Případy reinfekce koronavirem jsou velmi neobvyklé. Studie v The Lancet si pokládá otázku, do jaké míry si lze proti koronaviru vybudovat imunitu. Dvakrát nakažený muž je z Nevady a nemá žádné chronické zdravotní problémy ani oslabenou imunitu, což by ho řadilo do rizikové skupiny.
První příznaky, včetně kašle, bolesti hlavy, bolesti v krku, průjmu a nevolnosti, se u něj projevily 25. března. První pozitivní test na koronavirus měl 18. dubna. Veškeré příznaky mu odezněly 27. dubna a následně měl dva negativní testy - 9. a 26. května. Podruhé byl však pozitivně testován už 5. června poté, co se u něj 28. května opět projevily příznaky, tentokrát onemocnění provázela také dušnost a nedostatečné okysličení krve.
Podle vědců je pravděpodobnější, že se muž nakazil dvakrát, než že se u něj koronavirus reaktivoval. K poznatku dospěli na základě odlišných genetických kódů viru odebraných při dubnové a červnové nemoci.
"Naše zjištění naznačují, že předchozí nákaza nemusí nutně chránit před infekcí v budoucnosti," uvedl lékař Mark Pandori z Nevadské univerzity. "Možnost opětovného nakažení může významně ovlivnit naše chápání imunity vůči covidu-19," dodal. Zdůraznil, že lidé, kteří se z nákazy koronavirem zotavili, by měli nadále dodržovat rozestupy, nosit roušky a mýt si ruce.
Vědci se snaží o imunitě vůči koronaviru zjistit více. Získá ji každý, kdo se nakazil? I lidé s mírnými příznaky? Jak dlouho je člověk před reinfekcí chráněn? Jde o důležité otázky, jejichž odpovědi mohou mít důsledky pro vakcinační program či zjištění, zda je možné proti koronaviru vybudovat kolektivní imunitu.
Z celkových více než 37 milionů nakažených na světě bylo opakované onemocnění covidem-19 zaznamenáno jen několikrát. Případy reinfekce hlášené v Hongkongu, Nizozemsku či Belgii navíc neprovázely vážnější příznaky než u první nákazy. Naopak v Ekvádoru byl zaznamenán případ, kdy se druhá nákaza projevila vážnějšími příznaky, podobně jako tomu bylo u muže v Nevadě. Hospitalizace ale nebyla nutná.
Předpokládá se, že jakákoliv reinfekce koronavirem bude mírnější než ta první, jelikož se tělo naučí s virem bojovat. Proč byl průběh onemocnění u pacienta z Nevady při druhé nákaze vážnější, tak stále není jasné. Možným vysvětlením je, že v druhém případě dostal větší virovou nálož. Další možností je, že jeho imunitní reakce při první nákaze zhoršila průběh té druhé. Takové případy byly zaznamenány například u horečky dengue, kdy protilátky vytvořené v těle proti jednomu kmeni viru dengue způsobily problémy, pokud se člověk nakazil jiným kmenem.
Mikrobiolog z britské University of East Anglia Paul Hunter označil závěry studie nákazy 25letého Američana za velmi znepokojující, zejména proto, že se nakazil dvakrát za velmi krátkou dobu. Zároveň však Hunter poznamenal, že takových případů je velmi málo a je příliš brzy na vyvozování závěrů, kterými by se řídil imunizační program. "Tyto závěry dokládají, že o imunitní reakci na tuto infekci stále nevíme dost," uzavřel.
