Léčba protilátkami spočívá v tom, že pacienti, kteří prodělali nemoc covid-19, mají v těle protilátky. Jejich schopnost ochránit tělo před opětovnou nákazou chtějí vědci využít v léčbě i ostatních lidí. A případně i místo vakcíny, pokud její vývoj potrvá příliš dlouho.
V červnu spustila nadnárodní farmaceutická společnost Eli Lilly testování na dobrovolnících. Pokud výsledky budou úspěšné, mohli by první pacienti dostat léčbu už na podzim. "Září, říjen a listopad nejsou nemožné (cíle)," uvedl pro agenturu Reuters hlavní vědecký pracovník firmy Daniel Skovronsky.
Four monoclonal antibody treatments made to treat and possibly even prevent Covid-19 infection already went into human trials in June. Indianapolis-based pharma giant Eli Lilly has two. https://t.co/AiRYx226jK
— Frank William Bowles (@AnyLabTestNowIN) June 27, 2020
Vědci se podle magazínu The Scientist soustředí také na nalezení co nejúčinnější látky, která by byla účinná i v malé koncentraci. Tím by se snížily náklady na výrobu léčiva.
"Pokud je protilátka desetkrát účinnější, můžete použít jen deset miligramů místo sta miligramů, a tím pádem léčit desetkrát víc lidí," vysvětluje Erica Ollmann Saphirová, imunoložka z Kalifornského institutu imunologie v La Jolla.
Dočasná imunita
V takovém případě by se k léčbě použily monoklonální protilátky. "Léčba pomocí monoklonálních protilátek funguje tak, že se z mnoha typů protilátek vybere jeden typ, který se účinně váže na koronavirus," popisuje virolog Pavel Plevka z institutu CEITEC na Masarykově univerzitě. "Protilátka se pak podá nemocnému, aby navedla jeho imunitní systém na částice koronaviru, se kterým mu tak pomůže bojovat," dodává pro Aktuálně.cz.
Výhodou tohoto typu léčby je, že účinkuje okamžitě a na rozdíl od vakcíny by ji šlo podat i těm, kteří si nemocí covid-19 právě procházejí. Těm by mohla podle Plevky pomoci jedna dávka.
Vědci se však zaměřují nejen na léčbu, ale chtěli by tuto metodu použít i jako prevenci. Protilátky totiž v lidském těle zůstanou i několik týdnů až měsíců.
Podle Pascala Soriota, generálního ředitele firmy AstraZeneca, která metodu také testuje, by proto protilátky mohly být podávány medikům nebo starším lidem a ohroženým skupinám, "které by nemusely dobře reagovat na vakcínu". Výhodou je i zmíněná rychlejší a snazší výroba protilátek, než je tomu v případě vakcín, uvedl pro britský deník The Guardian.
Plevka však upozorňuje, že použití monoklonálních protilátek má také řadu negativ - ať už by šlo o léčiva nebo prevenci. Kdyby protilátky nahradily vakcínu, bylo by to jen dočasné, na dobu několika týdnů nebo měsíců. Kvůli použití jednoho nebo jen několika málo typů protilátek navíc existuje větší pravděpodobnost, že se vůči nim virus stane odolným. Dalším problémem je, že v některých případech mohou protilátky místo likvidace viru způsobit posílení infekce. Proto se látky v případě koronaviru SARS-CoV-2 musí důkladně otestovat.
A léčba protilátkami má ještě jednu nevýhodu: většinou vysokou cenu. Mluvčí firmy Eli Lilly ji v případě koronaviru nekomentovala.
Omezená doba účinnosti je velký problém i podle biotechnologa Ronnyho Gala. "Jejich slabinou je, že nevyřeší pandemii," řekl serveru Biopharma Dive, zaměřenému na farmacii a biotechnologii.
Léčba eboly
Monoklonální protilátky se jako léčiva podávají proti více než osmdesáti nemocím. Ale jenom tři z nich se používají proti infekčním chorobám, jako je koronavirus, upozorňuje Plevka. Důvodem je jednak rezistence, kterou mohou viry získat, a jednak rozsáhlý vývoj vakcín, píše odborný server The Conversation.
Známý je však případ viru eboly v Kongu, kdy díky monoklonálním protilátkám klesla úmrtnost o několik procent. "Protilátky jsou léčbou, která se ukázala jako nejúčinnější při ebole," říká například profesorka Diane Griffinová z Univerzity Johnse Hopkinse. "To může, ale také nemusí být případ i u koronaviru," doplňuje.
Léčba pomocí monoklonálních protilátek se také používá v případě rakoviny a autoimunitních nemocí, jako je revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza.
