Žitava se propadne o půl metru, Nisa proteče do hlubin. Proti Turówu brojí už i Němci

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 10. 2020 8:55
Původně měla těžba v polském obřím hnědouhelném dole Turów skončit letos v dubnu. Varšava chce ale uhlí v lokalitě na česko-německo-polském pomezí těžit ještě aspoň šest let. Nedaleká pětadvacetitisícová Žitava se v pondělí vůči takovému záměru vymezila, a saské město by se tak mohlo stát novým spojencem české vlády a Libereckého kraje. Spor totiž nejspíš směřuje k evropskému soudnímu dvoru.
Důl Turów.
Důl Turów. | Foto: Jakub Plíhal

Měsíční krajina dolu Turów a kouřící komíny nedaleké stejnojmenné elektrárny patří Polsku. Jen několik stovek metrů na západ už ale začíná Německo a pár kilometrů na jihu a na východě je česká hranice. Těžba, kterou polská vláda nedávno prodloužila o šest let a hodlá v ní pokračovat až do roku 2044, tu proto dopadá téměř výhradně na české a německé obce, které s Turówem bezprostředně sousedí. 

Jak vyplývá z nové studie, jejíž závěry má deník Aktuálně.cz k dispozici, v Sasku hrozí kvůli těžbě podobně jako v sousedním Liberecku pokračování prudkého poklesu hladiny spodní vody. Snížit by se měla až o 20 metrů během následujících 24 let.

Kromě toho ale musí místní počítat také s tím, že se jim kvůli ubývající vodě v Žitavě a okolí může začít propadat půda pod nohama. "Není možné vyloučit ani vážné škody na budovách. Odhaduje se, že v blízkosti státní hranice pokles půdy do roku 2044 dosáhne až 1,2 metru a v centru Žitavy 36-72 centimetrů," tvrdí geolog Ralf Krupp, autor studie. 

Voda na povrchu a těsně pod ním je navíc podle Kruppa zasažená jedovatými sulfáty, niklem nebo kadmiem z dolu. Kontaminace se bude s pokračující těžbou ještě zhoršovat. "Rizika, která sahají na německé území, souvisí také s nestabilitou dolu," varuje navíc expert. Těžební jáma má být totiž po ukončení těžby zaplavena, což na jednu stranu vrátí do podzemí vodu, zároveň ale podle Kruppa může vést k sesuvům půdy nebo i katastrofické povodni, pokud by se  do starého dolu provalilo koryto nedaleké řeky Nisy. 

Výsledky nové studie nyní pošlou žitavské úřady saské zemské vládě i spolkovým ministrům v Berlíně. "Z pohledu Žitavy neřešily drastické následky (…) ani německé orgány, ani polský provozovatel. Žádám zástupce Svobodného státu Sasko o znovuposouzení rizik, a pokud to bude nezbytné, také o podstoupení právních kroků proti projektu po vzoru české strany," řekl na pondělní tiskové konferenci primátor Žitavy Thomas Zenker (hnutí Žitava umí víc). 

Na české straně o stopku rozšiřování dolu dlouhodobě usiluje Liberecký kraj, obrátil se kvůli tomu i na poslance z výboru pro životní prostředí. "Polsko svými aktivitami přímo ohrožuje životní prostředí i kvalitu života obyvatel všech tří dotčených států," je přesvědčena jeho předsedkyně Dana Balcarová (Piráti).

České ministerstvo životního prostředí se proti rozšiřování dolu ohradilo už loni v listopadu, Polsko na to ale nebralo ohled, a intenzivnější těžbu povolilo. Nakonec se resort i díky naléhání poslanců výboru letos v září obrátil se stížností na Evropskou komisi. 

Praha v ní kritizuje polskou stranu za to, že nedostatečně vyhodnocuje dopady pokračování těžby, a své rozhodnutí navíc ani s jedním ze sousedních států nekonzultuje, čímž porušuje evropská pravidla. "Provozovatel dolu původně žádal prodloužení licence pro těžbu do roku 2044. Česká republika s tím vyjádřila nesouhlas, a polský provozovatel pak Česko i Německo jednoduše obešel a zahájil nové řízení, které vydalo povolení pro důl Turów na dalších šest let," vysvětluje podstatu problému právnička z neziskové organizace Frank Bold Society Petra Urbanová. Frank Bold na případu spolupracuje i s Libereckým krajem.

1,5 miliardy za pitnou vodu

Česko mimo jiné Varšavu žádá i o kompenzace za škody, které těžba přináší. Podobně jako v Německu i v tuzemsku dolování uhlí státním koncernem Polska Grupa Energetyczna (PGE) způsobuje, že se místní musí bát o vodu ve svých domovech. V posledních třech dekádách na české straně klesla podle severočeských vodohospodářů hladina spodní podzemní vody jenom kvůli těžbě o víc než 60 metrů, teď by se důl měl dál rozšiřovat a prohlubovat. 

Zvětšit by se měla těžební jáma podél silnice z Žitavy do polské Bogatyně a už za necelé tři roky zasahovat pouhých 70 metrů od českých hranic. Uhlí by se mělo získávat z až 330 metrů pod úrovní terénu, a tedy 30 metrů pod hladinou moře. Analýza, kterou připravil Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka pro Liberecký kraj, shrnuje dostupné odhady, že z české strany v této oblasti nyní do Polska odtéká až 40 litrů vody za sekundu. Prohloubením dolu se má situace ještě zhoršit, a o vodu nejen ve vlastních studních, ale i z obecního vodovodu tak může přijít až 10 tisíc lidí z šesti českých obcí v pohraničí. 

Polsko chce odtoku vody z Česka zabránit vybudováním ochranné podzemní stěny. Dlouhá by měla být podle informací Libereckého kraje aspoň 1100 metrů a sahat do hloubky až 117 metrů pod zem. Analytici z výzkumného ústavu upozorňují, že by šlo o technicky velmi náročný projekt, který nemusí být vůbec plně funkční. "České straně není znám stavební projekt díla, neznáme přesnou konstrukci stěny, netušíme, zda se někdo zabýval riziky obtékání a podtékání této stěny," podotýkají. 

Foto: Google Maps

Kraj si teď nechal zpracovat další analýzu, ze které vyplývá, že ochrana zdrojů pitné vody v oblasti vyjde v průběhu pokračující těžby na 1,5 miliardy korun. Peníze chce kraj od státu. "Tuto finanční zátěž (…) by podle mého názoru měl hradit ten, kdo situaci způsobil, tedy těžařská polská státní společnost. Kalkulaci jsme zaslali na ministerstvo životního prostředí a vyzvali ho k uplatnění nákladů u Evropské komise," řekl liberecký hejtman Martin Půta. Koncern PGE na zaslané dotazy neodpověděl. 

Hejtman Půta nadále doufá, že s Poláky bude možné se domluvit. Evropská komise má nyní tři měsíce na to, se k případu vyjádřit, poté může celý případ pokračovat u Evropského soudního dvora. "Pokud budou naše důvody pro soudní proces relevantní a dostatečně silné z hlediska legislativy Evropské unie, Česká republika s největší pravděpodobností podá žalobu na samotné Polsko," naznačilo další směřování sporu ministerstvo životního prostředí. 

Podle Petry Urbanové z Frank Bold by Polsko, aby naplnilo české požadavky, muselo poskytnout kompletní podklady k prodloužení těžby o šest let. "Zejména by muselo za účasti veřejnosti vyhodnotit vliv tohoto záměru na životní prostředí. Což je něco, co mělo proběhnout dávno předtím, než k zahájení těžební činnosti vůbec došlo, a po čem v pondělí volala i Žitava," dodává právnička. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy