Londýn – Čím více lžeme, tím postupně klesá citlivost našeho mozku vůči lhaní a výčitek ubývá. K takovému závěru dospěla studie britských vědců, kterou publikoval časopis Nature Neuroscience.
Tali Sharotová z oddělení experimentální psychologie na University College London a její spolupracovníci si k experimentu vypůjčili osmdesát dobrovolníků, herce a především fotografie s nádobami, které obsahovaly mince.
Dobrovolníci měli odhadnout množství mincí ve skleněné nádobě a svůj odhad říci spoluhráči – najatému herci –, který byl v jiné místnosti.
V některých případech bylo dobrovolníkům řečeno, že pokud množství peněz v nádobě nadhodnotí, získají část peněz spoluhráče. Vědci je tak nabádali ke lhaní.
"Množství peněz, o kterém účastníci lhali, se postupně zvyšovalo," vysvětlil deníku The Guardian spoluautor studie Neil Garrett. Nejprve měli hráči sklony přeceňovat množství peněz o pouhou libru, ale postupem času šlo až o osm liber.
Výsledky ukázaly, že počet lží vzrůstal jen v situacích, které by vedly k finančnímu zisku dobrovolníků. Osobní prospěch je tedy pro lháře stěžejním ukazatelem.
Lidé sice lhali i v situacích, z nichž těžil pouze spoluhráč, ale míra neupřímnosti byla nejnižší. Nárůst vědci zaznamenali teprve ve chvílích, kdy nepravdy vedly k zisku obou stran. A za vůbec nejpřijatelnější dobrovolníci považovali lhaní v situacích, z nichž profitovali jen oni.
Výčitky po čase odezní
Mozek dvaceti pěti dobrovolníků během hry monitorovala magnetická rezonance (fMRI). Díky tomu se podařilo odhalit, že na začátku experimentu byla aktivita amygdaly (jedno z mozkových center, zodpovědné mimo jiné za nepříjemné emoce) vysoká. S přibývajícím množstvím lží ale její činnost postupně upadala.
"Když podvádíte poprvé – dejme tomu na daních –, cítíte výčitky. A to je správně, protože to brání v rozpuku vaší nepoctivosti. Když ale podvádíte podruhé, už se na to adaptujete. Už v sobě nemáte tolik stimulů, které by vám pomáhaly držet vaši neupřímnost na uzdě – nejspíš budete lhát více a více," vysvětluje Tali Sharotová, jak se z drobných lhářů můžou stát ostřílení matadoři.
Vědci tak díky činnosti amygdaly mohou předpovědět, zdali bude člověk lhát i nadále. V případě, že poklesne aktivita této části mozku, znamená to, že člověk se chystá vypustit z úst další a ještě větší nepravdy.
