Tripolis - Tři roky po pádu režimu Muammara Kaddáfího se Libye znovu potácí na prahu války. A podle expertů se z ní stává druhá Sýrie.
Vládě se totiž nedaří pacifikovat ozbrojené milice, které se v roce 2011 podílely na svržení diktátora. Ty dnes kontrolují některé části země a bojují o moc nejen s vládou, ale i mezi sebou.
Hlavními centry bojů se stala dvě největší města v zemi: Benghází, kde bojují milice proti speciálním silám, a periferie metropole Tripolisu, kde ozbrojenci válčí hlavně mezi sebou.
Boje si podle ministerstva zdravotnictví jen za poslední dva týdny vyžádaly bezmála dvě stovky mrtvých.
Islamisté dobyli vojenskou základnu v Benghází
Koalici, v níž jsou sdruženy některé islamistické skupiny, se v úterý v Benghází podařilo zmocnit základny armádních speciálních sil.
Během několikadenního střetu tam za použití raket i vojenských letadel podle agentury Reuters zemřelo nejméně 30 lidí.
Základna se dostala pod těžkou palbu islamistů a milic protirežimních rebelů. "Stáhli jsme se ze základny po těžkém ostřelování," uvedl důstojník Fadel al-Hasí. Mluvčí jednotek pak potvrdil, že poté, co se vojáci stáhli, se základny zmocnili ozbrojenci.
Skupiny rebelů, kteří bojovali proti Kaddáfího režimu, se podle místních obyvatel navíc spojily s militantním uskupením Ansar aš-Šaría, jež USA řadí mezi teroristické organizace a viní jej z útoku na svůj konzulát v roce 2012.
V pondělí úřady oznámily, že v Benghází během střetů vládě loajálních jednotek s islamistickými ozbrojenci zemřelo nejméně 38 lidí.
Generál proti milicím, milice proti vládě, vláda proti generálovi...
Speciální jednotky se - ve snaze vyhnat islamistické skupiny z města - spojily s částí vzdušných sil a s odpadlickým exgenerálem Chalífou Haftarem, který tu od května bojuje se svou "národní armádou" na vlastní pěst.
Vláda v Tripolisu přitom na něj i jeho bojovníky vydala zatykač kvůli údajnému pokusu o převrat. Faktický dopad to ale na Haftara nemělo. Generál v boji sleduje vlastní cíle a chtěl by vytvořit autoritářský režim po vzoru Egypta, doplnila ČTK.
Bojuje se i v metropoli Tripolisu
Bojištěm se stalo i hlavní město Tripolis. Při těžkých střetech mezi znesvářenými brigádami (převážně z měst Zintan a Misrata) o tamní mezinárodní letiště zemřelo minulý týden nejméně 97 lidí. Letiště tak muselo být uzavřeno.
Podle vlády mohou ozbrojené skupiny i za požár největšího libyjského skladu paliva, který leží asi deset kilometrů od Tripolisu. Požár vypukl po zásahu raketou. Itálie už se podle BBC nabídla, že oheň pomůže zlikvidovat.
Ropná pole jsou však - i navzdory násilí - zabezpečená a produkce zůstává okolo 500 000 barelů za den.
Vládě se nepodařilo rebely odzbrojit
Libyi nepokoje sužují už od roku 2011. Některá území dodnes ovládají milice, které se vládě nepodařilo odzbrojit.
Západní země se obávají, že současné intenzivní boje, zřejmě nejsilnější od roku 2011, vážně ohrožují integritu státu a mohou zemi znovu zavést do války. Některé západní vlády proto už vyzvaly své občany, aby Libyi opustili.
Podle agentury APA se stát pomalu propadá do chaosu a hrozí reálné nebezpečí, že se promění v teroristickou základnu. Zejména pokud by do země vtrhli v boji protřelí džihádisté ze Sýrie a Iráku.
Kontakty s teroristickou organizací Al-Káida a organizací Islámský stát libyjští islamisté, snící o "chalífátu Tripolitania", zřejmě už navázali.
"Druhá Sýrie"
Podle německého experta na Libyi Andrease Dittmanna z univerzity v Giessenu "se Libye stává druhou Sýrií". "Konflikt probíhá v současnosti mezi různými proislamistickými a neislamistickými uskupeními, přičemž vláda nyní stojí mezi nimi a bojuje o přežití," řekl Dittmann.
Nepřehledný, ale vysoký počet milicí stojí nyní proti slabému státu, jehož armáda už prakticky neexistuje.
Vývoj stávajícího konfliktu závisí podle Dittmanna hodně na tom, jak se zachovají sousední státy. Ty se v současné chvíli soustřeďují jen na zabezpečení svých hranic s Libyí.
