Blokáda Kataru nefunguje. Těží z ní nepřátelé Západu

Marek Hudema Marek Hudema
19. 7. 2017 8:57
Arabské země vedené Saúdskou Arábií se snaží zvýšit svůj tlak na Katar, malý stát v Perském zálivu, který obviňují z podpory terorismu. Saúdský spojenec Egypt v úterý oznámil, že ve čtvrtek zruší bezvízový styk s Katarem. Dosavadní sankce, které kromě Saúdské Arábie a Egypta zavedly zejména Spojené arabské emiráty a Bahrajn plus několik dalších ekonomicky méně významných zemí, se ale míjí účinkem. Podle listu The Washington Post blokáda naopak vede ke sbližování Kataru s nepřáteli Saúdské Arábie.
Snímek katarského emíra Tamíma ibn Hamad Al-Sáního. Ilustrační foto.
Snímek katarského emíra Tamíma ibn Hamad Al-Sáního. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Dauhá - Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Bahrajn zavedly první sankce proti Kataru na začátku minulého měsíce. Země podle nich podporuje teroristické skupiny a navíc se sbližuje s Íránem.

Saúdská Arábie kromě přerušení diplomatických styků uzavřela i společné hranice pro dopravu některých druhů zboží.

Další státy pak nedovolují katarským lodím nebo lodím, které v zemi alespoň kotvily, využívat svých přístavů. Katarská letadla nemohou přelétat přes jejich vzdušný prostor.

Emirát v Perském zálivu obvinění popírá a požadavky svých sousedů označuje za zasahování do vnitřní politiky státu. Dovoz potravin přes svého jediného pozemního souseda, Saúdskoarabské království, nahradil námořními a leteckými dodávkami. Z velké části z Íránu a z Turecka.

Pro export zkapalněného plynu, který je základem katarské ekonomiky a díky němuž má země největší HDP na hlavu na světě, pak využívá mezinárodní vody. Blokáda katarských lodí navíc v tomto sektoru úplně nefunguje - Spojené arabské emiráty totiž vyrábějí podstatnou část doma spotřebovávané elektrické energie právě z katarského plynu.

Někteří experti dokonce tvrdí, že by Katar sám naopak mohl přistoupit k zákazu vývozu svého plynu a poškodit tak sousední země víc, než mohou ony ublížit jemu.

Výsledek blokády představy nenaplnil

Saúdští Arabové a jejich spojenci podmiňují zrušení svého embarga mimo jiné tím, že Katar omezí své styky s Íránem a také s Tureckem, které buduje v Kataru svoji vojenskou základnu. Zatímco Írán je hlavním rivalem Saúdské Arábie na Blízkém východě, Turecko - stejně jako Katar - zase poskytuje útočiště členům či podporovatelům Muslimského bratrstva. Tedy organizace, kterou Saúdští Arabové považují za nepřátelskou.

Současný prezident Egypta Abdal Fattáh Sísí se dokonce dostal k moci vojenským pučem proti představitelům Muslimského bratrstva.

Foto: Aktuálně.cz

Navíc Ankara mění svoji politiku v oblasti a sbližuje se s Teheránem. Podle serveru Al-Monitor dokonce zásah Saúdských Arabů proti Kataru přispěl k turecko-íránskému sblížení.

Blokáda Kataru zatím státům, které ji spustily, podle jejich představ nevychází.

"Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty radikálně přecenily svoji naději na úspěch (blokády) a neměly žádný plán B pro případ, že věci nepůjdou tak, jak si představovaly," cituje list The Washington Post Marka Lynche, odborníka na Blízký východ z University George Washingtona.

Blokáda nejen že může posílit velké protivníky Saúdských Arabů v oblasti, ale navíc zkomplikovala i vojenskou akci pouštního království v Jemenu. Tam válčí vojáci Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů proti povstalcům, které údajně podporuje Teherán.

Původně na jejich straně bojoval i Katar, jenže ten byl nakonec podle oficiálního prohlášení z této koalice "vyloučen". Způsobilo to ale faktický rozpad vládní strany, za kterou Saúdští Arabové válčí, protože část jejích představitelů je nyní na straně Kataru.

Svoji roli v kauze sehráli i hackeři

K obvinění Kataru z podpory terorismu využili Saúdští Arabové a jejich spojenci poznámek, které měl v květnu učinit pro katarskou vládní agenturu katarský emír Tamin bin Hamad Sání. Kromě jiného chválil Írán a organizace spojené s Muslimským bratrstvem a zapochyboval o době, kterou v prezidentském úřadu stráví americký prezident Donald Trump.

Jenže tyto údajné citáty podvrhli na internet počítačoví piráti. Zatím není jasné, odkud přišli.

Podle amerického tisku vedou stopy buď do Ruska, nebo do Spojených arabských emirátů. Moskva i Spojené arabské emiráty svůj podíl na útoku na web katarské tiskové agentury popřely.

Saúdské Araby a jejich spojence zřejmě také znepokojilo, že Katařané zaplatili letos výkupné za v Iráku unesené členy své vládnoucí rodiny. Složitá dohoda o jejich propuštění vedla k tomu, že část z vyplacené zhruba miliardy dolarů se dostala k radikálním skupinám podporovaným Íránem a část ke skupinám volně napojeným na teroristickou organizaci al-Káida.

K akci proti Kataru přispěl i americký prezident Donald Trump. Jeho poznámky o nutnosti boje proti terorismu a Íránu na setkání s vůdci některých arabských zemí v květnu v Rijádu si Saúdští Arabové vyložili jako schválení akcí proti Kataru. Ten se totiž nechtěl zcela připojit i jejich protiíránské koalici a například v Libyi či v Sýrii podporoval jiné ozbrojené skupiny než oni.

Výsledkem této politiky a saúdské blokády je, že "se více sblížily Katar s Tureckem a začaly otevřeně spolupracovat s Íránem a Ruskem", napsal v listu The Washington Post Vali Nasr, expert na Blízký východ z University Johna Hopkinse ve Washingtonu. Podle něj blokáda Kataru vede nakonec k posilování vlivu Ruska na Blízkém východě.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy