Libanon má po dvou letech opět v čele prezidenta. Pohrozil odzbrojením Hizballáhu

Michaela Nováčková ČTK Michaela Nováčková, ČTK
Aktualizováno před 9 hodinami
Libanonský parlament zvolil prezidentem země šéfa libanonské armády generála Josepha Aúna, informovaly světové tiskové agentury. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu. V projevu avizoval, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce státu.
Novým prezidentem Libanonu byl zvolen 60letý Joseph Aún, respektovaný bývalý velitel libanonské armády, který ostře vystupuje proti militantním skupinám.
Novým prezidentem Libanonu byl zvolen 60letý Joseph Aún, respektovaný bývalý velitel libanonské armády, který ostře vystupuje proti militantním skupinám. | Foto: Reuters

Novou hlavou Libanonu byl ve čtvrtek po více než dvou letech bez prezidenta zvolen a vzápětí inaugurován Joseph Aún. Jmenovec svého předchůdce se stal 14. prezidentem země poté, co zvítězil v druhém kole parlamentního hlasování i díky tomu, že jeho protikandidát podporovaný militantním hnutím Hizballáh z voleb na poslední chvíli odstoupil.

"Dnes začíná nová éra v historii Libanonu," řekl Aún poté, co po zvolení prezidentem složil v parlamentu slib. Ve svém prvním projevu k poslancům vzkázal Hizballáhu, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce libanonského státu. Jasně tak narážel na vojenský arzenál vlastněný Hizballáhem. Po Aúnově projevu propukly v parlamentu ovace, ovšem poslanci Hizballáhu zůstali v klidu, informovala agentura Reuters.

Nový libanonský prezident se také zavázal respektovat příměří s Izraelem, které koncem listopadu ukončilo boje mezi Hizballáhem a izraelskou armádou a které má vypršet 26. ledna. Do té doby se mají z jihu Libanonu od izraelských hranic stáhnout bojovníci Hizballáhu i izraelská armáda, která tam zahájila pozemní operaci loni v říjnu. Tuto oblast má kontrolovat pak už jen libanonská armáda a jednotky OSN.

Volba libanonského prezidenta je důležitá i pro obnovu země kvůli důvěře zahraničních investorů a mezinárodních věřitelů. Libanon, který má asi pět a půl milionu obyvatel, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Mnozí z ní viní špatné hospodaření politických elit a rozsáhlou korupci.

Joseph Aún se zavázal také k rychlým konzultacím se stranami, aby mohl jmenovat nového premiéra. Současná vláda premiéra Nadžíba Míkátího, který byl od října 2022 i úřadujícím prezidentem, má jen omezené pravomoce a nemůže tak provádět reformy potřebné pro obnovu země. Po posledních parlamentních volbách v roce 2022 se totiž Míkátímu nepodařilo sestavit vládu do konce mandátu tehdejšího prezidenta, takže jeho dosavadní kabinet je rovněž úřednický.

Šedesátiletý Joseph Aún je generál a bývalý velitel libanonské armády. Během své kariéry v armádě získal reputaci silného vůdce, který se postavil proti různým militantním skupinám, včetně ISIS a al-Káidy. V roce 2008 absolvoval vojenský a protiteroristický výcvik ve Spojených státech, jež ho podporují. Jeho vojenská kariéra byla plná kontroverzí, ale také respektu za jeho schopnost udržet stabilitu v zemi. Podle agentury AP byl Aún viděn jako schůdný kandidát právě pro USA i pro Saúdskou Arábii, jejichž pomoc bude válkou zničený Libanon potřebovat.

Aúnův hlavní protikandidát, Sulejman Frangieh, včera z volby odstoupil a podpořil svého soupeře. Ke svému odstoupení se nevyjádřil, spekuluje se o vnitrostranických tlacích. Protože byl Frangieh podporován Hizballáhem, výsledek hlasování ilustruje pokles vlivu této Íránem podporované šíitské militantní skupiny.

Volby se konaly v napjaté atmosféře. Otevřená válka mezi Izraelem a Hizballáhem loni na podzim zasadila šíitské militantní skupině těžké rány, včetně ztráty jejího dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha. V sousední Sýrii ztratil Hizballáh významného spojence poté, co tam povstalci minulý měsíc svrhli prezidenta Bašára Asada. V jižním Libanonu platí od konce listopadu křehké příměří.

Situaci komplikuje i samotný politický systém v Libanonu, který je založen na náboženské rovnováze. Moc je rozdělena mezi tři hlavní politické pozice podle náboženských skupin. Prezidentem musí být maronitský křesťan, předsedou vlády sunnitský muslim a šéfem parlamentu šíita. Předchozí hlavu státu Michela Aúna v roce 2016 zvolili poslanci až na 46. pokus.

Prezidentský kandidát musí v parlamentu obdržet minimálně dvoutřetinovou většinu, tak aby byl přijatelný nejen pro křesťanské frakce, ale i pro muslimské. To v minulosti vedlo k patové situaci. Po vypršení mandátu předchozího prezidenta Michela Aúna se stala volba nového prezidenta mocenským bojem mezi dvěma hlavními koalicemi. Prozápadní koalice 14. března a proíránská koalice 8. března, jejíž součástí je i militantní skupina Hizballáh, zablokovaly volby na více než dva roky.

 

Právě se děje

Další zprávy