Čtvrtina válek souvisí s klimatem. Oteplování nutí lidi bojovat o vodu i půdu, ukazují nová data

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
28. 7. 2016 13:04
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Fotografie z válečného konfliktu v Mali.
Fotografie z válečného konfliktu v Mali. | Foto: Reuters

Berlín - Zvyšování hladiny moří, sucho, neúroda, nedostatek pitné vody, záplavy či války. To jsou podle německých vědců důsledky globálního oteplování.

Ozbrojené konflikty v posledních letech bují na Blízkém východě, v Africe nebo v Asii. Aby toho nebylo málo, na tyto regiony také nejvíce dopadají klimatické změny, které s sebou přinášejí sucho, horko a nehostinné podmínky.

Experti tvrdí, že mezi těmito fenomény existuje přímá spojitost. Lidé o zdroje, půdu či živobytí bojují od nepaměti.

Němečtí vědci se nicméně rozhodli prozkoumat statistické údaje z let 1980 až 2010 a analyzovali způsob propuknutí bojů v jednotlivých konfliktech po celém světě. Zjistili, že ve 23 procentech případů byl příčinou nějaký druh přírodní katastrofy. Následky globálního oteplování proto podle nich zvyšují riziko vypuknutí konfliktu.

"Klimatické katastrofy přímo nespouštějí konflikty, ale můžou zvýšit riziko vypuknutí sporu, který má kořeny ve specifických okolnostech. Ačkoliv se to může zdát velmi intuitivní, můžeme to nyní dokázat vědecky podloženým způsobem," nechal se slyšet Carl Schleussner z Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu.

Nabízí se proto otázka, zda může být válka jedním z dalších následků globálního oteplování. Vyhlídky v takovém případě pro lidstvo nevypadají vůbec přívětivě.

Environmentalisté varují, že když budou teploty celosvětově stále stoupat, do sta let se velká část planety stane zcela neobyvatelnou. To by pro mnoho lidí znamenalo nutnost přesunout se na jiné místo. Migrační vlna nebývalých rozměrů by představovala výrazné zvýšení rizika vypuknutí konfliktů.

Když etnické skupiny bojují o přežití

"Kombinace klimatických změn a etnického napětí představuje explozivní směs," cituje britský The Guardian dalšího z autorů studie Johna Schellnhubera.

Právě na etnicky rozdělené země se autoři studie zaměřili. K jejich překvapení mají zrovna na ně změny klimatu největší vliv.

Podle Schellnhubera by to mohlo být tím, že dopad přírodní katastrofy postihne jednu skupinu obyvatelstva více než jinou, a to kvůli její geografické poloze nebo úrovni chudoby. "Lidé pak okamžitě začínají svalovat vinu a hledat obětního beránka," vysvětluje.

Autoři proto společně varují před další destabilizací nejvíce ohrožených regionů, jakými jsou severní Afrika a Blízký východ, odkud posledních několik let migrují lidé do Evropy. Etnicky rozmanité regiony, které jsou zároveň nejvíce zranitelné dopady globálního oteplování, jsou podle nich nejvíce náchylné k možnému vypuknutí násilí.

The Guardian v této souvislosti připomíná ještě jednu studii, kterou v roce 2011 vydal profesor Kalifornské univerzity Solomon Hsiang. Ta dokazovala, že od roku 1950 do roku 2004 mělo celých 20 procent občanských válek co do činění s klimatickými změnami.

Není to jen hrozba dalších válek způsobených globálním oteplováním. Autoři studie jsou ve svých závěrech naopak velmi optimističtí. Ukazují nesmírnou výhodu, kterou naopak lidstvu přinesou dohody o snižování emisí a zpomalení růstu teplot, a tou je posílení míru.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy