Putin přijal pozvání na summit o míru na Donbasu, účastnit se ho bude také francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.
Šance na ukončení války trvající od jara 2014 je tentokrát velká. Moskva a Kyjev si nedávno vyměnily zajatce a v pondělí Rusové vrátili Ukrajině tři lodě, zadržené loni při námořním incidentu v Kerčském průlivu.
Ale především: obě strany začaly stahovat vojáky a těžkou techniku od frontové linie oddělující území kontrolované Ukrajinou a oblasti, které mají v rukou separatisté s podporou Moskvy.
Vojáci obou stran se už v létě stáhli od města Stanycja Luhanska, kde mohli dělníci zároveň opravit rozstřílený a nefunkční most. Další stažení následovalo z vesnic Zolotne a Petrivske. Dohoda o odpoutání sil byla součástí plánu na summit Putina a Zelenského.
Letos zvolený ukrajinský prezident tvrdí, že jeho země se v žádném případě nevzdá nároku na území, které nyní ovládají separatisté. Moskva chce, aby ukrajinská vláda těmto oblastem udělila zvláštní status a aby měly rozsáhlou autonomii. Žádá také, aby Kyjev vedl přímé rozhovory se zástupci separatistů.
Mluvčí ukrajinského prezidenta Julija Mendelová v říjnu v Kyjevě řekla deníku Aktuálně.cz, že v první řadě jde především o ukončení bojů. "Za pět let zemřelo 13 tisíc lidí. Platíme nejvyšší cenu - životy našich lidí. Prezident zastává názor, že když budeme stále s dohodou čekat, zemřou další lidé," vysvětlila.
Kyjev ale podle ní bude trvat na tom, aby se anektovaný Krym i Donbas vrátily pod jeho kontrolu. "Naším úkolem je pomáhat lidem v okupovaných oblastech. Zajistit jim vodu, zásobování, základní potřeby. Zároveň nechceme dělat nic, co by pomohlo okupantskému režimu nebo ho legalizovalo," dodala Mendelová.
Zelenskyj pod tlakem
Mnoho lidí z území obsazeného separatisty odešlo. Ať už do míst kontrolovaných ukrajinskou vládou, nebo do Ruska. Zůstali hlavně starší lidé a ti, kteří nemají kam jít. Podle ukrajinské agentury New Image Marketing Group se mezi těmi, kteří zůstali, považuje nadále za občany Ukrajiny 57 procent oslovených. Výzkumníci se dotazovali 1600 lidí v Doněcké a Luhanské oblasti, obsazených od jara 2014 separatisty a ruskými vojáky.
Prezident Zelenskyj je nyní pod tlakem Ukrajinců, kteří odmítají přílišné ústupky Putinovi a považují je za kapitulaci. Zároveň ale mnoho jeho voličů nalákal slib, že bude schopen válku na Donbasu ukončit. S předchůdcem Zelenského v prezidentské funkci Petrem Porošenkem se Putin setkal naposledy v roce 2016.
Oba politici neskrývali vzájemnou nenávist a nedůvěru. Ruský list Kommersant napsal s odvoláním na blízkého Putinova spolupracovníka, že summit v Paříži má naději na úspěch, protože Zelenskyj "vystupuje neutrálně a neútočí slovně na Rusko".
Babiš se postavil za Ukrajinu
V úterý Kyjev poprvé od roku 2009 navštívil český premiér. Andrej Babiš Ukrajinu jednoznačně podpořil a vymezil se proti Rusku a odsoudil anexi Krymu.
"Přijel jsem sem s jasným vzkazem podpory ukrajinskému lidu. Nevidíme jiné řešení konfliktu na východě Ukrajiny než obnovu ukrajinské svrchovanosti mírovou cestou," prohlásil Babiš po setkání s prezidentem Zelenským.
Ukrajinci v minulosti dávali najevo nelibost nad některými výroky českého prezidenta Miloše Zemana. Ten sice v roce 2014 kritizoval ruskou anexi Krymu, ale později řekl, že jde o nezvratný fakt, a dodal, že by Evropa měla tuto skutečnost akceptovat.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Vasyl Bodnar se na dotaz Aktuálně.cz vyhnul přímé kritice Zemana. "Na prohlášení, která zpochybňují suverenitu a teritoriální integritu, reagujeme vždy negativně, ať je pronáší kdokoliv," uvedl.
Pařížský summit 9. prosince se bude týkat pouze Donbasu. O Krymu Rusko jednat odmítá a jeho anexi považuje za hotovou, uzavřenou věc.
