Dillí - Indický nejvyšší soud zrušil platnost muslimské praxe, podle níž se muži mohli platně rozvést jednoduše tím, že třikrát po sobě zopakovali slovo rozvod.
Islámský výraz pro rozvod - talák - dlouho znamenal pro muslimské ženy v Indii něco jako slova kletby.
Ve vteřině se mohly kvůli němu ocitnout bez domova.
Stačil jediný telefonát, e-mail, dopis nebo jen zpráva na Facebooku, aby mohli jejich manželé právoplatně a okamžitě ukončit manželský svazek. Podle islámských duchovních jim to povolovala jejich víra.
Za zrušení tisícileté a velmi kontroverzní tradice snadného rozvodu bojovaly muslimské ženy v Indii několik desítek let.
Před pár lety vznikla dokonce organizace Hnutí indických muslimských žen (BMMA), která kromě této praxe bojuje také proti mnohoženství (polygamii).
V Indii si totiž muslimové můžou vzít až čtyři manželky najednou.
Členky BMMA provedly průzkum, který v roce 2007 na vzorku 500 žen ukázal, že přes 75 procent z nich bylo rozvedeno pomocí kouzelného slůvka "talák".
Navíc popsaly 100 případů žen, které žily po rozvodu v naprostém osamění a bez prostředků.
Aktivistky nasbíraly 50 000 podpisů a žádaly vysoce postavené indické politiky včetně premiéra, aby proti praxi snadného rozvodu vystoupili.
Základní práva platí i pro ženy
Až loni se však objevila žena, která dokázala tuto kletbu zlomit.
Na indický ústavní soud se loni obrátila 35letá Šarája Banová, se kterou se manžel po 15 letech rozvedl skrze dopis.
Zpráva o rozvodu se k ní dostala ve chvíli, kdy byla mimo město na návštěvě svých rodičů. Ve vteřině ztratila možnost vrátit se do svého domu, ale i právo starat se o své dvě děti.
Před soudem označila tento tradiční způsob rozvodu za "nezákonný, protiústavní, diskriminační a proti moderním zásadám rovnosti pohlaví", cituje ji britská stanice BBC.
Na rozdíl od žen s podobným příběhem, které si stěžovaly u duchovních představitelů, Šarája napadla svůj rozvod u soudu s tím, že byla porušena její základní práva.
Indická ústava základní lidská práva garantuje. Případem Šaráji Banové se proto začal zabývat tamní ústavní soud.
V úterý nakonec rozhodl v její prospěch a platnost snadného rozvodu u muslimů na území Indie zrušil.
"Trojnásobný talák porušuje korán i šaríu. Neměl by být součástí náboženské praxe, jde proti ústavní morálce," prohlásil senát pěti soudců, který je nejvyšší soudní instancí v Indii.
Takzvaný snadný rozvod už je zakázaný ve 22 muslimských zemích. V Indii ale doposud platil.
Jeho zrušení zabrání podle Šaráji Banové muslimským mužům "zacházet s ženami jako s majetkem".
Láska, nebo džihád?
Řada jiných křiklavých nerovností v manželství ale v Indii dál přetrvává.
Stejný nejvyšší soud, který rozhodl o nezákonnosti trojnásobného taláku, zneplatnil podle informací britského listu Guardian sňatek dvou lidí jen na základě žádosti otce nevěsty.
Pár měsíců po svatbě tak musela 24letá novomanželka Hadía Ašokanová na žádost otce opustit manžela a nastěhovat se zpět do domu rodičů.
Tam nyní žije prakticky v domácím vězení. Nemá kontakt s vnějším světem ani přístup k internetu. Před dveřmi ji hlídá skupina policistů.
A to jen proto, že pochází z hinduistické rodiny, ale konvertovala k islámu a provdala se za muslima.
V Indii se totiž šíří obavy, že muslimští muži nutí hinduistky ke změně víry a k manželství. Proto indický nejvyšší soud rozhodl, že případ Hadíi musí prošetřit protiteroristický úřad.
Porod v deseti letech
Porušování ženských práv v Indii se ale zdaleka netýká jen tamních muslimek, které tvoří 15 procent populace.
Pozornost mezinárodní veřejnosti nedávno připoutal příběh teprve desetileté indické dívky. Přestože otěhotněla při znásilnění, úřady jí zakázaly potrat.
Minulý týden proto porodila císařským řezem dítě, které úřady nabídly k adopci. Dívka ani neví, že byla těhotná a porodila dítě. Rodiče ji přesvědčili, že měla problémy s ledvinami a podstoupila kvůli nim operaci.
Indické zákony zakazují umělé přerušení těhotenství po 20. týdnu, pokud není vážně ohroženo zdraví matky nebo plodu.
Nezáleží přitom na tom, kolik let je nastávající matce nebo jestli se stala obětí znásilnění či sexuálního zneužívání.
Nejsme Popelky
V roce 2012 označili odborníci na genderovou rovnost Indii za zemi s nejhoršími podmínkami pro ženy.
Důvodem je rozšířené sexuální násilí, ale taky nerovné postavení ve společnosti. Netýká se to jen tradičních či nábožensky konzervativních komunit v odlehlých oblastech země.
Když si na začátku srpna mladá Indka jménem Varnika Kunduová stěžovala, že se jí v noci krátce po půlnoci, když se ve svém voze vracela domů, pokoušeli unést neznámí muži, dočkala se nečekané reakce.
Její případ okomentoval i vysoce postavený indický politik. Vyjádřil překvapení, co mladá žena v tak pozdní hodinu vůbec dělala venku.
"Dívka by neměla být po půlnoci venku. Proč někam jela tak pozdě v noci?" ptal se v rozhovoru pro místní noviny.
Na sociálních sítích v Indii se okamžitě strhla lavina. Pod hashtagem "nejsem Popelka" (#AintNoCinderella) sdílejí mladé Indky fotografie, jak si užívají nočního života.
Dear Sanskari BJP, it's well past midnight n i'm out having beer in Delhi. Join me? #AintNoCinderella #ChandigarhStalking pic.twitter.com/jXj5piZUqz
— Ridhima Malhotra (@RidhimaInd) August 8, 2017
