Žitava se propadne o půl metru, Nisa proteče do hlubin. Proti Turówu brojí už i Němci

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 10. 2020 8:55
Původně měla těžba v polském obřím hnědouhelném dole Turów skončit letos v dubnu. Varšava chce ale uhlí v lokalitě na česko-německo-polském pomezí těžit ještě aspoň šest let. Nedaleká pětadvacetitisícová Žitava se v pondělí vůči takovému záměru vymezila, a saské město by se tak mohlo stát novým spojencem české vlády a Libereckého kraje. Spor totiž nejspíš směřuje k evropskému soudnímu dvoru.
Důl Turów.
Důl Turów. | Foto: Jakub Plíhal

Měsíční krajina dolu Turów a kouřící komíny nedaleké stejnojmenné elektrárny patří Polsku. Jen několik stovek metrů na západ už ale začíná Německo a pár kilometrů na jihu a na východě je česká hranice. Těžba, kterou polská vláda nedávno prodloužila o šest let a hodlá v ní pokračovat až do roku 2044, tu proto dopadá téměř výhradně na české a německé obce, které s Turówem bezprostředně sousedí. 

Jak vyplývá z nové studie, jejíž závěry má deník Aktuálně.cz k dispozici, v Sasku hrozí kvůli těžbě podobně jako v sousedním Liberecku pokračování prudkého poklesu hladiny spodní vody. Snížit by se měla až o 20 metrů během následujících 24 let.

Kromě toho ale musí místní počítat také s tím, že se jim kvůli ubývající vodě v Žitavě a okolí může začít propadat půda pod nohama. "Není možné vyloučit ani vážné škody na budovách. Odhaduje se, že v blízkosti státní hranice pokles půdy do roku 2044 dosáhne až 1,2 metru a v centru Žitavy 36-72 centimetrů," tvrdí geolog Ralf Krupp, autor studie. 

Voda na povrchu a těsně pod ním je navíc podle Kruppa zasažená jedovatými sulfáty, niklem nebo kadmiem z dolu. Kontaminace se bude s pokračující těžbou ještě zhoršovat. "Rizika, která sahají na německé území, souvisí také s nestabilitou dolu," varuje navíc expert. Těžební jáma má být totiž po ukončení těžby zaplavena, což na jednu stranu vrátí do podzemí vodu, zároveň ale podle Kruppa může vést k sesuvům půdy nebo i katastrofické povodni, pokud by se  do starého dolu provalilo koryto nedaleké řeky Nisy. 

Výsledky nové studie nyní pošlou žitavské úřady saské zemské vládě i spolkovým ministrům v Berlíně. "Z pohledu Žitavy neřešily drastické následky (…) ani německé orgány, ani polský provozovatel. Žádám zástupce Svobodného státu Sasko o znovuposouzení rizik, a pokud to bude nezbytné, také o podstoupení právních kroků proti projektu po vzoru české strany," řekl na pondělní tiskové konferenci primátor Žitavy Thomas Zenker (hnutí Žitava umí víc). 

Na české straně o stopku rozšiřování dolu dlouhodobě usiluje Liberecký kraj, obrátil se kvůli tomu i na poslance z výboru pro životní prostředí. "Polsko svými aktivitami přímo ohrožuje životní prostředí i kvalitu života obyvatel všech tří dotčených států," je přesvědčena jeho předsedkyně Dana Balcarová (Piráti).

České ministerstvo životního prostředí se proti rozšiřování dolu ohradilo už loni v listopadu, Polsko na to ale nebralo ohled, a intenzivnější těžbu povolilo. Nakonec se resort i díky naléhání poslanců výboru letos v září obrátil se stížností na Evropskou komisi. 

Praha v ní kritizuje polskou stranu za to, že nedostatečně vyhodnocuje dopady pokračování těžby, a své rozhodnutí navíc ani s jedním ze sousedních států nekonzultuje, čímž porušuje evropská pravidla. "Provozovatel dolu původně žádal prodloužení licence pro těžbu do roku 2044. Česká republika s tím vyjádřila nesouhlas, a polský provozovatel pak Česko i Německo jednoduše obešel a zahájil nové řízení, které vydalo povolení pro důl Turów na dalších šest let," vysvětluje podstatu problému právnička z neziskové organizace Frank Bold Society Petra Urbanová. Frank Bold na případu spolupracuje i s Libereckým krajem.

1,5 miliardy za pitnou vodu

Česko mimo jiné Varšavu žádá i o kompenzace za škody, které těžba přináší. Podobně jako v Německu i v tuzemsku dolování uhlí státním koncernem Polska Grupa Energetyczna (PGE) způsobuje, že se místní musí bát o vodu ve svých domovech. V posledních třech dekádách na české straně klesla podle severočeských vodohospodářů hladina spodní podzemní vody jenom kvůli těžbě o víc než 60 metrů, teď by se důl měl dál rozšiřovat a prohlubovat. 

Zvětšit by se měla těžební jáma podél silnice z Žitavy do polské Bogatyně a už za necelé tři roky zasahovat pouhých 70 metrů od českých hranic. Uhlí by se mělo získávat z až 330 metrů pod úrovní terénu, a tedy 30 metrů pod hladinou moře. Analýza, kterou připravil Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka pro Liberecký kraj, shrnuje dostupné odhady, že z české strany v této oblasti nyní do Polska odtéká až 40 litrů vody za sekundu. Prohloubením dolu se má situace ještě zhoršit, a o vodu nejen ve vlastních studních, ale i z obecního vodovodu tak může přijít až 10 tisíc lidí z šesti českých obcí v pohraničí. 

Polsko chce odtoku vody z Česka zabránit vybudováním ochranné podzemní stěny. Dlouhá by měla být podle informací Libereckého kraje aspoň 1100 metrů a sahat do hloubky až 117 metrů pod zem. Analytici z výzkumného ústavu upozorňují, že by šlo o technicky velmi náročný projekt, který nemusí být vůbec plně funkční. "České straně není znám stavební projekt díla, neznáme přesnou konstrukci stěny, netušíme, zda se někdo zabýval riziky obtékání a podtékání této stěny," podotýkají. 

Foto: Google Maps

Kraj si teď nechal zpracovat další analýzu, ze které vyplývá, že ochrana zdrojů pitné vody v oblasti vyjde v průběhu pokračující těžby na 1,5 miliardy korun. Peníze chce kraj od státu. "Tuto finanční zátěž (…) by podle mého názoru měl hradit ten, kdo situaci způsobil, tedy těžařská polská státní společnost. Kalkulaci jsme zaslali na ministerstvo životního prostředí a vyzvali ho k uplatnění nákladů u Evropské komise," řekl liberecký hejtman Martin Půta. Koncern PGE na zaslané dotazy neodpověděl. 

Hejtman Půta nadále doufá, že s Poláky bude možné se domluvit. Evropská komise má nyní tři měsíce na to, se k případu vyjádřit, poté může celý případ pokračovat u Evropského soudního dvora. "Pokud budou naše důvody pro soudní proces relevantní a dostatečně silné z hlediska legislativy Evropské unie, Česká republika s největší pravděpodobností podá žalobu na samotné Polsko," naznačilo další směřování sporu ministerstvo životního prostředí. 

Podle Petry Urbanové z Frank Bold by Polsko, aby naplnilo české požadavky, muselo poskytnout kompletní podklady k prodloužení těžby o šest let. "Zejména by muselo za účasti veřejnosti vyhodnotit vliv tohoto záměru na životní prostředí. Což je něco, co mělo proběhnout dávno předtím, než k zahájení těžební činnosti vůbec došlo, a po čem v pondělí volala i Žitava," dodává právnička. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 3 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy