Spor o těžbu v polském dole Turów pokračuje, Polsko a Česko se bez soudu nedohodly

Helena Truchlá Helena Truchlá
9. 12. 2020 18:30
Ve středu skončilo neúspěchem česko-polské jednání o podmínkách pro pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Ten leží nedaleko od českých a také německých hranic. Místní lidé, Liberecký kraj i český rezort životního prostředí namítají, že těžba má negativní dopady i mimo Polsko, což provozovatel státního dolu odmítá. Spor může skončit u Evropského soudního dvora.
Důl Turów provozuje polská státní PGE.
Důl Turów provozuje polská státní PGE. | Foto: Jakub Plíhal

Polsku česká strana vytyčila sérii podmínek, za kterých by s pokračováním těžby souhlasila. Odpovědi byly ale neuspokojivé. "Polská reakce na požadavky, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů způsobených těžbou v polském hnědouhelném dole Turów, je naprosto nedostatečná a nelze ji akceptovat," uvádí společné prohlášení rezortů životního prostředí, zahraničí a Libereckého kraje. Ten je dolu na české straně nejblíž. Zástupci české diplomacie v minulosti opakovaně avizovali, že v takovém případě bude Praha postupovat cestou žaloby u evropského soudního dvora. 

"Mimosoudní dohoda ale může vzniknout kdykoliv během dalšího postupu. V tuto chvíli čekáme na vyjádření Evropské komise, poté jsme připraveni podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Přípravy na její podání běží, o jejím podání ale musí rozhodnout vláda," popsala situaci Zuzana Štíchová, mluvčí rezortu zahraničí. 

Turów chce polský státní koncern Polska Grupa Energetyczna (PGE) provozovat až do roku 2044, ačkoliv původně tam měla těžba skončit v dubnu. Česká i německá strana namítají, že pokračující dolování uhlí už nyní způsobuje pokles hladiny spodní vody, a vyprazdňuje studny místním obyvatelům. Ti se obávají také hluku, v budoucnu pak oblasti hrozí propady půdy a její kontaminace. Česko proto žádá také náhrady za škody, které by Česku kvůli pokračování těžby pravděpodobně vznikly. Vyjádření PGE redakce shání.

Poláci ale vliv dolu odmítají, a nechtějí navzdory opakovaným námitkám těžbu ani dočasně přerušit, než se spor vyjasní. Rezort životního prostředí se proto nakonec letos v září obrátil se stížností na Evropskou komisi. Praha v ní kritizuje polskou stranu za to, že nedostatečně vyhodnocuje dopady pokračování těžby, a své rozhodnutí navíc ani s jedním ze sousedních států nekonzultuje, čímž porušuje evropská pravidla. 

Následovala série jednání, která byla poslední příležitostí dosáhnout shody mimosoudně. Například ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v té souvislosti prohlásil, že není jeho cílem dosáhnout úplného zastavení těžby, ale jen získat o ní příslušné informace. Cílem měl být i příslib polské strany, že převezme zodpovědnost za kompenzace. 

"Od Polska jsme ale bohužel slyšeli opět to samé, že k žádnému porušení práva nedošlo a důvod pro hrazení kompenzací není. Nezohlednili také negativní stanovisko, které k prodloužení těžby Česko dalo již vloni na podzim. Přistoupení k žalobě spojené s žádostí o předběžné opatření k Soudnímu dvoru EU teď zřejmě bude již nevyhnutelný krok," míní Petra Urbanová, právnička z neziskové organizace Frank Bold Society. Frank Bold na případu spolupracuje s Libereckým krajem. Předběžné opatření znamená okamžité zastavení těžby, ještě předtím, než by o věci případně rozhodl soud.

Foto: Google Maps

Turów by podle nynějších plánů těžby do roku 2044 měl nakonec zasahovat pouhých 70 metrů od českých hranic, a uhlí by se v něm mělo těžit z hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu, což je 30 metrů pod hladinou moře. Liberečtí si například nechali spočítat, že ochrana zdrojů pitné vody je kvůli těžbě vyjde na 1,5 miliardy korun. I proto byl jedním ze zásadních požadavků nárok na kompenzace pro českou stranu. 

Jenže právě ty by případná podaná žaloba řešit nemohla. "Kompenzace se soudní cestou v tuto chvíli vymáhat nedají," vysvětluje Urbanová. Česko totiž mimo zmíněný dokument s požadavky náklady oficiálně nikdy neuplatnilo, podle unijních pravidel se navíc nežádají od jiného členského státu napřímo, ale prostřednictvím Evropské komise. S tou teď budou čeští zástupci dál jednat, jasno o jejím postoji by mělo být do konce roku. Následně vláda rozhodne o dalším postupu. "Je nezbytné kompenzace u komise bezodkladně uplatnit. Z našeho pohledu nelegální těžba probíhá už od května a už nyní v na území došlo k nezvratným škodám," dodává Urbanová. 

Video: Boj v české uhelné komisi ztratil smysl, říká Jan Rovenský z Greenpeace

Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl, říká Rovenský z Greenpeace | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 42 minutami

Microsoft koupí za 19,7 miliardy dolarů firmu Nuance. Ta pomáhala vyrobit asistentku Siri pro Apple

Americký softwarový gigant Microsoft dnes potvrdil, že koupí společnost Nuance Communications, která se zabývá mimo jiné vývojem umělé inteligence a rozpoznávání řeči. Microsoft se snaží svou strategii přechodu ke cloudovým službám posílit i o odvětví zdravotnictví. Do hodnoty transakce 19,7 miliardy dolarů (430,3 miliardy korun) je zahrnut i čistý dluh.

Nuance asistovala společnosti Apple při spuštění osobního asistenta Siri a produkuje software, který se používá například v automobilovém průmyslu. Nuance i Microsoft nyní těží z rozmachu medicíny na dálku, neboť během pandemie covidu-19 se část styku s lékaři přesunula na internet. Produkty Nuance používá přes 55 procent amerických lékařů a 77 procent amerických nemocnic. 

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Stát zatím kompenzaci regionální dopravy nechystá, počká na stanovisko Evropské komise

Stát zatím kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Pro případná jednání s kraji o podpoře bude klíčový výsledek současných jednání s Evropskou komisí o kompenzacích pro železniční dopravce, pro které stát připravuje kompenzace až za 1,5 miliardy korun.

Pokud komise dotace pro dopravce schválí, bude stát jednat s kraji. To se podle ministerstva dopravy dá očekávat na konci května. Sdělil to dnes řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. Kraje v minulých dnech oznámily, že loni na jízdném z veřejné dopravy ztratily 3,7 miliardy korun, žádají proto o pomoc stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy