Úřady samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti, které okupuje ruská armáda, uspořádala plebiscit o připojení k Rusku. Kreml hodlá po osmi letech opět využít metodu lidového hlasování a oznámil, že proběhne podobně jako na Krymu.
"Rychlé referendum je krymský scénář a to je hra vabank. Dnes referendum, zítra uznání za součást Ruska a pozítří se údery na tomto území Ruska stanou plnohodnotnou válkou Ukrajiny a NATO proti Rusku, která nechá Rusku zcela volné ruce," napsala na sociální síti Twitter ruská novinářka a šéfredaktorka prokremelské televize RT Margarita Simonjanová.
Немедленный референдум — это Крымский сценарий, и это ва-банк.
— Маргарита Симоньян (@M_Simonyan) September 19, 2022
Сегодня референдум, завтра — признание частью РФ, послезавтра — удары по территории России становятся полноценной войной Украины и НАТО с Россией, развязывающей России руки во всех отношениях.
Pro připojení Krymu k Rusku se 16. března 2014 podle oficiálních výsledků vyslovilo více než 96 procent voličů při účasti 83 procent. Rusko tehdy označilo referendum za vyjádření vůle obyvatel poloostrova.
Tyto údaje však vyvolaly velké pochybnosti vzhledem k tomu, že na hlasování nemohli dohlížet nezávislí pozorovatelé. Například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nabídku na účast od vedení autonomní krymské oblasti dopředu odmítla, protože k vyhlášení referenda nemělo oprávnění.
Pochybný byl i samotný průběh hlasování. Kromě výše zmíněného případu s "hlasy předem" také list Ukrajinska pravda citoval ruskou novinářku, která uvedla, že směla k volbám, aniž by byla na seznamu voličů. Hlasování navíc předcházela vojenská invaze: ruští vojáci obsadili krymský parlament už koncem února 2014.
"Je jasné, že Moskva ráda zopakuje takzvaný krymský scénář, aby stejně jako v roce 2014 po pseudoreferendu vyhlásila nedotknutelnost hranic. To vše proto, aby světové společenství utlumilo ukrajinskou ofenzivu, jako tomu bylo před osmi lety na Krymu. Ruský režim chce dvakrát vstoupit do stejné řeky pomocí stejných narativů," vysvětlil pro ukrajinskou televizi TSN Stanislav Želichovskij, přední odborník z Diplomatické akademie Ukrajiny Gennadije Udovenka při ministerstvu zahraničí.
Konec iluze legitimity
Nejmenované zdroje blízké ruské prezidentské kanceláři sdělily pro ruské opoziční médium Meduza, že tentokrát tamní úřady nemají v úmyslu vytvářet iluzi legitimity. "Bude důležité uspořádat nějaké hlasování a o výsledku pouze informovat," tvrdí.
Dále uvedly, že během zářijových referend bude využito elektronické hlasování, které nezávislí pozorovatelé označili za nástroj na zmanipulování výsledků.
Ohlasy obyvatel vypadají na papíře slibně i tentokrát. Krymský institut RIPSI a Institut sociálního marketingu provedly v polovině září telefonické průzkumy mezi obyvateli Luhanské, Doněcké, Chersonské i Záporožské oblasti. Výsledky se shodují: podpora připojení k Rusku údajně dosáhla rekordního maxima a proruské nálady v okupovaných regionech sílí. Pravdivost těchto informací však nelze nezávisle ověřit.
Známka paniky
Referenda se měla konat už dříve, ale Rusko je několikrát odložilo. Po úspěšné protiofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti se Kreml nejprve rozhodl odložit referenda na neurčito. Podle dvou zdrojů serveru Meduza, blízkých Kremlu, se ani na konci minulého týdne Moskva nechystala hlasování uspíšit. Situace se však změnila během několika dní.
Ukrajinská protiofenziva donutila ruské jednotky na některých místech ustoupit a vzdát se okupovaných území. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) spojují urychlené přípravy referend právě se situací na frontě. Podle nich jsou známkou toho, že protiofenziva vyvolala paniku mezi Ruskem dosazenou samosprávou i některými představiteli Kremlu.
"Je možné, že ruskému vedení docházejí způsoby, jak zastavit ukrajinské jednotky, které postupují přes řeku Oskil a blíží se k Luhanské oblasti. Kreml se může domnívat, že částečná anexe by mohla vést k náboru dodatečných sil jak uvnitř Ruska, tak z nově anektovaného ukrajinského území," píše americký ISW.
Nyní Rusko ovládá jenom části regionů, kde proběhnou referenda. Podle odhadů Meduzy ruské jednotky obsadily 93 procent území Chersonské, 65 procent Záporožské, 99 procent Luhanské a asi 65 procent Doněcké oblasti.
Cesta k všeobecné mobilizaci
Podle bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva referenda otevřou Kremlu více možností ohledně toho, co bude moci dělat na nyní "ruském území". "Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany," napsal Medveděv na sociální síti Telegram.
Podobně hovoří i tři zdroje blízké Kremlu, které opět vyzpovídal server Meduza. Ty uvedly, že podle plánu ruských úřadů mají referenda zastavit ukrajinské jednotky, které "nebudou riskovat postup na ruské území".
Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj předpokládá, že uspořádání referend také otevře Rusku cestu k vyhlášení všeobecné mobilizace. Ve středu vyhlásil prezident Vladimir Putin pouze částečnou mobilizaci.
"Okupanti mohou vypsat zmanipulované referendum, nějak ho narychlo provést a uznat jeho 'výsledky'. Z nich bude vyplývat, že všichni místní obyvatelé si přejí připojení k Ruské federaci. Pak bude osvobození dočasně okupované Luhanské oblasti z ruského pohledu považováno za přímý útok na Rusko. To poskytne záminku k vyhlášení všeobecné mobilizace a války," řekl v rozhovoru pro Rádio Svoboda.
Putin nyní vyhlásil první mobilizaci od druhé světové války, a to s okamžitou platností. Týká se vojáků v záloze a s vojenskou zkušeností. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá 300 tisíc lidí.
