reklama
 
 

Tohle je konec Islámského státu, prohlásil irácký premiér. Mosul i syrská Rakka padají

AKTUALIZOVÁNO 29. 6. 2017
Teroristická organizace Islámský stát postupně ztrácí své území. Ve čtvrtek irácká armáda dokonce ovládla velkou mešitu an-Núrí v Mosulu na severu země. Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. Krátce poté se nechal slyšet irácký premiér Hajdar Abádí, že "toto je konec Islámského státu". Není ale jasné, kdo islamisty na území nahradí – zda spojenci Američanů, anebo syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec Írán. Navíc teď hrozí, že se do EU začnou ve zvýšené míře vracet radikálové, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu
Doporučujeme

Mosul/Rakka - Dobytí Mosulu a Rakky, dvou velkých měst, která dosud zčásti ovládají bojovníci Islámského státu, se blíží.

Spolu s tím se očekává, že se brzy osvobodí i území v Iráku a Sýrii, která džihádisté obsadili.

"Toto je konec Islámského státu," prohlásil podle agentury Reuters irácký premiér Hajdar Abádí krátce poté, co jeho vojáci ve čtvrtek ovládli v Mosulu velkou mešitu an-Núrí.

Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii a vyzval muslimy z celého světa, aby mu přísahali věrnost.

Není ale jasné, co bude následovat po úplném pádu Islámského státu. Někteří experti se obávají, že se Spojené státy mohou zaplést do války proti režimu syrského diktátora Bašára Asada a jeho spojenci Íránu.

IS ztrácí i v Rakce

Islamisté navíc ztrácejí i jednotlivé čtvrti v syrské Rakce, hlavním městě jejich samozvaného státu.

Podle posledních informací je obklíčili spojenci USA a odřízli jim i poslední cestu ven z města.

Podle nepotvrzených zpráv, které zveřejnila americká televizní stanice CNN, z města ještě předtím uprchli vysoko postavení džihádisté a jeho obranu mají nyní na starosti nižší velitelé. Mezi bojovníky Islámského státu prý panuje zmatek.

Rychlému dobytí města ale brání hlavně to, že se islamisté zamíchali mezi civilní obyvatelstvo a údajně ho využívají jako živé štíty.

Kam půjdou islamisté?

Dobytí Mosulu a Rakky sice bude znamenat konec pseudostátu vytvořeného islamisty. Ale ne konec islamistů a jejich ideologie.

Část bojovníků se zřejmě přidá k jiným radikálním skupinám bojujícím v syrské občanské válce, anebo odejde do jiných zemí na Blízkém východě. Například do Jemenu.

A někteří zahraniční bojovníci se zřejmě vrátí do Evropy. Vyvolává to obavy mezi bezpečnostními experty, podle kterých by to mohlo přinést další atentáty na evropském kontinentu.

"Snahy dostat se do Evropy nebo do dalších států světa ze strany těch, kteří za Islámský stát bojovali nebo mu alespoň aktivně pomáhali, tu určitě budou," zdůrazňuje český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. "A jsem si poměrně jistý, že to bude v tisících, protože jen Islámský stát měl několik desítek tisíc bojovníků."

"Podle zprávy Europolu je v řadách ISIS evidováno cca 7800 zahraničních bojovníků z celkem 24 zemí," upozorňuje jeho kolegyně za ANO Dita Charanzová. "S tím, jak se v čím dál vyšší míře vrací zpět do svých původních zemí, rostou taky počty trestních stíhání těchto bojovníků na území EU. V loňském roce proběhlo 275 řízení a bylo souzeno 580 osob."

Proto je podle Zdechovského velmi důležité posílit policejní spolupráci v rámci EU a důkladně kontrolovat ty, kdo přicestovali na území unie. Nezbytná je podle něj i intenzivnější spolupráce se zeměmi, jako je Turecko, Izrael, Maroko, Egypt, Libye nebo Jordánsko.

Právě jejich informace mohou podle něj pomoci odhalit jak teroristy, tak i způsob verbování mladých lidí do jejich struktur, které je nezbytné zastavit hned na začátku.

Směrnice o boji proti terorismu

Evropský parlament ve čtvrtek projednával zprávu, která se věnuje právě zahraničním bojovníkům ve službách Islámského státu a sledování jejich aktivit. 

"Je zapotřebí upravit způsob vyšetřování těchto případů, protože v řadě zemí bude obžaloba postavena na informacích  tajných služeb," připomíná Zdechovský. "A ty by neměly unikat na veřejnost a komplikovat další vyšetřování."

"Měli bychom se umět lépe vypořádat s prevencí, tedy zamezit tomu, aby k radikalizaci lidí vůbec docházelo," dodává Charanzová. "A také lépe pracovat se zpravodajskými informacemi, posílit dohled nad podezřelými osobami, aktivně si předávat informace o pohybu podezřelých mezi jednotlivými státy."

Stejně důležité je podle Charanzové řešit propagaci terorismu na internetu a zejména na sociálních sítích, řešit související trestnou činnost jako je praní špinavých peněz a financování terorismu.

Europoslanci schválili již v únoru novou směrnici o boji proti terorismu. Ta mimo jiné říká, že pokud někdo vycestuje z EU do zahraničí, aby se přidal k teroristické skupině, bude to pokládáno za trestný čin. Tím bude i účast na výcviku teroristů nebo veřejná obhajoba terorismu.

Konflikt s Asadem se možná vyostří

Problémem ale není jen osud teroristů. Spekuluje se i o budoucnosti území, které v Sýrii okupuje Islámský stát. Nyní o něj probíhá "závod" mezi syrskou vládou a povstalci podporovanými Spojenými státy nebo arabskými zeměmi.

Zvyšuje to nebezpečí, že dojde k většímu střetu mezi syrskou vládou spolu s jejím íránským spojencem a USA. A že se do celého konfliktu ještě více zamíchá sousední Turecko.

V posledních pěti týdnech americká armáda nejméně čtyřikrát zaútočila na Asada a jeho spojence, kteří ohrožovali jednotky podporované Američany.

Například 18. června sestřelil americký stroj syrské letadlo Su-22, protože shodilo bomby poblíž pozic Syrských demokratických sil (SDF). Ty vedou syrští Kurdové, kteří bojují proti islamistům v Rakce. Američané jim dodávají zbraně a instruktory a podporují je letecky.

Syrští Kurdové ale mají s Asadem napjaté vztahy a občas s ním i bojují. Stejně jako s Tureckem, jehož letadla ve středu zaútočila na pozice ozbrojených sil syrských Kurdů.

Ankara je pokládá za prodlouženou ruku turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je považovaná za teroristickou organizaci a proti které turecká armáda bojuje.

Čeho chtějí USA dosáhnout?

Problémem jsou i milice menšinové muslimské odnože šíitů. Ty bojují na straně Asada a podporuje je Írán. I ony byly nedávno terčem amerického útoku.

Milice chtějí v Iráku a Sýrii vytvořit pozemní spojnici mezi Asadovým územím a Íránem. Cílem je, aby Teherán mohl snadněji dodávat Damašku zbraně. Američané tomu chtějí zabránit.

Jestli to znamená válku s Asadem a Teheránem, není jasné.

"Spojené státy směřují k další dekádě válečného konfliktu na Blízkém východě," obává se známý americký politolog Fareed Zakaria. Přitom podle něj USA nemají jasný cíl, čeho chtějí dosáhnout. 

Lidé z Mosulu utíkají před nálety i palbou odstřelovačů. Mezi těmi, kteří si zachránili holé životy, natáčeli v severním Iráku reportéři Aktuálně.cz. | Video: Martin Novák, Jakub Plíhal |  01:58

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama