Česko neuznává anexi Krymu, řekl Babiš. Ukrajině gratuloval k mladému prezidentovi

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 19. 11. 2019 13:40
Český premiér Andrej Babiš při návštěvě Ukrajiny prohlásil, že Česko neuznává anexi Krymského poloostrova Ruskem. "Ukrajina je nucena čelit problémům, jako je ruská agrese a ruská anexe Krymu, které jsou pro nás těžce představitelné," dodal Babiš v úterý na úřadu ukrajinské vlády.
Český premiér Andrej Babiš.
Český premiér Andrej Babiš. | Foto: Reuters

"Přijel jsem sem s jasným vzkazem podpory ukrajinskému lidu. Nevidíme jiné řešení konfliktu na východě Ukrajiny než obnovu ukrajinské svrchovanosti mírovou cestou," řekl Babiš. "Nelegální anexi Krymu Česká republika neuznává a odsuzuje," dodal.

Babiše v Kyjevě doprovází početná delegace českých podnikatelů. V úterý zahájil česko-ukrajinské podnikatelské fórum a následně jednal s ukrajinským premiérem Oleksijem Hončarukem. Ten ocenil český přístup k celistvosti Ukrajiny a rozhovor s Babišem označil za "jedno z nejproduktivnějších setkání za poslední měsíce".

Babiš také zdůraznil, že Česko pozorně sleduje protikorupční kroky nové ukrajinské vlády. Právní stát je nesmírně důležitý i pro rozvoj podnikání - a v Kyjevě je Babiš podle svých slov hlavně kvůli navázání ekonomické spolupráce.

"Máme od našich firem celý seznam, co by si na Ukrajině přály pro své podnikání. Vidíme tu skvělé možnosti," řekl premiér ještě na podnikatelském fóru o možnostech českého vývozu, jehož velký díl v současnosti putuje do Evropské unie. "Blahopřeji ukrajinským občanům, že si zvolili tak mladého prezidenta a premiéra. Naše občany to teprve čeká," řekl s úsměvem.

"Od roku 2008 je to první návštěva na tak vysoké úrovni. Mluvíme-li o restartu vztahů, je to o ochotě setkávat se a dohodnout se na něčem. Nejdůležitější je, aby vztahy byly ekonomicky prospěšné pro obě strany," prohlásil pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ujistil, že velkou pozornost věnoval slovům české delegace, co musí ukrajinská strana udělat, aby se zvětšily české investice na Ukrajině a rostl vzájemný obchod.

České vládě prezident poděkoval také za humanitární pomoc a podporu škol, které byly nuceny se přestěhovat z "dočasně okupovaných území" v Donbasu, za zrušení všech bariér při vývozu vojenského materiálu a za léčbu ukrajinských vojáků v českých zařízeních.

Zelenskyj se mimo jiné vyjádřil k plánovanému "normandskému summitu", který by se měl 9. prosince v Paříži zabývat politickým řešením konfliktu na východě Ukrajiny. "Musíme konflikt vyřešit mírovou cestou. Velmi pečlivě se připravujeme na summit. Nemůžeme jen mluvit o návratu našich území, musíme se domluvit," zdůraznil.

O volbách v Donbasu ale podle něj bude možné jednat až "po odchodu cizích vojsk"; k míru je třeba postupovat každodenními krůčky. Od vrcholné schůzky ve francouzské metropoli očekává Zelenskyj jasný harmonogram vrácení svých území a lidí od Ruska.

Jako normandský formát jsou označována mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem, jejichž cílem je ukončit ozbrojený konflikt v oblasti Donbasu. Ten si už vyžádal více než 13 tisíc lidských životů a přes milion lidí přinutil k opuštění domovů. Označení normandský souvisí s tím, že nejvyšší představitelé uvedených čtyř zemí o konfliktu poprvé jednali při oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii v červnu 2014.

I ukrajinský premiér Hončaruk ocenil Babišovo ujištění o podpoře ukrajinské celistvosti a svrchovanosti, a to v situaci, kdy Ukrajina čelí "hybridní válce". Vyzdvihl zároveň skutečnost, že ČR jako jedna ze čtyř zemí zrušila veškerá omezení dodávek zbraní Ukrajině.

Na dotaz novinářů ohledně postojů českého prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině Hončaruk řekl, že po Babišových ujištěních nemá o české podpoře žádné pochybnosti.

Mezi Zemanovy výroky k Ukrajině patří například jeho vyjádření v Parlamentním shromáždění Rady Evropy z října 2017, kdy anexi Krymu označil za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle něj protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci. Zemanovy výroky tehdy Kyjev důrazně odmítl a kritizovali je i někteří čeští politici.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
Další zprávy