Washington - Donald Trump je první prezident moderní americké historie, který za celý úvodní rok v úřadě neuspořádal žádnou státní večeři. Tuto výsadu si ušetřil až pro současnou návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. V úterý večer v Bílém domě bude na slavnostním menu jehněčí a rýže jambalaya v neworleánském stylu.
Městu New Orleans se sice říká "Big Easy", ale základní téma Macronovy návštěvy Washingtonu vůbec snadné není. Jde naopak o nejvážnější rozpor mezi Donaldem Trumpem a nejmocnějšími evropskými zeměmi - Francií, Německem a Velkou Británií.
Following their arrival at the White House, French President Macron and his wife joined President Trump and the first lady in planting a tree on the South Lawn https://t.co/foTVcV5oEb pic.twitter.com/XqldT5t9TJ
— CNN (@CNN) April 23, 2018
Emmanuel Macron chce přesvědčit Donalda Trumpa, aby Spojené státy neodstoupily od jaderné dohody s Íránem, kterou za USA v roce 2015 uzavřel tehdejší prezident Barack Obama.
Trump už v prezidentské kampani smlouvu o kontrole íránského jaderného programu tvrdě kritizoval a avizoval, že ji zruší. Podle amerického prezidenta buď dohoda dozná změn, aby byly odstraněny pochybnosti, které USA mají, nebo ji Washington vypoví.
Největší krize od irácké války
Ostatní účastníci dohody, mezi kterými jsou vedle Íránu, Ruska a Číny právě Francie, Německo a Velká Británie, trvají na jejím zachování. Pokud by ji Trump za USA zrušil, šlo by o nejvážnější krizi transatlantických vztahů od války v Iráku v roce 2003.
Macron jedná ve Washingtonu pouhé tři týdny předtím, než 12. května vyprší lhůta, kdy se má Donald Trump rozhodnout. "Samozřejmě očekáváme, že to bude součástí rozhovorů," potvrdila v pondělí mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sandersová, že Írán bude na pořadu dne.
Co se bude podávat na státní večeři v Bílém domě
- První chod: Kozí sýr s tomatovou zavařeninou a sušenkami
- Hlavní chod: Jarní jehněčí hřbet s bylinkami a rýží jambalaya
- Dezert: Nektarinkový dort se zmrzlinou a medem
- Výběr vín, které "ztělesňují historické přátelství mezi USA a Francii"
Zároveň Sandersová zopakovala, že prezident Trump v minulosti řekl "naprosto jasně, že dohodu považuje za špatnou". "A to se samozřejmě nezměnilo," upozornila.
Odmítavě se navíc vždy vyjadřovali i nastupující americký ministr zahraničí Mike Pompeo a také Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton.
Proti dohodě je i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, blízký spojenec Donalda Trumpa. A když Trump rozhodl o přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, Macron svůj hlas, aby tak nedělal, neprosadil.
Plán B neexistuje
V nedělním rozhovoru pro televizi Fox News, kterou Trump pravidelně sleduje, francouzský prezident připustil, že jaderná dohoda s Íránem má chyby. "Ale když jde o jaderné nebezpečí, jakou máte lepší možnost? Já žádnou nevidím. Jaký je plán B? Já žádný plán B nemám," uvedl Macron v rozhovoru, který byl odvysílán ještě předtím, než do USA v pondělí dorazil.
V krátkém komentáři po příletu do Washingtonu Macron řekl, že "Spojené státy, stejně jako Francie, mají v současné chvíli zvláštní zodpovědnost". Podle amerických médií tím zdůraznil své přesvědčení, že pokud může Trumpa za Evropany někdo ovlivnit, je to právě on.
Skutečnost, že Macronův příjezd do USA je první státní návštěvou v Bílém domě, dokazuje, že s Trumpem mají výjimečný vztah. Pravidelně, jednou dvakrát týdně, si telefonují. Mezi jeho kolegy, evropskými politiky, se Macronovi už říká "Trumpův našeptavač".
V rozhovoru pro francouzskou televizi se pak sám Macron minulý týden pochlubil, že prý má na Trumpa mimořádný vliv například ohledně jeho politiky v Sýrii. Prý amerického prezidenta přesvědčil, aby ze Sýrie předčasně nestahoval americké vojáky a poradce.
Zároveň údajně Macron úspěšně lobboval, aby se Trump v nedávném útoku na režim Bašára Asada přidržel mírnějšího scénáře - údery pouze na vojenská zařízení a nikoli na vládní budovy, což prý Trump původně preferoval.
Francie se útoku také účastnila, přičemž Macronovo okolí si dalo záležet na tom, aby se média dozvěděla, že vypálila více střel než třetí účastník úderu - Velká Británie.
Nejoblíbenější Trumpův Evropan
Macron tím chtěl podtrhnout fakt, který zmiňují i analytici a komentátoři: z pohledu amerického prezidenta Donalda Trumpa je Francie v bezpečnostních otázkách nyní nejdůležitějším evropským partnerem USA.
Vedle toho Macron ve vztahu k Trumpovi ze všech evropských státníků nejlépe zvládá umění lichocení, kdy amerického prezidenta loni na Den Bastily přijal s plnou státní pompou na návštěvě Paříže.
"Macron to má v sobě. Vejde do místnosti, vidí židli a hned se snaží získat si její přízeň," popsal pro Washington Post americký publicista William Drozdiak schopnost Macrona získávat si lidi na svoji stranu. O francouzském prezidentovi nyní píše knihu.
Earlier today, President Trump and First Lady Melania Trump welcomed President Macron and Mrs. Macron of France to the White House. pic.twitter.com/Cx4LWceTHA
— The White House (@WhiteHouse) April 24, 2018
Před současným Macronovým jednáním o íránském jaderném programu ve Washingtonu jsou však všichni opatrní. "Je to velmi nejistý pokus, ale nic jiného nemáme," popsal listu Washington Post François Heisbourg, bývalý bezpečnostní poradce Elysejského paláce a v současnosti ředitel Centra bezpečnostních studií v Ženevě.
A opatrnost je i na americké straně. "Předpokládám, že to bude velmi složitá konverzace," řekla listu New York Times Wendy R. Shermanová, bývalá vysoká americká diplomatka. Macron se podle ní Trumpovi bude snažit vysvětlit, že dohoda s Íránem je "zásadní věcí pro transatlantické vztahy".
Shermanová zároveň upozornila, že dva dny po Macronovi bude v pátek s Donaldem Trumpem v Bílém domě jednat Angela Merkelová. "Domnívám se, že německá kancléřka přijede s tím samým poselstvím," říká Shermanová.
Drama až do konce
Američtí diplomaté v minulých měsících s evropskými kolegy jednali o dodatcích, které by se doplnily k současné dohodě s Íránem a jež odpovídají na výhrady Trumpova Bílého domu.
Kontrole a nebezpečí sankcí by měl nově podléhat i íránský raketový program. A sankce by měly Íránu hrozit za jakékoli komplikace při přístupu mezinárodních expertů k íránským jaderným zařízením.
Vyřešit se však zatím nepodařilo třetí spornou věc - otázku, co bude s íránským jaderným programem, až současná smlouva v roce 2026 vyprší. Bílý dům chce, aby byl Írán dále pod dozorem s možností okamžitého návratu sankcí. Nic takového ale dohoda v současné podobě nepředpokládá.
"Evropané v uplynulých měsících velmi pokročili. Zdá se mi, že spory by šlo překlenout," popsal dosavadní jednání Mark Dubowitz, ředitel washingtonského think-tanku Foundation for Defense of Democracies.
Jenže zbývající otázka ohledně režimu po roce 2026 je podle něho pro Bílý dům zcela zásadní. "Takže je naprosto dobře možné, že právě na tom se to celé rozpadne," dodal pro Washington Post.
