reklama
 
 

Klimatické změny dají do pohybu nové masy uprchlíků. Války a násilí získávají konkurenta

30. 11. 2015 9:27
V Paříži začíná ve stínu teroristických útoků významná konference o změnách klimatu. Má dospět k nové dohodě o boji s globálním oteplováním, která nahradí Kjótský protokol z roku 1997. Následkem klimatických změn bude zřejmě také migrace z některých postižených oblastí v Africe a Asii.

Paříž/PrahaTerorismus a klimatické změny. Dvě hrozby, z nichž jedna ohrožuje současnost a ta druhá budoucnost. Obě se potkají na velké klimatické konferenci, která dnes začíná v Paříži.

Státníci budou řešit globální oteplování ve městě, které se vzpamatovává z tragického pátku 13. listopadu a násilné smrti 130 lidí.

Otázka, zda skutečně dochází ke změnám a oteplování, se zdá být v předvečer konference vyřešena. Tezi, že jde o mýtus nepodložený fakty, dnes již téměř nikdo nepodporuje.

Alespoň mezi odborníky.

"Musíme se připravit na to, že extrémní výkyvy počasí budou častější. Našim potomkům třeba v roce 2050 bude připadat normální léto, které jsme měli letos a které bylo pro nás mimořádné," řekl Aktuálně.cz klimatolog Ladislav Metelka.

Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu říká, že změny se dostavily dříve, než mnoho expertů čekalo.

"Ty změny jsou výraznější a přicházejí rychleji, než se očekávalo. Budoucnost přinese i krátkodobé velké rozdíly třeba v jednom ročním období. Nebude to sice tak, že jaro, léto, podzim a zima přestanou existovat, ale budou delší a větší odchylky od normálu, na který jsme zvyklí," říká.

Jak souvisí sucho a Sýrie

Rok 2015 je nejteplejší v historii měření teplot a dopad klimatických změn zasáhl Evropu letos ještě dalším způsobem. Z Afriky a Blízkého východu přišlo přes milion uprchlíků.

Mnozí z nich ze zemí, kde se válčí, ale za migrací ve stále větší míře experti vidí i environmentální důvody.

Nejen přímé - kvůli tomu, že je větší sucho nebo přibývá znehodnocené zemědělské půdy (Afrika), zhoršuje se kvalita vody nebo že lidi vyhání záplavy, cyklóny a stoupající hladina moře (Pákistán, Bangladéš, Barma, některé ostrovy v Indickém nebo Tichém oceánu).

K těm nepřímým patří třeba ten, že v Sýrii předcházelo vypuknutí nepokojů a následně války několik let trvající sucho, nejhorší ve známé historii. Drasticky snížilo zemědělské výnosy a životní úroveň obyvatel především na východě země.

To hrálo určitou roli ve stoupající nespokojenosti části Syřanů, která explodovala na jaře 2011. Kvůli válce pak zemi opustily více než čtyři miliony lidí.

Ladislav Metelka je přesto v předpovědi takzvané environmentální migrace opatrný.

"Změny klimatu  jsou nebo budou možná jednou z příčin migrace, ale nemyslím si, že hlavní. Samozřejmě jsou oblasti, kde na lidi dopadá velké sucho a zhoršují se tam problémy se zemědělstvím, ale lidi odcházejí hlavně ze zemí, kde je válka nebo politické problémy. Ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu, ne třeba ze Saúdské Arábie," uvedl pro Aktuálně.cz .

Tajfun jako důkaz

Asijská rozvojová banka ve své studii uvádí, že do poloviny tohoto století bude žít v kritických místech na hranici neobyvatelnosti kvůli změnám klimatu až 250 milionů lidí. Zmiňuje pobřežní oblasti řady zemí asijského kontinentu, zejména Pákistán a Bangladéš.

Jako příklad změn a "příklonu počasí k extremismu“ je uváděn cyklon Nargis, který v roce 2007 zpustošil jižní Barmu a zabil nejméně 140 tisíc lidí. Ačkoliv tato země je zvyklá na silné bouře, Nargis udeřil s intenzitou, jakou nepamatuje nikdo ve známé historii.

Dalším je tajfun Haiyan, který před dvěma lety rozdrtil do základů filipínské město Tacloban.

Nové výzvy čekají i na české zemědělce. "Ne tak, že budeme pěstovat v České republice pomeranče nebo banány. To je nesmysl. Ale spíše jak ušetřit půdu nejhorších následků. Třeba zda má smysl pěstovat v takovém rozsahu řepku nebo kukuřici," říká Jan Pretel.

Ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber na podzimní přednášce v Praze uvedl, že aby se uchránilo velkých krizí, nesmí lidstvo překročit oteplení planety o více než dva stupně.

Jako cestu vidí solární energie levnější než fosilní paliva a možnost dodávat solární energii do Evropy z Afriky.

autor: Martin Novák | 30. 11. 2015 9:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama