Aktuálně.cz: O příčině pádu ruského airbusu asi už nikdo nepochybuje. Co se bude dít teď? A jak se změní dopravní letectví?
Ladislav Keller: O tom, že se změní, není nejmenších pochyb. Stále ale o příčině katastrofy - nehledě na Medveděvovo konstatování - nevíme vše. Třeba to, jak se do letounu mohla dostat bomba. A zda byla současnými technickými prostředky zjistitelná.
Výbušninu mohl kromě toho do airbusu propašovat někdo z personálu letiště. Otazníků je tedy stále dost. Změny v letectví musí vyplynout až z výsledků vyšetřování. Pokud by se například objevil nový typ těžko zjistitelné výbušniny, tak se musí rychle najít způsob, jak ji detekovat.
A.cz: Kudy by se tedy mohlo ubírat vyšetřování?
Nabízí se hned několik směrů: musí se například zjistit, co to bylo za výbušninu. A jak jsem již zmínil, zda vůbec byla detekovatelná a kdo ji vyrobil, aby se k ní příště teroristé nedostali. A když už, aby byla včas odhalena.
Jiná větev vyšetřování se zaměřuje na cestu bomby na palubu. Jsou dvě možnosti: buď ji pronesl cestující v zavazadle či na těle, jako třeba před deseti lety černé čečenské vdovy pod svými hábity v Moskvě do letounů Tu 154 a Tu 134.
Samozřejmě z toho nesmíme vypustit ani letištní personál - buď podplacený, anebo oddaný ideologii islamistů. Vyšetřovatelé se nyní určitě zaměří i na to, jaký personál v Šarm aš-Šajchu či na jiných egyptských letištích pracuje.
A.cz: A pokud to byl třeba cestující?
V tom případě se bude hledat chyba v bezpečnostním systému letiště v Šarm aš-Šajchu, aby se zjistilo, zda se stejná systémová chyba nenachází i na ostatních světových letištích.
Pokud se systémová chyba nenajde, tak se začne hledat cesta, jak propašování bomby do letadla příště zabránit. A týká se to i letištního personálu - jeho výběru, ale i ztížených podmínek umístění bomby. Už dnes ti lidé procházejí při vstupu do střeženého prostoru letiště stejnými kontrolami jako cestující. Lhostejno, zda tam jdou jednou či desetkrát.
Šarm aš-Šajch není tak přísný jako Ruzyně
A.cz: I vy jste jako pilot a posléze kapitán létal do Egypta. Odpovídají tamní bezpečnostní poměry na letištích evropským standardům?
Létal jsem tam přes dvacet let, takže mám jen zkušenosti člena posádky. Odbavování jsem se nezúčastňoval. Většinou jsem navíc ani neopustil letadlo.
Nikdy jsem nezaregistroval nějaký závažný problém. Že je ale na tamních letištích nižší úroveň bezpečnostních a servisních služeb než třeba v Evropě, tak to je poměrně známo. Až dosud to ale nikdy nekleslo na úroveň, o níž by se dalo říci, že už jsou ohroženi lidé.
Prošel jsem tam ostatně několikrát i jako cestující. Egyptské bezpečnostní normy nejsou zkrátka tak přísné jako třeba ty české.
A.cz: Takže neodolám a zeptám se na česká letiště...
Už jsem to naznačil. Jejich bezpečnost odpovídá bez diskuse vysokým evropským standardům.
A.cz: Vraťme se ještě k výbuchu. Jak rozumět zprávě, že satelity zaznamenaly u ruského airbusu před jeho pádem "tepelnou stopu"? Mohlo jít o zaznamenání výbuchu bomby?
Družice jsou schopny širokospektrální analýzy. Pravděpodobně tedy odhalily záblesk nějakého záření, které tam - pokud jde o obvyklé spektrum - nemělo co dělat. Tohle by mohla být ona "tepelná stopa".
Výbuch motoru? Hloupost
A.cz: Podle některých agenturních zpráv mohl vybuchnout i motor airbusu.
Tak to je hloupost. Jde, s prominutím, o naprosté bláboly. Technicky to navíc není ani možné - motor není výbušnina.
Může se ale utrhnout lopatka turbíny, která motor poškodí. Ten je ale dnes konstruován tak, že ani utržená lopatka turbíny se nedostane k trupu letounu.
A.cz: Stačili si pasažéři ruského airbusu či jeho posádka vůbec uvědomit, co se děje, a nějak zareagovat?
Ve chvíli, kdy výbuch bomby udělá ve výšce okolo deseti kilometrů v trupu letounu obrovskou díru, tak dojde k velmi silné dekompresi. Tlak vzduchu v letounu je na úrovni výšky 2 400 až 2 700 metrů.
Lidem při dekompresi začne téct krev z uší a z nosu... a pokud si do nějakých sedmi sekund nenasadí v té výšce kyslíkové masky, tak upadnou ihned do hlubokého bezvědomí.
Pokud se ptáte na jejich trápení, tak se netrápí. Těch sedm sekund je zatraceně krátký čas. Neříditelné letadlo se neroztrhne ihned. Začne padat a až po chvíli - záleží na velikosti díry a poškození letounu - se jeho trup rozlomí.
Když například vybuchla bomba v jugoslávském letadle DC - 9, které spadlo v třiasedmdesátém u České Kamenice, tak se letadlo roztrhlo až v pěti tisících metrech. Padalo tedy čtyři tisíce metrů, než se jeho trup rozlomil.
Tady ale musím dodat, že letecká doprava patří a bude i nadále patřit k bezkonkurenčně nejbezpečnějším... jakkoliv se teď bavíme o strašidelných věcech.
Opatrnost, ale v rozumné míře
A.cz: Lze vůbec po katastrofě ruského airbusu ještě utužovat bezpečnostní opatření, anebo by se měla pozornost soustředit na bezvadné dodržování stávajících už tak přísných norem?
Když například ty černé vdovy propašovaly v roce 2004 v Moskvě bomby na paluby letounů, bezpečnostní pravidla se hodně zpřísnila. Dnes tedy procházíte (hlavně v Rusku) několika security prověrkami, třebaže se už pohybujete v bezpečnostní zóně letiště.
Jeden čas jsem pracoval v Kyrgyzstánu a létal jsem přes Moskvu. Jakmile jsem opustil letoun, tak jsem byl - s mírnou nadsázkou - neustále prohlížen a šacován. Touto cestou by se mohli nyní vydat i v Šarm aš-Šajchu. Pokud tedy zjistí, kdo a jak donesl bombu do airbusu.
Nestačila by tedy jediná kontrola, ale hned několik po sobě - jako už nějakou dobu v tom Rusku. Ty jsou mimochodem jedny z nejpřísnějších (snad kromě USA), s nimiž jsem se setkal.
A.cz: Měli by být nyní lidé při cestách do Egypta bez obav, anebo být v rozumné míře ostražití?
Dokud se stoprocentně nezjistí, co a za jakých podmínek se v Šarm aš-Šajchu stalo (jak se bomba dostala na palubu letounu), tak bych byl opatrný. Ale jak říkáte - v rozumné míře.
