Moskva - Skandál s nedávným článkem ruského armádního serveru TV Zvezda z 21. listopadu 2017, který oslavoval sovětskou invazi do ČSSR v srpnu 1968, je z pohledu české prezidentské kanceláře uzavřen.
Prezident Miloš Zeman nejprve označil článek za "urážku českého národa" a produkt "jakéhosi novinářského šílence s vylízaným mozkem".
Během své návštěvy Moskvy pak oznámil, že "nejenomže se od něj ruské orgány ústy ministerského předsedy distancovaly, ale tento článek byl okamžitě smazán, autor článku vyhozen" (podrobně nedávno kauzu popsal na svém blogu publicista Milan Šmíd - pozn. red.).
Český rusista Štěpán Černoušek ale upozorňuje, že je to velmi nadsazené a Kreml se opakovaně staví k událostem ze srpna 1968 i jiným částem historie 20. století velmi selektivně.
A za pravdu mu dávají detaily nejnovější kauzy.
Ruský armádní server TV Zvezda sice v nejnovějším případě stáhl kontroverzní článek svého externího autora Leonida Maslovského, ve svém redakčním stanovisku ale dál vyzývá k "diskusi a analýze".
"Pražské jaro je složitá část naší nedávné historie. Jedněm už je všechno jasné, druzí stále pokračují v diskusi a analýze," tvrdí redakční komentář naznačující, že web TV Zvezda hodlá v článcích na téma roku 1968 pokračovat.
Rusista Černoušek navíc poukazuje na to, že i oficiální omluva z úst ruského premiéra Dmitrije Medveděva o tom, že článek "neodráží oficiální postoj naší země", má řadu trhlin.
"Z oficiálních dokumentů si ruský stát reálně nic moc nedělá. Naopak v posledních letech vidíme jasnou snahu překrucovat historická fakta a vybírat si z nich údajné ruské, respektive sovětské úspěchy v zájmu posílení vlasteneckých nálad obyvatel," říká Černoušek.
"Odtajněné stránky"
Jako důkaz uvádí televizní snímek Pražský zlom z roku 2003 a jeho novější obdobu "Varšavská smlouva. Odtajněné stránky", kterou předloni odvysílal prokremelský státní kanál Rossija-1 desítkám milionů Rusů.
Oba kontroverzní dokumenty přitom invazi do ČSSR popisují ve stylu někdejší sovětské propagandy. Tedy jako "bratrskou pomoc", záchranu světového míru. Pražské jaro pak jako západní agresi s podporou domácí reakce.
"NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky," tvrdí například v televizním dokumentu "Varšavská smlouva: Odtajněné stránky" z roku 2015 Vladimir Lobov, účastník sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968 a taky poslední sovětský náčelník štábu sil Varšavské smlouvy.
"Stříleli po nás shora z kulometů," tvrdí zase v témže dokumentu jiný ruský účastník invaze a bývalý ruský komunistický poslanec Jurij Sinělščikov. Klíčové organizace tzv. pražského jara, jako byl Klub angažovaných nestraníků (KAN), pak Sinelščikov popisuje jako sdružení "odsouzených esesáků, fašistů a kolaborantů".
U pražského Výstaviště následně Sinelščikov na kameru sugestivně ukazuje údajné skladiště zbraní, které sovětští vojáci v ČSSR zabavili a které "rozhodně nebyly Lidových milicí".
Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film "pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci", který při současném pohledu historiků nemá šanci obstát.
Podle mezinárodního práva byla sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 jednoznačně nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil Tůma už před dvěma lety v rozhovoru pro ČTK.
Návrat sovětských mýtů
"Je nemožné si neklást otázku, co tento obrat a návrat k dávným metodám dezinterpretací dějin (v současném Rusku) znamená," dodal Tůma.
Rusista Štěpán Černoušek připomíná, že k běžným Rusům se dostane právě tento "televizní" pohled, a ne oficiální státní dokumenty, které se od invaze distancují.
"Dochází tak k úplně schizofrenním situacím ve výkladu historie," říká Černoušek. Podle něj zároveň není pochyb, že Kreml ovlivňuje, co kanál Rossija-1 vysílá. "Ruský stát má plnou kontrolu nad většinou televizních kanálů," dodává.
Také v případě dva roky starého ruské dokumentu došlo k téměř identické situaci při českých protestech proti jeho vysílání. Tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se kvůli tomu sešel s ruským velvyslancem v Praze Sergejem Kiseljovem.
Zatímco Zaorálek označil snímek za hrubě zkreslený, velvyslanec Kiseljov se podle jeho slov snažil situaci bagatelizovat a odkazovat na oficiální stanovisko ruské vlády, která invazi v srpnu 1968 odmítá.
Vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR označil za nepřípustný ruský prezident Boris Jelcin v roce 1993. Podobná formulace se objevuje i v tehdejší Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou.
Jelcinův nástupce Vladimir Putin o třináct let později uznal morální odpovědnost Ruska za intervenci, ale tu právní odkázal podobně jako jeho předchůdce na někdejší Sovětský svaz.
"Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je," řekl tehdy Putin, který podle řady kritiků zároveň stojí za systematickým oživováním starých sovětských mýtů.
"Nejde jen o invazi do Československa. Vezměte si například pohled na sovětské represe. Na jednu stranu se prezident Putin vyjadřuje o potřebě připomínat si památku blíže nespecifikovaných obětí politických represí, na stranu druhou se oficiálně mluví o Stalinovi jako o efektivním manažerovi a v Rusku nově vznikají jeho pomníky," říká Černoušek.
Minimální znalosti
Rusista zároveň upozorňuje, že současní Rusové mají o nedávné vlastní historii většinou minimální přehled a podobné mýty se mezi nimi velmi rychle uchycují.
"Podle průzkumu z roku 2013 skoro polovina Rusů nemá o invazi 1968 ponětí a pouhých 14 procent ji vnímá jako agresi do vnitřních záležitostí jiné země, případně jako důkaz neslučitelnosti socialismu s demokracií. Proto se dá v dnešním Rusku se srpnovými událostmi 1968 snadno manipulovat ve snaze zvýšit prestiž sovětského odkazu a posílit hrdost Rusů. A to je obrovsky nebezpečné," uzavírá Černoušek.
