Spor o těžbu v polském dole Turów pokračuje, Polsko a Česko se bez soudu nedohodly

Helena Truchlá Helena Truchlá
9. 12. 2020 18:30
Ve středu skončilo neúspěchem česko-polské jednání o podmínkách pro pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Ten leží nedaleko od českých a také německých hranic. Místní lidé, Liberecký kraj i český rezort životního prostředí namítají, že těžba má negativní dopady i mimo Polsko, což provozovatel státního dolu odmítá. Spor může skončit u Evropského soudního dvora.
Důl Turów provozuje polská státní PGE.
Důl Turów provozuje polská státní PGE. | Foto: Jakub Plíhal

Polsku česká strana vytyčila sérii podmínek, za kterých by s pokračováním těžby souhlasila. Odpovědi byly ale neuspokojivé. "Polská reakce na požadavky, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů způsobených těžbou v polském hnědouhelném dole Turów, je naprosto nedostatečná a nelze ji akceptovat," uvádí společné prohlášení rezortů životního prostředí, zahraničí a Libereckého kraje. Ten je dolu na české straně nejblíž. Zástupci české diplomacie v minulosti opakovaně avizovali, že v takovém případě bude Praha postupovat cestou žaloby u evropského soudního dvora. 

"Mimosoudní dohoda ale může vzniknout kdykoliv během dalšího postupu. V tuto chvíli čekáme na vyjádření Evropské komise, poté jsme připraveni podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Přípravy na její podání běží, o jejím podání ale musí rozhodnout vláda," popsala situaci Zuzana Štíchová, mluvčí rezortu zahraničí. 

Turów chce polský státní koncern Polska Grupa Energetyczna (PGE) provozovat až do roku 2044, ačkoliv původně tam měla těžba skončit v dubnu. Česká i německá strana namítají, že pokračující dolování uhlí už nyní způsobuje pokles hladiny spodní vody, a vyprazdňuje studny místním obyvatelům. Ti se obávají také hluku, v budoucnu pak oblasti hrozí propady půdy a její kontaminace. Česko proto žádá také náhrady za škody, které by Česku kvůli pokračování těžby pravděpodobně vznikly. Vyjádření PGE redakce shání.

Poláci ale vliv dolu odmítají, a nechtějí navzdory opakovaným námitkám těžbu ani dočasně přerušit, než se spor vyjasní. Rezort životního prostředí se proto nakonec letos v září obrátil se stížností na Evropskou komisi. Praha v ní kritizuje polskou stranu za to, že nedostatečně vyhodnocuje dopady pokračování těžby, a své rozhodnutí navíc ani s jedním ze sousedních států nekonzultuje, čímž porušuje evropská pravidla. 

Následovala série jednání, která byla poslední příležitostí dosáhnout shody mimosoudně. Například ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v té souvislosti prohlásil, že není jeho cílem dosáhnout úplného zastavení těžby, ale jen získat o ní příslušné informace. Cílem měl být i příslib polské strany, že převezme zodpovědnost za kompenzace. 

"Od Polska jsme ale bohužel slyšeli opět to samé, že k žádnému porušení práva nedošlo a důvod pro hrazení kompenzací není. Nezohlednili také negativní stanovisko, které k prodloužení těžby Česko dalo již vloni na podzim. Přistoupení k žalobě spojené s žádostí o předběžné opatření k Soudnímu dvoru EU teď zřejmě bude již nevyhnutelný krok," míní Petra Urbanová, právnička z neziskové organizace Frank Bold Society. Frank Bold na případu spolupracuje s Libereckým krajem. Předběžné opatření znamená okamžité zastavení těžby, ještě předtím, než by o věci případně rozhodl soud.

Foto: Google Maps

Turów by podle nynějších plánů těžby do roku 2044 měl nakonec zasahovat pouhých 70 metrů od českých hranic, a uhlí by se v něm mělo těžit z hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu, což je 30 metrů pod hladinou moře. Liberečtí si například nechali spočítat, že ochrana zdrojů pitné vody je kvůli těžbě vyjde na 1,5 miliardy korun. I proto byl jedním ze zásadních požadavků nárok na kompenzace pro českou stranu. 

Jenže právě ty by případná podaná žaloba řešit nemohla. "Kompenzace se soudní cestou v tuto chvíli vymáhat nedají," vysvětluje Urbanová. Česko totiž mimo zmíněný dokument s požadavky náklady oficiálně nikdy neuplatnilo, podle unijních pravidel se navíc nežádají od jiného členského státu napřímo, ale prostřednictvím Evropské komise. S tou teď budou čeští zástupci dál jednat, jasno o jejím postoji by mělo být do konce roku. Následně vláda rozhodne o dalším postupu. "Je nezbytné kompenzace u komise bezodkladně uplatnit. Z našeho pohledu nelegální těžba probíhá už od května a už nyní v na území došlo k nezvratným škodám," dodává Urbanová. 

Video: Boj v české uhelné komisi ztratil smysl, říká Jan Rovenský z Greenpeace

Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl, říká Rovenský z Greenpeace | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 5 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 6 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy