Varšava/Slupsk - Starosta stotisícového města Slupsk na severu Polska se netají svou homosexuální orientací. Otevřeně přiznává, že nevěří v boha. I tak se ale dvaačtyřicetiletý Robert Biedroń těší v katolické zemi čím dál větší popularitě.

Jeho politická kariéra se vyvíjela překvapivě hladce. V roce 2011 tohoto levicového gay aktivistu zvolili do polského parlamentu. V Sejmu působil do konce roku 2014, kdy se stal starostou Slupsku, který leží asi 18 kilometrů od pobřeží Baltského moře. A hned se stal oblíbeným.

V nejnovějším průzkumu veřejného mínění k prezidentským volbám obsadil třetí místo. Poláci budou prezidenta vybírat v roce 2020. Před Biedroněm se umístil jen současný prezident Andrzej Duda a bývalý premiér Donald Tusk, který je nyní šéfem Evropské rady.

"Jsem snílek. Narodil jsem se ve velmi tradiční, konzervativní části Polska, jsem gay a jsem ateista, nebylo to pro mě snadné," popsal Biedroń začátky své politické kariéry serveru BBC.

Není to fér

Vycházející hvězdu polské politiky dřív na ulici kvůli jeho sexuální orientaci několikrát zbili. "Teď se naopak všichni usmívají a zdraví se se mnou," líčí při procházce ulicemi Slupsku.

Také zkostnatělé postoje tradiční polské společnosti se i v otázce přístupu ke gayům a lesbám pozvolna mění. Sňatky osob stejného pohlaví jsou však v Polsku na rozdíl od řady jiných evropských zemí stále nezákonné.

"Moc jim to závidím, protože vidím, jak jsou šťastní. Já žiju se svým partnerem patnáct let a tohle je pro nás pořád jen sen. Není fér, že se v roce 2018 nemohou vzít dva dospělí lidé, kteří se milují a jsou si věrní," říká Biedroń.

Červená pohovka

Jako moderní politik je pravým opakem konzervativních představitelů v čele s Jaroslawem Kaczyńským. Biedroń otevřeně přijímá světské a liberální hodnoty, je zastáncem "politiky otevřených dveří".

Související

Komise se vložila do sporu o právní stát v Polsku. Země může v EU přijít až o hlasovací práva

"Polsko, to není jen konzervativní, populistická, autoritářská politická strana," tvrdí starosta s odkazem na vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Ve svém městě se vydal opačným směrem než vláda, když výrazně seškrtal výdaje. Snížil platy zaměstnancům, dluh města se za poslední čtyři roky zmenšil o desítky milionů zlotých. Vzdal se také starostovské limuzíny a do práce jezdí na kole.

Cestou k jeho kanceláři na radnici neprobíhají žádné bezpečnostní kontroly. Lidé jej mohou odchytit na chodbě a mluvit s ním. Starosta také občas nechá vynést na ulici červenou pohovku a zve lidi, aby se posadili a povídali si s ním.

"Snaží se ukázat, jak má místní správa a demokracie opravdu fungovat," citoval před časem server Politico třicetiletého Michala ze Slupsku. "To by mělo znamenat sloužit lidem, ne je zneužívat."

Jako by slyšeli proroka

Starostovi kritici namítají, že Biedroń nemá žádný skutečný program, jeho činy jsou podle nich jen "mediálně vděčné výstupy".

Populárního politika ze Slupsku ale na celostátní úrovni ještě čeká řada překážek. Nehraje mu do karet ani to, že liberální část politické scény je značně roztříštěná. Naproti tomu vládní strana PiS dlouhodobě zůstává nejpopulárnější partají v zemi.

A jako překážku v Biedrońově cestě do prezidentského paláce vnímá stále spousta Poláků jeho otevřenou homosexuální orientaci.

Související

Polská pravice znovu prosazuje kontroverzní reformu soudů. V parlamentu mění návrhy prezidenta Dudy

"Myslím, že je příliš brzy na to, aby se otevřeně homosexuální politik stal důležitou postavou v politice," tvrdí redaktorka polské verze časopisu Newsweek Renata Kimová. "Jsme velmi konzervativní společnost. Lidé nejsou připraveni přijmout takového člověka jako svého prezidenta nebo premiéra," dodává novinářka.

Na druhou stranu ale uznává, že Biedroń významně ovlivňuje postoje Poláků k homosexualitě. "Viděla jsem, jak mluví s mladými lidmi na hudebním festivalu, a byl pro ně hrdina, hvězda. Poslouchali ho, jako by slyšeli proroka. To je pro mě znamení, že homosexualita se v Polsku stává běžnou věcí," shrnula Kimová.

Konzervativní vláda PiS

V Polsku je nyní u moci vláda konzervativní strany PiS. Ta při minulých parlamentních volbách před třemi lety drtivě vyhrála a jako první po pádu komunismu v roce 1989 získala absolutní většinu v parlamentu.

PiS zastává konzervativní, vlastenecké a římskokatolické postoje, které rozdělují polskou společnost na dva protichůdné tábory i v tak citlivých otázkách, jako je právo na potrat nebo právě přístup k lidem s odlišnou sexuální orientací.

Na jedné straně polský kabinet prosazuje vysoké státní výdaje v sociální oblasti - zvyšuje příspěvky na děti, dotuje bydlení nebo přispívá na léky pro důchodce zdarma.

Zároveň ale dělá kontroverzní kroky, za které sklízí kritiku nejen od tamní opozice, ale i z Bruselu. Například kvůli reformě soudnictví zahájila Evropská komise šetření, zda není v Polsku porušován právní řád a ohrožena demokracie. Vláda PiS také upevňuje kontrolu nad veřejnými médii i státní službou.