Massicotová také podotýká, že Rusové se ve svých schopnostech na frontě zlepšují a jsou svým způsobem odolní vůči četným ekonomickým i vojenským neúspěchům. Ruské letectvo rovněž podle ní již prokázalo v reakci na rostoucí dosah ukrajinských zbraní schopnost měnit taktiku. "A západní publikum samozřejmě takové hodnocení jen těžko slyší," připouští Massicotová, která v minulosti působila jako analytička amerického ministerstva obrany.
Za trvalou slabinu ruské armády považuje relativně malý počet odpalovacích platforem, které jsou schopny vysílat přesnou munici - čili zejména lodě a pozemní raketové systémy, jakým je například soustava na odpalování balistických střel Iskander. A právě na tento fakt by podle analytičky měl Západ při své budoucí podpoře ukrajinských sil hledět.
"Zničení střelce, spíše než jeho šípů, to sníží údernou schopnost Ruska," zdůrazňuje Massicotová, která se specializuje na ruské zbrojní systémy. "A v současné době přesně mnoha těchto prostředků Ukrajina nemůže dosáhnout, s výjimkou Černomořské flotily. Účinné je také ničení munice ještě ve skladech před jejím odesláním na frontu. A to již Ukrajina dělá," dodává.
Ukrajinci také dle jejího názoru potřebují získat výraznější podporu při obraně svého nebe. "Což si myslím, že Západ moc dobře ví," podotýká Massicotová. Rovněž zdůrazňuje, že Moskva by nyní ráda zatáhla Kyjev a jeho západní spojence do vleklé zákopové války, v níž by ruská armáda střílela dělostřelectvem a útočila raketami dlouhého doletu. "Oni se domnívají, že v tom mají výhodu a nakonec budou moci tímto způsobem zvítězit," míní.
Mimo jiné poukazuje na to, že ruská vojska měla téměř rok k tomu, aby vybudovala vícevrstevná obranná pásma, rozsáhle zaminovala terén a povolala mobilizované jednotky. Jakýkoliv hlubší průlom ukrajinských jednotek je tak podle ní v blízké době nepravděpodobný. I přesto je ale podle ní příliš brzy na to prohlašovat, že se válka obrací ve prospěch Ruska. "Existují určité otázky ohledně politické vůle na Západě a výrobních kapacit, které je třeba řešit. Ale to je stále možné," dodala.
Další přislíbená podpora
Ukrajina dosud obdržela zbraně za více než 44 miliard dolarů (v přepočtu 987 miliard korun) od Spojených států a za 35 miliard dolarů (asi 785 miliard korun) od dalších spojenců. Dodané vybavení zahrnuje mimo jiné miliony projektilů, systémy protivzdušné obrany či pokročilé evropské a americké tanky.
Americký ministr obrany Lloyd Austin na své druhé návštěvě Kyjeva v pondělí ohlásil novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 100 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy korun) a přislíbil dlouhodobou americkou podporu uprostřed rostoucích obav o udržitelnost životně důležité americké pomoci, informovala agentura Reuters. Dodala, že balíček pomoci zahrnuje protitankové a protiletecké zbraně.
Ukrajinští představitelé ale tvrdí, že západní spojenci nechali Kyjev "bez prostředků k vítězství ve válce, ale pouze s prostředky k jejímu přežití", citoval nedávno časopis Time. I podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejsou dodávky zbraní ze Západu dostatečné a i kvůli válce mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás se zásoby dělostřelecké munice na frontě tenčí, uvedl pro agenturu AFP.