Washington - Katastrofální ropná havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 poškodila život na dně moře a ve vodních vrstvách těsně nad ním mnohem hůře než tvrdí zpráva společnosti British Petroleum.
Profesorka Samantha Joyová z Georgijské univerzity sdělila na konferenci Americké asociace pro rozvoj vědy, že v některých částech Mexického zálivu leží na dně až deset centimetrů tlustá vrstva tvořená mazlavou ropou a těly uhynulých živočichů.
Joyová v této souvislosti v neděli ve Washingtonu odmítla tvrzení kompenzačního fondu firmy BP, podle kterého se Mexický záliv zotaví z loňské ekologické katastrofy do konce roku 2012.
Profesorka Joyová zkoumala se svým týmem v ponorce Alvin určené pro vědecké účely stav mořského dna Mexického zálivu a dospěla k závěru, že „dopad na bentos byl devastující".
Organismy žijící na mořském dně - bezobratlí červi, koráli, hvězdice, mořské okurky - podle Joyové prostě zmizeli, přestože jsou jinak všude.
„Neviděla jsem živou (mořskou okurku) při žádném z našich ponorů k místu vrtu. Obvykle na ně narážíte všude, my jsme ale neuviděli jedinou," řekla Joyová stanici BBC.
Joyová proto nesouhlasí s tvrzením správce kompenzačního fondu ustaveného společností BP, že Mexický záliv se do konce roku 2012 vrátí k normálu.
Co ukáže rok 2012?
Podle Joyové po tomto roce začneme získávat určitou představu, jaký dopad bude mít katastrofa ropné plošiny na život mořských organismů v Mexickém zálivu. Profesorka tvrdí, že může trvat i deset let, než poznáme celý její rozsah.
Příkladem je podle ní havárie ropného tankeru Exxon Valdez na Aljašce v roce 1989. Trvalo několik let, než se ukázalo, že byla příčinou zániku sleďů v této oblasti a s nimi spojeného rybolovného průmyslu.
Kenneth Feinberg, správce kompenzačního fondu BP, v němž je 20 miliard dolarů, vydal na začátku února zprávu, že Mexický záliv „by se měl zotavit do konce roku 2012".
Podklady pro ni vypracovali mořští biologové, ekonomové a další experti. Pro BP mají jejich v zásadě pozitivní závěry velkou důležitost, protože podle nich bude fond řídit vyplácení odškodného.
Na jejich základě Feinberg stanovil, že žadatelům o kompenzaci vyplatí dvojnásobek ušlého zisku, který by za normálních okolností měli v roce 2010.
Ti, kdo se živili lovem ústřic, dostanou čtyřnásobek ušlého zisku za zmíněný rok, protože kolonie těchto mlžů byly zasaženy únikem ropy mimořádně těžce a obnoví se možná až za šest nebo deset let.
Mnozí žadatelé o kompenzaci však namítají, že tyto odhady jsou příliš optimistické, a zpráva Joyové jejich názory potvrzuje.
Kompenzační fond BP zatím vyplatil odškodnění v celkové výši 3,5 miliardy dolarů a existovat má tři roky.