Berlín/Praha - Čtyři útoky během jediného týdne. Napadení nožem ve vlaku, střelba v nákupním centru, vražda ženy mačetou na ulici a exploze bomby v batohu na zádech muže během hudebního festivalu. Útočník z Ansbachu podle zjištění policie vyjádřil na videu svoji příslušnost k Islámskému státu.
Tři ze čtyř útoků spáchali lidé, kteří přišli v uplynulých dvou letech do Německa se žádostí o azyl.
Tři ze čtyř útoků se odehrály v Bavorsku, přes které přišlo do Německa nejvíce běženců a jehož premiér Horst Seehofer kritizuje spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou za přijetí příliš mnoha uprchlíků.
Politiku Merkelové tak čeká těžká zkouška.
"Je chyba vinit Merkelovou"
Někteří vládní činitelé už reagovali na skutečné či hypotetické dotazy, zda série násilí souvisí s tím, že Německo přijalo loni více než milion běženců.
Poslanec Bundestagu za vládní křesťanské demokraty (CDU) Stephan Mayer prohlásil, že "je patrná zvýšená nervozita v německé veřejnosti".
"Otevřeli jsme se syrským uprchlíkům. V Sýrii se staly strašné věci a je tam obrovská humanitární katastrofa. Je chyba vinit za tyto incidenty Angelu Merkelovou a její politiku," uvedl.
Mluvčí vlády Ulrike Demmerová novinářům řekla, že s případnými změnami v německé imigrační politice je potřeba vyčkat na výsledky vyšetřování.
Je tomu teprve měsíc, co sama Merkelová prohlásila, že mezi žadateli o azyl jsou radikálové a stoupenci teroristické organizace Islámský stát (IS). Před Němce se tak znovu vrací otázka, zda registrace uprchlíků byla zvládnuta a skutečná identita příchozích dostatečně ověřena.
Novou výzvou je po výbuchu v Ansbachu způsob nakládání s těmi, kdo azyl nedostanou. Syřan, který odpálil bombu v batohu a zranil dvanáct lidí, nemohl být podle německých zákonů vrácen do Sýrie, protože je tam válka.
Hrozila mu deportace do Bulharska, což byla první země Evropské unie, do které vstoupil při své cestě do Německa. Od zamítnutí jeho žádosti o azyl uplynul rok.
Čtyři stovky podezřelých
Není to první případ násilné reakce na odmítnutí azylu. Loni muž z Eritreje ubodal k smrti ženu a muže v nákupním centru IKEA ve Švédsku.
"Musíme předpokládat, že mezi přicházejícími migranty jsou současní či bývalí členové a sympatizanti teroristických organizací nebo váleční zločinci s islamistickou ideologií," cituje list Neue Osnabrücker Zeitung zdroj z německé federální policie, který uvedl počet takových podezřelých osob v zemi na 410.
Publicista Jaroslav Šonka, který působí v Německu, nepředpokládá, že by zemi čekal radikální obrat. Jak v přístupu k uprchlíkům, tak ohledně osudu Merkelové coby kancléřky.
"Německé státní i nestátní instituce dělají mnoho pro to, aby se nově příchozí lidé začlenili, a nepochybně zesílí diskuse, jak předcházet tomu, co se stalo minulý týden. Jak s nimi pracovat. To bude německá cesta. Myslí si snad někdo, že teď Němci začnou volat po tom, ať jdou všichni pryč nebo aby byli uprchlíci utopeni ve Středozemním moři? Nelze odsoudit a odsunout milion a půl lidí kvůli tomu, že tři z nich zaútočí a několik dalších je podporuje," řekl Šonka Aktuálně.cz.
Politolog z univerzity v Bonnu Frank Decker se domnívá, že více Němců začíná mít strach a špatný vývoj si spojí se spolkovou kancléřkou.
"Je to vzpruha pro ty, kteří se domnívají, že liberální migrační politika Merkelové je chyba. Merkelová bude za násilí viněna," řekl politolog agentuře Reuters.
Spokojenost s Merkelovou coby kancléřkou poklesla loni na podzim, kdy do Německa přicházely denně tisíce běženců. Nedávno ale její obliba po delší době opět stoupla.
Podle průzkumu společnosti Infratest dimap pro televizi ARD a deník Die Welt ze začátku července bylo s Merkelovou spokojeno 59 procent Němců a 35 procent by ve volbách volilo její křesťanské demokraty.
Podpora protiimigrantské a antiislámské Alternativě pro Německo (AfD) naopak poklesla na dvanáct procent.
