Naše ekonomická blokáda poškodí všechny, říká katarský velvyslanec. Podporu teroristů odmítá

Marek Hudema Marek Hudema
23. 8. 2017 13:38
Saúdská Arábie a její spojenci nedávno obvinili Katar z podpory teroristických organizací a na začátku června na něj uvalili blokádu. Katarský velvyslanec pro Českou republiku šejch Saoud Bin Abdulrahman As-Sání ale tvrdí, že jeho země teroristy nepodporuje. Některé představitele palestinského hnutí Hamás nebo členy afghánského radikálního hnutí Tálibán podle něj Katar hostí jen na žádost USA, které chtěly mít s těmito radikály otevřený komunikační kanál. Současná ekonomická blokáda podle As-Sáního jeho zemi poškozuje, ale dlouhodobě posílí. Katar hledá nové dodavatele potravin, zboží a surovin a má zájem i o dodávky potravin z Česka.
Muslimská žena v katarském hlavním městě Dauhá.
Muslimská žena v katarském hlavním městě Dauhá. | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Jaké jsou dopady současné ekonomické blokády na Katar? Podle nedávno zveřejněných údajů se dovoz do země po jejím uvalení propadl o 40 procent.

Saoud Bin Abdulrahman As-Sání: Ano, obchod poklesl.

V prvních týdnech se Katar musel snažit hledat nové zdroje dovozu. Tedy v případě surovin a zboží, dovážených ze zemí, které na nás uvalily blokádu.

Čím déle ale blokáda trvá, tím větší dopad to má na každého. Čím déle bude blokáda trvat, tím větší škody budou pro všechny. A teď nemluvím jen o Perském zálivu.

Země perského zálivu dodávají světu více než 40 procent energie. Pokud bude současná situace trvat jen o trochu déle, ceny ropy a plynu vzrostou a bude to mít dopad na zákazníky po celém světě.

To je negativní stránka věci.

Na druhou stranu, Katar zjistil své slabiny. Přineslo mu to příležitost diverzifikovat své hospodářství a být silnější.

Vyřešili jsme zásobování potravinami. Dovážíme je teď z mnoha zemí včetně Evropy. Chceme taky diskutovat o dodávkách s našimi přáteli v České republice.

V listopadu přijede do České republiky z Kataru delegace podnikatelů.

Máte kvůli blokádě problémy například i ve finančním sektoru? A dokáže Katar přežít dlouhodobou mezinárodní izolaci? 

Ano, finanční sektor blokáda taky zasáhla. Stejně jako katarské firmy, které měly majetek v zemích, které uvalily na Katar sankce.

Nejde ale jen o finančnictví a podnikatelský sektor, ale také o rodiny. Mnozí mají v těchto zemích příbuzné, jsou z jednoho kmene.

Chci připomenout, že (na rozdíl od Saúdské Arábie a jejích spojenců, kteří vyhostili Katařany) Katar nikdy nežádal, aby lidé ze zemí, které na nás uvalily blokádu, opustili naši zemi.

Můžou v ní dál pracovat, žít a studovat.

A co se týče dopadů, diverzifikovali jsme a žádné naše projekty nebyly blokádou postiženy. Využíváme víc vlastní zdroje.

Na začátku příštího roku možná budeme schopni zajistit si většinu potravin z katarských zdrojů.

Saúdská Arábie a její spojenci zaslali Kataru seznam svých požadavků, které ale vaše země odmítá. Saúdský blok proto nechce odvolat blokádu ani zmírnit své požadavky. Co bude následovat?

Jsme si blízcí jako bratři z jedné rodiny. Je třeba diskutovat, neměli by si zavírat dveře a obviňovat se navzájem.

Kuvajt se snaží zprostředkovat dialog, stejně jak Evropa a USA. Katar od začátku říká, že jediný způsob, jak vyřešit neshody, je dialog. Ne uzavírání hranic a vzdušného prostoru, blokáda…

Katar je jednou z hlavních zemí, které vedou boj proti terorismu. I prostřednictvím vzdělání, což je důležité.

Nemůžete se vměšovat do záležitostí suverénní země, kontrolovat ji, to nikdo nebude akceptovat.

Bohužel naši sousedé podle mého názoru chtěli kontrolovat naše rozhodnutí, média, zahraniční politiku. To nemůžeme přijmout.

Saúdská Arábie a další země tvrdí, že Katar musí přestat podporovat teroristy.

Ano, je to zmíněno v seznamu požadavků, které Katar dostal. To, že podporujeme terorismus, ale není pravda.

Pracujeme s dalšími zeměmi na potírání terorismu a velící centrum koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát je právě v Kataru.

Navíc je tu velká (americká) vojenská základna. Katar ve velkém podporuje vzdělání. Spustili jsme v této oblasti spoustu iniciativ a spolupracujeme s řadou organizací.

Cítíme, že vzdělání je nejlepší cestou, jak zničit terorismus, tuto řekněme nemoc. Radikalizace těchto lidí přichází tím více, čím méně jsou vzdělaní. 

V Kataru jsou ale mnozí členové Muslimského bratrstva, radikální islamistické organizace. Sídlí tam i "velvyslanectví" afghánského radikálního hnutí Tálibán a představitelé palestinského Hamásu, který je například v Evropské unii na seznamu teroristických organizací.

V Kataru máme Tálibán a Hamás, protože nás o to požádali naši přátelé ze Spojených států. Chtěli mít s nimi otevřený komunikační kanál a požádali proto Katar, aby je hostil.

Není to naše rozhodnutí.

Pokud jde o Muslimské bratrstvo, existuje v mnoha zemích, dokonce i v Kuvajtu. Jsou tam v parlamentu, mají ministra. Jsou ve vládě v Maroku a byli i v Tunisku.

Když odešli v Tunisku z vlády, podporovali jsme víc vládnoucí stranu. Podporujeme tam investice, které vytvářejí pracovní místa a aby pak bylo méně uprchlíků jdoucích do Evropy.

Muslimské bratrstvo od nás nedostává nějakou zvláštní podporu.

Další věcí je, že máme televizní stanici al-Džazíra. Je to otevřený kanál. Každý tam může přijít do vysílání a diskutovat, mají takové programy stejně jako v BBC a CNN.

Na al-Džazíře mluvili Izraelci, židé i Íránci. Objevila se pak obvinění, že podporujeme Izrael a pak že podporujeme Írán. Mluví tam i zástupci Muslimského bratrstva z různých států o situaci v těchto zemích.

Pak přišla obvinění, že al-Džazíra a Katar podporují Muslimské bratrstvo. Al-Džazíra je ale jen platforma. Je to soukromý kanál, nemohu za ně mluvit.

Je směšné žádat nás o zavření al-Džazíry.

Luxusní byznys třída v letadlech Quatar Airways. | Video: Sam Chui, https://SamChui.com
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy