověď nabízí grafika odborného serveru STAT News
