Pchjongjang podle ní "rozšiřoval své jaderné a raketové programy, i když neprovedl jaderný test ani netestoval mezikontinentální balistickou raketu", stojí v důvěrné zprávě, již pro sankční výbor Rady bezpečnosti OSN vypracovali nezávislí odborníci, kteří monitorovali půl roku režim dodržování sankcí.

Došli k závěru, že KLDR "využívá kybernetický prostor ke stále složitějším útokům, při nichž byly kradeny peníze z finančních institucí a příjem zajišťován výměnou kryptoměn," uvádí dokument. Tvůrci těchto podvodů získávali peníze pro programy vývoje zbraní hromadného ničení, přičemž dohromady podle odhadů takto získali až dvě miliardy dolarů. Mnozí z lidí zapojených do této činnosti pracovali pro severokorejskou vojenskou rozvědku.

Využívání operací s kryptoměnami umožnilo získat příjem způsobem, který je obtížně sledovatelný a který je pod menším dohledem vlád a regulátorů než běžný bankovní sektor, konstatuje zpráva.

Rada bezpečnosti schválila jednomyslně sankce proti KLDR v roce 2006 s úmyslem omezit Pchjongjangu peněžní přísun využitelný k financování jaderného a raketového programu. Sankce se týkají exportu uhlí, železa, olova, textilu a mořských plodů, omezují dovoz ropy i produktů z ní.

Americký prezident Donald Trump se třikrát setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem - na dvou summitech a jednou v demilitarizované zóně mezi Korejemi. Trump chce Pchjongjang přimět vzdát se jaderného programu. Připravuje se další summit, ale KLDR provedla koncem července a začátkem srpna testy raket krátkého doletu.

Experti ve své zprávě pro RB OSN konstatovali, že navzdory diplomatickému úsilí jejich "vyšetřování ukázalo, že porušování sankcí OSN" pokračuje.