reklama
 
 

Kurdové drtí Islámský stát. Pomocí ruských zbraní dodávaných masivně Trumpovou administrativou

31. 7. 2017
Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.
Doporučujeme

Kámišlí/Hasaka - Před třemi roky volali syrští Kurdové, obklíčení na severu Sýrie ve městě Kobané bojovníky Islámského státu, zoufale o pomoc. Dnes, když islamisté na všech frontách ustupují, jsou to kurdské milice YPG, které drží radikály v obklíčení v jejich někdejší baště Rakce.

A co je nejdůležitější - Kurdové mezitím dobyli na severu Sýrie rozsáhlý a souvislý pás území, na němž chtějí vytvořit svůj stát s názvem Rojava. Prozatím jako součást federální Sýrie.

Při jejich úspěšném postupu jim notně pomohly Spojené státy leteckou podporou ze vzduchu a dodávkami zbraní.

Turecký deník Sabah zveřejnil před několika dny podrobný popis a počty zbraní, které Američané Kurdům dodali. Ankara ostře vystupuje proti vytvoření kurdských států na severu Sýrie a Iráku a naznačuje, že je připravena proti Kurdům zasáhnout vojensky. Bojí se, že osamostatnit by se mohla také dvacetimilionová kurdská menšina na jihovýchodě Turecka.

Podle Sabahu dostali Kurdové od USA tisícovku protitankových střel AT-4, tři tisíce protitankových střel RPG-7, téměř čtyři tisíce těžkých kulometů DShK, sedm a půl tisíce těžkých kulometů PK, obojí ráže 12,7 mm, tři sta padesát lehkých bezzákluzových děl SPG-9 ráže 73 mm, 120 minometných systémů ráže 60 mm, 75 minometů ráže 88 mm a navíc přístroje pro noční vidění a zařízení k likvidaci náloží používaných sebevražednými atentátníky.

USA začaly Kurdy vybavovat zbraněmi v květnu, informace Sabahu ale Pentagon nepotvrdil.

"Dostali jsme do země určitý počet zbraní k vyzbrojení syrské arabské koalice a některé se dostaly na místo velmi rychle," potvrdil pouze plukovník letectva USA John Dorrian, který je mluvčím koalice bojující s Islámským státem.

Žoldnéři a idealisté

Ankara pokládá Kurdské obranné jednotky (YPG) za teroristickou organizaci napojenou na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Ta bojuje s tureckou armádou v horách na jihovýchodě země.

V jednotkách YPG bojuje s tichým souhlasem Washingtonu řada příslušníků PKK a to dokonce na velitelských pozicích. Mají totiž značné zkušenosti z dlouholetých bojů s tureckou armádou.

V řadách YPG působí ale také stovky dobrovolníků z dalších zemí, včetně USA, Velké Británie či Německa. Kurdská agentura Rojava News minulý týden zveřejnila fotografie patnácti cizinců, kteří v bojích s Islámským státem padli. Byl mezi nimi kupříkladu bývalý příslušník australské armády Ashley Johnston či dvacetiletý Brit Ryan Lock z hrabství Západní Sussex. Ten padl právě při tažení na Rakku již loni v prosinci.

Bojovat do Sýrie v jednotkách YPG proti Islámskému státu odcházejí občané západních zemí z různých pohnutek. Někteří se nechávají najímat jako žoldáci, jiní touží po dobrodružství a další tak činí z ryzího idealismu.

To je případ i sedmadvacetiletého amerického anarchisty a socialisty ze San Franciska Brace Beldena, který se k YPG dal loni v říjnu.

"První týdny byly hrozné," řekl Belden v rozhovoru pro časopis Rolling Stone. "Nikdy v životě jsem nebyl tak špinavý."

"Táhli jsme na Tal Saman a pak je rozbombardovali na padrť," popsal Belden tažení proti vesnici severně od Rakky, kterou Islámský stát kontroloval ještě letos na jaře. "Každý den k našim pozicím přicházely stovky civilistů."

Hlavní povstalecká síla

Silně levicové YPG Američané podporují z ryze praktických důvodů.

Kurdové, vyzbrojení zbraněmi dodanými USA, představují dnes totiž hlavní povstaleckou sílu a na rozdíl od Nové syrské armády (NSA), založené na počátku občanské války zběhlými důstojníky, jsou schopni neustále rozšiřovat území, které kontrolují.

Jejich jednotky nyní čítají na sedmdesát tisíc mužů a žen a v bojích s Islámským státem se mimořádně osvědčily. Již bývalý prezident Barack Obama vyloučil, že by USA vyslaly do Sýrie pozemní jednotky a jeho nástupce Donald Trump postoj Washingtonu nehodlá měnit. Kurdy tak Američané potřebují, pokud chtějí mít v Sýrii nějaký vliv.

Americká CIA podle dvou nejmenovaných vládních zdrojů sice údajně přerušila výcvik a vyzbrojování některých skupin povstalců bojujících proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada, pro Kurdy to však zjevně neplatí. Na letišti v severosyrském Kámišlí přistávají pravidelně dopravní letouny s dodávkami bojových vozidel Humwee, vojenských transportérů a tanků.

Populární humwee používají kurdské jednotky, obrněnce pak příslušníci americké námořní pěchoty. Navzdory Trumpovým tvrzením totiž v Sýrii působí na pět stovek vojáků USA, byť Kurdům poskytují především dělostřeleckou podporu a mnohem významnější je jejich podpora ze vzduchu.

Konec války se blíží

Od dubna podnikli Američané v Sýrii na pozice Islámského státu na osm tisíc náletů, zejména na severu země. Významně tak přispěli ke kurdskému postupu proti pozicím islamistů i obklíčení Rakky.

Trump se na druhé straně snaží nějak dohodnout s Rusy, podporujícími Asada. Významných územních zisků dosáhla totiž v bojích proti Islámskému státu v posledních měsících také syrská armáda.

S tou Kurdové uzavřeli tichou dohodu o neútočení a při bojích s povstalci v Aleppu, které definitivně padlo loni v prosinci, dokonce stáli na straně vládních vojsk.

Syrská armáda navíc po dohodě s Kurdy vytvořila západně od Eufratu nárazníkovou zónu, která je má chránit před útoky tureckých jednotek, jež v srpnu 2016 překročily syrské hranice.

Oficiálně proto, aby chránily tamní turkmenské obyvatelstvo. Ve skutečnosti se ale Ankara snaží zabránit vytvoření souvislého pásu kurdského území na severu Sýrie.

Konec války se totiž blíží a s tím vyvstává i otázka poválečného uspořádání země. A v jeho rámci budou Kurdové prosazovat vytvoření autonomní Rojavy.

Nejdříve ovšem musí porazit Islámský stát v Rakce. V současnosti kontrolují necelou polovinu města a postupují kupředu jen velmi pomalu, neboť narážejí na houževnatý odpor islamistů. Ti se podobně jako v Mosulu přesouvají z jedné ulice do druhé tunely, vykopanými pod zemí.

Aby jejich postup byl rychlejší, k tomu mají sloužit zbraně dodané USA. Paradoxem je, že většina z nich je ruské výroby a Američané je jen nakoupili. Byť ne přímo v Rusku.

autor: Radim Klekner

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama