reklama
 
 

Pád Islámského státu může rozdmýchat dávné nepřátelství. Irák a Sýrie hledají nové uspořádání státu

AKTUALIZOVÁNO 13. 7. 2017
Foto: Reuters
Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.
Doporučujeme

Irbíl/Mosul/Rakka - Území Islámského státu se každým dnem smrskává. Irácká armáda dobyla Mosul a v příštích týdnech se očekává také pád syrské Rakky. Tu drží v obklíčení Syrské demokratické síly (SDF), jejichž hlavní součástí jsou kurdské milice YPG.

S koncem chalífátu, vybudovaného IS v rozsáhlých částech Sýrie a Iráku, vyvstává ale palčivá otázka. Jak bude vypadat budoucí uspořádání v těchto státech?

Zatímco v rámci struktur federálního Iráku mají Kurdové vlastní samosprávné území, jejich soukmenovci v Sýrii své autonomní kantony, označované jako Rojava, teprve připravují.

Vítězství nad islamisty navíc může opětovně rozdmýchat dávné nepřátelství mezi Kurdy a Araby. A rozpoutat nové sektářské násilí.

Federální model, který byl vytvořen v Iráku po vítězství nad Saddámem Husajnem, je mimořádně křehký. Totéž by platilo pro případné federální uspořádání Sýrie.

Islámský stát dokázal na územích, která dobyl, proti federální vládě v Bagdádu místní šíity i menšinové sunnity sjednotit. Kurdy a jezídy, etnicko-náboženskou skupinu na severozápadě Iráku, oproti tomu radikálové zatlačili směrem na sever.

Irák nemá plán pro budoucnost Mosulu

Mosul, v němž před válkou žilo půldruhého milionu osob, je po intezivním bombardování a téměř tři čtvrtě roku trvajících bojích z velké části zničen. Zejména jeho západní část, kterou před válkou obývali hlavně sunnité.

Východní část byla naopak etnicky velmi různorodá. Žili zde Kurdové, Asyřané, Turkmeni a další národnosti.

Během bojů z města uprchl více než jeden milion civilistů, z nichž se mnozí budou chtít vrátit. To může vést ke sporům o území a majetek. Irácká vláda přitom vůbec nemá připraven plán, co s Mosulem bude po válce. Totéž platí pro celý Irák.

"Město je v troskách," řekl agentuře Reuters někdejší náměstek předsedy irácké vlády Hošjár Zebárí, který je kurdského původu. "Premiér Hajdar Abádí vyčkává. Pokaždé jen řekne: 'počkejme, až skončí vojenské operace'."

Iráčtí Kurdové navíc chtějí mít svůj vlastní stát a na 25. září plánují referendum o nezávislosti. Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání jedná v Bruselu se zástupci EU o budoucím kurdském státu.

Další problém představují šíitské milice Hašíd Šábí podporované Íránem, které postupují k hranicím se Sýrií podél Kurdy kontrolovaných území. Milice původně spolupracovaly s iráckou armádou, teď ale chtějí vytvořit koridor "od Teheránu až do Bejrútu".

Šíité vycvičení Teheránem bojují také na straně jednotek syrského diktátora Bašára Asada. K Iráku se blíží ze západu od starověké Palmýry a od klíčového města al-Kaímu na řece Eufrat jsou vzdáleny přibližně 70 kilometrů.

O slovo se hlásí i jezídové

Do budoucího uspořádání Iráku budou chtít promluvit i jezídové. Těm se loni podařilo společně s iráckými Kurdy dobýt zpět velkou část území v provincii Ninive na severozápadě Iráku při hranicích se Sýrií.

Jejich komunita zde čítá téměř tři čtvrtě milionu osob. Jezídské ženy, z nichž si radikálové z IS nadělali sexuální otrokyně, si získaly sympatie tím, že hromadně vstupovaly do kurdských jednotek a staly se významnou silou protiislamistické koalice v Iráku.

Jezídové však narazí na odpor místních sunnitů i šíitů, kteří se chtějí vrátit k předválečnému statusu quo. Řada bojovníků Islámského státu navíc počítá s tím, že se po válce jednoduše vrátí do svých domovů na severu Iráku.

"Jsme zpátky tam, kde jsme byli před pádem Mosulu," říká někdejší guvernér provincie Ninive, sunnita Atíl al-Nujájfí. "Šíitští vůdcové plánují, že rozsáhlé části území osvobozeného iráckou armádou zůstanou zemí nikoho, kterou budou moci snadno kontrolovat."

Kurdský separatismus navíc podnítil i sunnitské snahy o vlastní stát. Zda má existovat v rámci federálního Iráku nebo jako samostatná entita, zatím není jasné. Na rozdíl od Kurdů nebo šíitů však na sunnitském území není ropa, s jejíž pomocí by bylo možné budoucí stát financovat.

Někdejší guvernér Ninive Al-Nujáfí dnes stojí v čele milic, které vyzbrojilo a jimž poskytlo vojenský výcvik pro změnu Turecko. Ankara podporuje stejným způsobem turkmenské povstalce, kteří bojují na severozápadě Sýrie proti Asadovi a zároveň proti Kurdům.

Turecko chce totiž za každou cenu zabránit, aby Kurdům napříště patřil souvislý pás území na severu Sýrie. Nezávislý irácký Kurdistán Ankara odmítá právě tak, protože by to mohlo vyvolat separatistické tendence mezi dvaceti miliony Kurdů žijících na jihovýchodě Turecka.

V řadách YPG bojuje velký počet příslušníků Strany kurdských pracujících (PKK), která v Turecku po dlouhá desetiletí vede gerilovou válku proti armádě. A to často na velitelských pozicích. Ankara ji považuje za teroristickou organizaci.

"Ztratili jsme naději a víru"

Myšlenka nezávislého iráckého Kurdistánu je na stole již řadu let. Bagdád se k ní stavěl odmítavě, teď ale bude mít plné ruce práce s opětovnou výstavbou válkou zničené země.

Autonomní kurdská území jsou zato válkou takřka nedotčena a mají dobře vybudovanou infrastrukturu.

"Ztratili jsme naději a víru v nový Irák, který jsme pomáhali budovat," říká Zebárí. "Vláda v Bagdádu nás zklamala v každém legislativním opatření přijatém s cílem zajistit rovná občanská práva a vymýtit diskriminaci."

Irácký Kurdistán má dnes přibližně třímilionovou populaci a rozloha jeho území činí 36 tisíc kilometrů čtverečních.

O něco menší je kurdská Rojava v Sýrii, kde dnes žije 4,6 milionu osob. Kurdové tvoří ale jen polovinu místní populace. Navíc souvislé kurdské osídlení existovalo před válkou jen v malých enklávách okolo měst Kamišli, Kobané a Afrin.

Turecko již před časem syrské Kurdy varovalo, že se musí stáhnout na východ od Eufratu. Do Rojavy ale chce vojenské velení YPG zahrnout co nejvíce území, které Syrské demokratické síly dobyly v bojích s Islámským státem.

Araby a Asyřany, tvořící součást SDF, na druhé straně neláká perspektiva, že by v rámci budoucího federálního uspořádání Sýrie byli součástí kantonů kontrolovaných přímo vládou v Damašku. Ta zatím myšlenku federální Sýrie odmítá. A podobně jako Bagdád upozorňuje: "boje ještě neskončily."

Počítá totiž s tím, že se jí postupně podaří dobýt veškeré území ztracené ve válce s IS a povstalci zpět.

Irácká armáda vytlačuje bojovníky Islámského státu z Mosulu. Město navštívili reportéři Aktuálně.TV Martin Novák a Jakub Plíhal. | Video: Martin Novák, Jakub Plíhal |  02:16

autor: Radim Klekner

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama